V pondělí 15. 3. oznámil Dr. Michael Brown na tiskové konferenci v NASA objev nového velkého objektu za drahou Neptuna, který je zároveň zatím nejvzdálenějším tělesem, jaké kdy bylo objeveno. Protože konference byla oznámena již v pátek, a během víkendu "prosákly" od astronomů některé detaily, začaly se v tisku objevovat zprávy o objevu desáté planety, které vyvrcholily v pondělí večer. Co je tedy na objektu, který dostal (zatím neoficiální) název "Sedna", podle Inuitské bohyně moře, tak zajímavého?
Těleso bylo poprvé zaregistrováno již v listopadu 2003, americký astronom Michael Brown z California Institute of Technology objev potvrdil a upřesnil prostřednictvím Spitzerova teleskopu velikost vesmírného tělesa. Jeho průměr se odhaduje mezi 1300 až 1800 km. Objekt byl pojmenován Sedna po eskymácké bohyni moře a je to zatím největší objekt obíhající kolem Slunce, který byl odhalen od objevu Pluta v roce 1930.
Problém je, jestli se dá mluvit o planetě, protože tělesa této velikosti jsou spíše označována jako planetoidy. Mezi planetoidy by správně měl být označován i Pluto, jenže jej Američané jako objevitelé odmítli z prestižních důvodů přeřadit. Takže je vlastně otázkou, jestli má naše sluneční soustava planet devět, nebo pouze osm.
Dráha nově objevené Sedny, jejíž oběžná perioda je asi 10 500 let, je velmi excentrická a již nyní mezi astronomy vyvolává rozpory. Sami objevitelé totiž předpokládají, že objekt pochází z Oortova mračna, což je hypotetický kulový oblak těles, obklopující Sluneční soustavu ve vzdálenostech přes 10 000 AU (astronomická jednotka, odpovídá průměrné vzdálenosti Země od Slunce), který vznikl při formování našeho planetárního systému. Vzhledem k tomu, že afélium (nejvzdálenější bod na dráze) Sedny je ve vzdálenosti asi 1000 AU, objekt rozhodně nepřilétá přímo z Oortova mračna. Její dráha by se musela při prvním takovém průletu změnit v důsledku gravitačního působení planet, podobně jako k tomu dochází u dlouhoperiodických komet, které rovněž přilétají z Oortova mračna.
Za drahou Neptunu v takzvaném Kuiperově pásu jsou stovky menších těles typu planetek. Jsou to malá tělesa o velikostech od několika set do několika tisíc kilometrů a vlastně knim patří i dosud největší Pluto a jeho měsíc Cháron a také nedávno objevený Quaoar.
Těles o průměru několika tisíc kilometrů se podle předpokladu astronomů pohybuje v Kuiperově pásu několik. Dají se tedy očekávat další objevy. Hledání skutečné planety X tedy pokračuje.