Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 24. 11. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
polský básník Julian Tuwim:
"Mysleme na chudé", řekl lodžský fabrikant: "To nic nestojí."

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2936x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2531x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2479x)
Co nás provází
(29. 01. 2018, 2370x)
Pracujte v souladu se svou duší
(14. 12. 2017, 2229x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Společnost a vztahy

* Homo sapiens emocionalis stupidus (politicus)


Vlastimil Marek - Společnost a vztahy - 14. 09. 2007 (5364 přečtení)

Neochvějná víra intelektuálů a vědců v rozum a racionalitu se poslední roky otřásá v základech a mnohde visí už jen na vlásku. Vypadá to, jak se již řadu let snaží naznačit Dr. Fratišek Koukolík, že spíše než homo sapiens sapiens jsme homo sapiens emocionalis stupidus. A nedivím se tichu po pěšině na poli českých intelektuálů, odkojených vědeckým materialismem: z jejich pohledu jsou tyhle současné objevy neurověd velmi nečekané a nežádoucí.

Nedávno se neuropatolog Koukolík v jednom ze svých pětiminutových zamyšlení na ČT 2 zabýval i „politickým mozkem“ (ale právě tak dobře a pádně se mohl zabývat mozkem feministickým, odborářským či fanouškovským). Tedy tím, jak zabedněně (zabarveně, popleteně, úmyslně tendenčně) vnímáme a reagujeme, jsme-li emočně zaangažováni.

Jsme totiž někdo jiný a reagujeme a vnímáme jinak, než nás učili a než jsme věřili. „Studium pramenů k mým posledním knihám o mozku mi odhalilo, že my lidé jsme někdo jiný a něco jiného, než jsem si celý život myslel jak díky evropské myšlenkové tradici, tak díky čtyřiceti letům lékařské praxe,“ napsal nezvykle (emotivně?) Dr. František Koukolík v předmluvě ke své knize Sociální mozek (Karolinum 2006).

Proč je společnost tak setrvačná? Proč se nové a lepší objevy ve společenských vědách (nebo v poznání rozdílů mezi muži a ženami) tak pracně a namáhavě dostávají do praxe (a povědomí široké veřejnosti)? Proč se po několika dnech či měsících vzedmutí celonárodního nadšení (jaro 1968, konec roku 1989 a začátek roku 1990), kdy je populace všeobecně vtipná, chápavá a ochotná ke změně, jakoby mávnutím kouzelného proutku většinou nic nezmění (a mám samozřejmě na mysli změny niterné, charakterové, dlouhodobé)? Proč pravda a láska nezvítězila nad lží a nenávistí? Jak Dr. Koukolík s hrůzou zjistil, a jak neúnavně (leč marně) publikuje ve snaze dostat tyto nové objevy mezi veřejnost, mozek člověka současného je obětí a otrokem atavistických pudů a nevyřešených a nezpracovaných emocí daleko víc, než si sám připouští. 

V případě „politického“ mozku jde o to, že, stručně řečeno, když sparťan (nebo volič ODS či přívrženec stavby radaru) slyší nějakou zprávu, která popisuje jeho klub (nebo stranu či radar) negativně, jeho mozek automaticky (podvědomě) vypíná svou racionální část a kritiku (včetně argumentů) jakoby neslyší. Naopak okamžitě zapne, když slyší nějakou pochvalu.

V této souvislosti se (i pro nepochopitelné zkraty poslanců či ministrů a všech, kteří se dostanou k moci) nabízí parafráze přísloví „pro oči nevidí, pro uši neslyší“: pro (nevyřešené a od dětství na hard disku uložené nevyřešené) emoce jejich oči „nevidí“ a jejich uši (rozumné námitky oponentů) neslyší.

Na podobném principu jsou založeny i další zdánlivé maličkosti, které mají ovšem dalekosáhlé a bohužel negativní důsledky. Dnes např. víme, že ženský mozek není horší, co se např. týká matematiky, jen potřebuje jiná zadání (příkladů). Pokud ale nějaký učitel nedbalou sarkasticky autoritativní poznámkou No jo, ženská… zablokuje školačce (matematický) mozek, následný emoční blok bude i dospělé ženě celý život „vypínat“ ty části mysli, které zodpovídají za racionální vnímání a rozhodování. Právě tak paní učitelky zpěvu zablokovávaly a stále zablokovávají komunikativní schopnost svých žáčků (kteří právě mutují nebo se jim hned napoprvé nepovedlo nasadit ten správný tón) uvolněně zazpívat nedbalou poznámkou Ty raději nezpívej a nekaž nám to... Následnou negativní a nevyřešenou emocí je pak určitá části mozku (a určitá dovednost) celoživotně vypnuta a vypínána.

Mirek Vodrážka v této souvislosti upozornil na podobný signifikantní efekt v žurnalistice (a politice): když na jaře zadržel Írán několik britských námořníků, kteří se na svých člunech dostali do jeho výsostných vod, rozpoutala se celosvětová kampaň proti těm „zlým“ (a i čeští žurnalisté si přiložili polínko). Ani já jsem nezaznamenal žádnou reakci, která by uváděla, že Írán by mohl mít pravdu. „My“ jsme se bránili „jejich“ nespravedlivému obvinění (a neslyšeli jejich argumenty). O čtyři měsíce později přinesl britský list Independent zprávu zahraničního výboru britského parlamentu, podle níž patnáct členů britské námořní posádky s největší pravděpodobností skutečně letos proniklo v březnu do íránských vod, jak původně tvrdil Teherán. Světová i naše média ale dělala a dělají mrtvého brouka. Fandové vlastenci hrdě vypínají hrudě, jde-li o „nás“, a vidí rudě vždy, když „nás“ někdo (třeba slovně) napadne… ale když se ukáže, že máme máslo na hlavě, naše racionální mozky jsou rázem vypnuty a nereagují.

Mimochodem, takto iracionálně a emočně probíhají i různé ty internetové osočující diskuse, kdy nejde o věc, ale o pisatele. Na logické námitky k věci osočovatel (troll) nereaguje a mele si tu svou, osočovací. A nemůže jinak. Prostě homo sapiens emocionalis stupidus internetus.

Zpátky k politice. Jak napsal Čestmír Hofhanzl, slogan „nejsme jako oni“ neznamenal: „nebudeme se mstít a spravedlivě posoudíme vinu všech na tom, kam komunismus naši zemi a společnost dovedl“. Byl ve skutečnosti jen signálem pro všechny, kdo se na zneužití a zvěrstvu komunismu podíleli: „Nikomu z vás se nic nestane, chvilku mlčte, pokračujeme.“ Byl to jeden ze základních kamenů „posametové demokracie“. A dále: Byl jsem členem parlamentu, který v době, kdy jsme měli konat základní legislativní i politické kroky k oddělení se naší společnosti i státu od totalitní a zločinecké minulosti, projednával „Listinu práv a svobod“. Cár papíru, který sami ti, kteří jeho kodifikaci iniciovali, nebrali vážně. Bylo to jenom divadlo, sloužící k odvedení pozornosti od toho, co měla politická instituce zákonodárné sněmovny v ten čas dělat.

Jenže jak vyplývá ze zjištění neurovědy, jinak to ani být nemohlo a nebude: člověk je tím, co a jak dělá (a v jakém ovzduší a jak byl porozen, vychován, poučen), naprogramován daleko víc, než jsme kdy tušili. Vexlák bude zase „jen“ vexlákem, i když místo bonů bude kšeftovat s domy nebo továrnami a bankami. Z tohoto (vědeckého) zjištění ovšem, v té pozitivní podobě, vyplývá obrovská zodpovědnost nejen každého z nás k sobě samému, ale i profesionálů (učitelů, lékařů, porodníků, psychologů, ale i ministrů, poslanců a politiků) a především maminek a tatínků.

Dokud tedy sami sobě nepřiznáme, že jsme právě tak sapiens jako emocionalis a stupidus, a dokud nezabudujeme do společenských systémů na všech úrovních tyhle nejnovější poznatky neurověd, nic se nezmění ani v jakékoliv budoucnosti (bude-li jaká).

http://www.blisty.cz/2007/8/24/art35951.html
http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-posametova-demokracie-dra-/p_spolecnost.asp?c=A070824_100419 _p_spolecnost_wag

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Proč ženy (24.01.2009)
Nezvládnuté hormony (19.01.2009)
Změny (14.01.2009)
V pytli (11.01.2009)
Emancipovaná (21.12.2008)
Otázky (16.12.2008)
Čtyři pravdy (pro pokročilé) (14.12.2008)
Čas se zrychluje (12.12.2008)
Duchovní probuzení (ve čtyřech minutách) (10.12.2008)
Čtení o koláči (07.12.2008)
Black-out (04.12.2008)
Indie aneb Šivanandovo dvacatero (20.11.2008)
Syndrom seminářové bohyně (16.11.2008)
Nedorozumění (08.11.2008)
Shoda (01.11.2008)
Být sama (sebou) (29.10.2008)
Mysl je potvůrka (25.10.2008)
Skvrny na Slunci a vztazích (22.10.2008)
Rozhovor s Henry Marshallem (28.09.2008)
Případ Hykes (27.09.2008)
Šetři (ČEZky) (16.09.2008)
Vtípky? (13.09.2008)
Omleté pokrytecké moudrosti (11.09.2008)
Žolík (09.09.2008)
Omega-3 (31.08.2008)
Pro člověka (28.08.2008)
Psychopatologie na internetu (25.08.2008)
Děti vědí (18.08.2008)
Z penze nevyžiju (15.08.2008)
Rané Extempore (z let 1974 a 1975) (11.08.2008)
Pochvala (08.08.2008)
Radost z blogování (06.08.2008)
Vypustit (01.08.2008)
Já tomu moc nevěřím (27.07.2008)
Pocit vítězství (22.07.2008)
Agnihotra (20.07.2008)
Tajemství (18.07.2008)
Lepší časy (15.07.2008)
Zesilovač (08.07.2008)
Proč znovu? (04.07.2008)
Litera nebo literatura? (25.06.2008)
Cesta ženy ze Západu za osvícením (20.06.2008)
Kulhající muž (15.06.2008)
Na větvi (14.06.2008)
2012 jinak (13.06.2008)
Svobodná a volná (09.06.2008)
Užívejme si života, dokud to ještě jde (07.06.2008)
Násilí v médiích (28.05.2008)
Zvedám ruku (23.05.2008)
Trhlina v realitě (20.05.2008)
Bohyně se dvěma obličeji (19.05.2008)
Co (píp) my jen víme? (15.05.2008)
Bludné balvany (14.05.2008)
Zázrak jménem voda (12.05.2008)
Good for you (07.05.2008)
Emil Pospíšil a sítár (04.05.2008)
Letěl? Neletěl? (25.04.2008)
Kostely bez Boha (22.04.2008)
Bez komentáře (19.04.2008)
Demagogie (16.04.2008)
Bigoti a šatnářka (14.04.2008)
Vrabci a dravci (09.04.2008)
Nebijme své děti (02.04.2008)
Obchodníci s žumpou (31.03.2008)
Kostel (29.03.2008)
Rozpaky (26.03.2008)
Kde končí svoboda a začíná žumpa (22.03.2008)
Proč funguje proutek (19.03.2008)
Háj moudrosti 2008 (13.03.2008)
Respekt (12.03.2008)
Líbí, nelíbí (08.03.2008)
To jsem si dal (06.03.2008)
Stranovláda (04.03.2008)
Tanečnice z Filipín (01.03.2008)
Teplý únor (28.02.2008)
Zkreslený pohled na zázrak zrození (25.02.2008)
Zázrak (23.02.2008)
Chvála dočasnosti (09.02.2008)
Hovořit s anděly (04.02.2008)
Dudy techna (24.01.2008)
Noblem (20.01.2008)
Muška jenom zlatá (16.01.2008)
Něha, ne sex (13.01.2008)
Nedomazlení (08.01.2008)
Nepasuje (06.01.2008)
Burdychova sauna (03.01.2008)
Hudba buněk a tkání (01.01.2008)
Dalajlama (28.12.2007)
Přijetí (25.12.2007)
Mozek nás šálí (23.12.2007)
Těžké odbourávání (21.12.2007)
Ani písničkáři už nejsou, co bývali (19.12.2007)
Prostřený stůl (17.12.2007)
I guru je jen člověk (13.12.2007)
Kvalita (na které záleží) (04.12.2007)
Druhé strany mincí (01.12.2007)
Lež jako norma (29.11.2007)
Zvuky (27.11.2007)
Mozek dítěte, obliny a pokleslá prsa (22.11.2007)
Bůh je sloveso (20.11.2007)
Podzim v Hudlicích (17.11.2007)
Slepé střevo a ovulace (14.11.2007)
Gejts a stěhování (08.11.2007)
Skryté důvody (15.10.2007)
Pasteur kontra Bechamp (13.10.2007)
Zužitkování náhod (09.10.2007)
Slyšet tvary (06.10.2007)
Pleš a bomba (04.10.2007)
Ani rouru (22.09.2007)
Koncept kontinua (20.09.2007)
Tuňák v olivovém oleji (18.09.2007)
Vystrčit hlavu (16.09.2007)
Pro jsou Židé nejchytřejší? (12.09.2007)
Muži ještě netuší (09.09.2007)
Hugo (06.09.2007)
Kouzlo (04.09.2007)
Hlásím se o Nobelovu cenu (27.08.2007)
Kde končí hudba? (25.08.2007)
Hloupost (23.08.2007)
Ach ti vědci (07.08.2007)
Oka mžik (03.08.2007)
Jistota (29.07.2007)
Nocebo skeptiků (26.07.2007)
Nirvána z walkmana (23.07.2007)
Děti a ekologie (12.07.2007)
Plácnutí (10.07.2007)
"Duševní" práce (07.07.2007)
Proletářem (02.07.2007)
Pod nos (23.06.2007)
Požitek z násilí (10.06.2007)
Magické obřady (08.06.2007)
Akce s Tamarou a Vlastimilem Markovými v létě 2007 (05.06.2007)
Korálky zadostiučinění (31.05.2007)
Středověk trvá (30.05.2007)
Milovice (27.05.2007)
Stojící ženy (26.05.2007)
Štafle (23.05.2007)
Zamrzlí vědci (19.05.2007)
Zpomalit (18.04.2007)
Poučení (17.04.2007)
Štěstí (15.04.2007)
Mantry III. kategorie (14.04.2007)
Události před narozením a jejich důsledky (04.04.2007)
Šmouhy na nebi a IQ (02.04.2007)
Temné proudy (31.03.2007)
Prohrou k vítězství (26.03.2007)
Povolání: žena v domácnosti (24.03.2007)
Lékař léčí, příroda uzdravuje (22.03.2007)
Žáci nenávidí matematiku (20.03.2007)
Obřízka na rádiu Jerevan (19.03.2007)
Bubliny (18.03.2007)
Porod a jeho důsledky (17.03.2007)
Po porodu se změnil? (16.03.2007)
Interpretace (15.03.2007)
Kdo řídí? (14.03.2007)
Sjíždět (13.03.2007)
Bohužel, bohudík (20.02.2007)
První vztahy (15.02.2007)
Á (11.02.2007)
Odpočinek (31.01.2007)
Velké matení pojmů (18.01.2007)
V pubertě (15.01.2007)
Holotropní terapie (13.01.2007)
Chůze přes oheň (11.01.2007)
Alkohol nemůže za alkoholismus? (20.12.2006)
Může (17.12.2006)
Flop a horečka omladnic (15.12.2006)
Hlas jako zázrak (05.12.2006)
Ladění (29.11.2006)
Chybějící dialog (27.11.2006)
Sedm let (24.11.2006)
Lucidní snění (22.11.2006)
Osvícení (28.10.2006)
Nelehké téma (20.10.2006)
Nepožehnal (18.10.2006)
Vakcína (31.08.2006)
Vypadá to (aneb nepřekážejme svým dětem) (29.08.2006)
Pasti tantry (16.08.2006)
Nemoc je jen špatná písnička (14.08.2006)
Kde domov můj (06.08.2006)
Něco navíc (31.07.2006)
Cesta muže a ženy: žebřík a kruh (24.07.2006)
Podfuk (23.07.2006)
Prkýnko (20.07.2006)
Trénink (06.07.2006)
Posun (02.07.2006)
Fotbal i politika (25.06.2006)
Vědecké nocebo (22.06.2006)
Století bez lásky (18.06.2006)
Respekt (15.06.2006)
Příště zvolte ženy (06.06.2006)
Změňme zadání (03.06.2006)
Kroužkování a preference (29.05.2006)
Hudba v kostele (26.05.2006)
Kouzlo žen (24.05.2006)
Nezodpovědnost (20.05.2006)
Špína na síti (11.05.2006)
Což takhle pozitivní lobbing? (11.05.2006)
Nepoučitelní (07.05.2006)
Souvislost (04.05.2006)
Žena in (02.05.2006)
Mluvené a psané (30.04.2006)
Recenze na amatérský způsob (25.04.2006)
Zaplatí za sex (23.04.2006)
Zatím dobrý? (20.04.2006)
Hlavní podezřelý (17.04.2006)
Příčiny a následky (14.04.2006)
Holčičky (11.04.2006)
Mužské (po)hnutí (09.04.2006)
Ženské časopisy škodí (06.04.2006)
Nemůžeš mít všechno (02.04.2006)
Není cesta k duchovnosti, duchovnost je Cesta (31.03.2006)
Pindy o nádherných zážitcích (29.03.2006)
Duchovní puberta (27.03.2006)
Hladina mysli (25.03.2006)
Vy v něco věříte? (22.03.2006)
Chvála kóanů (19.03.2006)
Makyo a Ježíš (17.03.2006)
Chybějící obliny a HNP (15.03.2006)
Volte ženy (06.03.2006)
Marek vysílá na Vltavě (18.09.2005)
Kdo s čím zachází (26.05.2005)
Pětiminutová a půlvteřinová mája (22.05.2005)
Holka z Playboye (13.05.2005)
Menstruace (09.05.2005)
[Akt. známka: 1,50 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Informační e-mailVytisknout článek

Diskuse ke článku je moľná zde.

 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
16. 11. 2020:

Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala...
"

Celý článek...


03. 11. 2020:

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."

Celý článek...


01. 11. 2020:

Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Celý článek...


27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!