Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 29. 10. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Aischylos:
Nenazývej nikoho šťastným, dokud není mrtev.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2879x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2817x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2805x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2479x)
Mayský sněm promlouvá
(15. 11. 2017, 2434x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2396x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Duchovno a zdraví

* Hranice mysli


Převzato (Baraka) - Duchovno a zdraví - 14. 04. 2009 (6176 přečtení)

Dr. Stanislav Grof se narodil se v roce 1931 a vystudoval medicínu v Praze. Působil jako psychiatr v Kosmonosích v KÚNZ pro středočeský kraj a nakonec jako spoluzakladatel Výzkumného ústavu psychiatrického, kde se věnoval zkoumání účinků LSD na lidskou psychiku a možností využití této drogy v psychoterapii. Od roku 1967 žije v USA, kde se věnoval mimo jiné výzkumu psychedelik. Později vyvinul techniku holotropního dýchání, která umožňuje dostat se bez použití drog do transcendentních oblastí lidské psychiky a prožít opětovně jejich obsah, což může přispět k integraci osobnosti.



Hranice mysli
Rozhovor se Stanislavem Grofem
 
Co vás v tehdejším Československu vedlo ke studiu medicíny a psychiatrie?

SG: To bylo velmi zajímavé. Nikdy jsem nechtěl být psychologem nebo dokonce ani lékařem. Moc mne zajímalo umění a zvláště animovaný film. Mým hrdinou byl Disney. Právě, když jsem měl maturovat, tak jsem se šel zeptat na zaměstnání do filmových atelierů. Jenže přítel mi tehdy půjčil Freudovu knihu Lekce z psychoanalýzy. Přečetl jsem ji téměř jedním dechem a během několika dnů jsem se rozhodl studovat medicínu a posléze psychoanalýzu.

 

Začal jste tedy jako ortodoxní freudián, ale dnes jím nejste. Co a kdy změnilo váš názor?

SG: Tehdy to byl docela intenzívní vnitřní konflikt. Psychoanalýza mne moc ovlivnila a intenzívně jsem studoval i její teorii. Jenže když jsem začal léčit své první klienty, zjistil jsem, jak úzký okruh pacientů zabírá. Ne každý pacient byl pro psychoanalýzu dobrý a pokud ano, vyžadovalo to dlouhou dobu léčby. Třikrát nebo pětkrát týdně po celé roky. To mne velmi zklamalo. Začal jsem litovat, že jsem raději nešel dělat kreslené filmy.

Tou dobou jsem pracoval na fakultě a studovali jsme účinky Mellarilu, léku švýcarské firmy Sandoz. Oni tenkrát syntetizovali LSD, a protože jsme byli jedni z jejich klientů, poslali nám vzorky, abychom je vyzkoušeli a napsali jim, k čemu by se to dalo použít.

 
V kterém roce to bylo?

SG: To bylo v roce 1954. Byl jsem stále ještě jen medikem, a abych to mohl použít, musel jsem nejprve dostudovat. Jenže já se přihlásil jako dobrovolník na LSD sezení. A to bylo tak intenzívní otevření mého nevědomí, že jsem se okamžitě začal zajímat o psychedelika víc, než o psychoanalýzu. Později jsem si uvědomil, že LSD mohu použít i při své původní práci jako katalyzátoru, nebo že mohu zkombinovat oba přístupy.

 

Pro mnohé z nás je velmi obtížné představit si, jaké to může být, vzít poprvé LSD, a ještě v polovině 50. let. Očekával jste, co jste zažil?

SG: Vedl jsem si velmi detailní záznamy.Věřil jsem tehdy, že pokud se cokoliv stane, bude to vysvětlitelné freudovskými termíny. Ale to, co se stalo, šlo daleko za rámec psychoanalytických termínů.

 

Dá se to popsat slovy?

SG: Asistentka, která mne sledovala, byl velkým fanouškem EEG a tak jsem jí uprostřed pokusu posloužil coby pokusný králík. Otočila mne různými dráty a byl jsem vystaven silnému stroboskopickému světlu. Smyslem pokusu bylo zjistit, jestli můj mozek převezme světelnou frekvenci. Zároveň šlo o to, jestli bude tenhle pokus o "ovládnutí mozku" ovlivněn farmakologicky.  Uprostřed mého prvního LSD experimentu, když jsem pozoroval stroboskop, se změnila podstata všeho a já byl katapultován ze svého těla. Nejprve jsem ztratil laboratoř, pak kliniku, potom Prahu a nakonec i planetu. Měl jsem pocit, že jsem osvobozené vědomí kosmických rozměrů. Byl jsem svědkem něčeho, co bych dnes popsal jako pulzary, quasary, Velký třesk a expandující galaxie. Mezitím asistentka v rámci pokusu měnila frekvenci stroboskopu. Když jsem se vrátil do svého těla, moc mne zajímalo, co se vlastně dělo. Sehnal jsem si a studoval veškerou dostupnou literaturu. A psychedelika se stala součástí mé práce. V tomto zkoumání lidské psychiky, tedy změněných stavů vědomí, ať už s drogami nebo bez nich, jsem pak pokračoval i v USA.

 
Jaké jsou výhody psychospirituální práce s drogami nebo bez použití drog?

SG: Díky drogám jsme tehdy jako nějaký vedlejší efekt objevili další, později jsme to nazvali transpersonální dimenzi duchovnosti. Přitom to začalo jako psychofarmakologický výzkum mozku. Začal jsem se o to zajímat stále více, ale ukázalo se, že práce s psychedeliky byla, díky nekontrolovanému experimentování mezi mladými lidmi, politicky stále komplikovanější. Začal jsem se tedy zajímat o podobné stavy vědomí, ale dosažitelné bez použití drog. Je třeba ale přiznat, že právě psychedelika nám tuhle oblast otevřela. I můj zájem najít nefarmakologické způsoby byl inspirován tím, co jsem zjistil pomocí psychedelik.

 
Jaká z těch nefarmakologických metod vás zaujala nejprve? Jak jste pak dospěl ke své dnešní práci?

SG: Musím říci, že dokud jsem měl možnost dostat se k psychedelikům, používal jsem je. Zabýval jsem se i NED (near death experience), zkušeností blízké smrti, stejně jako různými šamanskými rituály, ale také meditací. Zúčastnil jsem se rituálů v Severní Americe, s  šamany v Mexiku i v Brazílii. Když jsem pak přišel do Kalifornie, žil jsem nejprve v Esalenu, a pak jsem se rozhodl zůstat a pokračovat ve výzkumu nefarmakologických metod. Spolu se svou ženou jsme vyvinuli holotropní dýchání, při němž je celá řada zážitků změněného vědomí navozována velmi jednoduchými metodami. Zavřete oči, zrychleně dýcháte při poslechu zvláště vybrané hudby.

 
Dostanou se tak někteří lidé hlouběji než jiní?

SG: To platí ale i pro psychedelika. Někteří lidé jsou vůči psychedelikům nějak imunní, zatímco jiní mají velmi silné zážitky i po velmi malých dávkách. Jsou dokonce známi lidé, kteří dosahují změněných stavů vědomí i bez psychedelik nebo holotropního dýchání. Děje se tak dokonce proti jejich vůli. Říkáme tomu "psychospirituální krize". Je to všeobecný jev.

 

V některých kulturách je tento jev rozeznáván jako součást osobního rozvoje. V naší kultuře jsou přinejmenším symptomy tohoto jevu považovány za patologické. Mění se přístup naší kultury?

SG: Napsali jsme se ženou na tato témata řadu knih. Základní myšlenkou je to, že i zde v naší kultuře existují stavy změněného vědomí, které se my ovšem snažíme léčit utišujícími léky jako psychózy. Pokud bychom na ně ale pohlíželi v závislosti na tradicích jiných kultur nebo ve světle výzkumů změněných stavů vědomí, pak bychom je museli pojímat jako krize osobního růstu nebo příležitosti duchovního otevření. A v tom případě bychom měli takové příznaky ne potlačovat, ale podporovat. Jsou-li tyto jevy správně chápány a podporovány, pak jsou spíše léčebné a vedou k duchovní transformaci.

 
Kdo by měl a kdo by neměl projít holotropním dýcháním? Mají pak lidé, kteří jím projdou, kam jít?

SG: To není problém, kdo by měl a kdo by neměl, ale otázka kontextu. Jde o to, jestli lidé skutečně chtějí pracovat na velmi vážných problémech, nebo jestli raději odletí do jiného města na jinou příjemnější terapii a pak se vrátí domů nezasaženi. Pro někoho, kdo nemá vážné emoční problémy, to není třeba, ale s lidmi, kteří mají psychiatrickou diagnózu "border line", pracujeme třeba 24 hodin v kuse.

V Kalifornii a v San Diegu existují střediska, kde jungián John Perry vede programy právě pro lidi, kteří prožívají psychospirituální krizi nebo případy spontánní sebetransformace. Místo aby jim podával utišující prostředky, povzbuzuje je v tom, co se děje a pomáhá jim dostat se skrz to. To je přesně to, co v naší společnosti chybí - místa, kde by lidem nabízeli pomoc, ne kde je potlačí.

 
Jaké mapy vědomí jste v posledních letech vyvinul?

SG: Jestliže pracujete se stavy změněného vědomí, zjistíte brzy, že musíte postupem času neustále měnit závěry klasické psychologie a psychiatrie. Tradiční model bere v úvahu pouze tělo a mozek. V termínech, kterým se v počítačové řeči říká software (program, učení v nejširším smyslu), tento model zahrnuje jen postnatální biografii. Freud řekl, že jsme rozeni jako tabula rasa, tedy v čistém nepopsaném stavu, a pak nastupují vlivy matky, prostředí, školy, sexuálních problémů atd. To je ale dnes již nedostačující a zjednodušující model, ke kterému bych rád dodal několik významných dimenzí. Ukazuje se, zvláště máme-li k dispozici stále širší přístup do nevědomí, že to není všechno. Existují i dvě jiné úrovně, které jsem nazval perinatální a transpersonální. Perinatální se vztahuje k traumatům porodu. Existuje celá řada technik, které se v této souvislosti používají, např. primální terapie, rebirthing, holotropní dýchání i psychedelická sezení.

Kromě toho ale existuje i další úroveň, která se dnes nazývá transpersonální. Zde nalézáme různé mytologické sekvence, výjevy ze života našich předků a historie rasy, zážitky minulých životů. Mnohé tyto stavy byly popsány v literatuře a pereniální filosofii. Tato mapa lidské psýchy ukazuje, že každé individuum je jakýmsi prodloužením veškeré existence. Podporuje to tvrzení Upanišád. Tat twam asi znamená "To jsi ty". V konečné analýze to tedy naznačuje, že individuální psychika je porovnatelná s veškerenstvem kreativní energie a vyžaduje to tedy radikální revizi západní psychologie.

 

Co lidé při holotropním dýchání, zvláště z té zážitkové části, získají?

SG: Budu hovořit v termínech neběžných stavů vědomí, a v tomto smyslu by holotropní dýchání bylo velmi zajímavé a užitečné nejen pro profesionály, tedy psychiatry, psychology, psychoterapeuty, ale také pro teology, a protože všichni máme psychiku a pro každého člověka je velmi důležité znát sebe sama, bylo by dobré pro každého. Co se týče zážitkové části, dává lidem pocit, co je v termínech zkoumání sebe sama vůbec možné. Je-li na této terapii něco pro ně zajímavé, to musí posoudit oni sami. Již jsme vyškolili přes 200 lidí a dalších 200 se právě školí. Workshopy se pořádají po celých USA a na mnoha místech v Evropě.

Rozhovor se Stanislavem Grofem vedl v roce 1996 Daniel Redwood (e-mail: Redwood@infi.net)

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...


26. 10. 2020:

Zdeněk Troška: "...budou dělat haury do chvíle, než jim zemře (na covid pozn.red.) někdo blízký, někdo, koho měli rádi. Mám pocit, že snad nesledují televizi a nevidí záběry ze všech států světa, kde je to stejné, ne-li horší. Musím chránit sebe a své blízké, to je přece moje povinnost a nějaké frajerské pózy nejsou namístě. Stejně mi vadí to věčné fňukání, že nebudou mít na nájem, na jídlo, na toto a tamto, že jsou finančně úplně na dně – ale hned jak se v červenci rozvolnilo, na 105 tisíc Čechů vyrazilo do Chorvatska k moři. A na to peníze najednou měli?..."

Celý článek...


25. 10. 2020:

Exsenátor Jan Veleba: " V nadcházejícím týdnu jde v podstatě o všechno a pokud se nezklidní situace ve společnosti a na postu ministra zdravotnictví se rychle neobjeví kvalitní osobnost, pak opoziční demoblok a mediotelevizní žumpa ČT využijí všech prostředků k likvidaci vládnoucího hnutí, speciálně premiéra Andreje Babiše. Pokud by se jim to podařilo, tak tato společnost končí...
Naše společnost je nemocná, ztratila se slušnost, ztratila se elementární úcta k jakýmkoliv hodnotám, ztratil se stud. Nenajdete normální slušnou diskusi, názor proti názoru, najdete jenom urážky, zesměšňování a útoky...
"

Celý článek...


25. 10. 2020:

Sociolog Petr Hampl: "Epidemii si nemůže řešit každý sám. Výsledek je závislý na spolupráci. Jenže jsme v situaci, kdy se lidem lže téměř neustále a téměř o všem. O migraci, dluzích, Evropské unii, školství, mezi- národních smlouvách a čemkoliv jiném vás napadne...
Být ekonomickou celebritou – to dnes znamená, že dobře vypadáte, máte kontakty v médiích, a dokolečka opakujete, že řešením všeho je snížení daní pro bohaté, snížení státních výdajů a deregulace. To se naučíte za dvě minuty. K tomu nepotřebujete číst složité studie v cizích jazycích...
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!