Hrubé národní štěstí a hrubý domácí produkt
Bonheur National Brut et Produit National Brut
http://www.matthieuricard.org/index.php/blog/

Rezoluci, předloženou Královstvím Bhútán „Štěstí:  celostní přístup k rozvoji“ přijalo v červenci 2011 všech 193 členských států Organizace spojených  národů jednomyslně. Na  téma,  jak tuto rezoluci  uskutečňovat, se bude   diskutovat   v průběhu porady, která se uskuteční pod záštitou Jeho Výsosti  Jigmi Thinleye 2. dubna 2012 v newyorském sídle OSN a  jíž se též zúčastním.  

V rámci  přípravy této schůze předseda vlády  zveřejnil inspirující prohlášení o tom, jak Bhútán chápe  svůj „národní kapitál“ a vede jeho účetnictví.  Uvádím několik výňatků  z této deklarace, jež klade důraz na skutečnost, že  hrubé domácí štěstí  (le bonheur national brut BNB) je důležitější, než hrubý domácí produkt (le produit national brut PIB).

„Svět  zoufale potřebuje v epoše globální devastace prostředí a globální kulturní destrukce v určitém okamžiku pokračujícího úpadku a  zhroucení naší světové ekonomiky alternativu k materialistické posedlosti a konsumerismu, které vyprovokovaly toto zpustošení.  Jestliže bude možné poukázat na praktickou schůdnost účetnictví, které funguje  ve vztahu k hrubému národnímu štěstí a nikoli  k hrubému domácímu produktu a tímto způsobem bude možné   určit směr a vývoj zdravým a vyváženým způsobem, byl by to jeden z největších příspěvků naší malé země světu.

Podívejme se na naši současnou realitu:  ten způsob, jakým celý svět vede svá domácí účetnictví, je dnes posvěcen oficiálním světovým systémem národních ekonomik, který je sám posvěcen Spojenými národy, Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem a všemi vládami  světa. To   umožňuje celosvětově srovnávat hrubý domácí produkt (HDP): třeba HDP Adis Abeby s HDP Buenos Aires.

Je obtížné zpochybňovat toto krédo. Přesto je nezbytné tak učinit, neboť obecný systém, přijatý všemi, se zakládá na jistých premisách, jež vedly vlády k přijímání  těch nejscestnějších, nejpochybnějších a nejdestruktivnějších politik, jaké jen  je možno si představit. Měli bychom toto krédo skutečně zpochybnit, pokud  jsme skutečně vážně rozhodnuti   načrtnout první krok směrem k zdravému a vyváženému  hrubému národnímu ímu štěstí  jak pro nás, tak pro celý svět.

Konvenční krédo univerzálně, globálně všemi přijaté, je toto: čím více ekonomika roste v souladu s kritérii růstu hrubého domácího produktu,  tím bohatší jsme a tím úspěšnější. Jenže zamysleme se nad následujícím: protože  HDP bere v úvahu pouze peněžní transakce trhu a přitom měří  vyčerpávání a degradaci našeho přirozeného bohatství jako kdyby to byly ekonomické zisky, je takové měření zavádějící  a tudíž chybné.

Kdybychom pokáceli všechny naše lesy v Bhútánu, došlo by k explozi  HDP,  protože hodnota dřeva se měří pouze u  rozřezaných stromů, prodaných na trhu. Hrubý  domácí produkt  vůbec nebere v úvahu zdroje,  které zbudou, tudíž naprosto ignoruje hodnotu živých a nepokácených lesů.

Přesto, jak víme, a jak to moudře respektuje také naše konstituce, jež stanoví zachování co největší části lesního pokryvu země, mají naše živé lesy nesmírnou hodnotu:  ochraňují  divoká zvířata, biologickou rozmanitost,  povodí řek, půdu a posvátná místa; umožňují také skladovat atmosférický uhlík, snížit nebezpečí sesuvu půdy a celou řadu  dalších věcí. Protože tyto hodnoty jsou v HDP neviditelné, nelze se divit, že svět nashromáždil masivní ekologický dluh, který se neobjevuje nikde, není v národních rozpočtech žádné země.

Pojímat   výpočty tímto způsobem, jak  se to děje celosvětově nyní, je zhruba totéž, jakoby majitel továrny prodával své stroje a zaúčtoval výsledek prodeje jako zisk -  přestože v následujícím roce nebude mít nic, co by prodal. To je způsob, jakým jsou ustaveny národní propočty ve světě, včetně nás samotných v Bhútánu! Je to naprosto absurdní a směšné!

Je tolik příkladů, které dokládají tuto nesmyslnost….Čím více fosilních pohonných směsí spalujeme a produkujeme skleníkového plynu, tím více stoupne HDP,  takže podle přijatého ekonomického dogmatu budeme tím bohatší! Skutečné náklady spojené se změnou klimatu zůstávají neviditelné.  To je důvod, proč  - jak jsme to zjistili k vlastní škodě  při devastaci způsobené únikem ropy v Mexickém zálivu -  se skutečné ceny pohonných hmot nikdy nezobrazí v cenách vyvěšených u benzinových pump -  prostě proto, že naše současné systémy účetnictví  ignorují ekologické náklady a  zisky. Smutnou ironií osudu je, že přírodní pohromy nebo katastrofy, způsobené člověkem, vedou ke zvýšení HDP jednoduše kvůli výdajům, způsobeným  cenami oprav a čištění.

Poznámka překladatelky:
Zmínku o hrubém národním štěstí může čtenář nalézt na české wikipedii (Hrubé národní štěstí) ve stručném článku, který se opírá o šíře pojatý článek „Gross national happiness“ na anglické wikipedii. Podrobný článek lze nalézt i na francouzské wikipedii pod názvem „Bonheur national brut“.

Pro Jitřní zemi
z portálu Matthieu Ricarda
www.matthieuricard.org
přeložila Anna Servanská