Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 25. 11. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
George Bernard Shaw:
Problémem chudých je jejich bída. Problémem bohatých je jejich zbytečnost.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2938x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2531x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2480x)
Co nás provází
(29. 01. 2018, 2371x)
Pracujte v souladu se svou duší
(14. 12. 2017, 2231x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Sebepoznání

* Ing. Jiří Vacek


Od čtenáře - Sebepoznání - 06. 10. 2005 (8704 přečtení)

Profil Ing. Jiřího Vacka od našeho čtenáře.

Duchovní učitel Ing. Jiří Vacek, spisovatel a překladatel duchovní literatury, patří k nejvýznamnějším osobnostem naší současné duchovní scény. Narodil se v r. 1931 ve Slaném a o duchovní život se začal zajímat velmi brzy, již v roce 1945. Po určitém úsilí se mu podařilo sehnat Weinfurterův „Ohnivý keř“ a podle něj začal provádět mystická cvičení, především tzv. písmenková cvičení a soustředění na duchovní srdce. Od počátku, jak sám uvádí, byl přitahován osobou Ramana Mahárišiho, duchovního velikána minulého století. I když po určitou dobu ještě nebyl připraven pro jeho přímou stezku, po několikaletém duchovním úsilí se stal R. Maháriši jeho duchovním učitelem. Vedl jej svým vnitřním vlivem a ač byl v té době již po fyzické smrti, projevovala se jeho pomoc nejen ve sféře duchovní, ale i např. tím, že J.Vacka indický Ramanášram v hojné míře zásoboval duchovní literaturou, která byla v době komunistické nesvobody velmi těžko dostupná. Na konci padesátých let se začal J.Vacek zajímat o átmavičáru, praktickou metodu poznání našeho pravého Já, kterou R. Maháriši znovu „objevil“ a přinesl hledajícím této planety. To, jakým způsobem ji má provádět, jej ve snu naučil pravděpodobně sám Maháriši. S jeho pomocí tak na počátku šedesátých let dosáhl uvědomění sama sebe, svého pravého Já, vědomí átman či Krista v sobě.

J. Vacek, jako většina hledajících, hledal i duchovní pomoc v našem světě a tak „byl seznámen“ s duchovním mistrem v těle, realizátorem Járou Kočím z Ostravy. Vnitřní podpora Kočího duchovní silou byla v té době obrovskou pomocí pro jeho uvědomění a další duchovní rozvoj. Po nějakou dobu J.Vacek pravidelně meditoval i s Mílou Tomášovou. Vždy se snažil o vzájemnou podporu s ostatními duchovními praktiky a vždy se snažil s ostatními i společně meditovat. Už v mládí však zjistil, že většinou si všichni o duchovních věcech rádi povídají, ale přímé duchovní úsilí – meditaci, již v oblibě příliš nemají. Ale i tak za skoro 60 let své duchovní praxe poznal velké množství osobností českého a slovenského duchovního života.

V době vlády komunistické totality byl pro většinu národa přístup k duchovnu značně komplikovaný a v podstatě skoro nemožný. Totalitní moc sledovala a ihned tvrdě trestala vše, co duchovno i jen vzdáleně připomínalo. Proto jí neunikl ani J.Vacek, byl vyslýchán státní bezpečností a dokonce i odsouzen za narušování socialistického soužití. Důvodem bylo udržování duchovního společenství. Naštěstí se nepřišlo na jeho překlady a vlastní práce, které se v té době šířily v samizdatové podobě, protože jinak by pravděpodobně neunikl věznění a jeho existenční potíže by zajisté byly větší než těch několik vyhazovů ze zaměstnání.

Po roce 1989, kdy došlo k celkovému uvolnění ve všech oblastech společenského života, mohlo začít veřejné působení J.Vacka. Začal vydávat překlady duchovních knih, především díla s naukou R. Mahárišiho, knihy pojednávající o nedvojném poznání – advaitě, ale i překlady děl křesťanských či zenbudhistických. Jeho obrovským přínosem jsou však vlastní práce, doposud jich vydal asi 40. Jeho díla jsou zaměřena ryze prakticky tak, aby s jejich pomocí mohl s duchovní stezkou začít každý upřímný hledající a byl schopen dosáhnout i jejích nejvyšších stupňů. Ve svých knihách J.Vacek podává nejen souhrn podstaty všech duchovních stezek, ale zabývá se i jednotlivými naukami a jejich výkladem, např. átmavičárou, jógou, advaitou, křesťanstvím, buddhismem apod. Ve svých dílech vytvořil ucelený systém, který pojednává o zásadách duchovní praxe a vede hledající tak, aby pochopili její zákonitosti a věděli, jak a co mají provádět, jakých chyb se vyvarovat a co od kterého postupu mohou očekávat. Jeho díla jsou skutečnými učebnicemi duchovního života, které v tomto rozsahu a podrobnostech nemají obdobu jinde ve světě.

Za genialitou díla J.Vacka je možné vidět obrovský přehled – prostudoval několik tisíc knih z celého světa a ze všech oblastí duchovního života. Nejvýznamněji se však na jeho díle projevila vlastní usilovná praxe, kdy za skoro 60 let vyzkoušel a na sobě ověřil různé postupy a praktické návody až po vrchol všech stezek, jímž je uvědomění si Boha jako našeho pravého Já. Jeho zvídavost a určitá „nespokojenost“ s dosaženou úrovní způsobily, že hledal a snažil se stále rozvíjet své duchovní dosažení. Nikdy se nespokojil s tím, že by nejen uvědomění si pravého Já, ale i další stupně duchovního vývoje měly být stupněm konečným. I když mu někteří vyčítali, že si jen sám neustále vytváří prostor pro další hledání, výsledkem bylo vždy další prohloubení dosažené úrovně, její pochopení a její rozvoj směrem k realizaci tvůrčí moci a nejvyšší moudrosti. J.Vacek svým životem a dílem rozbil mýtus, že duchovní pomoc můžeme očekávat pouze od cizokrajného gurua. Ukázal všem následovníkům, že rozhodující pro dosažení duchovního cíle jsou především láska k němu, obrovská touha po jeho dosažení a po sjednocení s ním a každodenní správné a vytrvalé úsilí. Pak může i ten, který nežije izolován od světa v tichu ášramů a klášterů realizovat nejvyšší duchovní ideál, který se nám lidem v této úrovni nabízí. Ve svých dílech se vyjadřuje naprosto otevřeně a pravdivě nejen o duchovních postupech, ale i o svém vlastním životě, o svém tápání i vlastních chybách. Tím nevytváří, jak je běžné, kolem sebe gloriolu velkého mistra, kterému by se měli všichni klanět, ale vždy přátelsky a s vypětím všech svých sil poskytuje duchovní pomoc všem upřímně usilujícím. Když někdy důrazně ostatním připomíná, jaká pomoc se jim prostřednictvím jeho osoby nabízí, je to pouze moudrostí podložená nutnost usměrnit a zklidnit rozptýlené a nepříliš ukázněné žáky, kterým často chybí pokora a úcta, která je uschopňuje k přijetí té nejvyšší pomoci.

Duchovní nauka prezentovaná J.Vackem vychází především z učení R. Mahárišiho. Stejně jako on učí J. Vacek, že základem duchovního života je nalezení naší pravé existence v sebe si vědomém vědomí neboli realizace (což je uvědomění) si našeho pravého Já. Nejjednodušším způsobem jak si naše pravé já uvědomit je „stopa“ pozorovatele, jelikož k tomu, abychom mohli cokoliv pozorovat, musíme zde být my – vědomí, které vše pozoruje nebo-li si uvědomuje. Ve vědomí pozorovatele se neustále rozlišujeme od všech pozorovaných předmětů, kterými jsou naše tělo, výtvory naší mysli včetně našich citů a okolní svět. Současně si uvědomujeme, že jsme nehmotným vědomím, které si tyto pozorované předměty uvědomuje. Tento nejpodstatnější prvek duchovní praxe můžeme a máme provádět neustále, a to i při všech běžných denních činnostech. Vědomím sebe si vědomého pozorovatele vnášíme do našeho každodenního života život božský, nerozdělujeme jej na světský a duchovní, a navíc naše činnosti v takovémto opření se o Boha provádíme lépe a kvalitněji. Tato praxe nám umožňuje realizovat i druhý nosný prvek duchovní praxe jímž je rozpouštění vásán, sklonů naší mysli zaměřených na naše tělo a do našeho od Boha odpadlého světa. Tuto praxi zaměřenou převážně na statický aspekt Skutečnosti doplnil J.Vacek o nedílný prvek, kterým je vnitřní pránajáma. Tato meditace zaměřená na božskou tvůrčí sílu doplňuje jeho nauku o praxi duchovního života tak, aby byly rozvíjeny současně oba aspekty Skutečnosti – statický i dynamický.

Praxi duchovního života učí J.Vacek na pravidelných dvouhodinových meditacích, které probíhají v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové a Plzni. Vážní zájemci mají možnost výrazného duchovního prohloubení na týdenních meditačních seminářích na Morávce a v Jedlových Kostolanech na Slovensku. Těchto společných meditací a seminářů se zúčastňuje několik set hledajících a duchovně praktikujících z celých Čech, Moravy i Slovenska. Výsledkem učitelského a především vnitřního působení J.Vacka je dnes již několik desítek hledajících, kteří dosáhli různých stupňů realizace. Duchovní časopis „Mountain Path“, jehož vydavatelem je indický Rámanášram, který uveřejňuje i jeho články a se kterým je dlouhé roky v písemném kontaktu, jej nazval „Duchovním vůdcem z Československa“.

Hynek Ries, 18.8.2004

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
VIRUS MARIČI (05.12.2005)
Zádušní mše za dr. Eduarda Tomáše (02.11.2005)
Životopis Míly a Eduarda Tomášových (31.10.2005)
Jak jsem hledal Boha a nalezl Jiřího Vacka (30.10.2005)
Na závěr to, co bylo na počátku (21.09.2005)
Osvícené ego „mistra“ Vacka (21.09.2005)
O DUCHOVNÍM MISTROVSTVÍ (21.09.2005)
Duchovní mistr a pan Pařík (21.09.2005)
Reakce na dopis Ing. Jiřího Vacka (20.09.2005)
Otevřený dopis panu Vackovi (18.09.2005)
Od mystiky k mystifikaci …a zpět (17.09.2005)
Další dopis Jiřímu Vackovi (12.09.2005)
Pro Jiřího Vacka, osobně (12.09.2005)
Jde skutečně o objektivní kritiku? (04.09.2005)
Zamyšlení nad komentáři k textu Jiřího Vacka „Vrátit mysl Já“ (27.08.2005)
Od Mirky Pettingerové (22.08.2005)
K diskuzi o Jiřím Vackovi (22.08.2005)
Jak jsem hledal sebe a nalezl boha (16.08.2005)
Vědomí (11.08.2005)
Pozitivní výsledek diskuse o nejvyšší józe. (06.03.2005)
Všem kritikům a pomlouvačům Mistra Jiřího Vacka (05.03.2005)
Komentář na komentáře (23.02.2005)
Dopis Jiřímu Vackovi (21.01.2005)
Nesmyslné boje (02.12.2004)
Mistři nás klamou? (12.11.2004)
Ambivalence není schizofrenie (03.11.2004)
Každý má svou pravdu nebo je jen jedna pravda? (26.09.2004)
Vlastní zkušenost (18.09.2004)
Spásné a nespásné vásany (16.09.2004)
Co člověk může dělat? :-) (06.09.2004)
Teorie a praxe na duchovní cestě (02.09.2004)
Átmavičára jako únik? Smutné nedorozumění (01.09.2004)
Átmavičára nebo lókavičára (24.08.2004)
Reakce na neutěšený stav hledajících (11.08.2004)
Nepochopení mezi lidmi (10.08.2004)
Neutěšený stav většiny hledajících (06.08.2004)
Átmavičára jako únik (15.07.2004)
[Akt. známka: 2,33 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 75 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
16. 11. 2020:

Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala...
"

Celý článek...


03. 11. 2020:

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."

Celý článek...


01. 11. 2020:

Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Celý článek...


27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!