Položili jste si otázku, v jaké době to vlastně žijeme? V instatní…nasypat, zatřepat a použít…
A důsledek? Jsme nasypáni, třepáni a použiti…
V mnohých zamyšleních nad současnou situací jsme označováni za ovčany… bereme vše jak je nám nasypáno, nebráníme se až moc výrazně, setřepeme to… ostatně proč, zas tak špatně ještě není …
a užíváme … a necháme si nadále ubližovat na nejrůznějších úrovních a stále nic… pak onemocníme … a zase nic… NEPTÁME SE, PROČ SE NÁM TO STALO… JEDEME DÁL… Jdeme k lékaři nebo lekaři a vylekáni poslušně plníme předepsané… zase se neptáme a pochybnosti odmávneme s tím, tak to zkrátka je … PROČ?
Zamysleli jste se někdy nad takovou věcí jakou je užívání hormonální antikoncepce? Není to také INSTATNÍ přípravek? Proč jí užívají převážně ženy, když v tzv. rovnoprávném světě by měli oba, tedy muž i žena se podílet stejným dílem? Je to vlastně instatní.. nasypáno, zatřepáno a k použití… a hlavně nepřemýšlet!!
Ano, farmaceutický průmysl nám zdůvodní jak je to pro nás ženy výhodné, jak je o nás vlastně pečováno, jak nám po tom bude dobře…Trochu to připomíná scénku z filmu SEXMISE z 80 let…
Vem si prášek! znělo všem ženám, aby se jako ženy necítili a neměli potřebu se jako ženy chovat a žít ve světě bez mužů…a neptat se, jestli je to dobře… a být poslušné…
Ale neškodíme si tím? Ano, my ženy se cítíme bezpečněji a kdyby náhodou, tak beru prášky! Zamyslely jste se také nad tím, jak se tyto látky chovají ve vašem těle, jak z něho odcházejí a zamořují povrchové vody a ovlivňují i život v těchto vodách? Opravdu je to nutné?
Kde je potom odpovědnost a pochopení k potřebám druhého, respekt k našemu NE…Opravdu jsme ovce? Opravdu chceme být také instantní? Aby muž nemusel přemýšlet a my také? Je to zdánlivě maličkost, ale my ženy umožňujeme i tímto aby tento instantní svět fungoval… Opravdu chceme být také spotřebovávány bez ohledu na své potřeby? Vnímáme vůbec své potřeby?
Kolik stojí takový prášek? Co na to Vaše tělo? Opravdu není jiné cesty?
Možná je cesta z krize současné společnosti ve zdánlivé maličkosti, začít aspoň jednu věc dělat jinak…
Třeba jen v úctě k vlastnímu tělu, v respektu k jeho potřebám a k prvnímu NE!
I.K.