V první řadě je třeba si uvědomit, že jsme tvůrci: tvůrci svého života, osudu, reality. Když řeknu tento názor, často se setkávám s námitkou, jak si svůj osud – a proč – vymysleli třeba těžce nemocní lidé, nebo ti, na které se lepí smůla tak velkého kalibru, že to nemůže být nic jiného než karma.

Ano, princip osudovosti (karmy - jak zasejete, tak sklidíte) nevylučuje to, že jsme ve skutečnosti tvůrci osudu my sami. Ovšem plody naší práce, ať již pozitivní, tak bohužel i negativní, se mohou projevit až s několikaletým odstupem, kdy jsme již ztratili ze zřetele všechny souvislosti (jinými slovy „v příštím životě“, resp. po životech několika).

Nicméně to nic nemění na tom, že si můžeme začít vytvářet budoucnost sami, a to hned teď. Takže: hodláte tvořit vědomě, nebo jako doposud podle předurčeného nastavení? Pokud hodláte vzít osud do vlastních rukou, začněte třeba takto:

1. Poslechněte své vnitřní vedení, které vás nabádá stáhnout svoji pozornost od zbytečností vnějšího světa (klevet, šíření poplašných zpráv, rozebírání osudů, postojů a názorů celebrit, do nichž nám nic není apod.) do vnitřního světa: k tomu, co cítíte, co si přesně myslíte, co byste chtěli a co by se pro to dalo hned tady a teď podniknout.

2. Ve vztazích s druhými se snažte nenechat se strhnout prvním impulsem k hádce, k nutkání to tomu druhému vrátit, nějak se pomstít. Místo toho se snažte pochopit, proč ten druhý jednal tak, jak jednal: patrně ho něco trápí. Také se zamyslete nad tím, co se máte z této situace naučit. Tím se pozvolna začnete přesouvat z role oběti, které se život děje, k pozici tvůrce, který je vládcem svého osudu.

3. Vzdejte se názoru, že budete moci být v pohodě jenom tehdy, až všechno kolem vás bude v pořádku, až nikdo nebude trpět, nikomu nebude ubližováno, nebudou se dít nepravosti atp. Tím si jenom bráníte prožívat klid a mír, a věci nijak nepomůžete. Čím více bude vnitřně vyrovnaných lidí, tím méně bude svárů – ve větším měřítku méně válek. Snažte se stát se majákem klidu a míru; tím vlastně podporujete světový mír. Za mír se nedá bojovat, ten se může jenom pěstovat (a ta vize, až převládne na celém světě!) Kam hodláte investovat svoji energii: do (marného) boje proti válce, nebo oddanosti a šíření míru?

4. Soustřeďte svoji pozornost na to, co chcete, a ne na to, co nechcete (nedostatek peněz, nemoci, potíže ve vztazích). Když budete více myšlenek věnovat na to, co je na stávající situaci dobré, můžete přijít na řešení, která by vám unikla, kdybyste se planě vztekali a rozčilovali nad nespravedlivým osudem! Takže: co byste rádi viděli, jak ve vašem životě vzkvétá?

5. Místo modlení nebo žádostí k nějaké vnější síle, aby zasáhla, se snažte ze svého nitra vyzařovat porozumění, toleranci a mír.

Tak co, stanete se zdrojem vnitřního míru, z kterého se budou moci těšit i druzí kolem vás?