Jak se vypořádat se stresem. Nedávno se dvě stě mladých vědeckých výzkumných pracovníků v oboru „mysl v těle“ setkalo na letní univerzitě  Mind and Life v Garrisonu, USA. Profesor George Chrousos,  světově známý odborník v otázkách stresu vysvětlovat hlavní charakteristiky stresu.

S odkazem na Pythagora, jehož texty hovoří o silách, které narušují rovnováhu a harmonii vesmíru, definoval profesor Chrousos stres jako „něco, co ohrožuje harmonii a rovnováhu mysli“. Tento stav patří mezi jeden z největších problémů našeho moderního světa, ale člověk jej zná od nepaměti. Hippokrates pravil, že „rozlad mezi rovnováhou elementů je nemoc“, stoikové se domnívali, že „ataraxie“, neboli neotřesitelnost a klid mysli jsou stavem, o který je třeba usilovat.  Fyziolog Walter Cannon považoval stres za odpověď těla vůči emoci a Hans Selye  rozlišoval mezi dobrým a zlým stresem.

Každodenní problémy, životní přechodová období (např. puberta,  klimaktérium), katastrofy, hladomor, závislosti, příliš mnoho nebo příliš málo tělesných cvičení, chabá ekonomická situace nebo pocit  nedůstojného zacházení, to vše  jsou  faktory, jež nás mohou přivést ke stresu. Stres může také být vyvolán nutností zabývat se lidmi ve velmi obtížných situacích. Jakmile stresující okamžik pomine,  mohou nastat tři eventuality: 1) můžeme se vrátit do původního stavu, 2) Nikdy se již nemůžeme vrátit do původního stavu, 3) náš mentální stav se poté, kdy jsme byli vystaveni stresu a obtížím, může zlepšovat.

Stres inhibuje faktory růstu, minimalizuje uvolňování energie,  působí na zánětlivé reakce a imunitní systém. Stres může  také  posilovat bolest, špatné cítění, chronickou únavu. Akutní stres může zhoršit astma, migrénu, gastro-intestinální problémy, osteoporózu, poruchy spánku, předčasné stárnutí. Může vést k úzkosti a depresi, u některých osob k hubnutí, u jiných k obezitě. Lidé, kteří trpí chronickým stresem jsou náchylnější k infekcím a autoimunitním chorobám.

Jaké jsou protilátky stresu? Hlavní je přijmout zdravý způsob života, s pravidelnými dobami práce, jídla, spánku. Potřebujeme cítit se součástí společnosti a vědět, že něco děláme dobře, ať je to cokoli. Chvílemi potřebujeme cítit, že v tom, co činíme, pokračujeme správně  a cítit se optimisty.

Také  výzkum moudrosti a pěstování kontemplativní praxe mohou pomoci při umenšování stresu. Ve své  „Oslavě Platóna“  soudí  Aristoteles, že být šťastný  je být dobrý. Lze tedy říci, že nejlepší způsob, jak být šťastný a redukovat stres je činit něco, co pociťujeme jako službu lidstvu a trvale se toho přidržovat.

Pro Jitřní zemi
z portálu Matthieu Ricarda
www.matthieuricard.org
přeložila Anna Servanská