Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 29. 03. 2024     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Hercule Poirot, detektiv:
Víte proč nás mají politici za idioty? Protože jsme je volili!

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Základní kámen budoucnosti
(17. 06. 2021, 2053x)
Spojení s bytostmi Země
(29. 04. 2021, 1968x)
Vzkříšení víry a naděje
(05. 04. 2021, 1777x)
Trhliny v mlze
(30. 03. 2021, 1689x)
Důležitý mezník
(27. 05. 2021, 1572x)
Dveře do blízké budoucnosti
(16. 04. 2021, 1523x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Zdraví

* Jak zacházet se svým mozkem šikovně?


Ukázka z knihy - Zdraví - 06. 03. 2010 (7891 přečtení)

mozek

Všichni máme „nadání“, která nám umožňují dělat některé věci dobře, a naopak na něco jsme nemehla – v mém případě je to mnoho věcí… Většina lidí si ale neuvědomuje, že i když nemáte na něco talent, i tak se to můžete naučit a dělat to dobře. A naopak, nevyužívaný talent odumře.

V téhle souvislosti je procvičování mozku stejně důležité jako procvičování svalů. Stejně jako u svalů, nebudete-li cvičit mozek, zakrní. Minimálně ta část, kterou nevyužíváte. „Cvič, nebo o to přijdeš“ platí o schopnostech duševních, stejně jako o fyzických.
 



Většině z nás naštěstí nechybí dostatek potřebné stimulace během naší každodenní rutiny, v práci, při volnočasových aktivitách a ve vztazích. Horší je, že denní dávka stimulace mozku je často nevyvážená. Někdy intenzivně procvičujeme jednu část mozku, zatím co ostatní části necháváme odpočívat na pohovce před televizními seriály. Vede to k nerovnováze, která nám ve skutečnosti může narušit pocit pohody.

Síla mozku, právě tak jako síla svalů, závisí na souhrnu všech jednotek, a stejně jako u těla jsou některé části našeho mozku málo využívané, nebo jsou z formy...

Co je pravdivé na všech řečech o pravém mozku a levém mozku? Pravý mozek se považuje za část tvořivou a emoční, zatímco levý za logickou část studenou a racionální.

„Mám skutečně dva mozky?“

Svým způsobem ano. Máte dvě různé hemisféry, které se zaměřují na zpracování odlišných druhů informací. Tyto dva hlavní systémy dokážou „myslet“ více či méně samostatně, alespoň po nějakou dobu, a někdy mají dokonce opačné názory. (Měli jste někdy pocit konfliktu?)

„Takže která je důležitější – pravá, nebo levá?“

Klíčové je pamatovat si, že obě poloviny jsou propojené. Vyměňují si informace a spolupracují... Ani jedna „polovina“ není dominantní a obě mají naprosto zásadní význam pro řešení problémů reálného světa.

„Znám ale lidi, kteří jsou rozhodně levohemisférově orientovaní.“

Někteří lidé si myslí, že vůbec nemají talent pro umění. Jiní si myslí, že mají slabé logické schopnosti. To prostě není pravda. Jen nevyužívají naplno potenciál svých mozků. Přirozeně, že ty části mozku, které využíváme nejméně, nejsou asi dostatečně vyvinuté. To ale neznamená, že by neměly tuto schopnost a že by nebylo možné ji rozvinout...

„Platí opravdu staré pořekadlo, že nelze dělat dvě věci najednou?“

Ano i ne. Dvě logické operace opravdu nelze dělat najednou, protože by to vyžadovalo, aby jedna konkrétní nervová síť pracovala na dvou problémech současně. To žádná neumí.

Někteří lidé ale vzbuzují dojem, že dělají dvě logické operace současně, protože se cvičí v rychlém přepínání mezi dvěma nebo i více operacemi. (Velmi podobné je to u moderního počítače, který dokáže provádět několik operací najednou tak, že rozdělí čas procesoru mezi různé úkoly.) Lidský mozek prostě nemůže beze zmatku a bez špatné koordinace informací posílaných svalům myslet na dvě věci najednou… Ve skutečnosti můžeme dělat dvě věci najednou, pokud neokupují stejné části mozku. Často např. posloucháme hudbu, zatímco se probíráme diářem; nebo se díváme na umělecké dílo, zatímco o něm diskutujeme. Obojí se děje současně... Je to tak běžné, že si ani neuvědomujeme, že to děláme, a neuvažujeme o tom tak, že bychom dělali dvě věci najednou. Jak ale uvidíme, je to právě toto podvojné fungování, toto dělání dvou věcí najednou, které je základem toho, co nazýváme tvořivostí.

„Co to znamená být inteligentní?“

V otázce inteligence dominují mýty a nedorozumění. Většina lidí má za to, že inteligenci lze testovat a měřit. Test, v němž se z několika variant vybírá správná odpověď, je znám jako test IQ. Teoreticky je vytvořený tak, aby měřil vaši přirozenou nebo vrozenou inteligenci. Jakmile jednou dosáhnete nějakého výsledku, předpokládá se, že během vašeho života je nezměnitelný, bez ohledu na to, co děláte. Ale je to celá pravda? Badatelé si v současnosti nejsou jisti.

„Je pravda, že někteří lidé se prostě narodí chytří, a nám ostatním nezbývá než zůstat průměrní?“

Nemusí to tak být. Jistěže můžete zdědit schopnosti a osobnostní rysy, které přetrvají po celý váš život, inteligence je ale komplexní pojem, který zahrnuje sociální přesvědčení a dogmata… Potíž je v tom, že vnímání těchto hodnot se v různých společnostech liší, a liší se i u různých jedinců. Co je např. inteligentní pro inženýra nebo vědce, může skladateli nebo filozofovi připadat jako nesmysl, a naopak. Hodnocení inteligence je tudíž subjektivní. Žádný ze všech dosud navržených testů nedokáže přesně určit, čeho je určitý mozek schopen, vezmeme-li v úvahu všechny oblasti lidského snažení. Ani srovnání dvou lidí obvykle nemá význam…

Inteligentní lidé maximálně využívají to, co mají. Často se zdají mnohem chytřejší, než prokážou v testu. Mnozí z nejúspěšnějších lidí ze všech oblastí si o sobě vůbec nemyslí, že by byli chytřejší než ostatní. Prostě maximálně využívají to, co mají.

Tím se dostáváme k několika mýtům, s nimiž budeme rychle hotovi.

„Souvisí síla mozku s jeho velikostí?“

Nikoli. Chytří lidé mají mozky různě velké. Mezi velikostí mozku nebo hlavy a inteligencí nebo talentem či jakoukoli mentální kapacitou není vůbec žádná souvislost.

„Mají identická dvojčata identické mozky?“

Nikoli. Mozek se během celého dětství – a někteří badatelé si myslí, že i během celého života – nepřestává vyvíjet, a proto se dva mozky, které vyšly z téhož stadia, rychle odliší. Ještě se nestalo, aby dva mozky byly stejné, a nikdy takové nebudou. Můžeme si být podobní vzhledem, ale z hlediska mozku jsme všichni vskutku jedineční. Nikdy se nenarodí druhý Shakespeare, ani – což je potěšitelnější – druhý Hitler.

„Zhoršují se s věkem mentální schopnosti?“

Nikoli, pokud nemáte tu smůlu, že dostanete Alzheimerovu chorobu nebo nějakou jinou nemoc, která je příčinou mentálního úpadku. Badatelé se určitou dobu domnívali, že mozkové buňky pomalu s věkem odumírají, což z nás dělá starce a vede k senilitě. Teď se ale má za to, že mozkové buňky za normálních okolností neodumírají. Zdá se, že mozek si dokáže podržet plnou sílu po celý život.

Ovšemže se můžeme rozhodnout, že sami zabijeme spousty mozkových buněk tak, že budeme brát drogy, legální nebo nelegální, a že se budeme nesprávně stravovat. Žijeme-li ale zdravým, mentálně aktivním životem, měl by nám mozek vydržet alespoň tak dlouho jako tělo.

A co se týče učení ´starého psa novým kouskům´, současný výzkum ukazuje, že lidský mozek si podržuje schopnost dobře se učit novým věcem zhruba do devadesátky a že si vede stejně zdatně jako mozky mnohem mladší. Ani paměť nutně neupadá s věkem. Jen toho máte, když zestárnete, víc k pamatování a přirozeně i k zapomínání.

Mimochodem, zapomínání je téměř stejně důležité jako pamatování. Děláme to neustále. Je to forma úklidu, zbavování se mentálního odpadu. Ohromnou spoustu věcí, které každý den vnímáme, si totiž nepotřebujeme pamatovat. Kromě toho jsou určité věci, na které bychom všichni strašně rádi zapomněli. Bylo by dobré, kdybychom si své mozky udrželi aktivní. Budeme-li se neustále učit novým věcem, mohlo by se nám to podařit…

„Mohou se videohry používat jako mozková cvičení?“

Vlastně ano. Videohry zlepšují koordinaci mezi rukama a zrakem, mají tedy vliv na konkrétní mozkovou funkci. Mohou také zlepšovat prostorové a vizualizační schopnosti, anticipační a reakční dovednosti, rychlost rozhodování, rozpoznávání vzorců a do jisté míry i krátkodobou paměť.

Problémem v této souvislosti je nadměrné cvičení, které někdy vede až k návyku. Videohry mohou být ohromnou stimulací, zejména mladším, rozvíjejícím se myslím. Ale pokud se nechcete stát bojovým pilotem, nebo se neangažujete v oblasti, v níž je třeba nadměrný rozvoj těchto dovedností, musíte si dát pozor, abyste zvolené oblasti mozku nevyužívali příliš mnoho a abyste přitom nezanedbávali jiné, stejně důležité oblasti, jako je sociální interakce, představivost a jazyk, abychom jmenovali alespoň některé.

Klíčovým slovem v této souvislosti je rozumnost…

„A co televize? Opravdu mi z ní měkne mozek?“

Možná že neměkne, ale může k tomu dojít. Ale vážně, televize není zase tak špatná věc. Ve skutečnosti může být mentálním cvičením, a přitom nemám na mysli tzv. výchovné pořady (i když nic proti nim).

V kapitole pro líné jsou cvičení, která můžete dělat, zatímco se budete dívat na svou oblíbenou epizodu ze seriálu Osudová láska. Bez legrace. Běžný způsob sledování televize nicméně spadá spíše do kategorie mentální relaxace než mentálního cvičení. Ale i relaxace je důležitou funkcí mozku. Sledování televize může být užitečným způsobem, jak se po namáhavém dni zklidnit nebo zcela vypnout. Svaly potřebují období klidu a stejně tak je potřebuje i mozek.

Je dobré, že většina dnešních pořadů spadá zcela určitě do kategorie odpočinku mozku. Takže když to potřebujete, odpočiňte si. Zase to ale – stejně jako u videoher – nepřežeňte.

„Můžou ze mě drogy udělat chytřejšího člověka?“

Mechanismus fungování mozku je, pokud známo, elektrochemický proces. To znamená, že chemické látky nebo drogy mohou fungování mozku ovlivnit. Neustále se dozvídáme nové poznatky o tom, jakým způsobem toho dosahují a jaké tyto účinky jsou, obecně vzato ale tyto účinky souvisejí více s náladou a vnímáním než s vlastním fungováním mozku.

Zdá se, že psychoaktivní drogy jako prozac, lithium a jiné mohou při správném použití opravdu pomoci nešťastným mozkům, které mají závažné emocionální problémy. Můžou ale drogy pomoci normálnímu mozku k jeho lepšímu fungování? Každopádně můžou způsobit, že si začnete myslet, že fungujete líp, nebo obdobně jako u kofeinu vám mohou zostřit vnímání, bdělost, to jsou ale jen změny nálad a ne zlepšení fungování mozku.

Jistě, dám-li si šálek kávy, cítím se mnohem bdělejší a jsem schopný většího výkonu, není-li ale káva k dispozici, můžu fungovat stejně. Co se týče stimulace, vyburcuje mé synapse rychleji vzrušující prožitek nebo závažná událost než šálek moka kávy u McDonalda.

Co se týče dalších běžných stimulačních látek jako je nikotin, alkohol nebo ilegální pouliční drogy, vyvstává otázka: „Stojí získané výhody za riziko, že nám to poničí tělo i mozek, což tyto drogy skutečně mohou způsobit?“ Jelikož dokážeme většinu, ne-li všechny takto uměle vyvolané pocity zakoušet prostřednictvím bezpečnějších a běžnějších prostředků – tj. tím, že budeme žít život s mozky bdělými a živými, – proč hledat chemická řešení?

Drogy pro vás mohou v zásadě udělat jen to, že vám uměle zvýší bdělost, nebo ji naopak utlumí. Drogy vás nemohou navzdory tomu, co prohlašují šarlatáni, obdařit supervýkonnou pamětí, nebo z vás náhle udělat matematického génia.

Měl bych pro vás tuhle radu: chcete-li si změnit náladu směrem k lepšímu, dělejte něco jiného, něco stimulujícího, např. některá z cvičení z této knihy. A máte-li vážné problémy se svými náladami, jako je např. nepřetržitá deprese, vyhledejte v každém případě lékařskou pomoc. Je vám k dispozici. A pomáhá.

A jestli chcete být doopravdy chytřejší, prostě cvičte mozek, to je všechno, co je třeba. 
 

Ukázky z knihy Snowdon Parlette. „Tipy, triky a techniky pro trénink mozku“

Nakladatelství Portál 2003

 

 

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Sdružení za obnovu národní suverenitykulatý roh

Kudy z krize


kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
Vzhledem současné situaci pozastaveno


Aischylos:
„První obětí každé války je pravda.“


WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!