
Zkreslování informací, které nám nevyhovují nebo které nemáme rádi, známe všichni, protože všichni jsme se stali svědky nějaké debaty nebo hádky. Je lhostejné, o co jde, zda o problém politický, hospodářský, střet věřících z různých druhů náboženství nebo věřících s ateisty. Jsme-li sami k sobě jen trochu upřímní, všimneme si, že se to netýká jen těch druhých, že se v zápalu boje často chováme docela stejně.
Neboť platí, že
-
se vyhýbáme informacím, které by naše přesvědčení nebo víru narušovaly
-
zjistíme-li cokoli, co svědčí proti našemu názoru nebo víře, odmítneme tomu věřit
-
všimneme si, že existence nějakého přesvědčení nebo víry obvykle zkresluje informace tak, aby jim odpovídaly, a to tím víc, čím jsou přesvědčení nebo víra pevnější
-
výběrově si pamatujeme jen ty skutečnosti a souvislosti, které naší víře nebo přesvědčení odpovídají, ostatní „zapomínáme“
-
radikálnější změnu názoru v zásadních věcech často považujeme za charakterovou slabost bez ohledu na to, že nové informace jsou ověřené a náš původní názor nebo víru vyvracejí.
Nadto jsme doslova geniální ve vynalézání důvodů, které dokážou zdůvodnit cokoliv.
Jak zkreslujeme skutečnost? Neúmyslné zkreslování skutečnosti se může týkat jakéhokoliv druhu rozlišování, vnímání i zpracování informace, vědecké činnosti, stejně jako ne-vědeckého přesvědčení, názoru nebo víry.
Nové informace, které jsou v nesouladu s tím, co víme, bez ohledu na to, že jsou dobře ověřené a pravdivé, zvláště pak v případě, že ke svému původnímu poznání máme hlubší citový vztah, „upravíme“ tak, aby s naším předchozím poznáním v souladu. Pokusy doložily, jak vysokoškolští studenti-fanoušci svých mužstev hodnotí stejné události sportovního utkání těchto mužstev opačně. Jestliže se lidem, kteří rádi pijí kávu, předloží výsledky simulovaných vědeckých prací, které jednak dokládají, že pití kávy poškozuje zdraví, jednak dokazují, že je tomu opačně, shledávají milovníci kávy první výsledky méně přesvědčivými. Studie zaměřené na výskyt diskriminace a předsudků, které se týkají pracovních příležitostí a bydlení, opakovaně doložily, že příslušníci většinové společnosti mají za to, že buď vůbec neexistují, nebo jen v malé míře, zatímco příslušníci menšin měli opačný názor.
Závažný zdroj zkreslování je takový výklad výsledků, jež lichotí vedoucím členům skupiny, potvrzuje jejich názor na řešený problém, nebo je alespoň nepobuřuje. Což ví každý dvořan, který to chce někam dotáhnout u jakéhokoliv mocenského dvora.
Ukázka z knihy Františka Koukolíka „Jak si lidé hrají?“
Nakladetel Radioservis 2009