Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 21. 01. 2021     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Karel Havlíček Borovský
Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2630x)
Co nás provází
(29. 01. 2018, 2492x)
Zaměření se na odpuštění
(15. 02. 2018, 2140x)
Oddělení zrna od plev
(13. 07. 2018, 2102x)
Sto jedna dní
(27. 02. 2018, 2081x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Duchovno

* Je náš svět božský nebo ne?


Čábelka Štěpán - Duchovno - 26. 09. 2008 (4213 přečtení)

Podzimní zamyšlení...



Je náš svět božský nebo ne? Tato otázka je jen zdánlivě akademická. To, jak člověk vnímá svět (aniž by si musel tuto otázku explicitně pokládat), bude totiž do velké míry ovlivňovat jeho přístup k práci, vztahům, rodině, hmotným statkům, penězům, apod., stejně jako určovat, jak a o co duchovně usiluje. Podívejme se na oba názorové tábory podrobněji.

Názor, že náš svět je nebožský, od Boha odpadlý, se zdá být v souladu s výroky mnoha autorit. Neříkal snad Ježíš, že jeho království není z tohoto světa a Buddha, že život je utrpení? Přesto si myslím, že nebožskost světa je názor omezený, poplatný dobám dávno minulým a ve své podstatě překonaný.

Odkud vlastně pramení přesvědčení, že náš svět je Bohu vzdálený a od něj oddělený? Pomiňme mýty a legendy, které se v tomto smyslu vyjadřují, protože i ty vznikly v odpověď na nějakou lidskou potřebu. Osobně se domnívám, že jde prostě o hypotézu vysvětlující pozorovaná fakta. Tím nejobtížněji skousnutelným je zjevná nedokonalost světa: na světě je spoustu krutosti a zla, které je velmi obtížné nějak zdůvodnit. A těžko si představit, že by Bůh, obvykle vnímaný jako absolutní dobro, stvořil náš svět zcela záměrně právě takový, jaký je (často se poukazuje třeba na to, jak krutá je zvířecí říše, s dodatkem, že kdyby Bůh chtěl, zajisté mohl stvořit všechny zvířata jako vegetariány). Jenže za touto argumentací zřetelně vyčnívá antropomorfická představa Boha-Otce, který za vše do posledního puntíku osobně odpovídá a který nedal světu žádnou možnost vývoje. Není v ní místo pro nezaujatého, neosobního Boha, který lidstvo sleduje se stejnou láskou a pochopením, jako zralý rodič své nezvedené ratolesti: nebrání jim v tom zakoušet následky jejich činů, i když pro ně mohou být značně nepříjemné.  

K hypotéze o nebožskosti světa přispívá i pozorování nás samých: my sami jsme nedokonalí a většina z nás se cítí od Boha oddělena. Navíc neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, a mnoho nepříjemných věcí nás potkává bez zjevné příčiny. To by se zajisté v božském světě stávat nemělo. Odtud je už jen krok k závěru, že náš svět musí být nějak inherentně defektní, popřípadě že byl stvořen za trest. Jenže takový závěr je laciný a pohodlný; je to závěr podobný zlosti malého dítěte na sirku, která jej spálila, nebo na rodiče, kteří mu nedopřáli oblíbenou laskominu.

Lze si představit i další, didaktické důvody proč nebožskost světa zdůrazňovat. Většina lidí je tak fascinována vnějšími věcmi a jevy, že jim na to, aby se zabývali sebou samými, nezbývá čas. I pro ostřílené hledající není jednoduché uchovat si nadhled, klid a nezaujatost při plném zapojení do světa, natož pak pro začátečníky. Určitý, časově omezený odklod od světa proto může být žádoucí. Je tedy pravděpodobné, že argument, že svět je nebožský, byl starými mistry používán účelově, aby podpořil rozhodnutí jejich žáků stáhnout se ze světa a věnovat se duchovní praxi. Jenže i didakticky použitý je tento argument dvojsečný. Dlouhodobě nepovažuji za šťastné stavět vztah ke světu na odporu k němu (a k ničemu jinému přesvědčení o nebožskosti našeho světa nevede). To, co nás na začátku podporuje, nás po čase začne brzdit. Přesvědčení, že žijeme v nebožském světě, a že naším prvořadým cílem je se z něho co nejrychleji vymanit, totiž zákonitě vede k odklonu od přítomnosti a příklonu k budoucnosti. Namísto toho, abychom žili naplno tady a teď, utíkáme před „nárazy“ světa do meditace a těšíme se, až odložíme tělo a opustíme toto slzavé údolí. A přitom právě náš vlastní odpor ke světu může být tím posledním, co nás v tomto údolí drží...

Přesvědčení o nebožskosti světa má ještě jeden háček. Svět totiž není objektivně existující sadou předmětů a jevů tam venku; svět je především subjektivní interpretací našich smyslových vjemů a pocitů. A jsme-li přesvědčeni, že svět je Bohem opuštěné, bezútěšné místo, není to ani tak soud o objektivní realitě, jako výpověď o nás samotných. Vně sebe vidíme vždy to, čím se necítíme a nechceme být — svět je náš stín. Vnímáme-li ho jako nebožský, hříšný a plný zla, pak to pravděpodobně jde ruku v ruce s tím, že se sami cítíme dokonalí, čistí a nad ostatní povznesení. A být nedokonalí, chybovat, je nejspíše naše největší noční můra. Anebo je možné, že se v hloubi duše cítíme vini a hodni potrestání a abychom tomuto pocitu dodali racionální jádro, přesvědčili jsme sami sebe, že Země je něco mezi vyhnanstvím a trestaneckou kolonií. Kdo je hluboce přesvědčen, že patří do káznice, ten bude i v ráji mít pocit, že žije v pekle.

Otočme nyní list a vezměme pod drobnohled víru, že vše je Božské. Ve své nejprostší podobě je tato víra poměrně naivní. Bůh je vnímán jako generální ředitel všehomíra, který vše bedlivě sleduje a do dění ve světě aktivně zasahuje. Poté, co stvořil svět k obrazu svému, stojí Bůh za každým pšoukem a ani vlásek z hlavy nespadne bez Jeho svolení. I za jinak obtížně vysvětlitelnými jevy, jako jsou války a přírodní katastrofy, leží konkrétní a osobní Boží záměr. To jen my ve své malosti nemůžeme ani doufat, že bychom Jeho cestám kdy porozuměli. Stvoření není vnímáno jako doslova Božské, ale jako Bohem stvořené, ovládané a kontrolované. Svět je hřištěm, na němž si Bůh hraje nevyzpytatelnou hru v kostky, a my jsme jen nevědomými pěšáky v jeho grandiózním partu (anebo naopak vyvolenými figurami, které jedině plní jeho Vůli).

Takováto víra je ovšem vírou křehkou a povrchní. Věříme ve vyšší (i když skrytý) smysl světa, protože nám nic jiného nezbývá. Z představy světa, jemuž nikdo nevládne a ve kterém panuje chaos, máme husí kůži. Věříme, že to musí být jinak, ale právě že jen věříme. Nenahlížíme to, tím méně žijeme. Pouze jsme se obrnili myšlenkou, že to tak přece musí být. A potká-li nás něco obzvláště nevysvětlitelného, může naše víra puknout jako vaječná skořápka a my Boha v zoufalství zavrhneme. Navíc se často stává, že takováto víra je pouhou pohodlností či omluvou. Lidé, kteří žijí svůj život v pozici oběti, se často upínají k představě, že pro jejich utrpení musí být nějaký metafyzický důvod, že možná právě oni jsou výjimeční a že je Bůh křížkem navštěvuje, aby je o to víc odměnil v životě posmrtném. V tomto případě víra v Boží záměr omlouvá rezignaci, fatalismus a strach. Možný je ale i opačný případ: pokud pevně věříme, že naprosto vše je v osobní Boží režii, pak i ty nejhorší z našich myšlenek musí pocházet od Boha. Možná si nás Bůh vyvolil, abychom druhým vládli, možná právě my jsme tím nejmilovanějším z jeho dětí. Jinak by nás přece neobdařil mocí, majetkem a silou! Kolik megalomanů a krutovládců jen věřilo, že právě jejich kroky vede a posvěcuje Bůh…Takhle jednoduché to ovšem není: takto pojatá víra je hrubým zkreslením reality a dříve či později se svému nositeli vymstí.

Existuje i osvícenější podoba víry, že vše je božské. Nejlépe ji lze vyjádřit slovy, že „vše se děje tak, jak má“. Věci se nedějí náhodně, ale podle nějakého řádu, universálních zákonů neboli Boží vůle. A pokud právě nechápeme jejich smysl, pak v tom není nějaká naše principiální neschopnost, ale pouhý nedostatek nadhledu, aktuálně omezená šíře naší perspektivy. Stvoření není hřištěm pro hrátky Boží libovůle, ale je z Boha a v Bohu. Je prostě Boží částí, ne pokleslou a odpadlou, ale záměrně stvořenou za účelem našeho rozvoje a tréningu. Bůh sám pak není vrhačem kostek, ale neosobní, navýsost spravedlivou silou, která vymezuje a udržuje pravidla, jimž stvoření podléhá.

Víra „vše se děje tak, jak má“ je málokdy pouhým nabiflovaným přesvědčením. Mnohem častěji je náhledem vyrůstajícím z osobních zkušeností. Prostě tak, jak rosteme, postupně sami vnímáme spojitost a vnitřní logiku všeho, co nás potkává. Naše zkušenosti přestávají být jen nahodilými korálky na niti života, ale vytvářejí stále srozumitelnější a jasnější vzor, který dává odpovědi na všechny palčivé otázky „proč“ a ve kterém vše dokonale zapadá do jediného Velkého Celku. Pak se povznášíme nad krátkozraké mravenčí hemžení, které nezná jiný smysl, než okamžité uspokojení, a nacházíme paradoxní jistotu v zákonech příčiny a následku. Postupně vnímáme, že za vše, dobré i špatné, si ve svém životě můžeme sami, a toto poznání není tíživé, nýbrž úlevné. Sami totiž máme možnost změnit to, co se nám nelíbí. Navíc, jak rozplétáme smysl svého životního příběhu, začínáme vnímat hlubokou moudrost božských zákonů, které nám trpělivě staví před oči právě to, co nejvíc nevidíme, v právě takovém množství, kolik uneseme, a právě tehdy, když je to na pořadu dne. Lepší vedení bychom si nevymysleli. 

I vědomí, že „vše se děje tak, jak má“, má ale svá úskalí. Někdy se může stát, že nám „tak, jak má“ splyne s „tak, jak je v pořádku“. To jsme ale zaměnili smysl (který v řádu věcí vnímáme) za záměr (který Bohu mylně připisujeme). To, že vidíme důvod, proč se nám to, či ono děje, ještě neznamená, že neexistují i jiné možnosti. I když náš současný příběh má hluboký smysl (a "vše je v něm tak, ja má"), existují i jiné příběhy, které mají smysl (a ve kterých se rovněž "vše děje tak, jak má"). Každou naší volbou, myšlenkou, činem opouštíme jeden příběh, jeden vesmír, a vstupujeme do jiného, napříč možnými životními scénáři. Můžeme třeba podlehnout nevěře, rozvést se s manželkou, a posléze vysledovat celý řetěz příčin a následků, ve kterém je naše nevěra důsledkem někdejší manželčiny nevěry. Celá story dává smysl, pro nás i pro naši manželku. Vše se odehrálo "tak, jak mělo". Ale vše se mohlo odehrát i jinak, v tisíci různých variantách. Vědomí příčinnosti toho, co zakoušíme, by se nám nemělo stát omluvou pro to, co jsme udělali (nebo opomněli udělat), ani důvodem pro trpné snášení nepřízně osudu. To, že jsme někomu něco udělali v odpověď na něco, co on udělal nám, je pouze potvrzení toho, že ještě nedokážeme rozetnout těsný kruh karmy. A to, že, jsme si něco sami zavařili (a dokonce víme proč, kdy a čím…) ještě není důvod pro to, proč bychom se neměli pokusit to v přítomnosti změnit (změnou sami sebe, pochopitelně).

Oba tábory, příznivci i odpůrci božskosti světa, se navzájem míjejí. Zastánci hříšnosti světa obviňují své oponenty, že propagují neusilí, stagnaci a falešnou odevzdanost. Říkají: když, jak tvrdíte, je vše božské, tak o co se snažit, proč se vyvíjet? To je, jako byste tvrdili, že vše je dobré už v současném stavu, ne? Z toho, co jsme si řekli, je zřejmé, že takové obvinění je na místě pouze u naivní víry v božský záměr. Ano, ti, kdož si myslí, že vše, co je napadne, je boží vnuknutí, stejně jako ti, kdož si myslí, že vše, co je potká, jim Bůh osobně režíruje, stagnují. Musí se teprve propracovat k vědomí osobní zodpovědnosti. Ale ti skutečně moudří netvrdí, že vše je OK, tak jak je, a že nemůže být lépe; oni pouze rozpoznávají Boží rukopis — příčinnou souvislost, logiku a řád — kamkoliv pohlédnou.

Kritika zaznívá i opačným směrem. Jak můžete tvrdit, že náš svět je bez Boha, říkají ti, kdo vidí Boha všude. Copak může existovat něco mimo Něj? U této kritiky je důležité, kdo přesně ji říká. Ti, kdo mají pocit, že Bůh může i za to, že mají zácpu, by se napřed měli probudit a pochopit, že Bohu je to srdečně jedno a že si za to mohou sami. Ale z úst těch moudřejších má tato kritika své opodstatnění. Jak jsme si řekli, víra v nebožskost našeho světa je naším výtvorem a částečně i naší diagnózou. Krájí vedví to, co Bůh stvořil nerozdělené. Ano, sklep je dál od Slunce, než podkroví, a je v něm obvykle víc všeliké havěti. Ale proto ještě není méně potřebný...

Co říci závěrem? Možná je to všechno takhle a možná je to ještě úplně jinak. Ale zamyslet se nad tím mi přišlo podnětné.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Disharmonie duše a ega (20.06.2013)
Mgr. Vladimír Červenák, etikoterapeut: Nenávisť (19.01.2013)
Čelit stresu a depresi (11.01.2011)
Vyprávění o tom, jak v praxi vypadá nebdělost (04.02.2009)
Naše třináctá komnata (15.01.2009)
O Pravidlech (a trochu o sexu) (27.10.2008)
O vnější autoritě a důvěře v sebe (29.07.2008)
Základní zákony Universa (08.02.2008)
Instinkt Intelekt Inteligence Intuice - v čem jsme kdo kdy In (07.01.2008)
Rodinné konstelace v kontextu alternativní religiozity a psychoterapie (10.12.2007)
ARUNÁČALA a optika jedince (03.12.2007)
Terapie tmou (03.11.2007)
O štěstí, o Bohu i jiných slovech (29.10.2007)
Nebe plné hvězd (28.07.2007)
Cíl života (17.07.2007)
Vznikání bez tvaru - Plamen pravdy (14.07.2007)
Bůh nepochází z času (05.07.2007)
Otevřené tajemství (26.06.2007)
Štěstí a touha (24.06.2007)
Šabkarova pieseň o dvoch pravdách (17.05.2007)
Poznávám se a znalost sama mě mění (16.05.2007)
Ako vítame v rodine nového človiečika? (25.04.2007)
Prečo je nelogické požadovať hmatateľné dôkazy o existencii duchovna? (24.04.2007)
Míľniky na duchovnej ceste Mirceu Eliadeho (07.04.2007)
Ako najlepšie poznať seba samého? (03.04.2007)
Cesta zlého činu stvorením a ochrana pred jeho účinkami. (21.03.2007)
„Moje zúčtovanie s ezoterikou“ (05.03.2007)
Modlitba válečníka (31.01.2007)
Afirmace podstaty neboli činu (28.01.2007)
Dikša - reakce (06.01.2007)
Vyrovnání Harické linie (21.12.2006)
Dikša – Modlitba za Jednotu (18.12.2006)
Přímým poznáním je jen vlastní uvědomění člověka (16.12.2006)
Jackalova meditace I (13.12.2006)
Být sám sebou 2 (26.11.2006)
Být sám sebou (1.) (25.11.2006)
Celý člověk (04.10.2006)
Obejmout kmen stromu (03.10.2006)
Důvěra (03.10.2006)
Pohľad na začiatok nášho života - prenatálne obdobie a pôrod (01.09.2006)
Návod i pro Tebe (30.08.2006)
Poznáním toho, co nejste, poznáte sebe sama. (20.08.2006)
Svoboda je zodpovědnost (16.08.2006)
Ne-volba (08.08.2006)
Regresné techniky súčastnosti (27.07.2006)
Rameš Balsekar: koncept - vše je Boží vůle. TO je, jak JE (26.07.2006)
Co mám dělat? (16.07.2006)
Zákon rovnováhy (06.07.2006)
Rozdíl "vzdát se" a "být vzdán" (21.06.2006)
Vzdání se (17.06.2006)
Síla Lásky... (16.06.2006)
Cestou do chrámu (30.05.2006)
Proč ego chce usilovat (23.05.2006)
Mahariši II (12.05.2006)
Život - smrt - život (10.05.2006)
Test inteligence, (aneb vznik a záhyby logiky) (15.04.2006)
Já jsem není nikdy nové (22.03.2006)
Anonymní dopis mého života (18.03.2006)
Tradice Advaita Védanty (09.03.2006)
Anděl (07.03.2006)
UMĚNÍ RYZOSTI - DUCHOVNÍ MOST (28.02.2006)
Temný chrám (17.02.2006)
Srdce (15.02.2006)
Stáří (12.02.2006)
Pokora (10.02.2006)
Čajovna (08.02.2006)
Prostá rozkoš bytí (04.02.2006)
Věčná esence bohyní (20.01.2006)
Nadhled - vědomé čtení (18.01.2006)
Mahariši (16.01.2006)
Oceán (10.01.2006)
Potencionalita (09.01.2006)
Smysl činnosti, smysl života (22.12.2005)
Odvaha vrátit se domů (20.12.2005)
DÉMONE (20.12.2005)
MISTR, MISTR, MISTR (19.12.2005)
Intuice v buddhismu (15.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným XII. (14.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným XI. (12.12.2005)
Konvence a osvobození (06.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným X. (04.12.2005)
Mapování mysli (02.12.2005)
Nelpění (02.12.2005)
Nezajímáte mě, zajímá mě hudba (25.11.2005)
Co Buddha objevil (16.11.2005)
Jean-Pierre Gomez - Přímé pochopení (12.11.2005)
Joshu a snídaně (11.11.2005)
Osvícení (09.11.2005)
PROBUZENÍ - Marta Janssen (25.10.2005)
Meditační víkend “Životní krize” (23.10.2005)
Kurs “speciál” regresní psychoterapie (21.10.2005)
Pokračovací kurs regresní psychoterapie (15.10.2005)
Co nám slibuje ďábel a co nám slibuje Bůh? (13.10.2005)
Proč Daršan (12.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným IX. (11.10.2005)
Realizace JÁ - Šrí Saradamma (08.10.2005)
Harmonizace čaker (07.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VIII. (07.10.2005)
Zmatení jazyků (06.10.2005)
Materialistická propaganda a meč rozlišování (06.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VII. (05.10.2005)
Cayce o sexuální energii (03.10.2005)
Edgar Cayce (02.10.2005)
Zápisky ze žaláře v Readingu (30.09.2005)
Volný (24.09.2005)
Ono nezrozené - jsme tam i bez úsilí? (19.09.2005)
Energie Lásky (16.09.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VI. (15.09.2005)
Orgasmus je (14.09.2005)
Jak najít "pravého" mistra? (13.09.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným V. (11.09.2005)
Nebeská řeč (10.09.2005)
O Šrí Brahmámovi (07.09.2005)
Šrí V. V. Brahmam (03.09.2005)
Duchovní a světské (01.09.2005)
Myšlenky ze satsangů (30.08.2005)
Zážitek Božského Já (29.08.2005)
Jak zahodit zbytečnosti (24.08.2005)
Vrátit mysl Já (21.08.2005)
Setkání s Martou (18.08.2005)
Osamělost (13.08.2005)
Jak jsem potkal Martu (12.08.2005)
Cesta lásky (11.08.2005)
Příběh o zrcadle (reality show) (10.08.2005)
Zen a umění chatařit (09.08.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným IV. (25.07.2005)
Co přináší móda v duchovnosti, aneb o duchovnost v módě (09.07.2005)
Vzor hodný následování? (01.07.2005)
Setkání s Martou ve Zlíně (29.06.2005)
Jak je to s mistry? (22.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným III. (21.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným II. (19.06.2005)
Má cesta za Matkou Meerou (18.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným I. (17.06.2005)
Ego (29.05.2005)
Zase jedna reakce... (12.05.2005)
Duchovní rozvoj a vzdělání (11.05.2005)
Přesmyčky (29.04.2005)
Zlo i dobro (27.04.2005)
Ranní reflexe při čtení internetových zpráv a novinek… (26.04.2005)
Dvanáctero rad proti úzkosti (20.04.2005)
Ideály (15.04.2005)
Ztracený případ (12.04.2005)
Jak se dostat na Cestu (25.03.2005)
Brýle (24.03.2005)
Podvědomí (22.03.2005)
Musíme jít domů (13.03.2005)
Štěstí (04.03.2005)
O hranicích v lidském vědění (25.02.2005)
Dvě tváře inteligence - srdce a rozum (17.02.2005)
Jak se člověk stane hledajícím? (15.02.2005)
Co jsme? (14.02.2005)
Hmota neexistuje... (11.02.2005)
Ráj (08.02.2005)
Vyhnanství (02.02.2005)
Rozum nebo Cit – to je ta otázka... (24.01.2005)
Komentář k článku "Je správné platit za duchovní výtvory?" (23.01.2005)
Je správné platit za duchovní výtvory? (23.01.2005)
Všechno je jinak? (19.01.2005)
Svoboda (12.01.2005)
Vášeň k životu (05.01.2005)
Zrcadla (30.12.2004)
Tělo, emoce a mysl (28.12.2004)
Láska (25.12.2004)
Hledáme sami sebe (24.12.2004)
Duchovní cesta (20.12.2004)
Deprese (17.12.2004)
Dávání darů (15.12.2004)
Svobodná vůle (14.12.2004)
Svatí muži (10.12.2004)
Vůně (08.12.2004)
Naděje (05.12.2004)
Otázky Milindovy (03.12.2004)
Hrajeme si (29.11.2004)
Hledání Boha (21.11.2004)
Otroctví a svoboda (16.11.2004)
Strach (14.11.2004)
Osamělost (26.10.2004)
Pozvánka na seminář (25.10.2004)
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 26 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
16. 11. 2020:

Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala...
"

Celý článek...


03. 11. 2020:

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."

Celý článek...


01. 11. 2020:

Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Celý článek...


27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!