Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 16. 07. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Jaroslav Hašek:
Národ český dodnes ještě pro tanec se získá,
bohužel však vždycky tančí, jak mu jiný píská.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2526x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2496x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2488x)
Nejsme připraveni
(27. 09. 2017, 2390x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Duchovno

* Je náš svět božský nebo ne?


Čábelka Štěpán - Duchovno - 26. 09. 2008 (4035 přečtení)

Podzimní zamyšlení...



Je náš svět božský nebo ne? Tato otázka je jen zdánlivě akademická. To, jak člověk vnímá svět (aniž by si musel tuto otázku explicitně pokládat), bude totiž do velké míry ovlivňovat jeho přístup k práci, vztahům, rodině, hmotným statkům, penězům, apod., stejně jako určovat, jak a o co duchovně usiluje. Podívejme se na oba názorové tábory podrobněji.

Názor, že náš svět je nebožský, od Boha odpadlý, se zdá být v souladu s výroky mnoha autorit. Neříkal snad Ježíš, že jeho království není z tohoto světa a Buddha, že život je utrpení? Přesto si myslím, že nebožskost světa je názor omezený, poplatný dobám dávno minulým a ve své podstatě překonaný.

Odkud vlastně pramení přesvědčení, že náš svět je Bohu vzdálený a od něj oddělený? Pomiňme mýty a legendy, které se v tomto smyslu vyjadřují, protože i ty vznikly v odpověď na nějakou lidskou potřebu. Osobně se domnívám, že jde prostě o hypotézu vysvětlující pozorovaná fakta. Tím nejobtížněji skousnutelným je zjevná nedokonalost světa: na světě je spoustu krutosti a zla, které je velmi obtížné nějak zdůvodnit. A těžko si představit, že by Bůh, obvykle vnímaný jako absolutní dobro, stvořil náš svět zcela záměrně právě takový, jaký je (často se poukazuje třeba na to, jak krutá je zvířecí říše, s dodatkem, že kdyby Bůh chtěl, zajisté mohl stvořit všechny zvířata jako vegetariány). Jenže za touto argumentací zřetelně vyčnívá antropomorfická představa Boha-Otce, který za vše do posledního puntíku osobně odpovídá a který nedal světu žádnou možnost vývoje. Není v ní místo pro nezaujatého, neosobního Boha, který lidstvo sleduje se stejnou láskou a pochopením, jako zralý rodič své nezvedené ratolesti: nebrání jim v tom zakoušet následky jejich činů, i když pro ně mohou být značně nepříjemné.  

K hypotéze o nebožskosti světa přispívá i pozorování nás samých: my sami jsme nedokonalí a většina z nás se cítí od Boha oddělena. Navíc neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, a mnoho nepříjemných věcí nás potkává bez zjevné příčiny. To by se zajisté v božském světě stávat nemělo. Odtud je už jen krok k závěru, že náš svět musí být nějak inherentně defektní, popřípadě že byl stvořen za trest. Jenže takový závěr je laciný a pohodlný; je to závěr podobný zlosti malého dítěte na sirku, která jej spálila, nebo na rodiče, kteří mu nedopřáli oblíbenou laskominu.

Lze si představit i další, didaktické důvody proč nebožskost světa zdůrazňovat. Většina lidí je tak fascinována vnějšími věcmi a jevy, že jim na to, aby se zabývali sebou samými, nezbývá čas. I pro ostřílené hledající není jednoduché uchovat si nadhled, klid a nezaujatost při plném zapojení do světa, natož pak pro začátečníky. Určitý, časově omezený odklod od světa proto může být žádoucí. Je tedy pravděpodobné, že argument, že svět je nebožský, byl starými mistry používán účelově, aby podpořil rozhodnutí jejich žáků stáhnout se ze světa a věnovat se duchovní praxi. Jenže i didakticky použitý je tento argument dvojsečný. Dlouhodobě nepovažuji za šťastné stavět vztah ke světu na odporu k němu (a k ničemu jinému přesvědčení o nebožskosti našeho světa nevede). To, co nás na začátku podporuje, nás po čase začne brzdit. Přesvědčení, že žijeme v nebožském světě, a že naším prvořadým cílem je se z něho co nejrychleji vymanit, totiž zákonitě vede k odklonu od přítomnosti a příklonu k budoucnosti. Namísto toho, abychom žili naplno tady a teď, utíkáme před „nárazy“ světa do meditace a těšíme se, až odložíme tělo a opustíme toto slzavé údolí. A přitom právě náš vlastní odpor ke světu může být tím posledním, co nás v tomto údolí drží...

Přesvědčení o nebožskosti světa má ještě jeden háček. Svět totiž není objektivně existující sadou předmětů a jevů tam venku; svět je především subjektivní interpretací našich smyslových vjemů a pocitů. A jsme-li přesvědčeni, že svět je Bohem opuštěné, bezútěšné místo, není to ani tak soud o objektivní realitě, jako výpověď o nás samotných. Vně sebe vidíme vždy to, čím se necítíme a nechceme být — svět je náš stín. Vnímáme-li ho jako nebožský, hříšný a plný zla, pak to pravděpodobně jde ruku v ruce s tím, že se sami cítíme dokonalí, čistí a nad ostatní povznesení. A být nedokonalí, chybovat, je nejspíše naše největší noční můra. Anebo je možné, že se v hloubi duše cítíme vini a hodni potrestání a abychom tomuto pocitu dodali racionální jádro, přesvědčili jsme sami sebe, že Země je něco mezi vyhnanstvím a trestaneckou kolonií. Kdo je hluboce přesvědčen, že patří do káznice, ten bude i v ráji mít pocit, že žije v pekle.

Otočme nyní list a vezměme pod drobnohled víru, že vše je Božské. Ve své nejprostší podobě je tato víra poměrně naivní. Bůh je vnímán jako generální ředitel všehomíra, který vše bedlivě sleduje a do dění ve světě aktivně zasahuje. Poté, co stvořil svět k obrazu svému, stojí Bůh za každým pšoukem a ani vlásek z hlavy nespadne bez Jeho svolení. I za jinak obtížně vysvětlitelnými jevy, jako jsou války a přírodní katastrofy, leží konkrétní a osobní Boží záměr. To jen my ve své malosti nemůžeme ani doufat, že bychom Jeho cestám kdy porozuměli. Stvoření není vnímáno jako doslova Božské, ale jako Bohem stvořené, ovládané a kontrolované. Svět je hřištěm, na němž si Bůh hraje nevyzpytatelnou hru v kostky, a my jsme jen nevědomými pěšáky v jeho grandiózním partu (anebo naopak vyvolenými figurami, které jedině plní jeho Vůli).

Takováto víra je ovšem vírou křehkou a povrchní. Věříme ve vyšší (i když skrytý) smysl světa, protože nám nic jiného nezbývá. Z představy světa, jemuž nikdo nevládne a ve kterém panuje chaos, máme husí kůži. Věříme, že to musí být jinak, ale právě že jen věříme. Nenahlížíme to, tím méně žijeme. Pouze jsme se obrnili myšlenkou, že to tak přece musí být. A potká-li nás něco obzvláště nevysvětlitelného, může naše víra puknout jako vaječná skořápka a my Boha v zoufalství zavrhneme. Navíc se často stává, že takováto víra je pouhou pohodlností či omluvou. Lidé, kteří žijí svůj život v pozici oběti, se často upínají k představě, že pro jejich utrpení musí být nějaký metafyzický důvod, že možná právě oni jsou výjimeční a že je Bůh křížkem navštěvuje, aby je o to víc odměnil v životě posmrtném. V tomto případě víra v Boží záměr omlouvá rezignaci, fatalismus a strach. Možný je ale i opačný případ: pokud pevně věříme, že naprosto vše je v osobní Boží režii, pak i ty nejhorší z našich myšlenek musí pocházet od Boha. Možná si nás Bůh vyvolil, abychom druhým vládli, možná právě my jsme tím nejmilovanějším z jeho dětí. Jinak by nás přece neobdařil mocí, majetkem a silou! Kolik megalomanů a krutovládců jen věřilo, že právě jejich kroky vede a posvěcuje Bůh…Takhle jednoduché to ovšem není: takto pojatá víra je hrubým zkreslením reality a dříve či později se svému nositeli vymstí.

Existuje i osvícenější podoba víry, že vše je božské. Nejlépe ji lze vyjádřit slovy, že „vše se děje tak, jak má“. Věci se nedějí náhodně, ale podle nějakého řádu, universálních zákonů neboli Boží vůle. A pokud právě nechápeme jejich smysl, pak v tom není nějaká naše principiální neschopnost, ale pouhý nedostatek nadhledu, aktuálně omezená šíře naší perspektivy. Stvoření není hřištěm pro hrátky Boží libovůle, ale je z Boha a v Bohu. Je prostě Boží částí, ne pokleslou a odpadlou, ale záměrně stvořenou za účelem našeho rozvoje a tréningu. Bůh sám pak není vrhačem kostek, ale neosobní, navýsost spravedlivou silou, která vymezuje a udržuje pravidla, jimž stvoření podléhá.

Víra „vše se děje tak, jak má“ je málokdy pouhým nabiflovaným přesvědčením. Mnohem častěji je náhledem vyrůstajícím z osobních zkušeností. Prostě tak, jak rosteme, postupně sami vnímáme spojitost a vnitřní logiku všeho, co nás potkává. Naše zkušenosti přestávají být jen nahodilými korálky na niti života, ale vytvářejí stále srozumitelnější a jasnější vzor, který dává odpovědi na všechny palčivé otázky „proč“ a ve kterém vše dokonale zapadá do jediného Velkého Celku. Pak se povznášíme nad krátkozraké mravenčí hemžení, které nezná jiný smysl, než okamžité uspokojení, a nacházíme paradoxní jistotu v zákonech příčiny a následku. Postupně vnímáme, že za vše, dobré i špatné, si ve svém životě můžeme sami, a toto poznání není tíživé, nýbrž úlevné. Sami totiž máme možnost změnit to, co se nám nelíbí. Navíc, jak rozplétáme smysl svého životního příběhu, začínáme vnímat hlubokou moudrost božských zákonů, které nám trpělivě staví před oči právě to, co nejvíc nevidíme, v právě takovém množství, kolik uneseme, a právě tehdy, když je to na pořadu dne. Lepší vedení bychom si nevymysleli. 

I vědomí, že „vše se děje tak, jak má“, má ale svá úskalí. Někdy se může stát, že nám „tak, jak má“ splyne s „tak, jak je v pořádku“. To jsme ale zaměnili smysl (který v řádu věcí vnímáme) za záměr (který Bohu mylně připisujeme). To, že vidíme důvod, proč se nám to, či ono děje, ještě neznamená, že neexistují i jiné možnosti. I když náš současný příběh má hluboký smysl (a "vše je v něm tak, ja má"), existují i jiné příběhy, které mají smysl (a ve kterých se rovněž "vše děje tak, jak má"). Každou naší volbou, myšlenkou, činem opouštíme jeden příběh, jeden vesmír, a vstupujeme do jiného, napříč možnými životními scénáři. Můžeme třeba podlehnout nevěře, rozvést se s manželkou, a posléze vysledovat celý řetěz příčin a následků, ve kterém je naše nevěra důsledkem někdejší manželčiny nevěry. Celá story dává smysl, pro nás i pro naši manželku. Vše se odehrálo "tak, jak mělo". Ale vše se mohlo odehrát i jinak, v tisíci různých variantách. Vědomí příčinnosti toho, co zakoušíme, by se nám nemělo stát omluvou pro to, co jsme udělali (nebo opomněli udělat), ani důvodem pro trpné snášení nepřízně osudu. To, že jsme někomu něco udělali v odpověď na něco, co on udělal nám, je pouze potvrzení toho, že ještě nedokážeme rozetnout těsný kruh karmy. A to, že, jsme si něco sami zavařili (a dokonce víme proč, kdy a čím…) ještě není důvod pro to, proč bychom se neměli pokusit to v přítomnosti změnit (změnou sami sebe, pochopitelně).

Oba tábory, příznivci i odpůrci božskosti světa, se navzájem míjejí. Zastánci hříšnosti světa obviňují své oponenty, že propagují neusilí, stagnaci a falešnou odevzdanost. Říkají: když, jak tvrdíte, je vše božské, tak o co se snažit, proč se vyvíjet? To je, jako byste tvrdili, že vše je dobré už v současném stavu, ne? Z toho, co jsme si řekli, je zřejmé, že takové obvinění je na místě pouze u naivní víry v božský záměr. Ano, ti, kdož si myslí, že vše, co je napadne, je boží vnuknutí, stejně jako ti, kdož si myslí, že vše, co je potká, jim Bůh osobně režíruje, stagnují. Musí se teprve propracovat k vědomí osobní zodpovědnosti. Ale ti skutečně moudří netvrdí, že vše je OK, tak jak je, a že nemůže být lépe; oni pouze rozpoznávají Boží rukopis — příčinnou souvislost, logiku a řád — kamkoliv pohlédnou.

Kritika zaznívá i opačným směrem. Jak můžete tvrdit, že náš svět je bez Boha, říkají ti, kdo vidí Boha všude. Copak může existovat něco mimo Něj? U této kritiky je důležité, kdo přesně ji říká. Ti, kdo mají pocit, že Bůh může i za to, že mají zácpu, by se napřed měli probudit a pochopit, že Bohu je to srdečně jedno a že si za to mohou sami. Ale z úst těch moudřejších má tato kritika své opodstatnění. Jak jsme si řekli, víra v nebožskost našeho světa je naším výtvorem a částečně i naší diagnózou. Krájí vedví to, co Bůh stvořil nerozdělené. Ano, sklep je dál od Slunce, než podkroví, a je v něm obvykle víc všeliké havěti. Ale proto ještě není méně potřebný...

Co říci závěrem? Možná je to všechno takhle a možná je to ještě úplně jinak. Ale zamyslet se nad tím mi přišlo podnětné.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Disharmonie duše a ega (20.06.2013)
Mgr. Vladimír Červenák, etikoterapeut: Nenávisť (19.01.2013)
Čelit stresu a depresi (11.01.2011)
Vyprávění o tom, jak v praxi vypadá nebdělost (04.02.2009)
Naše třináctá komnata (15.01.2009)
O Pravidlech (a trochu o sexu) (27.10.2008)
O vnější autoritě a důvěře v sebe (29.07.2008)
Základní zákony Universa (08.02.2008)
Instinkt Intelekt Inteligence Intuice - v čem jsme kdo kdy In (07.01.2008)
Rodinné konstelace v kontextu alternativní religiozity a psychoterapie (10.12.2007)
ARUNÁČALA a optika jedince (03.12.2007)
Terapie tmou (03.11.2007)
O štěstí, o Bohu i jiných slovech (29.10.2007)
Nebe plné hvězd (28.07.2007)
Cíl života (17.07.2007)
Vznikání bez tvaru - Plamen pravdy (14.07.2007)
Bůh nepochází z času (05.07.2007)
Otevřené tajemství (26.06.2007)
Štěstí a touha (24.06.2007)
Šabkarova pieseň o dvoch pravdách (17.05.2007)
Poznávám se a znalost sama mě mění (16.05.2007)
Ako vítame v rodine nového človiečika? (25.04.2007)
Prečo je nelogické požadovať hmatateľné dôkazy o existencii duchovna? (24.04.2007)
Míľniky na duchovnej ceste Mirceu Eliadeho (07.04.2007)
Ako najlepšie poznať seba samého? (03.04.2007)
Cesta zlého činu stvorením a ochrana pred jeho účinkami. (21.03.2007)
„Moje zúčtovanie s ezoterikou“ (05.03.2007)
Modlitba válečníka (31.01.2007)
Afirmace podstaty neboli činu (28.01.2007)
Dikša - reakce (06.01.2007)
Vyrovnání Harické linie (21.12.2006)
Dikša – Modlitba za Jednotu (18.12.2006)
Přímým poznáním je jen vlastní uvědomění člověka (16.12.2006)
Jackalova meditace I (13.12.2006)
Být sám sebou 2 (26.11.2006)
Být sám sebou (1.) (25.11.2006)
Celý člověk (04.10.2006)
Obejmout kmen stromu (03.10.2006)
Důvěra (03.10.2006)
Pohľad na začiatok nášho života - prenatálne obdobie a pôrod (01.09.2006)
Návod i pro Tebe (30.08.2006)
Poznáním toho, co nejste, poznáte sebe sama. (20.08.2006)
Svoboda je zodpovědnost (16.08.2006)
Ne-volba (08.08.2006)
Regresné techniky súčastnosti (27.07.2006)
Rameš Balsekar: koncept - vše je Boží vůle. TO je, jak JE (26.07.2006)
Co mám dělat? (16.07.2006)
Zákon rovnováhy (06.07.2006)
Rozdíl "vzdát se" a "být vzdán" (21.06.2006)
Vzdání se (17.06.2006)
Síla Lásky... (16.06.2006)
Cestou do chrámu (30.05.2006)
Proč ego chce usilovat (23.05.2006)
Mahariši II (12.05.2006)
Život - smrt - život (10.05.2006)
Test inteligence, (aneb vznik a záhyby logiky) (15.04.2006)
Já jsem není nikdy nové (22.03.2006)
Anonymní dopis mého života (18.03.2006)
Tradice Advaita Védanty (09.03.2006)
Anděl (07.03.2006)
UMĚNÍ RYZOSTI - DUCHOVNÍ MOST (28.02.2006)
Temný chrám (17.02.2006)
Srdce (15.02.2006)
Stáří (12.02.2006)
Pokora (10.02.2006)
Čajovna (08.02.2006)
Prostá rozkoš bytí (04.02.2006)
Věčná esence bohyní (20.01.2006)
Nadhled - vědomé čtení (18.01.2006)
Mahariši (16.01.2006)
Oceán (10.01.2006)
Potencionalita (09.01.2006)
Smysl činnosti, smysl života (22.12.2005)
Odvaha vrátit se domů (20.12.2005)
DÉMONE (20.12.2005)
MISTR, MISTR, MISTR (19.12.2005)
Intuice v buddhismu (15.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným XII. (14.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným XI. (12.12.2005)
Konvence a osvobození (06.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným X. (04.12.2005)
Mapování mysli (02.12.2005)
Nelpění (02.12.2005)
Nezajímáte mě, zajímá mě hudba (25.11.2005)
Co Buddha objevil (16.11.2005)
Jean-Pierre Gomez - Přímé pochopení (12.11.2005)
Joshu a snídaně (11.11.2005)
Osvícení (09.11.2005)
PROBUZENÍ - Marta Janssen (25.10.2005)
Meditační víkend “Životní krize” (23.10.2005)
Kurs “speciál” regresní psychoterapie (21.10.2005)
Pokračovací kurs regresní psychoterapie (15.10.2005)
Co nám slibuje ďábel a co nám slibuje Bůh? (13.10.2005)
Proč Daršan (12.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným IX. (11.10.2005)
Realizace JÁ - Šrí Saradamma (08.10.2005)
Harmonizace čaker (07.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VIII. (07.10.2005)
Zmatení jazyků (06.10.2005)
Materialistická propaganda a meč rozlišování (06.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VII. (05.10.2005)
Cayce o sexuální energii (03.10.2005)
Edgar Cayce (02.10.2005)
Zápisky ze žaláře v Readingu (30.09.2005)
Volný (24.09.2005)
Ono nezrozené - jsme tam i bez úsilí? (19.09.2005)
Energie Lásky (16.09.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VI. (15.09.2005)
Orgasmus je (14.09.2005)
Jak najít "pravého" mistra? (13.09.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným V. (11.09.2005)
Nebeská řeč (10.09.2005)
O Šrí Brahmámovi (07.09.2005)
Šrí V. V. Brahmam (03.09.2005)
Duchovní a světské (01.09.2005)
Myšlenky ze satsangů (30.08.2005)
Zážitek Božského Já (29.08.2005)
Jak zahodit zbytečnosti (24.08.2005)
Vrátit mysl Já (21.08.2005)
Setkání s Martou (18.08.2005)
Osamělost (13.08.2005)
Jak jsem potkal Martu (12.08.2005)
Cesta lásky (11.08.2005)
Příběh o zrcadle (reality show) (10.08.2005)
Zen a umění chatařit (09.08.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným IV. (25.07.2005)
Co přináší móda v duchovnosti, aneb o duchovnost v módě (09.07.2005)
Vzor hodný následování? (01.07.2005)
Setkání s Martou ve Zlíně (29.06.2005)
Jak je to s mistry? (22.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným III. (21.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným II. (19.06.2005)
Má cesta za Matkou Meerou (18.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným I. (17.06.2005)
Ego (29.05.2005)
Zase jedna reakce... (12.05.2005)
Duchovní rozvoj a vzdělání (11.05.2005)
Přesmyčky (29.04.2005)
Zlo i dobro (27.04.2005)
Ranní reflexe při čtení internetových zpráv a novinek… (26.04.2005)
Dvanáctero rad proti úzkosti (20.04.2005)
Ideály (15.04.2005)
Ztracený případ (12.04.2005)
Jak se dostat na Cestu (25.03.2005)
Brýle (24.03.2005)
Podvědomí (22.03.2005)
Musíme jít domů (13.03.2005)
Štěstí (04.03.2005)
O hranicích v lidském vědění (25.02.2005)
Dvě tváře inteligence - srdce a rozum (17.02.2005)
Jak se člověk stane hledajícím? (15.02.2005)
Co jsme? (14.02.2005)
Hmota neexistuje... (11.02.2005)
Ráj (08.02.2005)
Vyhnanství (02.02.2005)
Rozum nebo Cit – to je ta otázka... (24.01.2005)
Komentář k článku "Je správné platit za duchovní výtvory?" (23.01.2005)
Je správné platit za duchovní výtvory? (23.01.2005)
Všechno je jinak? (19.01.2005)
Svoboda (12.01.2005)
Vášeň k životu (05.01.2005)
Zrcadla (30.12.2004)
Tělo, emoce a mysl (28.12.2004)
Láska (25.12.2004)
Hledáme sami sebe (24.12.2004)
Duchovní cesta (20.12.2004)
Deprese (17.12.2004)
Dávání darů (15.12.2004)
Svobodná vůle (14.12.2004)
Svatí muži (10.12.2004)
Vůně (08.12.2004)
Naděje (05.12.2004)
Otázky Milindovy (03.12.2004)
Hrajeme si (29.11.2004)
Hledání Boha (21.11.2004)
Otroctví a svoboda (16.11.2004)
Strach (14.11.2004)
Osamělost (26.10.2004)
Pozvánka na seminář (25.10.2004)
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 26 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
24. 06. 2020:

Ekonomka Ilona Švihlíková: "Debata o euru se vede u nás velice povrchně. Jako kdyby jediným výsledkem eura bylo, že nemusíte do směnárny. Nebo nastupuje ‚ideologická úderka‘, kdo je proti euru, je čínský nebo ruský agent. Zcela se přitom ignoruje, jaké makroekonomické nerovnováhy euro vytváří – v EU dneska vlastně máme dvojí periférii, jižní a východní. Nehovoří se o tom, že euro zesiluje rozdíly mezi zeměmi, místo souladu přispívá k nárůstu šovinismu...
Část společnosti obsedantně nenávidí Rusko (a Čínu) a mají to jako svůj, často jediný, politický program. Tato mccarthyovská politika plní mnoho účelů – umožňuje vám útočit na každého, kdo má jiný názor, a pokusit se ho tímto způsobem umlčet, odstranit z politické konkurence...
Stupňování nelze vyloučit, protože je to karta, se kterou rády hrají veřejnoprávní média, takže se daným politikům pak zaručuje dostatečná mediální pozornost. Kromě nenávisti, kterou někteří prostě potřebují k životu, je potřeba vnímat i ekonomické zájmy. Jedním z hlavních cílů je bezesporu vyloučit ruské (a čínské) firmy ze zakázek, Dukovany počínaje, a uvolnit prostor pro jiné zahraniční ekonomické zájmy.
"

Celý článek...


21. 06. 2020:

Akce D.O.S.T.: Dost bylo Bruselu! Před 11 lety stála Akce D.O.S.T. v čele veřejných protestů proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Varovali jsme před společenskými důsledky eroze naší státní svrchovanosti a zesíleného útoku na naše tradice a občanské svobody. Nemýlili jsme se.
Dnes se nacházíme na dalším důležitém rozcestí.
Blížící se hospodářská krize, zesílená bezprecedentním „vypnutím“ globální ekonomiky na jaře letošního roku, má sloužit jako záminka k další centralizaci moci na úrovni EU. „Fond obnovy“ a projekt „EU nové generace“ zavádějí společné dluhy a unijní daně. Evropská unie se v případě uskutečnění této vize stane plnokrevným státem a její členské státy pouhými regionálními útvary. Význam voleb do národních parlamentů klesne na úroveň voleb do krajských zastupitelstev a politická svrchovanost České republiky se stane minulostí.
Je alarmující, že se o takto závažné věci nevede důkladná veřejná diskuse. Proto mnoho občanů naší republiky ani neví, co všechno je ve hře. Vyzýváme vládu České republiky a jejího premiéra, aby využili svého práva veta a projekt „EU nové generace“ důrazně odmítli.
V Praze dne 17. června 2020

Celá výzva...


21. 06. 2020:

Petr Žantovský: " Ve čtvrtek jsem se v iDnes dočetl, že tahle dvě veřejnoprávní média (Česká televize a Český rozhlas) společně iniciovala průzkum veřejného mínění, který se měl týkat existence a výše koncesionářských poplatků. A vítězně na nás z titulku křičí, že ‚Češi jsou pro zachování ´koncesionářský´ poplatků, výše je přiměřená‘. Už v titulku je chyba, chybí tam písmeno ch, nu ale dobrá, to se stane při rychlé práci. Nechme však titulek a pojďme na obsah...
Nešlo jen o zvýšení samotné, tedy generálním ředitelem
(ČT) opakovaně vyžadovanou nějakou další valorizaci. „Ale šlo i o rozšíření poplatků na jiné nosiče televizního kanálu, včetně telefonů, tabletů, počítačů a tak dále. Za všechno, čím můžete sledovat Českou televizi, byste měli platit. To by bylo opravdu úžasné. Vznikla by tu Česká televizní republika, velmi by to připomínalo středověkou daň z hlavy... "

Celý článek...


14. 06. 2020:

Zastupitel MČ Praha 8 Martin Cibulka: "V principu podobné věci (jako v USA) , byť s menší intenzitou, se v posledních letech dějí napříč naším bohatým a kulturním světem! Moje babička by řekla, že blbnou z nadbytku. Stačí se podívat do historie, a uvidíme, že podobné chování přichází cyklicky ve vlnách. Salonní levičáci ponoukají lůzu a vedou svůj spravedlivý boj za lepší svět. Kulisy se v čase mění, ale princip zůstává stejný. A vlastně i výsledek...
Následuje ztráta svobod, chudnutí, neúcta k soukromému majetku, neúcta k tomu, co nás předcházelo. Nedělejme si iluze, že podhoubí, které stojí za nepořádky v USA, tady nemáme! Těch dobrodějů je i tady dost, rozdíl je v tom, že jim u nás chybí odvaha. Zatím! Bohužel chybí i odvaha politiků se podobným tendencím dopředu postavit...
Přicházejí budovatelé nového světa a systém, který se evolučně vyvíjel stovky let, rozkopou, protože to udělají lépe a svět bude růžový. Nebude, pouze přibude stínů mezi hořícími požáry...
"

Celý článek...


11. 06. 2020:

Mnislav Zelený-Atapana: "Naivně jsme si mysleli, že Západ sem přichází proto, aby nás osvobodil a aby nám pomáhal. Ale od začátku mi to bylo podezřelé, protože obchodník nikam nepřichází, aby pomohl. Obchodník chce vždy vydělat, za každou cenu, i kdyby to mělo být až za pár let. Naše náruč byla otevřená až příliš. To, že jsme ztratili soběstačnost ve všem, je tragické. A zvláště ve strategických záležitostech, jako je voda, jídlo, léky a podobně...
V devětaosmdesátém jsem se smál, když se u nás říkalo, jaké máme špatné výrobky, potraviny, salámy jak jsou hnusné... Ale jak se otevřely hranice, tak Rakušáci jezdili na jižní Moravu a skupovali je v obrovském množství...
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!