Ráda bych reagovala na článek, ve kterém autor rozebírá reiki z pohledu člověka, který někde něco načetl a přidal k tomu pár vlastních domněnek a hromadu svých strachů z toho co nezná.
Reiki nepotřebuje obhajobu ani není potřeba o ní kohokoliv přesvědčovat. Je to stará známá léčebná technika přikládání rukou, jaká se traduje od vzniku lidstva. Nic tajemného ani hrůzostrašného v tom není.
První omyl spočívá ve frázi „Je to nezvratné“ – otázka zní co je nezvratné? Jste zasvěcení, tj. otevře se vám možnost s reiki pracovat a to je všechno. Je to jako s kurzem angličtiny: po skončení kurzu buď angličtinu používáte nebo nepoužíváte. Nikdo vás k tomu nenutí. Znám lidi, kteří mají více zasvěcení a přesto reiki nepoužívají nebo se k ní vrátí po delší době, když jí k něčemu potřebují použít. Je to další otevřená možnosti, cesta, po které můžete, ale nemusíte jít. Nechápu autorovu dedukci, že není možnost návratu – k čemu a kam? V životě zasvěceného se nemusí změnit vůbec nic, může reiki ignorovat a nic se neděje. Pokud ji začne používat, otvírá se mu spousta pěkných a radostných zkušeností. Znám a denně jsem v kontaktu s reikisty z celého Česka a nevím o jediném učiteli nebo škole, kde by přikazovali svým žákům reiki používat a nevidím důvod, proč zasvěcení vracet nebo jak to autor myslel?
Opravdu nevím o žádné duchovní či filozofické cestě, kde by jim někdo přesně řekl, co se jim kdy bude přesně dít, když se dají jejich cestou. Tuším dokonce ani osvícení není vždycky přislíbeno, jakože za deset let, při odříkávání těchto manter, přesně 10. srpna vás osvítí…
Kdyby si autor přečetl aspoň nějaký článek, tak by věděl, že s reiki je spojena etika, která dává určitá pravidla a doporučení pro její používání. Např. nedělat s ní proti vůli léčeného, bez jeho vědomí atd. Ostatní je o lidech, nikoliv o reiki. Ale s tím se potýkají všechny filozofické směry napříč od křesťanů počínaje. Pokud znám reikisty, zvláště ty letité a lidi, kteří na sobě pracují (nikoliv obchodníky), tak ani jeden se nedá nazvat ateistou. Každý má svůj určitý pohled na věci mezi nebem a zemí ať už si ho pojmenuje podle svého jakkoliv. Znám spoustu výborných lidí, učitelů i žáků a ti mluví sami za sebe.
Symboly. Základní reiki má čtyři symboly. Pro začátek se s nimi žáci učí zacházet, pokročilí si můžou vybírat: pracují s nimi nebo bez nich, používají je jen mentálně nebo vůbec. Autor má mylnou informaci, že by reiki bez symbolů nefungovala. Jsou to jen další nástroje, které můžou v práci velice pomáhat. Další symboly navíc jsou přejaté odjinud a dají se používat na různé speciální příležitosti. Kdo a jak s nimi pracuje už je otázkou na jednotlivce. Když má někdo potřebu se vymýšlet svoje, prosím, mě to připadá zbytečné, když už mám po ruce osvědčené nářadí, které je používáním stále dokonalejší. Symbol mi spíš připadá jako určitý archetyp nebo energetický otisk než znak pojatý jako písmo a už vůbec se z nich nevyrábí žádná slova nebo co to autor vymyslel.
Snadnost. V tom autora chápu, taky se dlouho léčím z bludu, že co si neoddřu, nevytrpím a co je snadné, tak není to pravé ořechové. Jenže zasvěcení je první krok, což netuší. Pak následuje vlastní práce. Kdo zůstane na reiki cestě, ten se rozvíjí dál a vlastně tahle cesta nikdy nekončí. Že je zasvěcení začátek i konec, to je nepochopení celé filozofie reiki. Zasvěcení je snadné, ale na nic, pokud se reiki nepoužívá (nikdy nezmizí, to je pravda), ale nerozvíjí se, člověk nezískává vlastní zkušenosti a nic se dál nenaučí.
Co je pravda a co se mi nelíbí je reiki kšeftování. Pochopitelně je konkurence veliká, takže si jednotliví pořadatelé vymýšlí různá lákadla, která s reiki nemají nic společného. Např. klidně i několik desítek reiki: od delfínů až po atlantídu. Jenže tohle už jsou výmysly autorů ne ta dřeň reiki. Taky kupčení a vykládání nesmyslů není košér, prostě konkurenční boj je tuhý a konzum zasahuje všechny oblasti. To, si myslím, je nejvíc znepokojující, jak se chovají některé oblasti esoteriky a duchovna: slibují hory doly, zázraky na počkání, netrpělivcům vychází vstříc a plaťte, plaťte, my vám zato dáme rychlá barevná šidítka.
Neuznávám a nedělám např. zasvěcování na dálku. Protože, když si člověk neudělá ani čas ani nevynaloží tu trochu námahy aby někam přijel, pak o zasvěcení tolik nestojí a nepotřebuje ho. I setkání s mistrem, otázky a odpovědi, vzájemné sdílení, spolupráce – to všechno k reiki patří. Není pravda, že se žák nemůže nic předem dozvědět nebo vyzkoušet – může si od někoho nechat dávat reiki, jsou diskuzní otevřená setkání, fóra jako reikiwebík, kde se může zeptat atd.
Nejsou nebezpečné metody a filozofie, jsou nebezpečné hloupé nápady, které se rojí lidem v hlavě!
(tím nebyl myšlen autor článku, ale všichni, kteří dobré myšlenky zneužívají)
Javaho
(10 let soužití s reiki, jsem učitel i žák a opravdu se reiki ani jejich symbolů nebojím)