Jedovatost pryšců

Jedovatost pryšců
Ukázka z knihy - Rukověť bylináře - 14. 03. 2008 (2113 přečtení)

Pryšce jsou rostliny léčivé i jedovaté, podobně jako durman obecný.

Článek byl zařazen jako doplňující informace k otázce v botanické poradně. Fotografie některých našich pryšců si můžete prohlédnout v galerii Pryšcovité na mé stránce. Ivana Paukertová

Pryšec chvojka - mliečnik chvojkový

Tithymalus cyparissias (L.) Scop. Syn.: Euphorbia cyparissias L.

ROZŠÍŘENÍ: Eurasie. U nás roste na výslunných místech (pastviny, stráně, meze, podél cest) i ve světlých lesích a křovinách, hojně od nížin až do hor.

POPIS: Vytrvalá bylina, 10-30 cm vysoká, s přímými trsovitými lodyhami a dřevnatým větveným oddenkem. Lodyhy na bázi brzo ztrácejí listy a červenají. Výše na lodyze jsou listy husté, přisedlé, víceméně čárkovité a lysé, podpůrné listeny stejného tvaru. Lichookolík je mnohoramenný. Listence zákrovků jsou široce vejčité, žluté, později červenavé. Květy jsou jako u ostatních našich pryšců drobounké, nenápadné. Kvete v dubnu až v červenci. Plodem je trojpouzdrá, jemně bradavičnatá tobolka. Rostlina obsahuje mléčnice. Při napadení rzí hrachovou (Uromyces pisi), jež je na jaře dosti časté, je celá rostlina deformována, zejména listy jsou zkrácené, oválné, na rubu oranžové a vonící jakoby medem.

POUŽITÍ: Dnes se v medicíně nepoužívá, v lidovém léčitelství se místy užívá latex k odstraňování bradavic. .

JEDOVATÁ ČÁST: Všechny části rostliny obsahující mléčnice.

OBSAHOVÉ LÁTKY: Z obsahových látek je toxikologicky významná skupina derivátů ingenanu (vzorec 15) a forbolu (vzorec 16) v latexu mléčnic, jak je shrnuje následující přehled pro různé druhy rodu Tithymalus:

pryšec chvojka T. cyparissias - blíže neurčené ingenany

pryšec kolovratec T. helioscopius - 12-deoxyforbol

pryšec okrouhlý T. peplus - ingenol, 5-deoxyingenol

pryšec obecný T. esula - deriváty ingenolu

pryšec tuhý T. strictus - ingenol, 5-deoxyingenol

pryšec skočcový T. lathyris - ingenolové deriváty

TOXICITA A PROJEVY OTRAVY: Latex způsobuje silné podráždění pokožky a sliznic; na pokožce se projeví až zpuchýřkovatění; při kontaminaci oka vznikají záněty spojivkového vaku, jejichž následkem může být dočasná, ba i trvalá ztráta zraku. Při vnitřním užití poškozuje ústní sliznici, způsobuje zvracení a prudkou gastroenteritidu s průjmy. Po požití T. helioscopius a T. peplus byla popsána i smrt člověka. Diterpenickým složkám latexu (ingenolu a forbolu) se připisuje kokarcinogenní účinek. Otravy zvířat jsou vzácné, protože pasoucí se dobytek se pryšcům pro jejich ostrou chuť vyhýbá.

LÉČENÍ OTRAVY: Jestliže je postižená tkáň rychle zbavena iritujícího latexu, neprojeví se pravděpodobně žádné symptomy. Dostane-li se latex do očí, je nutné okamžité vymytí vodou a vyhledání lékařské

pomoci; prognóza je pak dobrá, i když některé konjuktivitidy a choroiditidy se léčí i několik týdnů. Po požití většího množství je nutný výplach žaludku a podání aktivního uhlí, popř. laxativ.

POZNÁMKA: Podobný toxikologický význam mají i naše ostatní úzkolisté pryšce, z nichž je běžný např. Tithymalus exiguus (L.)LAVIK. pryšec drobný (mliečnik drobný), jednoletá bylina, zpravidla jen do 20 cm vysoká, s řídkými čárkovitými listy přisedlými širokou bází a s tříramenným až pětiramenným lichookolíkem. Roste jako plevel na hlinitých půdách, spíše v teplejších polohách. V teplejších oblastech se u nás vyskytuje také T. lathyris L. - pryšec skočcový (mliečnik preháňavý), jehož olej ze semen býval kdysi používán jako laxativum a latex jako depilatorium.

Pryšec kolovratec - mliečník kolovratcový

Tithymalus helioscopius (L.) Scop. Syn.: Euphorbia helioscopia L.

ROZŠÍŘENÍ: Původem snad z Malé Asie, ale již dávno v Evropě obecně rozšířený. U nás hojně roste jako plevel v polích, na zahradách, rumištích, od nížin až do hor.

POPIS: Jednoletá bylina s přímou, nejčastěji 10-30 cm vysokou oblou lodyhou a střídavými obvejčitými až zaobleně kopisťovitými listy, vpředu jemně pilovitými a směrem vzhůru se zvětšujícími. Listy přisedají na lodyhu zúženou bází. Koncové složené květenství má podpůrné listeny stejného tvaru jako listy. Skládá se z pěti větví, z nichž každá nese tři vidlany, jež mají v úžlabích dvou vstřícných zákrovních listenců květenství (cyathium) drobných, téměř neznatelných květů. Kvete od jara (duben) až do podzimu. Plodem je hladká, třípouzdrá tobolka. Jako všechny pryšce obsahuje mléčnice.

POUŽITÍ: Kolovratec a ostatní v poznámce uvedené druhy pryšců se u nás v medicíně nepoužívají, v lidovém léčitelství se místy užívá latex k odstraňování bradavic.

JEDOVATÁ ČÁST: Všechny části rostliny obsahující mléčnice.

OBSAHOVÉ LÁTKY: viz pryšec chvojka

TOXICITA A PROJEVY OTRAVY: viz pryšec chvojka

LÉČENÍ OTRAVY: viz pryšec chvojka

POZNÁMKA: Z dalších našich hojně se vyskytujících pryšců je významný např. Tithymalus peplus (L.) GAERTN. - pryšec okrouhlolistý (mliečník okrúhlolistý), velmi podobný kolovratci, ale lišící se celokrajnými, k bázi až řapíkovitě zúženými listy a křídlatými tobolkami. Kvete od června do podzimu. Dále je to T. esula (L.) Scop. pryšec obecný (mliečnik obyčajný), vytrvalá, 30-60 cm vysoká bylina s užšími podlouhlými listy na okraji drsnými a se žlutozelenými listenci zákrovů, kvetoucí v červnu a červenci.

J. Baloun et al.: Rostliny způsobující otravy a alergie, Praha, Avicenum, 1989

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 |

Komentovat článek

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihlášený a mít nastavený odběr info-mailů.

	Jitřní země	Translate - select language ^
Dnešní datum: 29. 07. 2010	\| Mapa stránek JZ \| Diskusní fórum JZ \| Galerie JZ \| Rozcestník \| Biozahrada \|

ISSN 1801-0601