Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 12. 11. 2019     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Nositel Nobelovy ceny v oboru lékařství D. Varelly, onkolog z Brazílie:
V dnešním světě se investuje pětkrát víc do léků na mužskou potenci a do silikonů pro ženy, než do léčení pacientů trpících Alzheimerovou chorobou.
Proto budeme mít za pár roků stařenky s velkým poprsím a stařečky s tvrdým penisem, ale nikdo z nich si nebude pamatovat, na co to je.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Nežijte ve lži
(20. 11. 2016, 2755x)
Hodiny odbíjejí
(30. 12. 2016, 2717x)
Mayský sněm
(07. 01. 2017, 2652x)
Jako v pohádkách…
(07. 12. 2016, 2570x)
Mayská rada
(14. 02. 2017, 2494x)
Upozornění
(28. 11. 2016, 2430x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
 
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
 

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Tajemno

* Jsme zodpovědní i za toto...


Převzato (www.ohz.cz) - Tajemno - 07. 09. 2004 (11997 přečtení)

Poměrně dlouho jsme váhali, než došlo ke zveřejnění tohoto článku. Po jeho přečtení asi pochopíte proč. Ke konečnému rozhodnutí přispěla diskuse o souvislosti vegetariánství s duchovním pokrokem, která se tady rozvinula.
Článek opravdu není vhodný pro slabší povahy.

Autentická reportáž studentky veterinární medicíny ze své praxe na jatkách

Ještě štěstí, že jsem si vzala starou bundu. I když je teprve začátek října a sluníčko svítí, je pěkná zima. Dávám ruce hluboko do kapes a přitom se dívám na přátelský obličej ředitele jatek, který mi vysvětluje, jak to zde chodí: "Všecha nemocná zvířata, která zde dorazí posíláme zpět a to stojí dodavatele citelnou pokutu. Pokud se to někdy stane, tak také poprve a naposled". Poslušně přikyvuji a v duchu si říkám: "Jenom vydrž, musíš těchto šest týdnů vydržet a pak bude dobře." "Co se stane s nemocnými prasaty?". "Pro ty jsou speciální jatka." V duchu uvažuji o tom, jak probíhají transporty zvířat a že jsou často v rozporu s právem na ochranu zvířat. Mé úvahy se zhmotňují v podobě dvojpatrového chrochtajícího a kvičícího transportéru, který přijíždí k betonové rampě. A k tomu jednotvárnost krajiny, ranní přítmí; toto vše ve mně vytváří něco neskutečného, něco co mi připomíná záběry z televize, kde v dokumentech z druhé světové války ukazují všechny ty nekonečné řady vagónů s těmi bledými tvářemi lidí uvnitř, kteří se krčí a bojí.

A najednou jsem uprostřed toho všeho. Něco takového se zdá lidem v těch nejhorších nočních můrách, ze kterých se budí polití potem: uprostřed řídké mlhy, v chladném ránu a pološeru v tomto zařízení, které mi připadá jako ze špatného snu, okolo mě beton a uvnitř bílé kachličky a toto všechno na okraji lesa; zde se odehrává to, o čem nikdo nechce vědět.

Omráčení prasete

Křik zvířat, to je první, co slyším každé ráno, když sem přijdu, abych zde byla na povinné praxi. Pět roků studia a teď musím být zde. Vše ve mně vře, jen myslím na to, až skončí další den mého utrpení. Jsem z toho zděšená a zhnusená; můžu se jenom dívat a nic nemůžu udělat. Už když vystupuji z autobusu, tak z dálky slyším křik prasat, který mnou projíždí jako nůž. Šest týdnů mně budou křičet do uší, hodinu za hodinou, bez přestávky. Vydržím. Pro mě to za chvíli skončí. Ale pro ta zvířata nikdy.

Prázdné prostranství, přijíždějící transportér s hovězím dobytkem, poloviny prasat na hácích. Vše úzkostlivě čisté. Hledám vchod. Přijíždějí další dva transportéry s dobytkem. Ještě pár schodů a jsem uvnitř. Tady je vše vykachličkované. Ani živáčka. Hledám šatnu pro dámy. Skoro sedm hodin, oblékám se: bílá, bílá, bílá. Vypůjčená helma se mi komicky houpe na hladkých vlasech. Holínky jsou mi velké. Slušně zdravím: "Dobrý den, jsem nová praktikantka". Ještě se musí vyřídit formality. "Příště si oblečte něco teplého, jděte za ředitelem a dejte mu vaše zdravotní potvrzení. Dr. XX vám řekne, kde začnete".

Ředitel je dobrosrdečný pán, který mi vypráví o starých dobrých časech, kdy jatka ještě nebyla privatizována. Nakonec se rozhodnul, že mě zde osobně provede. A tak přicházíme nejprve na rampu. "Začínáme v pět hodin ráno", říká. Vidím náklaďák plný prasat, který se tady vykládá. Vidím jejich neklidné a zmatené oči. Jedna velká svině vráží nervózně do ostatních prasat. Ředitel ji několikrát udeří do hlavy. Prasata se vykládají dále. Vidím popoháněče, který jim rozdává silné rány gumovou hadicí. Teď už se nedivím, proč mají prasata na sobě tolik červených šrámů. "Elektrickou tyč pro prasata nepoužíváme", rozebírá ředitel. Zvířata se potácí nejistě na svých malých nožkách, některá zakopnou, některá se vzpírají a odmítají se pohnout z místa. Popoháněčí je koupou a mlátí jako o život. Stojím jako zařezaná, dívám se na toto divadlo a říkám si: "Toto určitě není pravda, já musím snít!"

Ze zadu se mi něco otře o nohu. Otočím se a vidím dvě ostražité oči. Mnoho přátel zvířat, které znám, hovoří o oduševnělých pohledech koček a věrných psích očích; nikdo však nemluví o inteligenci a zvědavosti v očích prasat. Tyto oči jsem viděla ještě mnohokrát: plné strachu, bolesti a potom bez života... Mou myslí jako nůž opět projela myšlenka, která se mi hodněkrát denně ještě bude v příštích týdnech opakovat: "Jezení masa je zločin, zločin ..." Prohlídka pokračuje dále a končíme v odpočinkové místnosti, kde zaměstnanci mají pauzu. Otevřeným oknem je vidět na posuvný pás, kde se pohybují nekonečné řady rozpůlených a bledých mrtvých prasat. Sedí tam dva zaměstnanci u snídaně. Chleba s klobásou. Jejich bílé pracovní pláště jsou ušpiněné od krve, na holínkách visí kousek masa. Zde ten nelidský řev není tak slyšet, narozdíl od otřesného řevu v hale, který mi projížděl jako jehly tělem. Vracíme se zpět k posuvnému pásu, kde mě vyleká jedna prasečí půlka, která s pleskotem narazí do druhé. To snad není pravda; to je absurdní - nemožné.

A potom začíná opět ten kolotoč. Křik zvířat, hluk strojů, pronikavý zápach krve a horké vody. Blýskající se nože, poloviny zvířecích těl a hlavy zvířat bez očí. Kusy masa, orgány padající do odpadního pásu, ze kterého se line odporný zápach. Lidé v bílém, pracovní zástěry od krve, pod helmami nebo čapkami obličeje, se kterými se člověk potkává v kině, vlaku, supermarketu. Bezděčně by měl člověk čekat surovce, ale je to hezký dědeček od vedle, či mladý muž z ulice, které potkávám. Pan ředitel mi ukazuje dnes rychle ještě prázdná jatka pro hovězí dobytek. "Hovězí dobytek zde bude v úterý..." a předává mě dámě a říká mi: "Hovězí jatka si můžete v klidu prohlédnout později". Doufám, že se k tomu během těchto tří týdnů nedostaneme.

Rozřezávání trupu

První den je pro mě šibeniční. Sedím v malé místnůstce vedle odpočívárny a stříhám hodinu za hodinou malé kousky masa na zkoušku, které mi pravidelně nějaká krvavá ruka podá z jatek. Každý kousek je jedno zvíře. Potom se provede zkouška na svalovce (parazita v mase). Ještě se tady nikdy tento parazit nenašel, ale je to předpis.

Přístí den jsem přidělena k jednomu stroji, kde se odděluje rohovina, či parůžky od hlav. Musím pracovat rychle, je zde velký spěch, pás běží a běží. Vedle mě horlivě pracuje kolega, který rozřezává prasata na polovinu. Ke vší smůle mně krev stříkne až do obličeje. Při této práci není možné zůstat suchý. Se zatnutýma zubama sekám dál, musím spěchat. Venku se začíná rozednívat a já si musím dávat pozor na prsty, abych si je nepořezala. Příští den vybírám vnitřnosti ze zabitých zvířat. I když je to nepříjemné, raději nepoužívám rukavice, protože mi v nich zůstávaly kousky vnitřností nebo krve a to je horší, než ruka od krve. Proč se točí horory, když je toto horor sám o sobě?

Opět řežu rohovinu a mám tupý nůž. "Dejte mi ten nůž - nabrousím Vám ho!" Vlídný děda, ve skutečnosti veterinární kontrolor, se na mě usmívá. Brousí nůž, přichází ke mně a chvíli mi povídá vtipy a zase jde zpět pracovat. Asi jsem se mu líbila, protože mi ukázal malý trik, jak zrychlit práci na běžícím páse. Vidí, že se mi to tady vůbec nelíbí a snaží se mě rozveselit. I ostatní si dělají legraci ze všech praktikantů, kteří zde přicházejí a jsou nejprve šokováni a potom se zatnutýma zubama dělají svoji práci. Ale dělají to dobromyslně, žádná šikana. Zjišťuji, že všichni nejsou ukrutní, jsou jednom otupělí touto prací, stejně jako já bych se časem stala otupělou také. Toto je ochrana jich samotných, jinak by to zde nesnesli. Ne, všichni ukrutní lidé jsou ti, kteří toto masové vraždění denně objednávají, zvířata chovají pro peníze a všichni, co vyžadují jejich maso.

Vyndávání vnitřností

Pomalu se stávám kolečkem v tomto velkém kolosu smrti. Dříve se toto vše dělalo ručně, nyní jsou k tomu stroje. Umrtvování zvířat se však dělá ručně. Když jsem třetí den viděla vykrvená prasata sebou ještě cukat, přejel mi mráz po zádech, i když jsem věděla, že jsou to jenom nervové záškluby. Bylo to jako v hororu; všude okolo mě cukající se mrtvoly.

Přijdu domů, padnu do postele a ráno vše opět začíná. Mí noví prozatímní kolegové reagují podrážděně. "Nedívej se tak nepřátelsky. Usměj se. Chceš být přece veterinářkou." Veterinářkou, ne řezníkem! Já to asi nevydržím. Tyhle komentáře. Tohle ospravedlňování zabíjení.

Omračování telete

Chtěla bych vypravovat o zabíjení hovězího dobytka, o upřímných hnědých očích, které jsou plné paniky. O jejich pokusech utéct, o všem tom mlácení, o tom, když zvíře stojí konečně připravené na umrtvení, o smrtící ráně, o tom, když jsou stahována z kůže a jejich těla rozřezávána a pověšena na háky. Vyprávění o tom, jak kůže děsivě mlaská, když se odděluje od těla, o automatickém noži, který zvíře rozpůlí, o tom, jak se vydělávají z očních důlků zvířat oči, které se hází do odpadu. O žlabu, kde padají všechny vnitřnosti z rozpůlených těl a které jsou až na játra, srdce, svíčkovou a jazyk odvezeny a z kterých se připravuje krmivo pro psy.

Viděla jsem telátka s přivřenýma očima, jak se třásly a bály se smrti. Pro někoho jsou to kraví děti, pro někoho pouze odpad mléčného průmyslu, který se zpracovává na telecí maso. Jedno jsem pohladila po čele a podívalo se na mě svýma velkýma očima a já uviděla, že i zvířata mohou plakat.

Mé ruce, zástěra a holínky jsou potřísněné od krve za tu dobu, co jsem stála u běžícího pásu a řezala srdce, jazyky a játra. "Při zpracování hovězího se vždy člověk totálně zasviní", jsem připravena odpovědět. O tomto musím napsat zprávu, co se tady děje, i když vím, že mě nikdo stejně nebude poslouchat. Ale hodně známých se mě ptalo: "Tak co, jak je na jatkách?" Měla jsem chuť vyhodit telefon z okna nebo po nich vhodit mojí zkrvavenou zástěrou či holínkami. A reakce na moje výpovědi? "Jo, je to hrozné, ale já jím maso jenom málokdy..." Nnebo: "Hele, poslyš nekaz mi chuť". A ještě jedna odpověď, jež mi vždy hnula žlučí: "Ty jsi terorista, každý normální člověk se Ti vysměje!" Na památku jsem si vzala z jedné zabité krávy úplně malý zárodek telátka, který mám naložený v lihu jako Memento mori. A teď se smějte, vy "normální" lidé!

Hovězí dobytek umírá vykrvácením

Opět stojím u pásu, celá otupělá. Někdy se podívám na anonymní řady rozpůlených prasat sunoucích se po páse halou. Začínám být morbidní a říkám si, jaké by to bylo, kdyby zde viseli lidé. Anatomie prasat a člověka má hodně společného. A opět se zde line křik zvířat, která cítí blízkost smrti. V duchu jim přeji, ať to mají rychle a bez bolesti za sebou.

Právě poslední zastávkou v tomto děsivém kolosu je hala, kde se zabíjí. Pokud by si někdo přál vidět zhmotněný strach a hrůzu, ať jde sem. Ty jejich oči. Oči, které by měl vidět každý, kdo chce maso. Na jejich hlavu se přitisknou kleště a tělem projede elektrický výboj. Potom jsou zavěšena hlavou dolů a ještě s třepajícíma se nožkama pokračují dále, kde jim je rozříznut krk, ze kterého se valí krev.

Následuji řadu zvířat, pověšených na hácích, do další místnosti, kterou jsem nazvala "díra". Je vysoká a tmavá, plná sazí, zápachu a ohně. Zde se zvířata zbavují štětin. A potom následuje ona monotónnost: pověšení, rozřezání, vybrání orgánů, jejich roztřídění a zchlazení.

Pravidelně se obracím k hodinám na stěně. Snad nikde čas neubíhá pomalu tak, jako zde. O pauze honem utíkám do umývárny, kde ze sebe drhnu krev a kousky masa. Nedá se tady jíst; buď jdu ven nadýchat se čerstvého vzduchu, nebo skočím do obchůdku s pekárnou, kde se dá posedět a zahřát u šálku kávy. O dvacet minut později opět na pás. Jezení masa je zločin, zločin. Žádný masožravec nemůže být můj přítel. Nikdy. Nikdy víc. Každého, kdo jí maso, by měli poslat zde, aby si prožil to, co já, aby viděl to, co já; vše od začátku až do konce.

Nejsem zde proto, že se chci stát veterinářkou, ale proto, že si lidé myslí, že musí jíst maso. A nejen to: protože jsou zbabělí. Sterilně zabalený řízek, salám, či maso v supermarketu, které si kupují, nemá totiž žádné oči, nemůže vypovídat o tom, co se stalo, nekřičí strachy. A co na to řeknou ti, jež se živí těmito znesvěcenými mrtvolami? "Neblázni, každý normální člověk jí maso!"

Jednoho dne přišel rolník s masem na zkoušku ohledně parazita svalovce. Doprovázel ho malý chlapec, mohl mít tak deset nebo dvanáct roků. Je hrozně zvědavý, dívá se na pracovní desku a já si říkám, že kdyby tyto děti viděly tu hrůzu a utrpení, snad by existovala naděje. Ze zamyšlení mě vytrhne jeho nadšené volání na otce: "Tati, podívej se! Paráda! To je ale veliká pila!" Kdyby jenom tušil, k čemu slouží - k řezání hlav hovězího dobytka...

Večer v televizi vidím ve zprávách, že bylo zavražděno a rozčtvrceno mladé děvče a jeho tělo bylo nalezeno na několika různých místech. "Něco podobného jsem viděla tento týden tisíckrát", prohodím. Tak, teď už jsem nejen teroristka, ale také padlá na hlavu. Padlá na hlavu, protože srovnávám jednu vraždu člověka v televizi a tisíce zavražděných zvířat za jeden týden jenom na těchto jatkách.

Být člověkem, prý pánem a ochráncem všeho tvorstva, a přitom objednávat masové vraždění - pro kus masa? Není to ironií? Zvláštní svět. Zvláštní svět, kde umírají telátka v těle krávy, ještě dříve než se narodí, když jsou vyříznuta z dělohy. Opravdu jedinečná vizitka pro člověka.

Tyto dny děsu však pomalu končí. Naposledy odcházím, dveře se za mnou zavírají a doprovází mě listopadové sluníčko na autobusovou zastávku. Když překračuji ulici, vidím transportér plný hovězího dobytka, který jede na jatka. Jdu dále a už se neotáčím, tuhle část mám již za sebou a teď musím zkusit na všechno zapomenout a žít dál. Každý z nás se od těchto hrůz však může oprostit. Stačí si říct ne, ne a ještě jednou ne, nebudu jíst maso!

Krystýna M.

Kvůli malému kousku masa připravíme tyto bytosti o světlo a život, který jim byl dán proto, aby se na tomto světě radovali (Plutarchos).


Poznámka redakce: Pokud se tedy někdo domnívá, že se nepodílí na utrpení zvířat na jatkách, když jí třeba salám, protože on osobně to zvíře nezabil, není k tomu co dodat. Ale je to smutné.
A co po přečtení tohoto článku odpovědět na argumenty o duších rostlin, usmrcených pro vegetariánovo břicho, nebo o utrpení rajčat, která nemohou ani křičet?
No možná se zamyslete nad tím, že pro obživu vegetariána stačí zhruba desetina zemědělsky obdělávané půdy oproti "masožravci". A k tomu ještě znečišťování životního prostředí...

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Mozek na čipu? (31.12.2009)
Ako to bolo s dobou ľadovou (2.) (28.04.2008)
Ako to bolo s dobou ľadovou (1.) (26.04.2008)
Zpráva z orgonautické expedice (18.02.2008)
Kopí osudu. (21.10.2007)
Tajemná relikvie - Svatý grál (20.10.2007)
Neuvěřitelný výzkum (15.09.2007)
Vnímání a prožívání času (17.08.2007)
Mohou za povodně Jupiter a Saturn? (06.06.2007)
Měsíc plný tajemství (2.) (11.04.2007)
Měsíc plný tajemství (1.) (09.04.2007)
Vznik a pohyby dat v prostoru (06.04.2007)
Netradiční teorie stavby egyptských pyramid (07.01.2007)
Hledání kořenů alchymie (30.10.2006)
Tabák (22.10.2006)
Muž, ktorý vynašiel 20. storočie - Nikola Tesla (12.08.2006)
Jiný pohled na Blízký východ (01.08.2006)
Je to, jak to je... (28.07.2006)
Co oči nevidí (2.) (17.07.2006)
Co oči nevidí (1.) (15.07.2006)
Archa úmluvy a kabala (kabb alah) (2.) (01.07.2006)
Archa úmluvy a kabala (kabb alah) (1.) (30.06.2006)
Novinky okolo Bosenských pyramid (09.06.2006)
Symbolika číslic (05.06.2006)
Návod k použití abecedy lidštiny (05.06.2006)
Abeceda lidštiny (05.06.2006)
Léčba rakoviny u myší bez ozařování a cytostatik (25.05.2006)
Šťáva z grapefruitu může uškodit (19.05.2006)
Kanabinoidy tlumí imunitní obranu (18.05.2006)
Wilhelm Reich a orgonová energie (17.05.2006)
Kmenové buňky mohou napravit zpřetrhané vazy (16.05.2006)
Kosmická energie versus aura (15.05.2006)
Znovuzrození alchymie VII. (09.05.2006)
Znovuzrození alchymie VI. (06.05.2006)
Znovuzrození alchymie V. (03.05.2006)
Znovuzrození alchymie IV. (01.05.2006)
Znovuzrození alchymie III. (28.04.2006)
Znovuzrození alchymie II. (26.04.2006)
Znovuzrození alchymie I. (24.04.2006)
Voynichův rukopis (21.03.2006)
Levitující ostrovy v Bermudském trojúhelníku? (15.03.2006)
Síla býčí, kopyšník a luštinka (12.03.2006)
Jazyky jak je neznáte, úvaha průměrného občana. (04.03.2006)
Evoluce: Hranice mezi vědou a metafyzikou (19.01.2006)
Kurupira - recenze knihy (30.12.2005)
Lidské šlápoty staré milion roků? (10.12.2005)
Kurupira – zlověstné tajemství (25.11.2005)
Kosmické cykly a katastrofy na Zemi (28.09.2005)
Piktogramy v obilí v roce 2005 (23.09.2005)
Channelling a jiné způsoby komunikace mezi hmotnými a nehmotnými dimenzemi (5.) (31.08.2005)
Channelling a jiné způsoby komunikace mezi hmotnými a nehmotnými dimenzemi (4.) (28.08.2005)
Channelling a jiné způsoby komunikace mezi hmotnými a nehmotnými dimenzemi (3.) (25.08.2005)
Channelling a jiné způsoby komunikace mezi hmotnými a nehmotnými dimenzemi (2.) (23.08.2005)
Channelling a jiné způsoby komunikace mezi hmotnými a nehmotnými dimenzemi (1.) (20.08.2005)
Vonné tyčinky (08.05.2005)
Vonné oleje (02.05.2005)
Zajímavosti o "řeči těla" (15.03.2005)
Zajímavosti o mozku a paměti (11.03.2005)
Zhoršení paměti po kouření marihuany (26.02.2005)
Třetí experiment a konec „předpeklí ráje“ (2.) (21.02.2005)
Třetí experiment a konec „předpeklí ráje“ (1.) (16.02.2005)
Minuta pro Bytost Země (03.02.2005)
Fotoaparát na auru? (27.12.2004)
Křišťálový poklad 2004 (07.12.2004)
Algoritmus na rozpoznávání spamu (30.11.2004)
Statistika k zamyšlení (17.11.2004)
Dušan Zbavitel byl poctěn Státní cenou (28.10.2004)
Dvě události (12.09.2004)
Hétera (01.08.2004)
Ohalo II (30.07.2004)
Změna energetického obalu Země (13.07.2004)
Michel de Nostre-Dame zvaný Nostradamus (20.06.2004)
Jak se liší lidská a šimpanzí dědičná informace? (14.06.2004)
Zemětřesení (11.06.2004)
Co dali světu Arabové (1.) (01.06.2004)
Archaeoraptor (29.05.2004)
Návrat k pohanským kultům (26.05.2004)
Propláchnout se Vodnářem (25.05.2004)
Jdi klidně uprostřed rozruchu a spěchu (24.04.2004)
Neznámá říše Churritů (22.04.2004)
Atlantis, stále pošmourno! (17.04.2004)
Francouzská výprava bude hledat Atlantidu (15.04.2004)
Nerezavějící sloup v Dillí (14.04.2004)
Pokusy o alternativní vědu (2.) (05.04.2004)
Pokusy o alternativní vědu (1.) (03.04.2004)
Archeologie a proroci (04.03.2004)
Hrozí Zemi přelidnění? (28.02.2004)
Štěpný reaktor v hlubinách Země? (30.01.2004)
Blíží se přepólování magnetického pole Země? (23.01.2004)
V tomto státě něco hodně smrdí (11.01.2004)
Žít s otevřenou myslí (26.12.2003)
Egyptská Kniha mrtvých (25.12.2003)
[Akt. známka: 2,33 / Počet hlasů: 18] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 30 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihlášený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
05. 11. 2019:

Nekorektní blog Petra Kubáče: "klimatický summit" se stěhuje potřetí, tentokrát do Madridu. Ve Španělsku protesty nehrozí, protože v tomto "demokratickém" státě dostanete za pořádání referenda víc než v Jižní Americe za terorismus a vraždy. Takže letecké palivo přece jen bude spáleno. Pozoruhodná je situace Grety Thurnbergové, protože plout na plachetinici (i miliardářské kevlarové) Atlantikem do Evropy v listopadu je poukázka na smrt v bouři. Proto bude zlý skřítek šetřit CO2 tak, že přijme španělskou pomoc a pojede jejich velkou, železnou (patrně vojenskou) lodí s táákhle velkým naftovým motorem běžícím nepřetžitě během celé (více než) týden trvající cesty...

Celý článek...


01. 11. 2019:

Neviditelný pes: Pirátka Krausová se schází s trestně stíhaným šéfem reklamky JCDecaux Tenzerem, přičemž pirát Michálek se snaží svoji přítelkyni z maléru vytáhnout, což je zcela pochopitelné, důvody jsou zcela jasné, a odskákat to má z důvodů ne zcela pochopitelných Mikuláš Ferjenčík. Takto je to řečeno jazykem prostým.
Akutní případy Piráti zpravidla řeší bonzováním v Bruselu, ale v tomto případě to nepůjde. Musí si to vyřešit sami. Na to mají transparentní celopirátskou diskusi. Božínku… oni mají štěstí, že takové blbosti jsou mimo rozlišovací schopnost lidí, kteří chodí do práce, mají rodinu, řeší děti a složenky a na luštění ptydepe nemají čas. Aférku Krausové a Michálka a Tenzera nebudou voliči vnímat. Tu vnímají ti, kdo je nevolí, stejně to fungue s Babišem...

Celý článek...


31. 10. 2019:

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček: "Co dříve řekl učitel, nebo jiná obecně vážená osobnost, bylo bráno jako jisté měřítko hodnot, obecného vkusu a morálky. Kdo je dnes takovou osobností? Považuje se za ni každý a nazývá se to svobodou. Jsem vždy spíše pobaven, kolik ústavních právníků a politologů se objeví na sociálních sítích v souvislosti s jakýmkoliv právním nebo politickým problémem. Oni neříkají svůj názor, což by jistě bylo možné a vhodné, ale soudí jiné za to, že nesdílejí jejich představu o věci...
...poněkud přehlížíme tu část nenávistných projevů, které signalizují vážnější problémy ve společnosti. Sociální rozdíly nás mohou více ohrozit než nějaké výkřiky omezených hlupáků... Stovky milionů lidí žijí v naprosté chudobě, zatímco pár desítek miliardářů neví, kam s penězi...
"

Celý článek...


28. 10. 2019:

Hudebník Petr Štěpánek: "Bé bé bé, nepozvali nás na Hrad. Bů bů, to se řekneee! Jeden by i zaplakal. Už ale nedodávají, že kdyby je pozvali, pozvání by teatrálně odmítali, případně by zase ze slavnostního aktu demonstrativně odcházeli. Že, Mirko Stojedničko?" ...

Celý článek...


19. 10. 2019:

Komentátor Tomáš Vyoral: "Když se neznámá paní vyjádří na internetu vůči ilegálním imigrantům, nejvyšší státní zůstupce Pavel Zeman je pobouřen a angažuje se. Zatímco když starosta Řeporyjí Pavel Novotný opakovaně na internetu i jinde vyzývá a volá po smrti svých politických oponentů – konkrétních lidí, k močení na jejich hroby a bůhví k čemu, tak soudruh Zeman mlčí. Není hate speech jako hate speech..."

Celý článek...


17. 10. 2019:

Z komentářů na Internetu: "Elán je samozřejmě skandalizován pod trapnou a průhlednou záminkou. Normální lidé si to uvědomují. Dobře také vědí, že útoky např. na Jarka Nohavicu mají úplně stejný důvod - pošpinit člověka, který se nebojí myslet a chovat jinak, než se těm hajzlíkům hodí. Mají smůlu. Mnoho lidí je dávno prohlédlo a doslova jimi pohrdají."

Celý článek: Mediálne potkany reagujú: Klip Elánu “Bulvárne krysy” ich zasiahol presne tam, kde mal


05. 10. 2019:

Ekonomka Markéta Šichtařová: "Ministerstvo práce a sociálních věcí se vytasilo s třicetistránkovou příručkou pro provozovatele takzvaných mikrojeslí. Příručka obsahuje instrukce, jak batolátkům vymýt mozek a udělat jim binec v jejich pohlaví. Nabádá k tomu, aby se během her ‚potíralo rozdělení na muže a ženy‘. Aby se klukům stejně jako holčičkám dávaly panenky a holkám zase autíčka...
Proč stejný druh lidí zbožňuje a hájí Gretu, jejíž loutkovodiči v podstatě vyzývají k diktatuře? Proč stejný typ lidí je ochoten uvažovat o tom, že se (pro začátek) ve školních jídelnách zakáže maso? Proč tihle lidé obyčejně hájí norský Barnevernet a byli by nejraději, kdyby se zavedl i u nás?...
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!