"...Symbolika Bohyně na sebe vzala elektrickou moc pro moderní ženy. Znovuobjevení starých civilizací orientovaných na Matku nám dalo hluboký pocit hrdosti na ženskou schopnost tvořit a udržovat kulturu. Odhalilo falešnost patriarchatní historie a dalo nám modely ženské síly a autority. Bohyně - pradávná a původní, první z božstev, patronka lovců doby kamenné a prvních sazečů semen, pod Jejímž vedením byla krocena stáda, objeveny první léčivé byliny, v Jejímž obraze byla vytvořena první umělecká díla, pro Níž byly vztyčeny "stojící" kameny, která byla inspirací písní a poezie - je znovu uznávaná v dnešním světě. Je mostem, po němž můžeme přejít propasti uvnitř nás, které byly vytvořeny společenským podmiňováním, a spojit se se ztraceným potenciálem. Je lodí, na níž se plavíme po vodách hlubokého já a prozkoumáváme nezmapovaná vnitřní moře. Je dveřmi, jimiž procházíme do budoucna. Je kotlem, ve kterém se my, co jsme byli vyždímaní a rozkousíčkovaní, vaříme tak dlouho, až se zase zacelíme a staneme se úplní. Je vagínou, skrze jejíž průchod se znovuzrozujeme. (...)

Omezím se na diskutování o Bohyni tak, jak Ji vnímáme v čarodějnictví, a zaměřím se na Její funkci a význam pro dnešní ženy a může.

Lidé se mne často ptají, jestli věřím v Bohyni. Odpovím:'Věříte v kameny?' Pro většinu Zápaďanů je extrémně obtížné pochopit koncept vtěleného božství. Fráze "věřit v" sama naznačuje, že nemůžeme Bohyni poznat, že se nedá pocítit, nemůžeme si Ji představit. Ač nevěříme v kameny - vidíme je, dotýkáme se jich, vyhrabáváme je ze zahrady, žádáme děti, aby je po sobě navzájem neházely. Známe je, jsme s nimi spojení. V Řemesle (Old Craft - Staré Řemeslo) nevěříme v Bohyni - my se s Ní spojujeme; skrze měsíc, hvězdy, oceán, zemi, skrze stromy, zvířata, skrze druhé lidské bytosti, skrze sebe. Ona je tady. Je uvnitř nás všech. Je uzavřeným kruhem: země, vzduch, oheň, voda a esence - tělo, mysl, duch, emoce, změna.

Bohyně je především země, temná, vyživující matka, z Níž povstává veškerý život. Je silou plodnosti a růstu; dělohou, a také receptivní hrobkou, silou smrti. Vše z Ní vychází, vše se do Ní navrací. Jakožto země je také rostlinným životem; stromy, byliny a zrno, které udržuje život. Je tělo a tělo je posvátné. Děloha, ňadra, břicho, ústa, vagína, penis a krev - ani jediná část těla není špatná, nečistá, ani jeden aspekt životních procesů není poskvrněn konceptem hříchu. Zrození, smrt a rozklad jsou rovnocenné svaté části cyklu. Ať už jíme, spíme, milujeme se nebo vyměšujeme tělesné odpady, vždy manifestujeme Bohyni."

(Spiral Dance, Starhawk)