Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 22. 09. 2018     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Rozcestník | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Aischylos:
Nenazývej nikoho šťastným, dokud není mrtev.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Úkoly v tomto čase
(07. 10. 2015, 3197x)
Cesta duše
(11. 11. 2015, 3117x)
Země se posouvá, čas se mění
(21. 08. 2016, 2463x)
Svět se mění
(18. 10. 2015, 2456x)

kulatý roh  Poslední komentářekulatý roh
.:
"odpověd momentálně nedokážu sesmolit, ale na youtube..."
(Léčení vnitřního dítěte)
půl na půl:
"ano, článek je užitečný, informuje o tom, jak funguj..."
(Manuál pro extroverta: Pravidla komunikace s introvertem )
bez titulku:
"Super!!! Přesně tak to je. Míla"
(Nebojte se Božích Zákonů)
Jedná se totiž o to, že ...:
"... pokud byste si nechali příjmení svého expartnera..."
(Zamyšlení pro dnešní den)
bez titulku:
"Dobrý den, podařilo se mi nedávno spojit se svým vni..."
(Léčení vnitřního dítěte)
Dotaz:
"Dobrý den, mám dotaz. Shamkhalaprashalanu jsem poprv..."
(Šankhaprakšálana)
výroba nemocných:
"Nemocní se vyrábí i jinak. Například diagnoza cukrov..."
(Jak nám vyrábějí nemoci, abychom se stali jejich zákazníky)
Životopis Míly a Eduarda Tomášových:
"Dobrý deň, pán Miloš. Som veľmi rada, že som našla ..."
(Životopis Míly a Eduarda Tomášových)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
    
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
    

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Pokud se vám tyto stránky líbí, můžete přispět na jejich provoz na číslo účtu
670100-2207558991/6210


Příběhy

* Krásny sen


Ukázka z knihy - Příběhy - 09. 03. 2010 (3773 přečtení)

Keď gymnazista Martin Haberland ako sedemnásťročný zomrel na zápal pľúc, každý vravel o ňom a o jeho veľkom talente s ľútosťou, pokladal za nešťastie, že zomrel skôr, ako mohol svoje nadanie prejaviť, zúročiť a získať zaň peniaze.


Musím priznať, že smrť pekného nadaného mladíka aj mňa skormútila a s istou ľútosťou som si myslel: ako nezvyčajne veľa talentov musí byť na svete, že si ich príroda len tak zahadzuje. Lenže prírode je jedno, čo si o nej myslíme, a pokiaľ ide o talenty, v skutočnosti je ich naporúdzi toľko, že naši umelci by už čoskoro nemali nijaké publikum.

Ja však nemôžem žalostiť nad mládencovou smrťou preto, žeby sám bol utrpel škodu a pretože by ho osud kruto ozbíjal o to najlepšie a najkrajšie, čo naňho čakalo.

Kto v zdraví a šťastí dovŕšil sedemnásty rok a mal dobrých rodičov, ten v mnohých prípadoch nesporne prežil najkrajšiu časť svojho bytia. Ak sa život končí tak zavčasu, vyhne sa veľkým bolestiam a krutým zážitkom a divému životnému víru, nestane sa beethovenovskou symfóniou, ale malou haydnovskou komornou hudbou, a to veru nemožno povedať o živote mnohých ľudí.

V Haberlandovom prípade som o tom celkom presvedčený. Mladý človek naozaj prežil to najkrajšie, čo vôbec mohol prežiť, zavnímal niekoľko taktov takej nepozemskej hudby, že musela prísť smrť, lebo ďalší život už nemohol zaznieť iným, iba disharmonickým tónom. Žiak prežil svoje šťastie iba vo sne, to však zaiste neznačí, že bolo menšie, lebo väčšina ľudí prežíva sny oveľa plnšie ako život.

Na druhý deň po onemocnení, tri dni pred smrťou, mal gymnazista v začínajúcej horúčke takýto sen:

Otec mu položil ruku na plece a povedal: »Dobre viem, že u nás sa už toho nemôžeš veľa naučiť. Musíš sa stať dobrým a veľkým človekom a dosiahnuť mimoriadne šťastie, a to sa nezíska v rodnom hniezde. Počuj, čo ti poviem: najprv musíš vystúpiť na horu poznania, musíš vykonať čin a potom musíš nájsť lásku a byť šťastným človekom.«

Keď otec vravel posledné slová, akoby sa mu pretiahla tvár a zväčšili oči, na chvíľočku vyzeral ako starý kráľ. Nato bozkal syna na čelo a pobádal ho, aby šiel, a syn zostupoval po krásnych širokých schodoch ako z paláca, a keď šiel ulicou a práve sa chystal opustiť mestečko, stretla ho matka a zavolala: »Martin, vari chceš odísť a ani sa so mnou nerozlúčiš?« Ohromene na ňu pozrel a hanbil sa jej povedať, že si myslel, že už dávno zomrela, lebo ju videl pred sebou živú, krajšiu a mladšiu, ako si ju uchoval v spomienkach, áno, mala v sebe čosi dievčenské, a keď ho pobozkala, oblial ho rumenec a neodvážil sa jej bozk vrátiť. Hľadela mu do očí jasným modrým pohľadom, ktorý ním prenikol ako svetlo, a zakývala mu, keď zmätene odchádzal.

Ani sa nezačudoval, keď pred mestom namiesto hradskej a doliny s jaseňovou alejou uvidel morský prístav. Veľká staromódna loď s hnedastými plachtami čnela až po zlaté nebo ako na jeho obľúbenom obraze od Clauda Lorraina a čoskoro sa na nej plavil k vrchu poznania.

Loď a zlaté nebo však nenazdajky zmizli z dohľadu a žiak Haberland o chvíľu putoval po hradskej, ale už ďaleko od domova, k vrchu, ktorý v diaľave horel ako večerné zore, no ani zamak sa k nemu nepriblížil, čo ako dlho už putoval. Našťastie kráčal vedľa neho profesor Seidler a otcovsky mu riekol: »Tu nehodno použiť nijakú inú konštrukciu, iba ablativus absolutus. Iba s ňou sa zrazu ocitnete in medias res.« Hneď ho poslúchol a zišiel mu na um ablativus absolutus, ktorý akoby v sebe obsiahol celú minulosť jeho samého i minulosť sveta a so všetkou minulosťou skoncoval tak dôsledne, že Martina obklopovala už iba rozjasnená budúcnosť. A z ničoho nič sa našiel na vrchu, ale vedľa neho stál aj profesor Seidler a zrazu mu začal tykať, a aj Haberland tykal profesorovi a profesor sa mu zdôveril, že on je vlastne jeho otec, a kým hovoril, čoraz väčšmi sa na otca ponášal a láska k otcovi a láska k vede v žiakovi splynula a obaja boli mocnejší a krajší, a kým žiak sedel a rozmýšľal a obklopovali ho samé tušené zázračnosti, otec vedľa neho riekol: »Tak a teraz sa poobzeraj.«

Všetko naokolo bolo nevýslovné zrozumiteľné a všetko na svete bolo v najlepšom poriadku a jasné ako slnko, Martin dôkladne pochopil, prečo zomrela jeho matka, a predsa bola nažive; pochopil v samej podstate, prečo sú ľudia výzorom, zvykmi a rečou takí rozdielni, a predsa sú z jednej podstaty a takmer bratia, pochopil, že bieda a bolesť a mrzkosť sú preveľmi potrebné, bohom chcené a dané, že sa napokon stanú krásnymi a jasnými a nahlas vravia o poriadku a radosti na svete. A ešte kým si jasne uvedomoval, že teraz bol na vrchu poznania a že tam zmúdrel, cítil sa povolaný na čin. A hoci o rozmanitých povolaniach rozmýšľal už dva roky a ani pre jedno sa nerozhodol, teraz s určitosťou vedel, že je staviteľom. Nádherné bolo vedieť to a nemať o tom ani najmenšiu pochybnosť.

A už tu ležal biely a sivý kameň, brvná a stroje, naokolo stálo veľa ľudí a nevedeli, čo robiť, on však ukazoval rukami a vysvetľoval a rozkazoval, držal plány a stačilo mu iba kývnuť a naznačiť a ľudia už pribehli a boli šťastní, že robia rozumnú prácu, dvíhali kamene a posunovali vozíky, dvíhali tyče a otesávali balvany a vo všetkých rukách a v každom oku sa zračila staviteľova vôľa. Dom sa postavil a stal sa z neho palác, ktorý klenbami a predsieňami, dvormi a oblúkovitými oblokmi zvestoval celkom prirodzenú, jednoduchú, radostnú krásu; bolo jasné, že treba postaviť ešte niekoľko takých stavieb, aby utrpenie a bieda, nespokojnosť a mrzutosť naveky zmizli zo sveta.

Keď Martin dokončil stavbu, pocítil ospanlivosť a nebedlil už nad všetkým tak dôkladne. Počul, ako okolo neho znie niečo ako hudba a slávnosť a vážne, s pocitom zriedkavej spokojnosti, sa oddal hlbokej a krásnej únave. Jeho vedomie precitlo až vtedy, keď pred ním znovu stála matka a chytila ho za ruku. Vedel, že s ním teraz pôjde do krajiny lásky a on stíchol a čakal a zabudol na všetko, čo už na tejto ceste vykonal a prežil. Z vrchu poznania a z jeho palácovej stavby žiaril jas a žiarilo v ňom až do hĺbky precítené svedomie.

Matka sa usmievala a držala ho za ruku, kráčala dolu vrchom do večernej krajiny, mala modré šaty a idúcky mu zmizla a belasosť jej šiat sa stala belasosťou hlbokej vzdialenej doliny, a keď si to uvedomil, už nevedel, či matka naozaj bola pri ňom, alebo nebola, pochytil ho smútok, sadol si na lúku a rozplakal sa, bez bolesti, oddane a vážne ako predtým v tvorivom nadšení budoval a v únave odpočíval. Slziac cítil, že teraz stretne to najsladšie, čo človek môže zažiť, a pokúšal sa o tom uvažovať; hoci vedel, že je to láska, nevedel si ju dobre predstaviť a dospel k pocitu, že láska je ako smrť, že je naplnením a večerom, po ktorom už nesmie nič nasledovať.

Ešte to ani celkom nedomyslel, a už bolo znovu všetko iné, dolu v modravej doline hrala vzdialená utešená hudba a cez lúku prichádzala slečna Vosslerová, dcéra starostu mesta, a on zrazu vedel, že ju má rád. Mala tvár, akú vždy mávala, ale celkom jednoduché šaty ako Grékyňa, a sotva prišla, už sa zvečerilo a na oblohe žiarilo veľa veľkých jasných hviezd.

Dievča s úsmevom zastalo pred Martinom. »Tak tu si?« rieklo láskavo, akoby ho bolo čakalo.

»Tu,« riekol Martin, »matka mi ukázala cestu. Už som všetko dokončil, aj veľký dom, ktorý som mal postaviť. Musíš v ňom bývať.«
Dievčina sa jednostaj usmievala. Mala div nie materský výzor, bola rozvážna a trochu smutná, akoby bola dospelá.

»Čo mám teraz robiť?« pýtal sa Martin a položil ruky dievčaťu na plecia. Naklonilo sa dopredu a hľadelo mu do očí tak zblízka, že sa trochu zľakol, a už nevidel nič, iba veľké pokojné oči dievčaťa a nad ním v zlatej hmlovine veľa hviezd. Srdce mu bilo prudko a spôsobovalo mu bolesť.

Krásne dievča položilo svoje pery na Martinove pery, a kým sa jeho bytosť rozplývala a opúšťala ho všetka vôľa, hore v modrej tme sa tíško rozozvučali hviezdy; a zatiaľ čo Martin cítil, že teraz okusuje lásku a smrť a to najsladšie, čo človek môže prežiť, počul svet okolo seba znieť a pohybovať sa v jemnom krúživom tanci a s perami na ústach dievčaťa pocítil, že jeho a ju a všetko unáša krúživý tanec, privrel oči a v tichom ošiali letel po rozozvučanej, vekmi predurčenej ceste, na ktorej už viac naňho nečakalo nijaké poznanie a nijaký čin a nič dočasné.

Hermann Hesse (1911)
 

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihlášený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
07. 09. 2018:

Tereza Spencerová: "Britové zveřejnili dvě fotky doplněné o ruská jména, která jsou i podle nich ale nejspíš falešná. Rusko si stěžuje, že jim Londýn odmítá předat otisky prstů, čísla pasů nebo letenek a další údaje, které Británie musí mít, neb se vyplňují při žádosti o vízum. Čili z Londýna sice ukazují na Rusko a tvrdí, že oba jsou to Rusové, ale nijak se nenamáhají doložit alespoň tohle tvrzení. Navíc, na britském Twitteru se živě diskutuje, proč ty fotky neodpovídají kvalitou snímkům, které si britské úřady při vyplňování žádosti o vízum samy pořizují. Čili odkud Britové vzali méně kvalitní „pasové“ či snad rovnou policejní snímky obou? Bez zajímavosti nejsou ani fotky z kamer, na nichž se oba – i když samostatně – objevují na stejné úzké letištní chodbě, v na vteřinu stejný čas… A k tomu ten příběh s hotelem, ve kterém se podle všeho půl roku neuklízí, aby se tam zachovaly stopy Novičoku, ale současně se tam na Novičok ani neumírá, ani nechuraví, a to ani poté, co byli personál a hosté půl ruku vystaveni této smrtící látce. Která samozřejmě musela už dávno vyprchat, pokud to byl fakt Novičok. A ti „dva kluci z plakátu“, co prý pracují pro ruskou vojenskou rozvědku GRU, která především útočí na provařené agenty a bezdomovce, museli Novičok asi po hotelu bryndat, aby zanechali jeho stopy, ale sami odjeli v poho zase domů…"
...
"Nejsem si tak úplně jistá tím, že by Západu osud Idlíbu ležel na srdci zrovna z humanitárních důvodů. Je tam spousta „našich“ džihádistů, spousta Bílých přileb, spousta dokumentů a vybavení… Kdyby se někdo nebo něco z toho dostalo do rukou Damašku, mohl by zveřejněním dokumentů nebo výpovědí zajatých bojovníků nastat pěkný „trapas“, neboť by se doložily vazby Západu na džihád..."

Celý článek...


26. 08. 2018:

Televize Prima: George Soros, neziskovky a volby...


26. 08. 2018:

Režisér Jiří Adamec: "Jsem přesvědčen, že se dopouštíme fatální chyby, když směšujeme Sovětský Svaz a Rusko… I když nejpočetnějším etnikem Sovětského svazu byli zřejmě Rusové, současné Rusko je zcela jiný stát. Vládne tam zcela jiný společenský systém, jiné vize světa a Ruska v něm, zcela jiné vize o životě konkrétního člověka… Není třeba odpouštět Rusku… Nebylo to Rusko, které k nám 21. 8. 1968 poslalo své vojáky, byl to stát, který již zanikl. Není ani NDR… Stejně jako zanikla Velkoněmecká říše s vůdcem Adolfem Hitlerem…"

Celý článek...


20. 08. 2018:

Politolog Zdeněk Zbořil: " Možná že je lepší, když pan prezident nebude 50. výročí 21. srpna připomínat. Kdyby se jako aktivní pamětník těchto událostí rozpomenul na to, co dělali v oněch a v následujících dnech a letech někteří jiní čeští politici včetně jeho kritiků, vyvolal by tím snad ještě větší bouři nenávisti, než když se rozhodl nemluvit.
...
Miloš Zeman na rozdíl od tak rozlícených členů TOP 09 projevil svůj nesouhlas s invazí vojsk Varšavského paktu do tehdejšího socialistického Československa nejen tím, že ji odmítl uznat za legální a oprávněnou, ale zaplatil to i tím, že nemohl pracovat. Na rozdíl od mnoha jiných, třeba v některém z vědeckých ústavů ČSAV. A toto vyřazení z oboru trvalo téměř 18 let. Stačilo by porovnat seznam tehdejších badatelů ČSAV, kteří museli při svém nástupu do zaměstnání vyjádřit souhlas nejen se ‚vstupem‘, ale i s tzv. normalizací! Ti by se mu dnes mohli za svoje chování omluvit a nepředvádět se veřejnosti jako ti, kterým půlstoletí promarněných životních příležitostí a zmařených lidských osudů leží tolik na srdci.
"

Celý článek...


10. 07. 2018:

Sociolog Petr Hampl: Navrhuji použít jako měřítko „preferenční právo chudoby“ zavedené americkým pravicovým konzervativcem Peterem L. Bergerem. To říká, že záleží hlavně na tom, jak se mění situace nejchudší pětiny obyvatel. Jak je to s jejich životní úrovní, kupní sílou, zaměstnaností, ale i třeba jakým stresům a rizikům jsou vystaveni, jaké jsou jejich životní šance, jaké šance se nabízejí jejich dětem a podobně.
Když použijeme tohle měřítko, ukazuje se nám, že Česká republika je na tom nejhůře za posledních 50 let. Je dobré také vidět, že ten propad nepřinesl listopadový režim jako takový, ale až vstup do Evropské unie
...
Stát má dostatek prostředků, aby své zájmy vůči provozovatelům utilitních sítí prosadil. Problém je spíš v tom, že na ministerstvech sedí vesměs lidé, kteří sní o manažerských pozicích v těch nadnárodních korporacích. Vědí, že když se budou chovat dost poníženě, dostanou je...

Celý článek...


01. 06. 2018:

Ivan Hoffman: " Poslanců, kteří mají potřebu plísnit prezidenta, je ve sněmovně menšina, a tak to k jejich nelibosti i zůstane. Neúspěšné pokusy o svolání mimořádných schůzí sněmovny určitě nezvyšují prestiž marginálních stran, které tím jenom upozorňují veřejnost na to, že na politiku mají zanedbatelný vliv.
Pokud jde o názor občanů na to, zda si naši chemici vyrobili, či nevyrobili látku, kterou zkoumali, Poslanecká sněmovna nemá šanci veřejné mínění příliš ovlivnit. Je totiž jasné, že politici nehledají pravdu, nýbrž demonstrují solidaritu s Británií.
Na prezidenta se nezlobí, že nepřímo ocenil naše chemiky. Zlobí se, že jim kazí prezentaci, kdy se protiruskou rétorikou snaží udělat dojem na spojence...
"

Celý článek...


13. 05. 2018:

Místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna: "...těch nebezpečných blbců, bohužel, je víc v politice. Víte, to jsou lidé, kteří jsou naprosto jasně přesvědčeni, že jen oni mají pravdu a jenom ta jejich pravda je ta demokracie. Jenom ta jejich pravda je ta, čemu vy se musíte podřídit, o čem vy, když diskutujete, tak vy se pro ně stáváte blbcem. To jsou ti tzv. demokraté, kteří furt mluví o demokracii, ale když prohrají volby, tak je jich plné náměstí a chtějí něco jiného... Celá řada těchto lidí nemá pravdu, a přesto jí prosazuje. Oni jsou na ulicích a oni řvou..."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!