Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 18. 11. 2019     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Friedrich Nietzsche:
Naše země se stala právě tím monstrem, proti kterému chtěla původně bojovat.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Nežijte ve lži
(20. 11. 2016, 2806x)
Hodiny odbíjejí
(30. 12. 2016, 2755x)
Mayský sněm
(07. 01. 2017, 2668x)
Jako v pohádkách…
(07. 12. 2016, 2591x)
Mayská rada
(14. 02. 2017, 2514x)
Upozornění
(28. 11. 2016, 2445x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
 
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
 

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Sebepoznání

* Krišnamurti (1.)


Jan Lošák - Sebepoznání - 06. 12. 2006 (4958 přečtení)

Auckland, Nový Zéland, 1. přednáška v zahradách Vasantské školy, 30.3.1934



Přátelé, je poněkud smutným, že takového krásného rána, jako je dnešní, se chystáme mluvit o nejrůznějších formách útisku a krutostí, které každý den podporujeme, o nejrůznějších formách zneužívání, které se kolem nás vědomě či nevědomě odehrávají; my se přes ně všechny přesto usmíváme a snažíme se je snášet, žijeme dost ohavný a ošklivý život a nějak se snažíme unést všechny své každodenní bolesti a neštěstí, které nás postihují.

Pokud se rozhlédnete kolem sebe a budete se snažit pochopit, co se vlastně odehrává, pak zjistíte, že i přes všechen tento útisk, tuto krutost, toto vykořisťování člověka člověkem, se snažíme nalézt nějaké uspokojení. Vy jako jednotlivci se s těmito věcmi buď spokojíte, a nebo se je budete snažit změnit. Ojediněle, v okamžicích bezprostředního kontaktu, v nás existuje intenzivní žhavá touha změnit, od základů vykořenit, a začít žít čestně, lidsky, úplně, jakmile tento bezprostřední kontakt pomine, tak zase upadneme do své spokojenosti. Pokud jste tedy spokojeni s věcmi ve světě tak, jak jsou nyní, pak je zbytečné, abych cokoliv dál říkal; a to myslím vážně. Pokud jste skutečně spokojeni, šťastní, smíření s takovým stavem věcí, jaký je, s hroutícími se věcmi, když ve světě existuje tolik špíny, vykořisťování a krutosti, se všemi hrůzami, které se po světě odehrávají – pokud jste s tím vším spokojeni, pak jsou jakákoliv slova zbytečná. Pokud to však chcete změnit a myslíte to vážně, pokud chcete, abychom my lidé nalezli jiný stav, jiné okolnosti, jiné prostředí, ne pouze pro několik vyvolených, ale pro celé lidstvo, pak se nad tím pokusme společně zamyslet; ne že bych vás chtěl dogmatizovat, tlačit vás tím či oním směrem, ovlivňovat vás tak, abyste jednali určitým způsobem, ale tak, abychom se společně zamysleli a přišli na přirozené rozřešení, ze kterého musíme přirozeně a nezbytně jednat. Každý jednotlivec má před sebou otevřeny dvě možnosti, buď může lepit záplaty, reformovat a nebo v sobě může způsobit úplnou změnu svého myšlení.

Co mám na mysli lepením záplat je neustálá změna v existujícím způsobu myšlení, avšak tak, že jádro zůstává nedotčeno. To je lepením záplat, či ne? Snažit se udržet věci jak jsou a chtít změnit jen povrchní obtíže, odstranit přechodné utrpení, avšak nepoprat se s podstatnými věcmi. Takové myšlení a takové jednání, které je založeno na této představě, nazývám lepením záplat nebo reformátorstvím. Je to jako vyspravovat slumy ve městech. Ne že by bylo špatným vyspravovat městské slumy; avšak skutečným problémem je, že tyto slumy existují, že existují lidé, kteří vykořisťují jiné lidi a že existuje rozdělení do tříd – to je skutečný problém a ne to, kolik vylepšení můžeme učinit. Dokud si toto neuvědomíme a dokud se v nás neodehraje hluboká a radikální změna, pak pouhé zabývání se příznaky nemá význam.

Proto bych dnešního rána chtěl ukázat, že dokud bude lidské myšlení a tedy jednání založeno na představě růstu a expanze tohoto omezeného vědomí vlastního já, pak se musí vyskytovat problémy, které z tohoto omezeného vědomí vyvstávají. Dokud bude systém našeho myšlení založen na touze vlastnit, zabezpečit se, na vlastnických právech atd., pak se musí vyskytovat problémy, které jsme schopni řešit pouze povrchově, symptomaticky a ne radikálně. Pak všechny společenské reformy a změny nemají smysl, protože jsou pouhým lepením záplat. Přátelé, představte si, že bude majetková reforma, avšak všichni si budete stále myslet, že je správným, že vlastníte svůj kousek pozemku a že každý by měl mít svůj kousek pozemku. To znamená, že se držíte svých vlastních majetků a přiznáváte jiným jejich majetky; avšak dle mého samotná představa majetku musí vést ke konfliktu s vaším sousedem, musí vést k rozdělení do národností, do společenských tříd, ke snobismu; a pokud bude vaše reforma spočívat pouze v tom, kolik by kdo měl či neměl vlastnit, pak je pouze symptomatickou a povrchovou. Je to jako byste se nechali léčit lékařem, který bude léčit pouhé příznaky a ne samotnou příčinu choroby.

Dám vám jiný příklad zabývání se pouhými příznaky. Myslíte si, že si můžete podržet své vlastní náboženství a já si mohu podržet mé, a pak se snažíme být tolerantními. Dle mého vyvěrá celý proces, na kterém jsou založena náboženství, z ulpívání na určité konkrétní víře či dogmatu. Tvrdíte, že jste zbožným člověkem, Křesťanem, jelikož máte určité víry, určité ideály, určitá dogmata a říkáte si, že svět se stane dokonalým, jakmile budou mít ostatní lidé stejnou víru jako vy, jakmile přejdou všichni ostatní na váš způsob myšlení; a s tímto postojem k náboženství se pokoušíme o reformu, o lepení záplat. Dle mého spočívá skutečná reforma, skutečná radikální a hluboká změna v pochopení absurdity všech náboženství. Dokud v sobě budete pěstovat víry, bude existovat i rozdělení. Dokud budete zapleteni v nějakém konkrétním způsobu myšlení, pak ode mne musíte být přirozeně odděleni a nemůže mezi námi vzniknout žádný lidský kontakt. Pak se střetávají pouhé předsudky a ne skutečné lidské porozumění.

Pokud se tedy snažíte o pouhou reformu, o pouhé změny v existujících systémech myšlení, kultury, majetků; ačkoliv se vám může podařit ulehčit momentálnímu utrpení, vyřešit bezpočetné problémy, které vyvstávají, pak pouze odkládáte a na okamžik posouváte onu základní otázku, která zní tak, zda by společnost a kultura měly být založeny na principu expanze vlastního já, na touze vlastnit a na vykořisťování.

Vy jako jednotlivci musíte sami zjistit, co chcete dál dělat, zda chcete patřit ke společnosti, k systému myšlení, který je založen na expanzi já, se všemi jeho odstíny, se všemi jemnými kličkami; nebo zda si uvědomíte, že dokud bude tento stav existovat, pak budou existovat také války, bude existovat krutost, vykořisťování a rozhodnete se tento stav radikálně změnit a ne se zabývat pouhými symptomy. Každý z nás je s tímto problémem a touto otázkou konfrontován: zda budeme nadále léčit pouhé symptomy, dělat pouhé záplaty, a nebo způsobíme naprostou změnu ve svém myšlení, která nebude založena na touze vlastnit a na vlastní důležitosti. Takovýto postoj by postupně s sebou přinesl novou společnost, nový stav věcí, nové vědomí, v němž nemůže být vykořisťování, v němž nemůže být neustálý boj o existenci, o pouhou existenci. A tuto otázku vyřešíte pouze tehdy, pokud ji budete opravdu řešit, pokud budete opravdu trpět a ne pokud zde budete sedět a intelektuálně diskutovat a teoreticky pozorovat. Sami musíte svým rozumem a svým jednáním rozhodnout, zda chcete jako jednotlivci skrze své pochopení přinést lidstvo, ve kterém existuje skutečné porozumění, a nebo zda chcete dál pokračovat v neustálém nekonečném boji.

Otázka: Někteří z mých přátel poznamenali, že ačkoliv shledávají vaše názory zajímavými, tak dávají přednost službě před přílišným přemýšlením nad otázkami pravdy. Jak se k tomu stavíte?

Krishnamurti: Co máte na mysli službou? Každý chce pomoci. To je křik těch lidí, kteří si myslí, že slouží světu. Oni neustále mluví o tom, jak pomáhají světu, zejména lidé, kteří patří k nejrůznějším sektám. Je to jejich zvláštním druhem choroby, neboť oni si myslí, že tím, že něco udělají, nezáleží na tom co, pomohou, službou lidem oni pomohou. Kdo rozhodne o tom, co je to služba? Člověk, který patří k armádě a který je připraven zabíjet barbary, kteří vstoupí do jeho země, říká, že slouží zemi. Člověk, který vraždí, řezník, říká, že slouží společnosti. Vykořisťovatel, který ve svých rukou třímá monopol k výrobě, říká, že slouží společnosti. Člověk, který vykořisťuje pomocí víry, kněz, říká, že slouží společnosti. Kdo to má rozhodnout?

Neměli bychom se na to dívat zcela jinak? Myslíte že květina, třeba růže, neustále přemýšlí nad tím, zda slouží lidstvu, zda pomáhá světu svou existencí, jelikož je krásná? Je to právě naopak, jelikož je nádherná, vrcholně úžasná, nevědomá své vlastní velikosti, tak pomáhá. Není jako člověk, který kráčí světem a vykřikuje o tom, jak mu slouží. Každý se snaží použít své vlastní prostředky, své vlastní představy, k vykořisťování světa a ne k tomu, aby ten svět osvobodil. Abyste mne špatně nepochopili, to není vůbec mé stanovisko. Já se nesnažím pomoci světu, jak byste to nazvali. Já nemohu pomoci, to se musí přihodit samo. To je služba. Netoužím po tom, aby ostatní přešli k nějaké mé konkrétní víře, ani je nežádám, aby se přidali k nějaké konkrétní kleci mého myšlení, jelikož si stojím za tím, že mít jakoukoliv víru je omezením.

Aby člověk opravdu sloužil, pak musí být naprosto osvobozen od omezeného vědomí, které nazýváme „Já“, ego, sebestředné vědomí, a dokud v nás bude toto přetrvávat, pak ve skutečnosti světu nesloužíme. Dokud nezačnete skutečně přemýšlet, nemůžete zjistit, zda opravdu sloužíte světu. Nezabývejme se nejdříve tím, zda pomáháme světu, ale zda máme schopnost přemýšlet a cítit. Mysl, která opravdu přemýšlí, nemůže být připoutána nějakou vírou. To je samozřejmé, či ne? Aby mysl mohla myslet skutečně hluboce, upřímně a úplně, pak nesmí být svazována předsudky, určitou vírou, strachem či předem vytvořenými představami. Aby mohla mysl opravdu přemýšlet, pak musí začít nanovo, čerstvě a nesmí být zatížena pozadím tradic. Tradice má koneckonců význam jen tehdy, pokud vám pomáhá přemýšlet, a ne když vás přemáhá svou vahou.

Řeknu to jinak. Všichni chceme pomoci. Když vidíme utrpení ve světě, pak v nás existuje intenzivní touha pomoci; aby však lidé skutečně pomohli, pak se musí ponořit k základní příčině všech věcí.

Musíte odhalit příčinu utrpení a to můžete pouze tehdy, pokud budete hluboce přemýšlet. A toto hluboké přemýšlení není pouhým intelektuální požitkem, ale může se odehrát pouze v jednání.

Otázka: Říká se, že pouze dva lidé na celém světě mají naději pochopit význam vašeho poselství. Z tohoto důvodu je zapotřebí druhotného učení moderní Teosofie jako náhražku za spásu světa. Co k tomu řeknete?

Krishnamurti: Přátelé, nejprve musíte sami zjistit, co říkám, než začnete tvrdit, že je nemožným to pochopit. A já chci říct toto: celý systém našeho myšlení, jednání a života je založen na expanzi našeho individuálního já, je založen na jeho růstu na úkor ostatních. To je skutečnost, či ne? A dokud bude tato skutečnost existovat ve světě, pak musí existovat utrpení, vykořisťování, rozdělení do tříd; žádné druhy náboženství nemohou přinést mír, jelikož ony jsou výtvorem lidské touhy, ony jsou prostředkem k vykořisťování. Ona živoucí skutečnost, která tvrdím, že existuje – nazvěte ji Bohem, pravdou, či jakkoliv chcete – ona vrcholná inteligence, o které tvrdím, že existuje a kterou jsem si uvědomil, může být nalezena pouze skrze osvobození od překážek, které jste si vytvořili svým hledáním jistoty a pohodlí, jistoty náboženství a jistoty majetků.

Není těžké pochopit, co říkám. Těžkost leží v uskutečnění toho, co říkám. Ono uskutečnění nevyžaduje odvahu, ale spíš pochopení. Většina z nás čeká na to, až se změní svět, místo abychom změnili sami sebe. Čekáme na světový systém, aby změnil tento postoj k touze vlastnit a nesnažíme se sami zjistit, jestli se jako jednotlivci můžeme osvobodit od touhy vlastnit. Aby tomu člověk porozuměl, tomuto osvobození od touhy vlastnit, pak musí člověk inteligentně objevit, jako jsou jeho vlastní potřeby. Když zjistíte, jaké jsou vaše potřeby, pak již nebudete majetnickými. Každý člověk může zjistit své vlastní potřeby, velmi jasně, velmi jednoduše, pokud se tomu inteligentně přiblíží; avšak toto objevení není možné, pokud je mysl chycena v touze vlastnit, v chamtivosti a vykořisťování. Jakmile objevíte, jaké jsou vaše potřeby, pak již nebudete činit kompromis mezi vašimi potřebami a podmínkami ve světě, které jsou založeny na touze vlastnit. Doufám, že se mi to daří vysvětlit.

Snažím se říci, že nemohou existovat plnohodnotné vztahy mezi lidmi a radostné žití plného života v přítomnosti – která je dle mého jedinou věčností – dokud budou mysl a srdce mrzačeny strachem; k překonání toho strachu jsme si vytvořili bezpočet překážek jako náboženství, různé víry, své majetky a jistoty. Jako jednotlivci neustále rozdáváme utrpení, neustále přidáváme k boji a chaosu ve světě. Pokud se nad tím zamyslíte, pak je to velmi jednoduchým.

Pokud se opravdu snažíte zjistit, co říkám, pak prosím vás prozkoumejte jednu z myšlenek, které vám předkládám a uskutečněte ji ve svém životě; pak zjistíte, že se stane praktickou a ne vágní, teoretickou a nemožnou k pochopení. Pak již nebudete vyžadovat žádné druhotné učení.

Víte, celá tato představa, že jelikož lidé nerozumějí, tak jim musíte dodat něco, čemu rozumět budou, je ve skutečnosti jenom chytrým způsobem vykořisťování. Je to postoj kapitalistické třídy. Je to postoj člověka, který vlastní mnoho majetků. On se snaží nakrmit svět, vést svět, snaží se vést jiné lidi; já si na rozdíl od toho přeji ostatní lidi probudit, aby mohli jednat sami za sebe. Pokud se mi podaří probudit v něm jeho vlastní sílu, jeho vlastní pochopení, jeho vlastní zodpovědnost, jeho vlastní jednání, pak se mi podaří zničit třídní rozdíly. Já se ho nesnažím udržovat ve školce, aby byl jako dítě vykořisťován těmi, kteří toho údajně ví víc. Takový je postoj všech náboženství, tedy že vy nikdy nemůžete zjistit, co je pravda – jenom jeden či dva lidé mohou – a proto vám já, jako prostředník, pomohu; a tím se stanu vaším vykořisťovatelem. Takový je ve skutečnosti proces všech náboženství. Je to chytrý prostředek k vykořisťování, který bezohledně udržuje lidi v poddanství, zrovna jako kapitalistická třída – jenom jedna skupina to činí světskými prostředky a ta druhá duchovními. Pokud se však nad tím zamyslíte, obě jsou prostředkem bezohledného vykořisťování. (Bravo!Bravo!)

Pánové, prosím vás, neobtěžujte se říkat bravo! bravo! To na čem záleží je jednání a ne intelektuální souhlas. Ten nemá žádnou hodnotu. Souhlas se může odehrát pouze v jednání. Pokud tedy říkáte bravo! bravo!, pak musíte stát zcela sami proti celé společnosti, proti svým sousedům, proti své rodině, proti všemu, co tato společnost za celé generace vybudovala. To vyžaduje obrovské vnímání, ne odvahu, ne tento hrdinský postoj k životu, ale obrovské a přímé vnímání toho, co je pravda.

Nyní tedy, dle mého, život nebyl myšlen, aby sloužil jako škola. Život tady není proto, abyste se z něho učili, ale abyste jej žili – abyste jej žili svrchovaně, inteligentně a posvátně. Pokud však ze života učiníte neustálou bitvu, neustálé úsilí, pak se život stává ošklivým; a vy jste jej takovým učinili, jelikož veškeré vaše myšlení se točí kolem růstu sebe sama, kolem expanze svého já, kolem oslavy svého ega, a dokud bude toto existovat, pak bude život ošklivou bitvou.

A to je to, co se snažím říct. To snad není těžké pochopit. Je to v jistém smyslu snadné. Člověk nemůže najednou pochopit celý význam toho všeho. Člověk může spatřit směr, kterým se to nachází a aby člověk dokázal změnit svůj postoj, musí v sobě mít nesmírné strádání, a nikoliv spokojenost, obrovský planoucí konflikt, který jej bude nutit objevovat; nebesa vědí, že máme své konflikty po všechny dny svého života, avšak naučili jsem své mysli chytrosti, aby přes tyto konflikty s lehkostí klouzala a dokázala jim unikat. Proto můžeme mít konflikt za konfliktem, problém za problémem. Naše mysl se naučila chytrosti a naučila se únikům.

Otázka: Mohl byste prosím vás podrobněji vysvětlit, co jste myslel svou větou: „Vaši učitelé jsou vašimi ničiteli“. Jak může být kněz ničitelem, pokud je čestným ve svém poslání.

Krishnamurti: Pane, proč toužíte mít kněze; aby ve vás udržoval správnou morálku? Je to tak? Nebo aby vás dovedl k pravdě? Nebo aby sloužil jako tlumočník mezi vámi a Bohem? Nebo aby pro vás vykonal určitý rituál, aby vás sezdal, aby vás pohřbil, nebo aby pro vás uspořádal nedělní bohoslužbu? Proč toužíte po kněžích? Pokud objevíme, proč je potřebujeme, pak pochopíme, proč jsou našimi ničiteli.

Pokud tvrdíte, že potřebujete kněze, aby ve vás udržoval správnou morálku, pak již nejste morální, i kdyby vás kněz k morálce nutil; morálka pro mne není nucením, ale dobrovolným jednáním.

Morálka se nerodí ze strachu, ani není podmíněna okolnostmi. Skutečná morálka je dobrovolným pochopením a tedy jednáním. A proto není dle mého názoru potřeba žádného kněze k tomu, aby udržoval vaši integritu. Pokud tvrdíte, že jej potřebujete k tomu, aby vás vedl k pravdě, jako tlumočník, jako průvodce, pak musíte oba dva, tedy jak vy, tak ten kněz vědět, co je pravda. Abyste mohli být někam vedeni, pak musíte vědět, kam jdete a váš vůdce musí taky vědět, kam jde; a pokud víte, kde je pravda, pak nepotřebujete vůdce. Prosím vás, toto není chytračením. To jsou holá fakta.

Co jsme však učinili? Předem jsme si vytvořili koncept toho, co je pravda, a tento koncept je v kontrastu, v protikladu k tomu, čím jsme. Říkáme, že pravda je klidná, pravda je moudrá, neohraničená. Jelikož my tím nejsme, tak jsme z toho učinili svůj opak a hledáme někoho, kdo by nás tam dostal. Co to znamená? Hledáte někoho, kdo by vám pomohl utéci od vašich konfliktů k něčemu, o čem předpokládáte, že je pravda. A z tohoto důvodu vám kněz pomáhá uniknout před skutečnostmi, před fakty.

Jednoho dne jsem mluvil s jedním knězem a on mi řekl, že udržuje svou církev, jelikož existuje taková nezaměstnanost. Říkal: „Víte, nezaměstnaní lidé nemají žádné domovy, žádnou krásu, žádné životy, žádnou hudbu, žádné světlo, žádnou barvu, nic – jen hrůzu a ohyzdný život; a pokud přijdou jedenkrát týdně do kostele, alespoň tam je krása, tam je trocha klidu, tam je trocha vůně a oni se uklidní na celý zbytek týdne a za týden přijdou zas.“ Není toto největší formou vykořisťování? Určitý kněz se je snažil utěšit v jejich konfliktech, snažil se je uklidnit, a proto je odváděl od toho, aby objevili skutečnou příčinu své nezaměstnanosti.

Pokud tvrdíte, že kněží jsou třeba k tomu, aby vykonávali rituály, křesťanské obřady, pak se podívejme na to, zda jsou tyto rituály a obřady nezbytné. Jsou nezbytné? Jelikož já je nenavštěvuji, pak nemohu odpovědět. Pro mne nemají žádnou hodnotu; avšak pro vás, kteří je navštěvujete, mají nějakou cenu? Jakým způsobem na nich těžíte? Chodíte na ně každé nedělní ráno, cítíte se velmi zbožně, pozdviženě, ať už to znamená cokoliv, a poté se po celý týden necháte buď vykořisťovat a nebo sami vykořisťujete. Stále existuje krutost a všechny ty ostatní věci. Jaká je tedy hodnota, jaká je nezbytnost v tom mít kněze?

Pokud myslíte, že je to prostředek k vydělávání peněz, pak to posuneme do zcela odlišné kategorie. Pokud na to pohlížíte jako na pouhé povolání, jako na právníka, námořníka, vojáka či jakkoliv jiné povolání, pak se jedná o zcela jinou věc a většina náboženství se všemi svými knězi jsou právě tím a ničím jiným – totiž zastaralou profesí.

Pokud tedy vzhlížíte ke knězi jako ke svému učiteli a vůdci, pak říkám, že je vaším vykořisťovatelem a ničitelem. Prosím vás, já nemám nic proti křesťanským kněžím či proti hinduistickým – pro mne jsou všichni stejní. Říkám, že pro lidstvo nejsou zapotřebí. A prosím vás, nepřejímejte to, co říkám jako konečnou autoritu, jako dogmatické tvrzení. Prozkoumejte a uvažte to sami. Pokud budete pouze přejímat to, co vám říkám, pak se také stanu vaším knězem; a proto se stanu vaším vykořisťovatelem. Pokud o celé té záležitosti skutečně zauvažujete, ne pouze během chvilkového okamžiku, ale úplně, pak spatříte, že náboženství se všemi svými sektářskými učiteli ve skutečnosti udržují lidstvo v rozdělení. Oni prohlubují hrůzy války, třídních rozdílů, národností, a proto všechny tyto věci vedou k válce a k většímu vykořisťování, ve kterých neexistuje žádný skutečný cit, žádná láska, žádné hluboké myšlení.

Otázka: Existuje nějaký budoucí život?

Krishnamurti: Opravdu vás to zajímá? Předpokládám že asi ano, jinak byste se neptal. Počkejte však okamžik. Proč se ptáte, zda existuje nějaký budoucí život; pouze kvůli zábavě či ze zvědavosti, a nebo proto, že se bojíte současnosti, a tak chcete vědět, jaká bude budoucnost, a nebo pouze pro informaci? Víte, někteří moderní vědci, někteří známí vědci tvrdí, že existuje budoucí život. Tvrdí, že skrze různá média se člověk může přesvědčit, že skutečně existuje posmrtný život. Dobrá, tvrďme tedy, že skutečně existuje život po smrti. Co když opravdu existuje budoucí život? Čeho jste dosáhl, když jste zjistil, že skutečně existuje posmrtný život? Nejste o nic šťastnějším, o nic inteligentnějším, o nic lidštějším, hlubokomyslnějším, soucitnějším. Jste zpátky tam, kde jste byl. Všechno co jste se naučil je pouhý fakt – že existuje posmrtný život. Může to být útěchou; avšak i přesto to znamená co? Tvrdíte: „Dodává mi to jistotu, že budu žít v příštím životě.“ A co to vyřešilo? I když vám to dává jistotu, že budete žít dál, máte pořád ten stejný problém, ty stejné potíže, ty stejné přechodné radosti a požitky, ačkoliv existuje další život. Avšak dle mého, i kdyby to byl fakt, to má jen velmi malý význam. Pánové, nesmrtelností není v budoucnosti, nesmrtelnost či věčnost, či jak se to rozhodnete nazývat, se nachází nyní v přítomnosti; a tuto přítomnost pochopíte jen tehdy, pokud se myšlení osvobodí od času.

Obávám se, že musím být trošku metafyzickým, avšak doufám, že vám to nebude vadit. Není to skutečně metafyzické. Dokud bude mysl otrokem času, pak musí existovat strach ze smrti, strach a naděje v budoucí život a neustálé hledání odpovědí na onu otázku. Kdekoliv se nachází strach, tam již existuje pomalý rozklad, pomalá smrt, ačkoliv můžete být ještě naživu. Samotná otázka ohledně budoucnosti ukazuje, že již umíráte. Žít úplně, žít v plnosti přítomnosti, je věčným nyní, mysl se musí osvobodit od času. Není to tak? Čas – neužívám to slovo v běžném smyslu, jak je obvykle užíváme, stihnout tramvaj či loď či nějakou schůzku atd. – já to slovo čas používám jako paměť. Kdybyste se každého rána znovu narodili, čerství a nepamatovali byste si nic ze včerejška, s celou zátěží minulosti, se všemi jejími nánosy, pak by pro vás každý den byl novým, čerstvým, jednoduchým; a být schopen takto žít znamená být osvobozen od času. Mysl se stala skladištěm starých vzpomínek, je sužována minulostí, zatížena bezpočetnými zkušenostmi, které jsme prožili.

Prosím vás, doufám že o této věci budete přemýšlet spolu se mnou, jinak ji zcela nepochopíte. Se zátěží minulosti, se zátěží bezpočetných vzpomínek střetáváme každý zážitek – čerstvý zážitek, čerstvou myšlenku, čerstvé prostředí, čerstvý den; s pozadím minulosti střetáváme současnost. Není to tak? Pokud jste křesťanem, pak máte pozadí křesťanské mysli, křesťanských dogmat, věr, tradicí a těmito představami se snažíte střetávat život. A nebo pokud jste socialistou nebo jakýmkoliv jiným člověkem, máte určité předsudky, určité představy, určité vymezené dogmata, a s tímto pozadím střetáváte život, s těmito brýlemi. A proto střetáváte současnost neustále s pozadí minulosti, a proto současnosti nerozumíte. Existuje kontinuální proces nepochopení, který vytváří paměť; a proto existuje hromadění, neustálé posilování této paměti a odtud pramení touha vědět, zda budu žít v budoucnosti. Kdybyste byl schopen střetávat věci nanovo, s neposkvrněnou myslí, s myslí nezatíženou majetky své minulosti a nebo se vzpomínkou na budoucnost, pak byste viděl, že žádná smrt ve skutečnosti neexistuje; že není žádný strach. Pak se život stává neustálou extází a ne úděsným a strašným bojem; to však vyžaduje neustálou bdělost, uvědomování si svých myšlenek, své mysli a svého srdce v přítomnosti.

Obávám se, že tazatele zklamu. On by rád věděl, zda existuje posmrtný život či nikoliv – chtěl by kategorickou odpověď, „ano“ či „ne“. Obávám se, že nemůže existovat kategorická odpověď. Střezte se kategorických odpovědí, „ano“ a „ne“. Není ve skutečnosti mnohem důležitějším vědět, jak žít, než zjistit, co se nachází po smrti? Co je po smrti se ptají lidé, kteří již umírají – ne živí. Ponořme se do toho tedy a zjistěme, jestli dokážeme žít bohatě, lidsky, úplně, posvátně a ne to, co leží za životem. Co leží za životem zjistíte, jakmile dokážete žít s nejvyšší inteligencí. Pak zjistíte, co se za ním nachází. Pak tento objev nebude teoretickou spekulací, ale faktem; pak pochopíte, že to má velmi malý význam, jelikož nad životem již není nic. Život je jedním úplným celkem, bez počátku a bez konce. Pak tato extáze, tato moudrost přinese plnost žití v přítomnosti.

Otázka: Stane se Británie fašistickou zemí a nebo se stane progresivním hnutím?

Krishnamurti: Žádné hnutí založené na touze vlastnit, na udržování třídních rozdílů, na povzbuzování strachu nemůže být progresivním či skutečným hnutím. Četl jsem některé fašistické knihy a ony mluvily o posvátném právu na majetek, o udržování třídních rozdílů, o národnostech, o omezení hranic. Takové hnutí nemůže být zcela jistě lidským. Zatímco skutečné hnutí, které tato hnutí ničí, které pomáhá lidem pochopit a přemýšlet, takové hnutí je jistě pravým hnutím, duchovním hnutím, lidským hnutím. Víte, tato hnutí jsou udržována či srážena lidmi jako jste vy. Pokud vám dodávají vaše požadavky nebo touhu vlastnit, pokud vám poskytují baštu, vaše vlastní investice, duchovní či světské, pak je povzbuzujete; a srážíte ta, jež se snaží znevažovat a pomáhají ničit ta, která ukazují chybnost vlastnictví. Dle mého názoru neexistuje nic takového, jako instinktivní lidská touha vlastnit. Všechno vlastnictví je umělou věcí, vytvořenou umělou a chybnou společností. Lidské bytosti nejsou vrozeně majetnické. Byly tak vychovány okolnostmi, které sami stvořily. Jestli je tedy fašismus progresivním hnutím či nikoliv má jen pramalý význam. Na čem skutečně záleží je to, zda vy, jako jednotlivci, dokážete uvidět, že dokud bude náš svět se všemi svými vládami založen na neustálé snaze po vlastní expanzi, skrytě, vědomě či nevědomě, na tomto zdůrazňování vlastní důležitosti, duchovně či světsky, pak musí existovat utrpení, neustále výkřiky bolesti, pak musí být války, pak musí být vykořisťování, a proto nemůže být skutečná láska. A je proto na každém z vás, aby začal myslet nanovo od začátku a aby objevil, zda je jeho vlastní myšlení a jednání založeno na tomto omezeném vědomí vlastního já.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 25 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihlášený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
13. 11. 2019:

Tereza Spencerová: "Moralesova demise přišla pouhý týden poté, co zamítl německému koncernu těžbu lithia s tím, že lithium „patří bolivijskému lidu“… západní a prozápadní mainstream mezitím dál odmítá nazývat puč pučem, očividně podle pravidla, že co je dobré pro Západ, nikdy pučem nemůže být…"

Celý článek...


13. 11. 2019:

Advokát Jaroslav Ortman: "Jestli odkazem listopadu 89 má být, že neuznáváme svobodné volby, že neuznáváme vítěze voleb a že mají odstoupit pod tlakem ulice, tak potom organizátorům nejde o listopad. Pak jim jde v podstatě o revoluční únor 1948, kdy ulice diktovala a vytvářela akční výbory Národní fronty, zavírala lidi, svrhávala je z funkcí, advokáty vyhazovala z Advokátní komory. To je pro mě naprosto nepřijatelné a tyhle metody neuznávám. A tvrdím, že je to faleš, faleš, faleš, a pokud někdo vyzývá k takovým krokům, tak patří buď do blázince, nebo by se nad jeho výzvami měly zamyslet orgány činné v trestním řízení."

Celý článek...


05. 11. 2019:

Nekorektní blog Petra Kubáče: "klimatický summit" se stěhuje potřetí, tentokrát do Madridu. Ve Španělsku protesty nehrozí, protože v tomto "demokratickém" státě dostanete za pořádání referenda víc než v Jižní Americe za terorismus a vraždy. Takže letecké palivo přece jen bude spáleno. Pozoruhodná je situace Grety Thurnbergové, protože plout na plachetinici (i miliardářské kevlarové) Atlantikem do Evropy v listopadu je poukázka na smrt v bouři. Proto bude zlý skřítek šetřit CO2 tak, že přijme španělskou pomoc a pojede jejich velkou, železnou (patrně vojenskou) lodí s táákhle velkým naftovým motorem běžícím nepřetžitě během celé (více než) týden trvající cesty...

Celý článek...


01. 11. 2019:

Neviditelný pes: Pirátka Krausová se schází s trestně stíhaným šéfem reklamky JCDecaux Tenzerem, přičemž pirát Michálek se snaží svoji přítelkyni z maléru vytáhnout, což je zcela pochopitelné, důvody jsou zcela jasné, a odskákat to má z důvodů ne zcela pochopitelných Mikuláš Ferjenčík. Takto je to řečeno jazykem prostým.
Akutní případy Piráti zpravidla řeší bonzováním v Bruselu, ale v tomto případě to nepůjde. Musí si to vyřešit sami. Na to mají transparentní celopirátskou diskusi. Božínku… oni mají štěstí, že takové blbosti jsou mimo rozlišovací schopnost lidí, kteří chodí do práce, mají rodinu, řeší děti a složenky a na luštění ptydepe nemají čas. Aférku Krausové a Michálka a Tenzera nebudou voliči vnímat. Tu vnímají ti, kdo je nevolí, stejně to fungue s Babišem...

Celý článek...


31. 10. 2019:

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček: "Co dříve řekl učitel, nebo jiná obecně vážená osobnost, bylo bráno jako jisté měřítko hodnot, obecného vkusu a morálky. Kdo je dnes takovou osobností? Považuje se za ni každý a nazývá se to svobodou. Jsem vždy spíše pobaven, kolik ústavních právníků a politologů se objeví na sociálních sítích v souvislosti s jakýmkoliv právním nebo politickým problémem. Oni neříkají svůj názor, což by jistě bylo možné a vhodné, ale soudí jiné za to, že nesdílejí jejich představu o věci...
...poněkud přehlížíme tu část nenávistných projevů, které signalizují vážnější problémy ve společnosti. Sociální rozdíly nás mohou více ohrozit než nějaké výkřiky omezených hlupáků... Stovky milionů lidí žijí v naprosté chudobě, zatímco pár desítek miliardářů neví, kam s penězi...
"

Celý článek...


28. 10. 2019:

Hudebník Petr Štěpánek: "Bé bé bé, nepozvali nás na Hrad. Bů bů, to se řekneee! Jeden by i zaplakal. Už ale nedodávají, že kdyby je pozvali, pozvání by teatrálně odmítali, případně by zase ze slavnostního aktu demonstrativně odcházeli. Že, Mirko Stojedničko?" ...

Celý článek...


19. 10. 2019:

Komentátor Tomáš Vyoral: "Když se neznámá paní vyjádří na internetu vůči ilegálním imigrantům, nejvyšší státní zůstupce Pavel Zeman je pobouřen a angažuje se. Zatímco když starosta Řeporyjí Pavel Novotný opakovaně na internetu i jinde vyzývá a volá po smrti svých politických oponentů – konkrétních lidí, k močení na jejich hroby a bůhví k čemu, tak soudruh Zeman mlčí. Není hate speech jako hate speech..."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!