Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 28. 10. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Paul Kingsnorth :
Obávat se, že po kolapsu současné civilizace se dostanou k moci psychopaté, je omyl. Ti nám už přece dávno vládnou!

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2878x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2815x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2804x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2477x)
Mayský sněm promlouvá
(15. 11. 2017, 2433x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2394x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Příběhy

* Želva a dva jeřábi popelaví


Ukázka z knihy (Oceán v kapce rosy) - Příběhy - 19. 04. 2011 (5266 přečtení)

V provincii Hu-nan na jihovýchodě Číny žili kdysi mírumilovně na březích poklidného jezera tři přátelé. Dva velcí šedobílí ptáci se silným zobákem, s křídly širokými jako plachta a dlouhým pružným krkem – dva jeřábi popelaví jménem Čching a Čchang, a s nimi stará želva paní Pi-Huan.


Želva měla sice svéráznou povahu, byla hašteřivá, urážlivá a mrzoutská, ale střežila příbytek, zatímco oba ušlechtilí ptáci odlétali daleko za úlovkem. A když se vrátili, nalezli ji vždy na stejném místě… Měli rádi její mohutnou hlavu, pruhovaná záda i to, jak pokaždé s hartusením zalézala do krunýře. Měli ji rádi jako důvěrně známou krajinu, jako záchytný bod uprostřed rozbouřených vod nebo  plujících oblaků.

Jednoho večera, když paní Pi-Huan připravovala jídlo, s hlavou vtaženou téměř do krunýře, jak mívala ve zvyku, prohlásil Čching uvelebený na větvi, kde si rovnal peří:

„Mám takový dojem, že hladina našeho jezera Klidu povážlivě klesá.“

„Jako každé léto,“ zabručela Pi-Huan.

„Čím méně vody, tím lépe se loví,“ dodal Čchang a bezstarostně se zasmál: „Kríííík, krííík, kríííík!“

„Hm,“ řekl Čching, „ale já si doopravdy dělám starosti…“

Paní želva pokrčila tlustými rameny a Čchang si dál probíral peří pod křídly dosud růžovým zobákem.

A čínské nebe do oranžova zbarvené zahalila noc. S posledními odlesky červánků se všichni tři pohroužili do spánku.

Léto ubíhalo, nespadla jediná kapka deště. Nastalo strašné sucho. Voda mizela z řek a bavlníková a rýžová pole nemohla být zavlažována. Také poklidné jezírko obnažilo bahnité dno. Hrozil hladomor. Jednoho večera se tři přátelé sešli k poradě.

„Musíme se přemístit na sever,“ prohlásil Čching, „celý kraj až ke Kantonu je postižen suchem. Musíme odtud odletět už zítra!“

„Leťme za novými obzory!“ zvolal Čchang zvesela a zasmál se: „Kríííík!“

Úsečný hlas ho přerušil.

„A co já?“ ozvala se Pi-Huan dotčeně. „Jak se odtud dostanu já? Jsem už stará, můj krunýř je těžký a nemám křídla jako vy! Snad mě tady nehodláte nechat?“

Oba ptáci se na sebe zkormouceně podívali. To je pravda, řekli si, nemůžeme tady nechat naši starou družku, určitě by zahynula. Ale jak to zařídit?

„Musíme najít nějaké řešení,“ řekl Čching.

A všichni tři v odlesku čínského nebe zbarveného do oranžova ulehli ke spánku s hlavou plnou černých myšlenek.

Nazítří hned za svítání měli opět poradu. Čching postával na pravé noze, Čchang na levé a paní Pi-Huan zlobně a znepokojeně vykukovala ze svého krunýře.

„Nepřipadá v úvahu, že tady zůstanu sama a umřu žízní,“ hřímala.

„Stará dobrá přítelkyně, souhlasím s vámi, ale jak vás máme přemístit? Je to dlouhá cesta!“ povzdychl si Čching.

„A jste těžká, paní Pi-Huan!“ zavtipkoval Čchang. „Když si vzpomenu, jak jste mi vloni šlápla na nohu! Ouvej…“

„Byla to vaše chyba!“

„Vůbec ne!“

„Možná že jsem na něco přišel,“ přerušil je Čching. „Ulomíme pevnou větev, já s Čchangem ji budeme držet každý za jeden konec a Pi-Huan se zakousne uprostřed…“

„Výborně!“ řekl Čchang. „To je skvělý nápad. Aspoň nás paní Pi-Huan nebude otravovat svým klábosením!“ A srdečně se zasmál: „Krííík!“ Želva, poněkud lépe naladěna, měla naštěstí tolik rozumu, že se jen usmála a nic neřekla.

„Paní Pi-Huan,“ řekl Čching důrazně, „hlavně neotvírejte pusu, protože poletíme ve velké výšce. Máte sice krunýř, ale vaz byste si zlámala stejně!“

O hodinu později všichni tři vzlétli. Start byl trochu krkolomný, protože jeřábi nebyli zvyklí na takovou zátěž, ale po chvilce našli správný rytmus a stejnoměrně mávali mohutnými křídly. Pod nimi se rozprostírala zničená krajina. Zpustošená bavlníková pole, opuštěná rýžová pole, zdechliny zvířat. Okolo poledního, jak se přátelé blížili k severu, se krajina zazelenala a ožila. Odpoledne si podivného spřežení všimli rolníci, kteří pracovali na poli:

„Podívejte se, jaká je to chytrá želva!“ volali. „Nechá se nosit dvěma jeřáby!“

Pi-Huan si dala dobrý pozor, aby jim neodpověděla, ještě pevněji se zakousla do větve a vychutnávala si pochvaly.

Nyní letěli nad městem s mnoha chrámy, zahradami a pagodami se zlatými střechami. Doléhalo k nim další pochvalné volání, jímž se paní Pi-Huan opájela jako vůní kadidla: „To je snad želví královna! Vidíte ty vzduchoplavce? To je ale důmyslný způsob cestování!“

Oba jeřábi pokračovali v letu v pravidelném rytmu, ale začínali cítit únavu v křídlech. Nemohli se dočkat, až najdou nějakou řeku nebo klidné jezero, kde by mohli dosednout na zem.

Právě letěli nad pastvinami a malí pasáčci si na ně ukazovali prstem. Paní Pi-Huan, která se pochval nemohla nabažit, napínala uši:

„Podívejte se na ty dva jeřáby popelavé!“ zvolal jeden z chlapců. „Nesou si vypasenou želvu, aby si na ní pochutnali k večeři. Ti jsou ale chytří!“

„Hlupáci, ničemu nerozumíte!“ hodlala Pi-Huan zavolat na pasáčky. Jakmile však otevřela pusu, pustila se větve a zřítila se na zem. Krunýř se rozbil na padrť. Jeřábi slétli dolů klouzavým pohybem a na znamení smutku si každý vytrhl z křídla jedno bílé a jedno šedivé pírko. Chvíli kroužili nad nebohou mrtvou přítelkyní a potom zmizeli v dáli.

***

Moudrý člověk, říká zenový mistr, umí se stejnými pocity přijímat chválu i hanu. Podobá se plameni svíčky, který hoří rovně a jasně a nemihotá se při sebemenším závanu. Nic se nás nemůže dotknout bez našeho souhlasu, sami otevíráme stavidla smutku. Želva se neměla nechat vyprovokovat urážkou, měla si hledět svého. Urážka, opovržení nebo kletba vypovídají o smýšlení toho, kdo je pronáší, jsou jeho problémem a nikoli naším. Nicméně se stává, že výtka je oprávněná a my ji musíme přijmout. Kdo z nás je dokonalý? Ovšem výtka může být též pomýlená, zaujatá nebo nespravedlivá, a proto ji nechme v ústech toho, kdo ji pronesl. Náš klid a náš osud je v našich rukou. „V našich zubech,“ nevrle by podotkl duch paní želvy.

Z knihy Oceán v kapce rosy, Henri Brunel

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...


26. 10. 2020:

Zdeněk Troška: "...budou dělat haury do chvíle, než jim zemře (na covid pozn.red.) někdo blízký, někdo, koho měli rádi. Mám pocit, že snad nesledují televizi a nevidí záběry ze všech států světa, kde je to stejné, ne-li horší. Musím chránit sebe a své blízké, to je přece moje povinnost a nějaké frajerské pózy nejsou namístě. Stejně mi vadí to věčné fňukání, že nebudou mít na nájem, na jídlo, na toto a tamto, že jsou finančně úplně na dně – ale hned jak se v červenci rozvolnilo, na 105 tisíc Čechů vyrazilo do Chorvatska k moři. A na to peníze najednou měli?..."

Celý článek...


25. 10. 2020:

Exsenátor Jan Veleba: " V nadcházejícím týdnu jde v podstatě o všechno a pokud se nezklidní situace ve společnosti a na postu ministra zdravotnictví se rychle neobjeví kvalitní osobnost, pak opoziční demoblok a mediotelevizní žumpa ČT využijí všech prostředků k likvidaci vládnoucího hnutí, speciálně premiéra Andreje Babiše. Pokud by se jim to podařilo, tak tato společnost končí...
Naše společnost je nemocná, ztratila se slušnost, ztratila se elementární úcta k jakýmkoliv hodnotám, ztratil se stud. Nenajdete normální slušnou diskusi, názor proti názoru, najdete jenom urážky, zesměšňování a útoky...
"

Celý článek...


25. 10. 2020:

Sociolog Petr Hampl: "Epidemii si nemůže řešit každý sám. Výsledek je závislý na spolupráci. Jenže jsme v situaci, kdy se lidem lže téměř neustále a téměř o všem. O migraci, dluzích, Evropské unii, školství, mezi- národních smlouvách a čemkoliv jiném vás napadne...
Být ekonomickou celebritou – to dnes znamená, že dobře vypadáte, máte kontakty v médiích, a dokolečka opakujete, že řešením všeho je snížení daní pro bohaté, snížení státních výdajů a deregulace. To se naučíte za dvě minuty. K tomu nepotřebujete číst složité studie v cizích jazycích...
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!