Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 08. 08. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
polský básník Julian Tuwim:
"Mysleme na chudé", řekl lodžský fabrikant: "To nic nestojí."

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2591x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2552x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2547x)
Nejsme připraveni
(27. 09. 2017, 2445x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Příběhy

* Želva a dva jeřábi popelaví


Ukázka z knihy (Oceán v kapce rosy) - Příběhy - 19. 04. 2011 (5166 přečtení)

V provincii Hu-nan na jihovýchodě Číny žili kdysi mírumilovně na březích poklidného jezera tři přátelé. Dva velcí šedobílí ptáci se silným zobákem, s křídly širokými jako plachta a dlouhým pružným krkem – dva jeřábi popelaví jménem Čching a Čchang, a s nimi stará želva paní Pi-Huan.


Želva měla sice svéráznou povahu, byla hašteřivá, urážlivá a mrzoutská, ale střežila příbytek, zatímco oba ušlechtilí ptáci odlétali daleko za úlovkem. A když se vrátili, nalezli ji vždy na stejném místě… Měli rádi její mohutnou hlavu, pruhovaná záda i to, jak pokaždé s hartusením zalézala do krunýře. Měli ji rádi jako důvěrně známou krajinu, jako záchytný bod uprostřed rozbouřených vod nebo  plujících oblaků.

Jednoho večera, když paní Pi-Huan připravovala jídlo, s hlavou vtaženou téměř do krunýře, jak mívala ve zvyku, prohlásil Čching uvelebený na větvi, kde si rovnal peří:

„Mám takový dojem, že hladina našeho jezera Klidu povážlivě klesá.“

„Jako každé léto,“ zabručela Pi-Huan.

„Čím méně vody, tím lépe se loví,“ dodal Čchang a bezstarostně se zasmál: „Kríííík, krííík, kríííík!“

„Hm,“ řekl Čching, „ale já si doopravdy dělám starosti…“

Paní želva pokrčila tlustými rameny a Čchang si dál probíral peří pod křídly dosud růžovým zobákem.

A čínské nebe do oranžova zbarvené zahalila noc. S posledními odlesky červánků se všichni tři pohroužili do spánku.

Léto ubíhalo, nespadla jediná kapka deště. Nastalo strašné sucho. Voda mizela z řek a bavlníková a rýžová pole nemohla být zavlažována. Také poklidné jezírko obnažilo bahnité dno. Hrozil hladomor. Jednoho večera se tři přátelé sešli k poradě.

„Musíme se přemístit na sever,“ prohlásil Čching, „celý kraj až ke Kantonu je postižen suchem. Musíme odtud odletět už zítra!“

„Leťme za novými obzory!“ zvolal Čchang zvesela a zasmál se: „Kríííík!“

Úsečný hlas ho přerušil.

„A co já?“ ozvala se Pi-Huan dotčeně. „Jak se odtud dostanu já? Jsem už stará, můj krunýř je těžký a nemám křídla jako vy! Snad mě tady nehodláte nechat?“

Oba ptáci se na sebe zkormouceně podívali. To je pravda, řekli si, nemůžeme tady nechat naši starou družku, určitě by zahynula. Ale jak to zařídit?

„Musíme najít nějaké řešení,“ řekl Čching.

A všichni tři v odlesku čínského nebe zbarveného do oranžova ulehli ke spánku s hlavou plnou černých myšlenek.

Nazítří hned za svítání měli opět poradu. Čching postával na pravé noze, Čchang na levé a paní Pi-Huan zlobně a znepokojeně vykukovala ze svého krunýře.

„Nepřipadá v úvahu, že tady zůstanu sama a umřu žízní,“ hřímala.

„Stará dobrá přítelkyně, souhlasím s vámi, ale jak vás máme přemístit? Je to dlouhá cesta!“ povzdychl si Čching.

„A jste těžká, paní Pi-Huan!“ zavtipkoval Čchang. „Když si vzpomenu, jak jste mi vloni šlápla na nohu! Ouvej…“

„Byla to vaše chyba!“

„Vůbec ne!“

„Možná že jsem na něco přišel,“ přerušil je Čching. „Ulomíme pevnou větev, já s Čchangem ji budeme držet každý za jeden konec a Pi-Huan se zakousne uprostřed…“

„Výborně!“ řekl Čchang. „To je skvělý nápad. Aspoň nás paní Pi-Huan nebude otravovat svým klábosením!“ A srdečně se zasmál: „Krííík!“ Želva, poněkud lépe naladěna, měla naštěstí tolik rozumu, že se jen usmála a nic neřekla.

„Paní Pi-Huan,“ řekl Čching důrazně, „hlavně neotvírejte pusu, protože poletíme ve velké výšce. Máte sice krunýř, ale vaz byste si zlámala stejně!“

O hodinu později všichni tři vzlétli. Start byl trochu krkolomný, protože jeřábi nebyli zvyklí na takovou zátěž, ale po chvilce našli správný rytmus a stejnoměrně mávali mohutnými křídly. Pod nimi se rozprostírala zničená krajina. Zpustošená bavlníková pole, opuštěná rýžová pole, zdechliny zvířat. Okolo poledního, jak se přátelé blížili k severu, se krajina zazelenala a ožila. Odpoledne si podivného spřežení všimli rolníci, kteří pracovali na poli:

„Podívejte se, jaká je to chytrá želva!“ volali. „Nechá se nosit dvěma jeřáby!“

Pi-Huan si dala dobrý pozor, aby jim neodpověděla, ještě pevněji se zakousla do větve a vychutnávala si pochvaly.

Nyní letěli nad městem s mnoha chrámy, zahradami a pagodami se zlatými střechami. Doléhalo k nim další pochvalné volání, jímž se paní Pi-Huan opájela jako vůní kadidla: „To je snad želví královna! Vidíte ty vzduchoplavce? To je ale důmyslný způsob cestování!“

Oba jeřábi pokračovali v letu v pravidelném rytmu, ale začínali cítit únavu v křídlech. Nemohli se dočkat, až najdou nějakou řeku nebo klidné jezero, kde by mohli dosednout na zem.

Právě letěli nad pastvinami a malí pasáčci si na ně ukazovali prstem. Paní Pi-Huan, která se pochval nemohla nabažit, napínala uši:

„Podívejte se na ty dva jeřáby popelavé!“ zvolal jeden z chlapců. „Nesou si vypasenou želvu, aby si na ní pochutnali k večeři. Ti jsou ale chytří!“

„Hlupáci, ničemu nerozumíte!“ hodlala Pi-Huan zavolat na pasáčky. Jakmile však otevřela pusu, pustila se větve a zřítila se na zem. Krunýř se rozbil na padrť. Jeřábi slétli dolů klouzavým pohybem a na znamení smutku si každý vytrhl z křídla jedno bílé a jedno šedivé pírko. Chvíli kroužili nad nebohou mrtvou přítelkyní a potom zmizeli v dáli.

***

Moudrý člověk, říká zenový mistr, umí se stejnými pocity přijímat chválu i hanu. Podobá se plameni svíčky, který hoří rovně a jasně a nemihotá se při sebemenším závanu. Nic se nás nemůže dotknout bez našeho souhlasu, sami otevíráme stavidla smutku. Želva se neměla nechat vyprovokovat urážkou, měla si hledět svého. Urážka, opovržení nebo kletba vypovídají o smýšlení toho, kdo je pronáší, jsou jeho problémem a nikoli naším. Nicméně se stává, že výtka je oprávněná a my ji musíme přijmout. Kdo z nás je dokonalý? Ovšem výtka může být též pomýlená, zaujatá nebo nespravedlivá, a proto ji nechme v ústech toho, kdo ji pronesl. Náš klid a náš osud je v našich rukou. „V našich zubech,“ nevrle by podotkl duch paní želvy.

Z knihy Oceán v kapce rosy, Henri Brunel

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
05. 08. 2020:

Spisovatel Vlastimil Vondruška: "Nejsem xenofobní, jsem Čech a vlastenec...
Mnohým z nás padli rodiče, prarodiče, příbuzní ve světových válkách 20. století. Bojovali za svobodu a bojovali proto, aby jejich rodiny mohly žít ve svobodných Čechách. Dnes se dozvídám, že není správné bránit vlast, je lepší se sebrat a odejít vyklidit prostor pro nově příchozí. To samozřejmě neznamená, že nechci pomoci potřebným lidem...
Od středověku do téhle země přicházeli cizinci a usazovali se tu v klidu míru a pohodě. Bylo k tomu potřeba dodržet tři základní podmínky: přijmout naši víru, ctít zákony českého království a živit se poctivě...
Asi mě vychovali divně, protože všechno to, co jsem miloval a v co jsem věřil, je dnes špatně. Za zločin vlastizrady je dnes naopak pokládáno vlastenectví...
"

Celý článek...


22. 07. 2020:

Spisovatel a etnolog Mnislav Zelený-Atapana: "Dřív byl v tramvaji či autobusu řidič, konduktér a revizor. Ve vlaku byl mašinfíra, konduktér a revizor. Každý se staral o svůj díl práce celého provozu. Jak začneme na jednu osobu navlékat další a další činnosti, abychom takzvaně ušetřili, nemohou se soustředit na tu svou hlavní činnost a mohou přijít závratné chyby a neštěstí..."

Celý článek...


24. 06. 2020:

Ekonomka Ilona Švihlíková: "Debata o euru se vede u nás velice povrchně. Jako kdyby jediným výsledkem eura bylo, že nemusíte do směnárny. Nebo nastupuje ‚ideologická úderka‘, kdo je proti euru, je čínský nebo ruský agent. Zcela se přitom ignoruje, jaké makroekonomické nerovnováhy euro vytváří – v EU dneska vlastně máme dvojí periférii, jižní a východní. Nehovoří se o tom, že euro zesiluje rozdíly mezi zeměmi, místo souladu přispívá k nárůstu šovinismu...
Část společnosti obsedantně nenávidí Rusko (a Čínu) a mají to jako svůj, často jediný, politický program. Tato mccarthyovská politika plní mnoho účelů – umožňuje vám útočit na každého, kdo má jiný názor, a pokusit se ho tímto způsobem umlčet, odstranit z politické konkurence...
Stupňování nelze vyloučit, protože je to karta, se kterou rády hrají veřejnoprávní média, takže se daným politikům pak zaručuje dostatečná mediální pozornost. Kromě nenávisti, kterou někteří prostě potřebují k životu, je potřeba vnímat i ekonomické zájmy. Jedním z hlavních cílů je bezesporu vyloučit ruské (a čínské) firmy ze zakázek, Dukovany počínaje, a uvolnit prostor pro jiné zahraniční ekonomické zájmy.
"

Celý článek...


21. 06. 2020:

Akce D.O.S.T.: Dost bylo Bruselu! Před 11 lety stála Akce D.O.S.T. v čele veřejných protestů proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Varovali jsme před společenskými důsledky eroze naší státní svrchovanosti a zesíleného útoku na naše tradice a občanské svobody. Nemýlili jsme se.
Dnes se nacházíme na dalším důležitém rozcestí.
Blížící se hospodářská krize, zesílená bezprecedentním „vypnutím“ globální ekonomiky na jaře letošního roku, má sloužit jako záminka k další centralizaci moci na úrovni EU. „Fond obnovy“ a projekt „EU nové generace“ zavádějí společné dluhy a unijní daně. Evropská unie se v případě uskutečnění této vize stane plnokrevným státem a její členské státy pouhými regionálními útvary. Význam voleb do národních parlamentů klesne na úroveň voleb do krajských zastupitelstev a politická svrchovanost České republiky se stane minulostí.
Je alarmující, že se o takto závažné věci nevede důkladná veřejná diskuse. Proto mnoho občanů naší republiky ani neví, co všechno je ve hře. Vyzýváme vládu České republiky a jejího premiéra, aby využili svého práva veta a projekt „EU nové generace“ důrazně odmítli.
V Praze dne 17. června 2020

Celá výzva...


21. 06. 2020:

Petr Žantovský: " Ve čtvrtek jsem se v iDnes dočetl, že tahle dvě veřejnoprávní média (Česká televize a Český rozhlas) společně iniciovala průzkum veřejného mínění, který se měl týkat existence a výše koncesionářských poplatků. A vítězně na nás z titulku křičí, že ‚Češi jsou pro zachování ´koncesionářský´ poplatků, výše je přiměřená‘. Už v titulku je chyba, chybí tam písmeno ch, nu ale dobrá, to se stane při rychlé práci. Nechme však titulek a pojďme na obsah...
Nešlo jen o zvýšení samotné, tedy generálním ředitelem
(ČT) opakovaně vyžadovanou nějakou další valorizaci. „Ale šlo i o rozšíření poplatků na jiné nosiče televizního kanálu, včetně telefonů, tabletů, počítačů a tak dále. Za všechno, čím můžete sledovat Českou televizi, byste měli platit. To by bylo opravdu úžasné. Vznikla by tu Česká televizní republika, velmi by to připomínalo středověkou daň z hlavy... "

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!