Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 28. 03. 2024     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Henry Wotton, britský diplomat (1659):
Velvyslanec je čestný muž, vyslaný za hranice, aby tam lhal ve prospěch vlasti.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Základní kámen budoucnosti
(17. 06. 2021, 2053x)
Spojení s bytostmi Země
(29. 04. 2021, 1968x)
Vzkříšení víry a naděje
(05. 04. 2021, 1776x)
Trhliny v mlze
(30. 03. 2021, 1688x)
Důležitý mezník
(27. 05. 2021, 1570x)
Dveře do blízké budoucnosti
(16. 04. 2021, 1523x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Sebepoznání

* Štěstí není muška jenom zlatá


Válek Roman - Sebepoznání - 02. 01. 2006 (4155 přečtení)

Co je to štěstí? Muška jenom zlatá. Nebo ne?

Roshi Nishijima v článku věnovaném otázce poznání pravdy napsal, že pravda je totéž co štěstí. V duchovních učeních se často setkáváme s kategorií „pravda“ , „utrpení“ a „štěstí“. Ale dávali jsme si někdy rovnítko mezi štěstí a pravda? Když praktikujeme v nějaké sanghze, někdy recitujeme něco jako „Přeju si, aby všechny bytosti byly šťastné“. Když cvičím zazen, necítím vůči nikomu zlost a na konci zazenu ve své mysli a ve svém těle cítím jakési intenzivní přání, aby všichni byli šťastní. Tento pocit se v mysli a těle objeví tehdy, když z těla a mysli zmizí hrouda iluzorního ega. Lidé duchovně vzdělaní často upozorňují na nezbytnost zničení ega. Ale je tu něco jako přirozené ego, nebo pravé já, pravé ego - a to rozhodně není třeba odstraňovat. Jsem to přece já, kdo si přeje štěstí všech bytostí, jsem to já, kdo tady píše o praxi zazenu a jsem to já, kdo se za nějakou chvíli bude sprchovat. Ego, neboli „já“ samo o sobě je nutné k tomu, abychom  vůbec něco dělali. To ego, které je třeba v pravidelné praxi zazenu nechat rozkládat, to není ani tak ego jako spíš egocentrismus.
 
Když jsme si vysvětlili, že ego není problém, že problém spočívá v egocentrismu, vraťme se zpět k tomu pocitu, kdy já cítím přání, aby byly všechny bytosti šťastné. Jak vypadá taková moje představa štěstí těchto bytostí?  Když všem bytostem přeju štěstí, není to ani tak konkrétní představa, jak to štěstí má vypadat, jako spíš absence jakékoliv zlosti  vůči těm bytostem. Nezlobím se na nepřátele, nezlobím se na pavouky, nezlobím se ani na krokodýly a žraloky, i když by mě rádi snědli… Prostě necítím vůči žádné bytosti zlost a to je vlastně totéž, co přát všem bytostem štěstí. Je to pocit, který se automaticky objeví v mysli a v těle, když zmizí jakékoliv pocity zlosti a strachu vůči druhým. Ale není to konkrétní představa, jak to štěstí má vypadat.
 
Když už s tím pojmem štěstí zacházíme, mohli bychom se zamyslet nad tím, co to vlastně štěstí je. Samozřejmě se nebudeme zabývat štěstím z hlediska milionáře, štěstím z hlediska chudáka ani štěstím z hlediska nějakého slušně zajištěného úředníka. To jsou všechno nějaké koncepty štěstí, nějaké štěstí v dané situaci. Nás ale zajímá univerzální štěstí použitelné pro kohokoliv kdykoliv a kdekoliv. Může vůbec takové štěstí existovat? Samozřejmě  - pokud budeme do poslední vteřiny křičet „tohle je ono, to je to štěstí, které je nezávislé na jakékoliv situaci“, tak samozřejmě ono pravé štěstí okleštíme konceptualizací toho, o co nám vlastně jde. A jsme u toho. Když Buddha hledal poznání pravdy a konec utrpení, vlastně hledal nějaké univerzální štěstí pro všechny bytosti. A když dosáhl poznání pravdy, určitě si uvědomil, že toto poznání pravdy je vlastně poznáním univerzálního štěstí. Ale můžete namítnout, že Buddhovo poznání a s ním spojené štěstí nelze jen tak aplikovat na nějakého smrtelníka. Jistě namítnete, že Buddhovo osvícení bylo na takové úrovni, že nám malým bezvýznamným adeptům buddhismu nebo poznání pravdy se o takové úrovni poznání ani nemůže zdát. Buddhovo poznání pravdy bylo jistě totožné s dosažením nepopsatelného štěstí. Ano, nepopsatelného. To je to slovo. A teď mi řekněte, kdo nás bezvýznamné buddhisty nebo adepty poznání pravdy nutí, abychom si svoje vlastní prožitky štěstí popisovali. Kdo nás k tomu nutí a zajímalo by mě, jak by  takový popis prožitku štěstí vypadal. Můžeme si všimnout, že kdykoliv chceme popsat něco krásného, těžko nalézáme slova. A i když se přiblížíme svým popisem tomu, co jsme prožili nebo viděli či slyšeli, není to v žádném případě totéž, co jsme prožili. Jinými slovy nelze popsat chuť jahody a zrovnatak nelze popsat štěstí probuzené bytosti. Co ale rozhodně lze, to je popsat, jaké jsou podmínky a okolnosti takového zážitku.
 
Ačkoliv nemůžu za nikoho cvičit zazen a stát se za někoho jiného buddhou, každý může sám cvičit zazen a stát se buddhou. Když to udělá, nebude mít slov… anebo řekne, že neví, co by o tom mohl povídat. To jsou buddhové, kteří mlčí. Pak jsou lidé, kteří se všemožně snaží popsat zazen a filozofii buddhismu. Pokud to jsou lidé, kteří cvičí autentický zazen a studují a vysvětlují autentický buddhismus, pak to jsou hovořící a píšící buddhové. A hovořící a píšící buddhové, jako je třeba roshi Nishijima, nám říkají, že pravda a štěstí je totéž. A já se snažím toto rovnítko vysvětlit.
 
Poznání pravdy je totéž co překročení vědomého poznávání pravdy a uskutečnění pravdy v tomto okamžiku v tomto těle a v této mysli. Pravda tu je vždycky k dispozici a přeje si být poznána. Celý život nám klepe na dveře těla a mysli. Je jako neodbytný podomní obchodník. Pořád stojí za dveřma a nenechá se odradit ani naším materialismem, ani idealismem. Stojí za dveřma a dokonce se nám vnucuje s hesly jako „Pravda je štěstí. Když mě poznáte, budete šťastní.“ A materialisté říkají: „To chcete jako říct, že když vás pustím do bytu, dostanu milion korun? Ne? Tak to si svou pravdu strčte za klobouk.“ A jak se s pravdou baví idealisté, lidé lační duchovního prozření? Jeden takový rozhovor jsem nedávno zaslechl a tady ho – pokud si dobře pamatuju jeho znění - předávám:
 
 „To jako když vás pustím do domu, tak zažiju nirvánu? Že ne? Že ta vaše pravda není nirvána? Tak jak to může být štěstí? Co může být na světě krásnějšího než žít v nirváně? Bez touhy a bez bolesti? Že nic takového nemůžete zaručit? Tak to mi jděte k šípku.“
 
„Nemůžu vám nabídnout nirvánu, ale nabízím něco, co je nezávislé dokonce i na nirváně. Můžu vám nabídnout takové štěstí, které je nezávislé dokonce i na nirváně. Co byste ještě chtěl?“
 
„A jak si můžu být jist, že zrovna vy nabízíte tu správnou pravdu. Neříkáte si snad buddhisté? Proč bych měl věřit zrovna vám? Včera to byli jehovisté a zítra přijdou muslimové. Pozítří protestanti a příští týden židé. Proč zrovna vám?“
 
„Moje štěstí je štěstí obyčejného člověka, ať už je to žid nebo muslim nebo buddhista. My tomu říkáme buddhismus, protože ctíme tradici, kterou založil Buddha. Ale to, co založil Buddha, je tradice, která vede k obyčejnému životu.“
 
„Dobrá, to je hezké, ale obyčejný život mám i bez vás. Složenky musím platit i bez buddhismu a nakoupit musím i bez buddhismu. Proč mi nabízíte něco, co už mám? A jak chcete dokázat, abych byl šťastný v rámci obyčejného života?“
 
„To je právě to. Ačkoli to máte, nevidíte to, neslyšíte to, necítíte to a nejste schopni se toho dotknout. To, co nabízím, je to, co už máte, ale vy se k tomu můžete probudit.“
 
„A když se k tomu probudím, budu šťastný? To mi zaručíte?“
 
„ I když vidíme obraz Buddhy, jak blaženě sedí v lotosové pozici a jemně se usmívá, nemyslete si, že Buddha ví, co prožívá. Právě díky tomu, že si svůj prožitek přítomnosti nijak neklasifikuje, objevuje se na jeho tváři téměř neznatelný úsměv. Když své štěstí neklasifikujete, objevuje se vám na tváři úsměv. Nebo taky ne. Nemusí se objevit, někdy to mohou být slzy a jindy prosté slovo nebo gesto. Někdy je to nádobí v ruce nebo koště nebo mýdlo. Nevědomé poznáni pravdy je totéž co prožitek štěstí. Toto štěstí nelze ohraničit jakýmkoli slovem.“
 

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 22 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Sdružení za obnovu národní suverenitykulatý roh

Kudy z krize


kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
Vzhledem současné situaci pozastaveno


Aischylos:
„První obětí každé války je pravda.“


WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!