Z archivu poetických příběhů a básní.
Na jedné ze svých niterných cest
kolébán soumrakem, úryvkem večera
dotýkán rýmy prchavých idejí
jako když shluky par ztrácí se do šera
pod lunou kráčíš, necháš se vést
hlasem té předtušené tichorodosti.
Tu létavice zachycená krůpějí rosy
rozsvítila tvůj sen, úryvek noci
verše tvých doteků pohladí obzory
jako když jiskry hvězd rozsvěcí prostory
tisíce létavic a jeden bdělý sen
tisíce krůpějí, jedna noc, jeden den.