Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 20. 01. 2021     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Nositel Nobelovy ceny v oboru lékařství D. Varelly, onkolog z Brazílie:
V dnešním světě se investuje pětkrát víc do léků na mužskou potenci a do silikonů pro ženy, než do léčení pacientů trpících Alzheimerovou chorobou.
Proto budeme mít za pár roků stařenky s velkým poprsím a stařečky s tvrdým penisem, ale nikdo z nich si nebude pamatovat, na co to je.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2628x)
Co nás provází
(29. 01. 2018, 2490x)
Zaměření se na odpuštění
(15. 02. 2018, 2138x)
Oddělení zrna od plev
(13. 07. 2018, 2100x)
Sto jedna dní
(27. 02. 2018, 2079x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Společnost a vztahy

* Lež


Dita Bartoňová - Společnost a vztahy - 01. 04. 2006 (5082 přečtení)

„Martin Heidegger poskytl krátce před svou smrtí rozhovor redaktorovi Der Spiegel, článek se jmenuje „Už nás může zachránit jenom nějaký bůh“.
Říká, že vliv filozofie končí a my můžeme být jen těmi, kdo připravují půdu pro nějakou změnu, která se ale zatím ještě nerýsuje. Je třeba pěstovat kritické myšlení, reflektovat to, co se děje. Pozorovat a vidět souvislosti a pokusit se porozumět fenoménům, které souvisejí s technikou i s akumulací kapitálu.“ (Jan Vymětal)

Probudíme se, vykonáme obvyklou ranní hygienu, snad i něco pojíme, pokud nás nežene spěch a vyrážíme každý za svým. Cestou míjíme spousty lidí. Zakopáváme o sebe, mačkáme se v městských hromadných prostředcích a občas do sebe s agresivitou vrážíme. S některými se dokonce často potkáváme ve stejný čas na stejném místě. V tu chvílí jsou ale ostatní lidé kolem nás něčím nedůležitým. Jen nějaké bytosti, které se nám pletou do cesty. Jeden druhého vnímáme s takovým odcizením, že si nepovšimneme ničeho. Možná naše oči občas sklouznou po módním výstřelku, který si dotyčný navlékl s uspokojivým pocitem, že se pro dnešní den stane hvězdou ulic, v duchu ho okomentujeme nebo se na okamžik zahledíme do zářivých očí, ale víc nás nezajímá. V momentě, kdy nám zářivé oči zmizí z dohledu, zapomeneme na ně. Naše myšlenky už jsou o krok vpřed. Pro víc tedy v našich myslích není prostor. Jsme příliš pohlceni svou každodenností a starostmi. Naše možnosti seznamování se s druhými jsou omezené. Zanedbávané jsou i osobní střety s blízkými, což se snažíme dohánět rychlým rozesíláním krátkých textových zpráv nebo e-mailů. K počítačovým klávesnicím jsme natolik přirostli, že jsme už dočista zničili svůj rukopis, který používáme jen zřídka kdy a podoba psaných dopisů je nám takřka neznámá. Většina lidí zabředla v zúženém prožívání vlastního života. Obvykle neznáme nic jiného než zaměstnání, televizi a supermarkety. Na víc není čas a ani být nemůže. Nebo může?

Ono není divu. Jsou na nás kladeny čím dál tím větší nároky. Už při výchově nebo ve škole se člověk připravuje na to, že bude s ostatními celý život soupeřit. Abychom uspěli je zapotřebí výkonnosti, schopnosti, flexibility k workoholismu a dostatečného vzdělání nejlépe v co nejširší oblasti. „Už židovsko-křesťanská a řecká antická kultura, z nichž vyrůstáme, byla založena na výkonové orientaci. Svět se zrychluje, a tím se zvyšují i nároky na výkon člověka“ (Ján Praško). Pokud nesplňujeme to co většina, začneme se cítit méněcenně a společnost nás postupně vylučuje ze hry. „Díky neustále se zvyšující technizaci a zvyšujícím se nárokům se zvětšuje i skupina lidí, kteří nejsou schopni se takovému vývoji přizpůsobit.“ (Ján Praško). Zmanipulovaná mysl nás popohání stále vpřed, abychom se pro druhé nestali ztroskotanci. Přísně nám nařizuje - nezastavit se a hnát se k smrti za něčím, co nám slibuje ovoce. Abychom „něco“ dokázali. Žije v nás silná touha po uznání a po majetku. „Peníze s vývojem společnosti hodně souvisí, protože pro mnoho lidí jsou dnes nikoli prostředkem, ale cílem, který zároveň znamená ohodnocení osobnosti“ (Jan Vymětal). Slepě věříme, že tohoto cíle snad jednoho dne dosáhneme a mezi tím přehlížíme to nejdůležitější – svůj individuální vnitřní život, své blízké, rodinu a přátele. Toto si uvědomuje každý z nás v jiné míře, ale cítíme to všichni. Uvědomme si také, že ačkoliv společnost nezměníme jednorázově, můžeme změnit sami sebe a přestat podléhat.

Pan Rogers nám a dalším generacím zanechal poslání týkající se se vnitřního osvobození. „Měl na mysli sebepoznání a pěstování kvalitních meziosobních vztahů, jež vylučují jejich účelovost a hmotařskou životní orientaci.“ (Jan Vymětal). Přestaneme-li věřit tomu, že „nemáme čas“ na plnohodnotné vztahy a plně se otevřeme i náhodným setkáním, ve kterých můžeme, byť jen na okamžik, nalézt společné téma a vzájemné porozumění, zrodí se nám nová možnost, jenž stačí uchopit a čerpat z ní. „Pokud člověk není otrokem konzumu a pokud není zpitomělý z toho všeho, co ho bombarduje ze sdělovacích prostředků, může se osvobodit a pít plnými doušky ze studánek podobných setkání. Záleží na vnitřní svobodě člověka a na tom, aby se pro takové způsoby rozhodl. Osobním životem je možné konzumu čelit, nikdo nás do ničeho nenutí, to je naše volba.“ (Jan Vymětal). Ale ono nepodléhání západní konzumní společnosti, samotné dobrovolné rozhodování a využití svobodné volby nám dá mnohem větší práci, než setrvávat ve „stádu ovcí“. V takovém případě ale není na místě tuto společnost obviňovat, protože se jedná pouze a jen o naší vlastní pohodlnost. Není lehké se s takovou pravdou smířit, že? „Konzum je nejsnazší způsob získání slasti. Získat konzumní orientaci je snadné, protože při tom člověk nemusí příliš uvažovat. Jeho orientace je utvářena pohodlím, povrchním „užíváním si“, masmédii, reklamou, supermarkety, módou.“ (Ján Praško). Nelamme ale nad světem ani nad sebou hůl. Pokusím se vám poskytnout pár příkladů, které vám možná dopomohou si snáze uvědomit, že „není všechno zlato, co se třpytí“.

Když má včerejší pracovní doba dovršila konce, vydala jsem se do města, abych se porozhlédla po obchodech a doufala jsem v to, že narazím na vhodný dárek pro svého sedmdesáti devíti-letého dědečka. Naštěstí jsem byla ušetřena přílišně agresivním davům, protože jsem se před jistou dobou přestěhovala z velkoměsta do daleko klidnějšího prostředí. Nevýhodou menšího města však je, že většina maloobchodníků zavírá kolem sedmnácté až osmnácté hodiny, takže jsem s těží zastihla některý z drobnějších obchůdků, které navštěvuji raději z několika důvodů – nemusím spěchat a mám klid na výběr, není tam přeplněno, takže mám kolem sebe dostatek prostoru a dostatečný rozhled po nabízeném sortimentu, obsluha zůstává člověkem a neproměňuje se v automatický stroj, jak tomu bývá obchodních centrech, supermarketech a hypermarketech – nezbývalo mi tedy nic jiného, než se vydat směrem k jednomu z nejmenovanému nákupnímu centru, které našim časovým presům s takovou laskavostí vychází vstříc a funguje do pozdních večerních hodin a někdy dokonce NON-STOP. Ačkoliv tyto gigantgické nákupní zóny nabízejí nesčetné množství obchodů, v závěru prohlídky zjistíte, že v nich není k nalezení prakticky nic jiného než značkové butiky s módními výstřelky (jenže ty šaty nejvíce padnou jen štíhlým vysokým slečnám, které se pro nás ženy i muže staly ideálním vizuálním vzorem), elektroniku, která je zítra stará a tak dále. Nemohla jsem si nevšimnout, že vystavované zboží je pro naše oko velmi svůdné, ale kam se však vytrácí kvalita za tak vysoké ceny, kvůli kterým potíme krev? Nakolik vlastně potřebujeme to, co nakupujeme v takových mírách? Vybavila jsem si například naše krásné vyřezávané skříně z poctivého masivního dřeva, které v rodině slouží po dobu několika generací (více než 100 let). Dnes je něco takového nemyslitelného. Nebo si snad dokážete představit, že vaší novou sedací soupravu budou používat vaše pravnoučata? Kdepak, hospodářský systém si zajišťuje svou prosperitu jednoduše tím, že výrobní závody fungují cyklicky do nevyčerpání. Hlavní myšlenka není vyrobit něco s dlouhodobou trvanlivostí, hlavní myšlenka je vyrábět co nejproduktivněji. „Reklama mluví pořád o tom, aby lidé něco kupovali. Dnes už vlastně ani nejde o výrobu, ale o prodej. Tento systém vytváří umělé potřeby, které jsou dobré a nutné k tomu, aby se systém vůbec mohl udržet a dále rozvíjet.“ (Jan Vymětal). [Samozřejmě ve prospěch ekonomiky, a ne lidského života]. Procházela jsem tam od koutu ke koutu a zoufale hledala vhodné překvapení pro muže pokročilého věku a nenašla jsem nic, přes to, že mi tento giga obchod slibuje vše na co jen pomyslím. Místo toho mě ve skutečnosti obral o ten náš drahocenný čas. Podobně je to se vším – s potravinami balenými s prošlou lhůtou, s bankami, zaměstnavateli – všichni se „tváří“ velmi vstřícně – „VŽDYŤ JSME TU PRO VÁS “, ale ve skutečnosti jsme tu my pro ně, to je to, čemu říkáme svobodný demokratický stát – zaměstnavatel vám nevyplatí mzdu, pokud nebudete mít bankovní účet a banka vám nevydá peníze bez toho, aby se za tento úkon z vašich peněz nepřiživila.

Na první pohled to vypadá, že je celková situace bezvýchodná. Není tomu zcela tak, protože „Společnost, která je založená na spotřebě a konzumu, je ve své podstatě rozkládána, jestliže lidé nežijí konzumně a přestávají být na ní takto závislí a snadno říditelní“ (Jan Vymětal). Z toho jasně vyplývá, že lidé, kteří jsou vnitřně svobodní, jsou tím pádem pro konzumní společnost ohrožují. „Západní společnost je paradoxně na osobní svobodě postavená, ale tak, jestli si vyberete bílé nebo zelené tričko, a ne zda získáte vnitřní svobodu. Postoj typu „je mi jedno jaké tričko si koupím“ už je nebezpečný.“ (Jan Vymětal).

Je to velká moc které je třeba čelit, ale žádná moc není tak čistá a lehká, aby se nesesypala jako hromada kamení. Tím že se začneme prokousávat lží, kterou z nevědomosti šije člověk na člověka, získáme šanci něco změnit - „Člověk ovlivňuje nejen velké věci, ovlivňuje i mikroprostředí – přátelé, rodinu.“ (Ján Praško). Do zmiňovaného mikroprostředí bych kromě přátel a rodiny zařadila i nás samotné, a myslím si, že tam je třeba začít.


Pozn.

Hučín J. (2001). Společnost je orientovaná na výkon, v: J. Hučín, J. Praško, Společnost je svobodná pouze na oko, v: J. Hučín, J. Vymětal, Hovory o psychoterapii – Péče o duši současného člověka, Praha: Portál, 113-117,167-169, 176-177

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Nevyužité příležitosti (06.05.2020)
Transformace společnosti prostřednictvím minisystémů sestávajících z transformačně naladěných lidí (30.05.2013)
Prezidentské volby 2013 - výpověď o stavu společnosti (19.02.2013)
V náš prospěch je sounáležitost se všemi lidmi a bytostmi (01.11.2012)
Konopí provází člověka již od nepaměti (03.10.2012)
Po konopí ještě nikdo neoslepl (25.09.2012)
Co je příčinou problémů současné společnosti? (19.06.2012)
Hrubé národní štěstí a hrubý domácí produkt v OSN (22.03.2012)
Inspirace z Islandu (08.03.2012)
Světci, démoni a naše vyhlídky do roku 2012 (20.12.2011)
Mike Adams: Kolaps moderního světa v plném proudu (17.07.2011)
Nová naděje - občanský vzdor (08.07.2011)
Stávka - Tomio Okamura: Jak to vidím já (21.06.2011)
Daň z ubrané hodnoty (22.02.2011)
K aféře WikiLeaks (28.01.2011)
Lidem by neškodilo více pokory, skromnosti a střídmosti (15.01.2011)
Jak kazit práci reklamním manažerům? (30.10.2010)
Joytópia (23.10.2010)
Máte na to žaludek? (28.09.2010)
O projektu Venuše (03.10.2009)
Špioni zase řádí (26.10.2008)
Jde jen o psy? (26.12.2007)
Odkaz Edvarda Beneše (17.12.2007)
Bieda bohatých (03.11.2007)
Čech je naštěstí skeptik (28.10.2007)
Co je Rainbow Family? (11.10.2007)
Súčasný šport - jedna veľká tragédia! (10.10.2007)
Zachráňme svet! (26.09.2007)
O svetovej migrácii a o radarovej základni v Čechách trochu inak (02.09.2007)
Negatívne dôsledky vysťahovalectva a dlhodobej práce v zahraničí. (25.07.2007)
NOVÉ ZÁKONY PRO ŽIVOT NA ZEMI (04.07.2007)
Vážne slová, určené majetným ľuďom. (05.06.2007)
Zverejnenie kritického listu ústrednej riaditeľke Slovenskej obchodnej inšpekcie. (01.06.2007)
Je náš boj s rakovinou naozaj úprimný? (22.05.2007)
Čo nám o nás prezradí riešenie takzvanej rómskej otázky? (08.05.2007)
Jean Ggiono - Muž který sázel stromy (23.04.2007)
Pravicovosť verzus ľavicovosť (07.03.2007)
Umenie – jeho veľkosť a jeho pád. (04.03.2007)
Frekvence člověka a v prostoru okolo něj (24.02.2007)
Mor ho! (21.02.2007)
Ne základnám! (04.02.2007)
O lidském spolupůsobení (09.01.2007)
Titanic roku 2012? (11.11.2006)
Zenový mistr Thich Nhat Hanh: Co bych řekl Usamovi bin Ládinovi (07.09.2006)
S Alicou až na kraj sveta (04.09.2006)
Antikomunismus? (29.08.2006)
Bitva o Vaši mysl aneb vymývání "Vašich" mozků - ukázka (24.08.2006)
Virtuální hospody (05.08.2006)
Úvod do typologie internetových potížistů (30.07.2006)
Co se ukazuje o demokracii? (08.06.2006)
Trojí generálka na noc dlouhých nožů? (24.05.2006)
Trapné čecháčkovství tvář v tvář americkému drábovi (23.05.2006)
Františku Bublane, odstupte! (02.05.2006)
Pane Dolejši, vydržte! (02.05.2006)
Bosenská pyramida Slunce - aktuální reportáž (22.04.2006)
Náboženská panoptika (07.04.2006)
Návrat k povídání (23.03.2006)
Ptačí chřipka (21.02.2006)
Kurvítka (18.02.2006)
Svoboda a ohledy v konfliktu? (11.02.2006)
Dobrá zpráva pro ženy (28.01.2006)
Stabilizovaná katastrofa (11.01.2006)
Rastaman, Babylon, dreadlocks, ganja (11.12.2005)
Mužská iniciace (08.12.2005)
Zachraňte Ježíška (30.11.2005)
Zaslouží si myslivec být člověkem? (25.06.2005)
Koho poženou do moře příště? (16.06.2005)
Den daňové svobody? (15.06.2005)
V Česku řádí dvacet tornád ročně (08.06.2005)
Ujwal Bhole - vystoupení a seminář (01.06.2005)
Co po nás zbude, když vypnou proud? (27.05.2005)
Co víte o komunikaci? (19.05.2005)
Padma Fest (07.04.2005)
Pomozte s otevřením PadmaFarmy (23.03.2005)
PadmaFarma (20.03.2005)
Zase budou v raketách posílat svobodu? (25.01.2005)
Veselí a slzy (02.01.2005)
Absence ducha (01.12.2004)
Stále nebezpeční intoši (24.10.2004)
Utajená vivisekce (22.10.2004)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 6 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
16. 11. 2020:

Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala...
"

Celý článek...


03. 11. 2020:

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."

Celý článek...


01. 11. 2020:

Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Celý článek...


27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!