 | Náhodný citát |  |
Karel Kryl: 1. Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou: ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou, ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce, a z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce.
2. Demokracie prospívá bez nás a pragmaticky, brbláme spolu u píva, jak brblali jsme vždycky, farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky, my nakrmíme forbesa za dvě či za tři pětky.
3. Demokracie zavládla, zpívá nám Gott i Walda, zbaštíme sóju bez sádla u strejdy McDonalda, král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem, pod střechou jedné partaje se u koryta sejdem.
4. Demokracie panuje od Aše po Humenné, samet i něha v pánu je a zuby vylomené, dali nám nové postroje a, ač nás chomout pálí, zaujímáme postoje, místo abychom stáli.
5. Demokracie dozrává do žaludečních vředů, bez poctivosti, bez práva a hlavně bez ohledů, a je to mýlka soukromá, snad z optického klamu, že místo srdce břicho má a místo duše tlamu. |
 | Hlavní menu |  |
 | Přehled rubrik |  |
 | Nejčtenější |  |
 | Počasí, Slunce, Luna |  |
Solar X-rays:

Geomagnetic Field:
|
 | O Jitřní zemi |  |
 ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl. Jitřní země byla založena na podzim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jóga, witchcraft (wicca), kult Bohyně, posvátná sexualita a tantra, mystika, New Age, šamanismus ale také třeba zdravá výživa, vegetariánství, léčivé rostliny a ekologie.
|
|
|
Louka
Pedrito - Poetická čajovna - 03. 08. 2007 (4551 přečtení)
Z archivu poetických příběhů a básní. Na louce spali, hvězdami přikrytí,
ve vůni květin, jak v moři kolébáni.
Jejich dechy se tiše mísily
s vlahými párami pozemskými
a nahá těla jejich snů tancovala
nad nimi svůj tanec volnosti.
Byla to jejich první noc,
která se pomalu chýlila
k jejich prvnímu úsvitu.
Stalo se a těla snová zprůzračněla
s přibývajícími paprsky slunečními,
než vytratila se zcela.
Nezanikla však, pouze se stala neviditelnými,
když absorbována světlem,
mizela před zraky probouzejících se lidí.
Pokřtěni vláhou květin poprvé spatřili
svá živá uhrančivá těla třesoucí se jitřní zimou.
Poprvé ucítili hlad a žízeň a strach a tíseň
a byli překvapeni, omámeni a uchváceni
tou naléhavou různorodostí kolem.
Záplava barev je oslepovala,
lavina zvuků je ohlušovala,
příval vůní jim vyrážel dech.
Zmateně pobíhali po louce,
vráželi do sebe a padali
do pošlapaných květů.
Tak to šlo minutu po minutě,
hodinu po hodině,
po celý den.
Když nastal večer a padl soumrak,
našel si každý své místo v trávě,
poklesnul vyčerpáním k zemi
a usnul jako dítě.
Jak zvolna paprsků ubývalo,
obnažené siluety jejich snů
se začaly tiše navracet
z té jemné temnoty kolem.
V kruhu se něžně držely za ruce
a těšily se písní volnosti.
Na chvíli se v tanci zastavily
a upřeně se zahleděly do hlubokých očí hvězd.
„Jak dlouho to bude ještě trvat, než naši
květinoví bratři a sestry pochopí, kým jsou,“
ptaly se v duchu a hlas noci jim odpověděl,
„tak dlouho, jak dlouho bude třeba.“
Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na
Celý článek |
Zpět |
Komentářů: 1 |

Komentovat článek
Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.
|
|
 | Sdružení za obnovu národní suverenity |  |
 | Přihlášený čtenář |  |
 | Aktuality |  |
Vzhledem současné situaci pozastaveno
Aischylos: „První obětí každé války je pravda.“ |
|