Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 30. 11. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Fareed Zakaria:
Katastrofální problém současného lékařství je v tom, že Hippokratova přísaha nic neříká o fakturaci.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2945x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2540x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2492x)
Co nás provází
(29. 01. 2018, 2382x)
Pracujte v souladu se svou duší
(14. 12. 2017, 2239x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Duchovno

* Míľniky na duchovnej ceste Mirceu Eliadeho


Převzato (putnici.sk) - Duchovno - 07. 04. 2007 (4614 přečtení)

Rumunského religionistu a spisovateľa Mirceu Eliadeho pozná snáď každý vzdelaný človek. Autor rozsiahlej syntézy Dejiny náboženských predstáv a ideí, monografií o joge, šamanizme, alchýmii, esejí o vzťahu posvätného a profánneho, ale aj niekoľkých fantastických románov a poviedok by sa bol v utorok 13. marca 2007 dožil sto rokov.

Mircea Eliade sa narodil v Bukurešti, sanskrit a jogu študoval v Indii, neskôr pôsobil ako asistent na bukureštskej univerzite. V Taliansku sa zoznámil s ezoterikom, kultúrnym filozofom a fašistickým publicistom Juliusom Evolom. Počas druhej svetovej vojny zastupoval Rumunsko ako kultúrny atašé vo Veľkej Británii a Portugalsku. Po komunistickom prevrate v Rumunsku ostal v exile a niekoľko rokov pôsobil ako učenec na voľnej nohe a privátny docent v Paríži. Až vo veku 50 rokov získal riadnu profesúru na univerzite v Chicagu, kde pôsobil až do smrti v roku 1986. Spolupracoval so skupinou učencov Eranos, ktorej spiritus rector bol C.G. Jung. Zanechal za sebou obdivuhodné dielo, no jeho pôsobenie zároveň vyvoláva aj ostré polemiky, napokon, ako aj Jungova hlbinná psychológia a iné oblasti Eliadeho záujmu...

Manzardka a gymnázium Spiru Hareta

U viacerých významných bádateľov na pôde ducha a kultúry je možné určiť konkrétne miesto, kde sa „duchovne zrodili“, kde získali rozhodujúci impulz pre celoživotnú tvorbu. Tak to bolo aj u Mirceu Eliadeho. Chlapec navštevujúci osemročné gymnázium v Bukurešti nazvané podľa rumunsko-arménskeho vzdelanca Spiru Hareta určite nezachytil koniec Ariadninej nite sprevádzajúcej ho labyrintom náboženských predstáv medzi múrmi tejto školy, už v predvojnových časoch považovanej za jednu z najlepších v Rumunsku. Naopak, škola - čo ako dobrá - pre neho predstavovala len nepríjemnú povinnosť. Eliade ako budúci polyglot na nej mal ťažkosti s cudzími jazykmi a ako nadšený amatérsky prírodovedec a najmä neskorší poslucháč a asistent logika Nae Ionesca zas s matematikou. Miestom, kde mladý Mircea otvoril okno do duchovného sveta, bola jeho manzardka v chudobnom bukureštskom byte. Tam priam hltal celé stohy kníh, tam mal svoje zbierky prírodnín - najmä hmyzu a rastlín, tam mal laboratórium, v ktorom robil chemické pokusy. A predovšetkým, tam písal svoje zápisky a prvé pokusy o literárnu tvorbu.

Ako štrnásťročnému mu vyšiel prvý článok v mládežníckom časopise. Vtedy ho zaujímala živá príroda, v prvom rade podivuhodný svet hmyzu. Prvý článok bol len jednoduchým kompilátom z prírodovedeckých kníh. Po ňom však nasledovali ďalšie, kde sa už Mircea prejavil aj ako skvelý pozorovateľ a dôvtipný (a často aj vtipný) komentátor. Okrem prírodovedných článkov uverejňoval aj niektoré svoje literárne pokusy a poznámky o prečítaných knihách. Človek čítajúci tieto jeho rané práce však veľmi rýchlo nadobudne dojem, že pre Eliadeho nebola súdená dráha prírodovedca. Bol vynikajúcim pozorovateľom, ale to, čo ho na svete živočíchov najviac zaujímalo, bolo skôr to, nakoľko ich život pripomína správanie ľudí. Eliadeho prírodovedecké rozpravy takto mali v sebe niečo z toho ducha prírodných vied, ktorého sa im pokúšal vtlačiť Eliadeho veľký vzor, Johann Wolfgang Goethe.

Počas posledných dvoch rokov na gymnáziu Eliade prešiel z „reálneho“ študijného plánu na „moderný“. Ten mal menší podiel prírodných vied, zato však obsahoval výučbu latinčiny. Od „klasického“ sa však líšil tým, že obsahoval matematiku, nie však gréčtinu. Pripravoval sa tak na štúdium na filozofickej fakulte. Eliadeho učiteľ latinčiny bol zároveň nadšeným prívržencom Rudolfa Steinera a jeho antropozofie. Eliade si získal jeho priazeň svojou znalosťou niektorých Steinerových diel a záujmom o východné náboženstvá. Latinčinár ho preto motivoval k tomu, aby sa začal učiť orientálne jazyky. Po krátkom pokuse o štúdium hebrejčiny sa mladý Eliade pustil do perzského jazyka a do sanskritu. Bol však rozptýlený, mal priveľa iných záujmov, takže sa mu príliš nedarilo. Rozptýlenosť sa mu vypomstila aj pri maturite; maturitnú skúšku si musel zopakovať. Akonáhle však držal v ruke diplom, mal otvorenú cestu na univerzitu.

Filozofická fakulta a Nae Ionescu

Univerzita pre Eliadeho predstavovala predovšetkým podstatné rozšírenie možností študovať, písať a diskutovať. Na prednášky takmer nechodil, o to viac však čítal vo svojej manzardke. Okrem toho sa zúčastňoval stretnutí študentského spolku, kde sa veľa diskutovalo, nacvičovali sa divadelné hry a občas sa chodilo na niekoľkodenné túry do hôr. V prostredí medzivojnového Rumunska, kde študentský život ovládalo politické napätie, nacionalizmus a antisemitizmus, sa len ťažko dá uveriť faktu, že Eliadeho študentský spolok sa programovo vyhýbal politike. Napriek tomu sa však študent Mircea neubránil pohlteniu politikou (a to konkrétne v podobe fašistickej ideológie). Udialo sa to prostredníctvom človeka, ktorého si Eliade veľmi vážil. Tým človekom bol profesor logiky a metafyziky Nae Ionescu.

Nae Ionescu bol všetkým iným, len nie suchým intelektuálom prednášajúcim odťažité teórie pred spiacou triedou. Už jeho zjav a vystupovanie budili pozornosť. Navyše jeho prednášky neboli klasickými „výkladmi látky“. Namiesto toho, aby do študentov „nalieval“ nejaké poznatky, snažil sa ich sokratovskou formou vyprovokovať k vlastnému premýšľaniu a hľadaniu odpovedí na otázky. Kľúčovým pojmom v jeho metafyzike bola „žitá skúsenosť“, ktorá nevyhnutne zahŕňala celého človeka. Jedine cez zážitok celou osobnosťou sa totiž dalo dospieť k priamemu, osobnému a mystickému poznaniu podstát. Ionescu ako filozof, ktorého pôvodnou doménou bola matematická logika, zastával názor, že racionálne myslenie založené na zovšeobecňovaní toho, čo vnímame zmyslami, má zmysel v materiálnej rovine. Na ostatných úrovniach reality však vedie na scestie. Metafyzika ako filozofická disciplína, ktorá má prekročiť úroveň zmyslovo poznateľného (má ísť za fýzis, teda za „prirodzený svet“), potrebuje iné nástroje poznávania. Tými sú podľa Nae Ionesca deduktívne myslenie a mystická skúsenosť, ktorej povaha je hlboko osobná a iracionálna. No samotnou metafyzikou sa podľa Ionesca svet nevyčerpáva. Ostáva tretia a najzákladnejšia úroveň, a to náboženská. V poňatí Nae Ionesca zodpovedala táto rovina svetu pravoslávnej kresťanskej viery a jej dogmatiky. No kým doterajšie úvahy mohli predstavovať len akési nezáväzné intelektuálne cvičenie, s týmto posledným bodom už šlo do tuhého. Ak totiž bola celá Ionescova konštrukcia správna (a on vystupoval ako ten, ktorý vedel, že je správna), potom z nej vyplývalo aj politické presvedčenie prakticky totožné s fašistickým.

Ak totiž rumunský národ neexistoval len ako akási koncepcia na papieri, ale ako reálna podstata, potom jednotliví Rumuni boli len súčiastkami zložitého systému. Hlas jednotlivca sa počítal len dovtedy, kým bol súčasťou orchestra. Individualisti sa vyčleňovali z národa a teda sa na nich nemal brať ohľad. Demokracia bola len prejavom individualistického ducha, a teda pre rumunský národ nevhodná. Navyše, rumunský národ sa akosi automaticky spájal s pravoslávnou cirkvou...

Odbehli by sme príliš ďaleko od témy, keby sme chceli ďalej rozvíjať tieto idey. Pre nás je podstatné to, že Eliade sa v lavici filozofickej fakulty dostal do krážov tohto človeka, od ktorého očakával pomoc pri riešení vlastných spirituálnych problémov. Ionescu totiž pôsobil ako človek, ktorý dokázal v sebe zmieriť rozum s vierou, logiku so spaľujúcou túžbou a vedecké poznanie s náboženskou mystikou. Nae Ionescu však zatiaľ bol len prednášajúci, len učiteľ. Zatiaľ ešte nebol „guru“.

Eliade sa s profesorom Nae Ionescom osobne zoznámil jedného dňa po vyučovaní v prvom ročníku na univerzite. Chcel sa ho opýtať na niektoré veci týkajúce sa logiky, ale najmä v ňom hlodali pálčivé otázky spojené s náboženstvom. Chcel sa ho opýtať na jeho otvorene prejavovanú pravoslávnu vieru v Boha a úplné podriadenie sa cirkevným dogmám. Študent cítil, že profesor sa musel prebojovať podobnými duchovnými bojmi, ako on sám. Domnieval sa, že ak profesor došiel k úprimnej viere - ako to prinajmenšom vyzeralo - tak to znamenalo, že aj on by tento problém mal raz vyriešiť, a to podobným spôsobom. No na druhej strane zas niekedy pozoroval v profesorových očiach ten náznak úzkosti a nepokoja, ktorý prezrádzal, že v skutočnosti Boha nenašiel. Cítil teda nástojčivú túžbu dozvedieť sa pravdu o profesorovom duchovnom rozpoložení.

„No čo ak profesor neverí v Boha, tak, ako ani ja, a to napriek všetkým „volaniam“, ktoré znepokojovali moju dušu? Ak on neverí, ani ja nenájdem miesto na tejto ceste, po ktorej kráčam, vedený osudom a mojimi víťazstvami... A tiež, čo potom, ak on naozaj verí? Ako by som mu mal povedať, že som kresťanom, ale neverím v Boha?“ (z Eliadeho zápiskov)

No namiesto toho, aby Ionescovi položil otázky, ktoré ho trápili, len hanblivo krúžil dookola po rôznych abstraktných témach. Profesor však zrejme vytušil, kam Eliade mieri svojimi otázkami.

„Šťastný vek, devätnásť! Tak dávno to už bolo! Nuž, nie je potrebné sa tak ponáhľať. Ako vám to povedať? Tieto veci pochopíte až po tom, ako ich budete dlhú dobu prežúvať bez toho, aby ste mali čo len potuchy o ich význame. Mne sa to rozjasnilo po siedmich rokoch, no a problému indukcie nerozumiem dodnes. A sú tam aj problémy, o ktorých si myslím, že ich nepochopím nikdy. Nič nepochopíme len svojou vlastnou snahou. Tieto veci k nám prídu v určitom veku, podobne ako sexuálne impulzy alebo reuma.“

Učiteľ mu potom poradil úplne „zmiasť“ svoj rozum ako prípravu na budúce vyjasnenie, ale odporučil mu občas aj „len tak sa flákať“, dokonca si vypiť! Už trochu vážnejšie poradil: „Ak chceš niečo pochopiť z náboženstva, študuj logiku, medicínu, biológiu - zvlášť biologické syntézy. Náboženstvo zvíťazí vtedy, ak bude v ústraní.“ Študent z toho stretnutia odchádzal zmätený: „Môj profesor je buď génius - alebo netvor.“

No tento rozhovor v mladom poslucháčovi filozofie zanechal nezmazateľnú stopu. Potvrdil mu, že našiel svoju Ariadninu niť, keď sa v detstve začal venovať zoológii a botanike, keď začal hltať knihy doslova na kilá, keď sa púšťal s hŕstkou priateľov na vysokohorské výstupy do pohoria Bucegi. Stopa tohto rozhovoru ho neskôr viedla do Talianska, kde sa zoznámil okrem iných osobností aj s Evolom, ale aj do Indie, kde po konflikte s profesorom Dasguptom odišiel do himalájskeho ášramu venovať sa joge...

Răzvan Popescu

Se souhlasem redakce
převzato z www.putnici.sk

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Disharmonie duše a ega (20.06.2013)
Mgr. Vladimír Červenák, etikoterapeut: Nenávisť (19.01.2013)
Čelit stresu a depresi (11.01.2011)
Vyprávění o tom, jak v praxi vypadá nebdělost (04.02.2009)
Naše třináctá komnata (15.01.2009)
O Pravidlech (a trochu o sexu) (27.10.2008)
Je náš svět božský nebo ne? (26.09.2008)
O vnější autoritě a důvěře v sebe (29.07.2008)
Základní zákony Universa (08.02.2008)
Instinkt Intelekt Inteligence Intuice - v čem jsme kdo kdy In (07.01.2008)
Rodinné konstelace v kontextu alternativní religiozity a psychoterapie (10.12.2007)
ARUNÁČALA a optika jedince (03.12.2007)
Terapie tmou (03.11.2007)
O štěstí, o Bohu i jiných slovech (29.10.2007)
Nebe plné hvězd (28.07.2007)
Cíl života (17.07.2007)
Vznikání bez tvaru - Plamen pravdy (14.07.2007)
Bůh nepochází z času (05.07.2007)
Otevřené tajemství (26.06.2007)
Štěstí a touha (24.06.2007)
Šabkarova pieseň o dvoch pravdách (17.05.2007)
Poznávám se a znalost sama mě mění (16.05.2007)
Ako vítame v rodine nového človiečika? (25.04.2007)
Prečo je nelogické požadovať hmatateľné dôkazy o existencii duchovna? (24.04.2007)
Ako najlepšie poznať seba samého? (03.04.2007)
Cesta zlého činu stvorením a ochrana pred jeho účinkami. (21.03.2007)
„Moje zúčtovanie s ezoterikou“ (05.03.2007)
Modlitba válečníka (31.01.2007)
Afirmace podstaty neboli činu (28.01.2007)
Dikša - reakce (06.01.2007)
Vyrovnání Harické linie (21.12.2006)
Dikša – Modlitba za Jednotu (18.12.2006)
Přímým poznáním je jen vlastní uvědomění člověka (16.12.2006)
Jackalova meditace I (13.12.2006)
Být sám sebou 2 (26.11.2006)
Být sám sebou (1.) (25.11.2006)
Celý člověk (04.10.2006)
Obejmout kmen stromu (03.10.2006)
Důvěra (03.10.2006)
Pohľad na začiatok nášho života - prenatálne obdobie a pôrod (01.09.2006)
Návod i pro Tebe (30.08.2006)
Poznáním toho, co nejste, poznáte sebe sama. (20.08.2006)
Svoboda je zodpovědnost (16.08.2006)
Ne-volba (08.08.2006)
Regresné techniky súčastnosti (27.07.2006)
Rameš Balsekar: koncept - vše je Boží vůle. TO je, jak JE (26.07.2006)
Co mám dělat? (16.07.2006)
Zákon rovnováhy (06.07.2006)
Rozdíl "vzdát se" a "být vzdán" (21.06.2006)
Vzdání se (17.06.2006)
Síla Lásky... (16.06.2006)
Cestou do chrámu (30.05.2006)
Proč ego chce usilovat (23.05.2006)
Mahariši II (12.05.2006)
Život - smrt - život (10.05.2006)
Test inteligence, (aneb vznik a záhyby logiky) (15.04.2006)
Já jsem není nikdy nové (22.03.2006)
Anonymní dopis mého života (18.03.2006)
Tradice Advaita Védanty (09.03.2006)
Anděl (07.03.2006)
UMĚNÍ RYZOSTI - DUCHOVNÍ MOST (28.02.2006)
Temný chrám (17.02.2006)
Srdce (15.02.2006)
Stáří (12.02.2006)
Pokora (10.02.2006)
Čajovna (08.02.2006)
Prostá rozkoš bytí (04.02.2006)
Věčná esence bohyní (20.01.2006)
Nadhled - vědomé čtení (18.01.2006)
Mahariši (16.01.2006)
Oceán (10.01.2006)
Potencionalita (09.01.2006)
Smysl činnosti, smysl života (22.12.2005)
Odvaha vrátit se domů (20.12.2005)
DÉMONE (20.12.2005)
MISTR, MISTR, MISTR (19.12.2005)
Intuice v buddhismu (15.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným XII. (14.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným XI. (12.12.2005)
Konvence a osvobození (06.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným X. (04.12.2005)
Mapování mysli (02.12.2005)
Nelpění (02.12.2005)
Nezajímáte mě, zajímá mě hudba (25.11.2005)
Co Buddha objevil (16.11.2005)
Jean-Pierre Gomez - Přímé pochopení (12.11.2005)
Joshu a snídaně (11.11.2005)
Osvícení (09.11.2005)
PROBUZENÍ - Marta Janssen (25.10.2005)
Meditační víkend “Životní krize” (23.10.2005)
Kurs “speciál” regresní psychoterapie (21.10.2005)
Pokračovací kurs regresní psychoterapie (15.10.2005)
Co nám slibuje ďábel a co nám slibuje Bůh? (13.10.2005)
Proč Daršan (12.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným IX. (11.10.2005)
Realizace JÁ - Šrí Saradamma (08.10.2005)
Harmonizace čaker (07.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VIII. (07.10.2005)
Zmatení jazyků (06.10.2005)
Materialistická propaganda a meč rozlišování (06.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VII. (05.10.2005)
Cayce o sexuální energii (03.10.2005)
Edgar Cayce (02.10.2005)
Zápisky ze žaláře v Readingu (30.09.2005)
Volný (24.09.2005)
Ono nezrozené - jsme tam i bez úsilí? (19.09.2005)
Energie Lásky (16.09.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VI. (15.09.2005)
Orgasmus je (14.09.2005)
Jak najít "pravého" mistra? (13.09.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným V. (11.09.2005)
Nebeská řeč (10.09.2005)
O Šrí Brahmámovi (07.09.2005)
Šrí V. V. Brahmam (03.09.2005)
Duchovní a světské (01.09.2005)
Myšlenky ze satsangů (30.08.2005)
Zážitek Božského Já (29.08.2005)
Jak zahodit zbytečnosti (24.08.2005)
Vrátit mysl Já (21.08.2005)
Setkání s Martou (18.08.2005)
Osamělost (13.08.2005)
Jak jsem potkal Martu (12.08.2005)
Cesta lásky (11.08.2005)
Příběh o zrcadle (reality show) (10.08.2005)
Zen a umění chatařit (09.08.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným IV. (25.07.2005)
Co přináší móda v duchovnosti, aneb o duchovnost v módě (09.07.2005)
Vzor hodný následování? (01.07.2005)
Setkání s Martou ve Zlíně (29.06.2005)
Jak je to s mistry? (22.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným III. (21.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným II. (19.06.2005)
Má cesta za Matkou Meerou (18.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným I. (17.06.2005)
Ego (29.05.2005)
Zase jedna reakce... (12.05.2005)
Duchovní rozvoj a vzdělání (11.05.2005)
Přesmyčky (29.04.2005)
Zlo i dobro (27.04.2005)
Ranní reflexe při čtení internetových zpráv a novinek… (26.04.2005)
Dvanáctero rad proti úzkosti (20.04.2005)
Ideály (15.04.2005)
Ztracený případ (12.04.2005)
Jak se dostat na Cestu (25.03.2005)
Brýle (24.03.2005)
Podvědomí (22.03.2005)
Musíme jít domů (13.03.2005)
Štěstí (04.03.2005)
O hranicích v lidském vědění (25.02.2005)
Dvě tváře inteligence - srdce a rozum (17.02.2005)
Jak se člověk stane hledajícím? (15.02.2005)
Co jsme? (14.02.2005)
Hmota neexistuje... (11.02.2005)
Ráj (08.02.2005)
Vyhnanství (02.02.2005)
Rozum nebo Cit – to je ta otázka... (24.01.2005)
Komentář k článku "Je správné platit za duchovní výtvory?" (23.01.2005)
Je správné platit za duchovní výtvory? (23.01.2005)
Všechno je jinak? (19.01.2005)
Svoboda (12.01.2005)
Vášeň k životu (05.01.2005)
Zrcadla (30.12.2004)
Tělo, emoce a mysl (28.12.2004)
Láska (25.12.2004)
Hledáme sami sebe (24.12.2004)
Duchovní cesta (20.12.2004)
Deprese (17.12.2004)
Dávání darů (15.12.2004)
Svobodná vůle (14.12.2004)
Svatí muži (10.12.2004)
Vůně (08.12.2004)
Naděje (05.12.2004)
Otázky Milindovy (03.12.2004)
Hrajeme si (29.11.2004)
Hledání Boha (21.11.2004)
Otroctví a svoboda (16.11.2004)
Strach (14.11.2004)
Osamělost (26.10.2004)
Pozvánka na seminář (25.10.2004)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
16. 11. 2020:

Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala...
"

Celý článek...


03. 11. 2020:

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."

Celý článek...


01. 11. 2020:

Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Celý článek...


27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!