Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 19. 03. 2024     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Honoré de Balzac:
Za každým velkým majetkem se skrývá zločin.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Základní kámen budoucnosti
(17. 06. 2021, 2043x)
Spojení s bytostmi Země
(29. 04. 2021, 1954x)
Vzkříšení víry a naděje
(05. 04. 2021, 1767x)
Trhliny v mlze
(30. 03. 2021, 1673x)
Důležitý mezník
(27. 05. 2021, 1558x)
Dveře do blízké budoucnosti
(16. 04. 2021, 1510x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Rostliny, biologie

* Mana naších pradědečků


Ukázka z knihy - Rostliny, biologie - 04. 08. 2007 (9890 přečtení)

Mana je souhrnné označení pro částí rostlin, které se sbírají na zemi v pouštních krajích a které lze syrové nebo různě upravené pojídat.



orsej jarní Ficaria verna

Mana je souhrnné označení pro částí rostlin, které se sbírají na zemi v pouštních krajích a které lze syrové nebo různě upravené pojídat. Tyto rostlinné částečky bývají často větrem naváty ve větším množství. Výraz mana (též manna) pochází z hebrejštiny a původně označoval jídlo, které lidé sbírali jako pokrm seslaný z nebe. Vysvětlení tohoto jevu je však velmi prosté. Větrem se v těchto oblastech přenášejí stélky jedlého lišejníku manového nebo ztuhlé kapky šťávy z některých dřevin.

Manový lišejník misnička jedlá (Lecanora esculenta) roste na zemi v Asii, v severní Africe a v jiho­východní Evropě. Starší stélky se za sucha lehce odlamují od půd­ního povrchu a mohou být větrem jako lišejníková diaspora snadno hnány na velké vzdálenosti.

První zprávu o tom podal ruský cestovatel Pallas. Ve Střední Asii, na pustých kirgizských stepích, místní obyvatelé tyto stélky sbí­rali spolu s jinými příbuznými druhy lišejníku a mleli z nich mouku na chléb. Přenášení mano­vého lišejníku větrem na větší vzdálenosti bylo později pozoro­váno na Sahaře a Malé Asii. Na Sinajském poloostrově, dějišti dávné historie židovského puto­vání pouští, roste dnes manový lišejník velmi vzácně. Mohl tam však být přenesen větrem odji­nud. Avšak tento lišejník byl stě­ží biblickou manou, protože je pouze nasládlý. Za onu manu po­kládáme spíš ztuhlé kapky šťávy tamaryšku galského manodárného (Tamarix gallica var. mannifera).

Kapky se tvoří po nabodnutí ta­maryškových větví jistým dru­hem červce. Podobně se jako mana vyskytují ztuhlé kapky ja­sanu manového. Arabové nazý­vají manou (arabsky el man) též ztuhlé cukernaté výměty těchto červců. Manu z napíchnutých ta­maryškových větví sbírali Beduíni až do dnešních dob a používali jí jako sladidla do svých placek. Podle některých odborníků přidá­vali staří Židé k maně též zaschlou klovatinu akácií.

Jako mana se označují ještě mnohé jiné produkty rostlinné říše, vesměs tuhnoucí sladké šťá­vy různých dřevin.

V podmínkách střední Evropy se pojmenování mana přeneslo na jiné části rostlin, které se občas i vyskytují ve spoustách po vydat­ných deštích. Proto bylo jejich náhlé objevení obvykle spojováno s deštěm.

Roku 1847 došlo k výskytu ma­ny i v našich zemích. Zachovaly se nám o tom zprávy lidových kronikářů. Neobvyklý „déšť ma­ny" byl v onom roce zaznamenán na mnoha místech i v Německu a v Horním Rakousku u Ischlu. U nás to bylo u Josefova, Opavy, Bruntálu, Nového Jičína, Šumperku, Plumlova, Rožnova, Valašského Meziříčí a i jinde. Při tom je nápadné, že nikdo neviděl manu pršet. Lidé ji vždy našli na zemi až po velkých deštích. Nejmenovaný svědek z Plumlova zanechal nám ze 4. srpna 1847 zprávu, podle níž prý lidé volali „Mana napršela! Čerstvé semeno brambor z nebe napadalo!"

Kronikář Ondřej Mazal z Dubu u Olomouce zapsal:

Roku 1847 dne 29. června pršela mana tak velká jako vika, jak hrách, jak hrubý žito a na doví jaký způsob. Měla chuť sladkou, a když ju snědl, tak měla trochu hořkou. Pršela v kovářový za­hradě v Dubě na svatého Petra a Pavla. Po nešporách jsme si ju tam na tej louce nasbírali u říky, co teče k nenakonskému mlénu. My sme jí tam nasbírali prohršlí, ale byla syrová. Tehdy tam bylo lidu moc a každý jí měl skoro pro­hršlí, neb byla tuze některá zara­žená v zemi, některá navrchu, a po desíti a po osmi na hromádce byly, nýbrž byla jak nasetá.

V kronice sedláků Ivanů z Kojetína se zas dočteme:

Přišel velké příval, takže lidé měli ve staveňách vodu z pola, ve Vyškovské ulici a v Holomouc­ké běžela přes chalupy . . . Ten rok byl mezi lidem veliké hlad, ale místem napršela mana, tak to lidé sbírati a vařili. Taky tam spadla v Jestřabí v panskym lesu a byla taková jak erteple, dyž začnó na jaře rusť. A byla sladká, dyž ju jedli. Taky ten rok tady si lidi moc chlib z otrub pekli a místama aji dovijakó trávu si vařili a jedli . . .

Svědek těchto události v Plum­lově navštívil místa s nálezy ma­ny v plumlovské oboře a zjistil, že na odlesněné sníženině se na­lézalo množství oválných, zakula­cených i podlouhlých hlízek ne­pravidelného tvaru. Ležely tu a tam na povrchu a byly okolním lidem horlivě sbírány. Lidé je do­konce za syrova pojídali a poklá­dali je za chutné. Později se do­věděl, že je lidé též drtili na chlebovou mouku nebo je vysazovali jako bramborové semeno. Pisatel se však přesvědčil, že na místech s půdou více odplavenou našel u hlízek i části kořínků a mladé listy srdčitého tvaru, v nichž rozpoznal orsej. Ke shodnému závěru dospělí í odborníci, kterým poslali lidé vzorky many z různých míst (lékaři Pluskal a Helcelet z Olo­mouce). Všude byly nálezy iden­tifikovány jako rozmnožovací ko­řenové hlízky orseje. Ty jsou ulo­ženy mělce pod povrchem půdy a za silnějšího deště bývají snad­no obnaženy. Protože se tak stá­vá za vydatnějších letních deštů, kdy jsou lodyhy s lístky už zcela zaniklé, vznikal u prostého lidu dojem, že napršely s deštěm. Souvislost s orsejem kvetoucím brzy na jaře si nikdo neuvědomoval. Orsej málokdy vytváří zralá klíčivá semena a množí se převážně těmito vegetativními diasporami - kořenovými hlízkami. Ty totiž obsahují jisté množství zásobních látek v podobě škrobu, ale mají palčivou, ostrou příchuť, spíš, od­pornou - jak poznamenal lékař Pluskal v červenci roku 1847.

Nezbývá než podotknout, že v letech neúrody sbírali lidé i obil­ky ve vodách rostoucího zblocha­nu vzplývavého a také jim říkali mana.


Na obrázku květy a hlízky orseje jarního.


Z knihy E. Opravil, K. Drchal: Jak rostliny cestují

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Petr Roth: Za změkčováním naturových hodnocení je buď nevědomost, nebo záměr (29.05.2012)
Serge Latouche: Farewell to growth, Polity Press, 2009 (02.09.2011)
Chevron dostal pokutu za ničení životního prostředí Ekvádoru (18.02.2011)
Ekologická cena nerovnosti (20.10.2010)
Jean Giono: Muž, který sázel stromy (08.09.2010)
Červenec byl v Evropě teplotně nadprůměrný (05.08.2010)
Mexický záliv zamořuje nejen ropa, ale i methan (23.06.2010)
Množství ropy unikající v Mexickém zálivu vzrůstá (15.06.2010)
Katastrofa v Mexickém zálivu pokračuje (28.05.2010)
Dopis od Náčelníka Arvola Hledícího koně (25.05.2010)
Ropná katastrofa v Mexickém zálivu (25.05.2010)
Amazonští indiáni proti brazilskému plánu přehrady (16.04.2010)
Vědci z hackerského skandálu "Climategate" jsou nevinní (03.04.2010)
Hodina Země 2010 byla největší českou klimatickou akcí (31.03.2010)
Scénáře soumraku civilizace růstu (09.02.2010)
Začne letos horká etapa, nebo ochlazování? (08.08.2009)
Zazelená se poušť kvůli změnám klimatu? (03.08.2009)
Brněnská přehrada jak ji neznáme (23.07.2009)
Je libo mýdlové ořechy přes půl světa? (08.07.2009)
Úbytek mořského ledu v Arktidě zvyšuje riziko rozmrzání permafrostu (16.06.2008)
Lovelock: Jsem optimista, věřím, že katastrofa oddělí zrno od plev (24.04.2008)
Klíčová zpráva o klimatických změnách (26.11.2007)
Globální stmívání (27.10.2007)
Skleníkový efekt – nepříjemné pravdy (25.10.2007)
Živá planeta aneb sto omylů Václava Klause (29.09.2007)
Chovy hospodářských zvířat jsou největším nebezpečím pro životní prostředí (29.06.2007)
Změny klimatu, slunce, skleníkové plyny, dlouhodobé cykly (16.06.2007)
Vykořisťování Země a rovnováha (25.05.2007)
Setkání ve střední části Moravského krasu (28.04.2007)
Den Země (21.04.2007)
Akce ke Dni Země (21.04.2007)
První únor – akce proti klimatickým změnám (31.01.2007)
Teplota na Zemi by mohla vzrůst až o 8 °C (07.12.2006)
Únik methanu ze sibiřských jezer se zvyšuje (13.09.2006)
Klimatické změny urychlují příchod jara (09.09.2006)
Globální oteplování a hydráty metanu z mořského dna (04.08.2006)
Další varování klimatologů (04.06.2006)
Uran škodí více než se předpokládalo (18.04.2006)
Klimatické změny ve světě a hrozba pandemie (13.04.2006)
Proměny krajiny v historickém vývoji Čech (10.04.2006)
Už není čas! (28.01.2006)
Státy světa 2006 (27.01.2006)
Norský trezor zemědělského genofondu (22.01.2006)
Je současný růst populace nadále neudržitelný? (15.01.2006)
Může za globální oteplování Slunce? (28.11.2005)
Synchronicity a globální oteplování (26.11.2005)
Globální oteplování a vodní pára (18.11.2005)
Země Středozemí ohroženy klimatickými změnami (03.11.2005)
20. říjen - Den stromů (20.10.2005)
Klimatické změny na postupu (17.10.2005)
Ekosystémy v Černobylu (06.09.2005)
Tak jak je to s oteplováním? (24.07.2005)
Pětina amazonského pralesa vykácena (25.05.2005)
Modrá planeta (21.04.2005)
Nárůst koncentrace skleníkových plynů (18.04.2005)
Hydráty methanu podruhé (17.04.2005)
Antibiotika v životním prostředí (28.03.2005)
Planetofyzikální stav Země a pozemského života (19.03.2005)
Dělají z nás hlupáky? (18.03.2005)
WWF varuje před následky tání ledovců v Himalájích (16.03.2005)
Umělý deštný prales (01.01.2005)
Ekologická katastrofa v Tatrách (25.11.2004)
Znovu o klimatických změnách (11.10.2004)
Náhlá změna klimatu (28.05.2004)
Jak vypadá oteplování Země z družice? (28.04.2004)
Elektrárny? A co lesy? (02.12.2003)
Řežeme si pod sebou větev! (30.11.2003)
Apollo 13 (11.11.2003)
Armáda (11.11.2003)
Dynamit (11.11.2003)
Euthanasie (11.11.2003)
Nemoc šílených hlav (11.11.2003)
Politika v globálním Kocourkově (11.11.2003)
Kouření (11.11.2003)
Nový model řízení společnosti (11.11.2003)
Model vládnutí (11.11.2003)
Peklo (11.11.2003)
Potřebujeme Temelín? (11.11.2003)
Války vyvolených (11.11.2003)
Reforma vězeňství (11.11.2003)
Život (11.11.2003)
Řízení společnosti (11.11.2003)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 1 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Sdružení za obnovu národní suverenitykulatý roh

Kudy z krize


kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
Vzhledem současné situaci pozastaveno


Aischylos:
„První obětí každé války je pravda.“


WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!