Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 08. 08. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Romain Rolland:
Nejhorší chorobou, kterou svět trpí, není síla zlých, ale slabost dobrých.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2592x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2552x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2550x)
Nejsme připraveni
(27. 09. 2017, 2448x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Rostliny, biologie

* Matthioli: O rosmarýnu


Ukázka z knihy - Rostliny, biologie - 11. 03. 2007 (5681 přečtení)

Opět Matthioliho herbář, dnes o rozmarýnu a rojovníku bahenním. Originální znění ve staročeštině.



O ROSMARÝNU

Rosmarýn jest strůmek křovatý, kůry pobělavé. Listí plno má na sobě tlustého a dlouhého jako lavendule, zespod bílého, svrchu zeleného a pruhovatého, kteréž voní jako ka­didlo. Chuti perné, hořké a trpké. Kvítí mezi listím vychází modré, a potom z něho semeno drobné a černé. Koření po drnu se rozkládá.

KDE ROSTE ROSMARÝN

Rád roste na sluní. V Frankrejchu jest ho hojnost a roste tam v strom veliký, že z něho stoly, loutny i jiné potřeby dělají, an i k palivu také ho potřebují. Ve Vlaších jako i u nás v Čechách sadí jej sobě obzvláštně do kbelíkův i jinak na zahradách pro okrasu a roz­koš. Kvetne dvakrát do roka, z jara a na podzim.

PŘIROZENÍ A MOCI ROSMARÝNU

Jest přirození horkého a suchého na prvním stupni.

Užívají rosmarýnu k lékařství i k jídlu i také k věncům; odkavadž za starodávna věneč­ný sloul. Vařiti rosmarýn v vodě a píti, žloutenici uzdravuje. Rosmarýn dobrý jest proti studeným nedostatkům žaludku, proti židkosti a dávení, aby ho s chlebem požíval aneb prachu nadělaje, v malvazí jej přijímal. Item dobrý jest proti nedostatkům jater a sle­ziny, nebo netoliko zahřívá, ztenčuje a zacpání otvírá, ale také svou trpkostí utvrzuje. Užitečný jest proti reumě a proti všem studeným nemocem, jako jsou padoucí nemoc a spánlivost, ztrnutí, smutní, šlakem poražení a těm podobné. Přidává se do těch lékův, jimiž hlavu slíváme, pro posilnění, a dělá se pařidlo proti pakostnici a pro navrácení čitedlnosti a hýbavosti žilen. Rosmarýn píti aneb v vaně v něm seděti, bílému flusu žen­skému spomáhá. Zrak vostří, kdož by kvítí jeho s vršky, s chlebem a s solí na lačný ži­tvot za několik dní požíval. Ustům vůni dobrou dává rozžvejkaný. Vařiti rosmarýn v octě a v víně a tím zuby proplakovati, tok sstupující zastavuje. Dělají se z rosmarýnu špičky k páraní zubův. Nové rány zasejpáním svaluje. Též hojí také vředy, ale nejprv aby je vínem, v němž by rosmarýn vařen byl, promýval, a teprv prachem z něho zasej­pal. Pálí se také z rosmarýnu uhlí, jimž maléři nejprvé to, což malovati chtějí, sobě vyznamenávají.

Z kvití rosmarýnového dělá se také lektvař v apatékách, kteráž slove conserva rosmarini, ke všem již dotčeným nedostatkům užitečná; někteří celé kvítí do cukru vdělávají, a jsou velmi chutné a studeným nedostatkům srdce a prsí znamenitě spomáhají. Přidávají se také kvití do lékův proti mornímu povětří. Item obyčej mají k nadívce s petrželí kuřátek a větších ptakův týž rosmarýny přidávati, kterážto - což zkušeno jest - libou vůni a velmi dobrou chut témuž pečitému přináší.

Poněvadž pak ten strůmek, kterýž zde v Čechách v hojnosti roste a známý jest mnohým a slove rojovník, veliké podobenství nese rosmarýnu, nevidělo mi se ho slušně mlčením pominouti, latině může slouti rosmarinum silvestre, to jest rosmarýn planý.

KDE ROSTE

Roste v místech mokrých lokte zvýší. Proutíčko má tenké, křehké a červené. Listí, rovně jako rosmarýn, svrchu zelené a zespod červené, špička, na které visí, červená. Při vrchu visí hroznikové okrouhlí a ryšaví, potom kvití přížluté vychází. Kořen má mdlý. Květ i listí voní jako citrýnová jablka. Chuti jsou kořenné a trpké.

Ženám jest výborný, jakž jim známé jest. Kladou také tento rojovník mezi šaty, pro zachování jich od molův. A můž se všudy užívati, podlé mého zdání, jako rosmarýnu, krom v jídle.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Aloe vera "rostlina nesmrtelnosti" (18.02.2012)
Třezalková tinktura (16.08.2009)
Příprava domácích čajů z rostlin fermentací (09.06.2009)
Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba L.) (22.05.2009)
Léčivé rostliny - botanická poradna 29. (15.04.2009)
Léčivé rostliny - botanická poradna 28. (28.03.2009)
Šanta kočičí jako léčivá rostlina (29.08.2008)
Léčivé rostliny - botanická poradna 27. (28.08.2008)
Léčivé rostliny - botanická poradna 26. (27.08.2008)
Léčivé rostliny - botanická poradna 24. (15.08.2008)
Kalendář sběrače léčivých rostlin - srpen (03.08.2008)
Kalendář sběrače léčivých rostlin - červenec (03.07.2008)
Léčivé rostliny - exkurze na Florenc (15.06.2008)
Kalendář sběrače léčivých rostlin - červen (03.06.2008)
Kalendář sběrače léčivých rostlin - květen (03.05.2008)
Léčivé rostliny - botanická poradna 23. (10.04.2008)
Kalendář sběrače léčivých rostlin - duben (03.04.2008)
Jedovatost pryšců (14.03.2008)
Pryšec mandloňovitý jako léčivá rostlina (14.03.2008)
Kalendář sběrače léčivých rostlin - březen (03.03.2008)
Violka vonná jako léčivá rostlina (20.02.2008)
Topolové recepty (06.02.2008)
Léčivé rostliny - botanická poradna 20. (05.02.2008)
Kalendář sběrače léčivých rostlin - únor (03.02.2008)
Topoly jako léčivé rostliny (31.01.2008)
Kuklík městský jako léčivá rostlina (21.01.2008)
Léčivé rostliny - sušení a skladování (15.01.2008)
Léčivé rostliny - obecné zásady sběru (05.01.2008)
Kalendář sběrače léčivých rostlin - leden (03.01.2008)
Léčivé koření 2. skořice (22.12.2007)
Jmelí jako léčivá rostlina (15.12.2007)
Léčivé rostliny - exkurze Háje (29.10.2007)
Řeřicha rumní (25.10.2007)
Pět P pýru plazivého (22.10.2007)
Léčivé koření 1. anýz (07.10.2007)
Léčivé rostliny - exkurze na Karlák v Praze (21.09.2007)
Bršlice kozí noha jako léčivá rostlina (03.09.2007)
Topinambur hlíznatý jako léčivá rostlina (22.08.2007)
Málo známé léčivé rostliny 14. (12.08.2007)
Aloisie, sporýš alojska (08.08.2007)
Kurz praktického poznávání léčivých rostlin (27.06.2007)
Léčivé rostliny - botanická poradna 17. (25.04.2007)
Matthioli: O kopru zahradním (18.03.2007)
Podběl jako léčivá rostlina (08.03.2007)
Matthioli: O mélí (27.02.2007)
Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina (25.02.2007)
Léčivé rostliny - exkurze na brněnskou přehradu (20.02.2007)
Sedmikráska jako léčivá rostlina (16.02.2007)
Léčivé rostliny – exkurze do Lužánek (14.02.2007)
Léčivé rostliny - botanická poradna 15. (13.02.2007)
Léčivé rostliny - botanická poradna 14. (12.02.2007)
Bedrník jako léčivá rostlina (11.02.2007)
Pastinák jako léčivá rostlina (04.02.2007)
Kontraindikace léčivých rostlin a některá další rizika (03.02.2007)
Bolševník obecný (22.01.2007)
Léčivé rostliny - botanická poradna 13. (21.01.2007)
Moje zkušenosti s třezalkou (20.01.2007)
Léčivý strom v květináči (18.01.2007)
Léčivé rostliny - botanická poradna 12. (17.01.2007)
Málo známé léčivé rostliny 13. (10.01.2007)
Léčivé rostliny - botanická poradna 11. (07.01.2007)
Léčivé rostliny - botanická poradna 10. (07.01.2007)
Léčivé rostliny - botanická poradna 9. (07.01.2007)
Léčivé rostliny - botanická poradna 8. (02.01.2007)
Málo známé léčivé rostliny 12. (30.12.2006)
Léčivé rostliny - botanická poradna 7. (29.12.2006)
Málo známé léčivé rostliny 11. (26.12.2006)
Léčivé rostliny - botanická poradna 6. (22.12.2006)
Málo známé léčivé rostliny 10. (19.12.2006)
Málo známé léčivé rostliny 9. (12.12.2006)
Málo známé léčivé rostliny 8. (05.12.2006)
Léčivé rostliny - botanická poradna 5. (02.12.2006)
Málo známé léčivé rostliny 7. (28.11.2006)
Málo známé léčivé rostliny 6. (21.11.2006)
Aloe stromovitá Aloë arborescens Mill. (2.) (20.11.2006)
Pokojový žen-šen (18.11.2006)
Málo známé léčivé rostliny 5. (14.11.2006)
Málo známé léčivé rostliny 4. (07.11.2006)
Léčivé rostliny - botanická poradna 4. (03.11.2006)
Málo známé léčivé rostliny 3. (31.10.2006)
Málo známé léčivé rostliny 2. (24.10.2006)
Léčivé rostliny – botanická poradna 3. (22.10.2006)
Mocná zbraň na chřipku - třapatky (22.10.2006)
Léčivé rostliny – botanická poradna 2. (20.10.2006)
Málo známé léčivé rostliny 1. (17.10.2006)
Léčivé rostliny – botanická poradna 1. (15.10.2006)
Léčivé rostliny – botanická poradna (15.10.2006)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
08. 08. 2020:

Jiří Kobza: "V naší zemi vegetují desítky, možná stovky tzv. neziskových organizací (NGO), jejichž jedinou činností je sepisovat brožurky, poučovat občany, co si mají myslet a jak mají volit. A když to nejde po dobrém, navrhuje redaktorka veřejnoprávní televize (sic!), aby byli hlasovacího práva zbaveni lidé nad 40 let, neboť jsou již hloupí a volí špatně. Když k tomu přičteme likvidaci soch hrdinů historie u nás (Koněv), v Británii (Rhodes, Newton), ve Spojených státech (od Kolumba po generála Lee či prezidenta Lincolna), všude vidíme v hlavní roli ono „mládí – zítřek světa“, jak říkali komunisté v 50. letech."

Celý článek...


05. 08. 2020:

Spisovatel Vlastimil Vondruška: "Nejsem xenofobní, jsem Čech a vlastenec...
Mnohým z nás padli rodiče, prarodiče, příbuzní ve světových válkách 20. století. Bojovali za svobodu a bojovali proto, aby jejich rodiny mohly žít ve svobodných Čechách. Dnes se dozvídám, že není správné bránit vlast, je lepší se sebrat a odejít vyklidit prostor pro nově příchozí. To samozřejmě neznamená, že nechci pomoci potřebným lidem...
Od středověku do téhle země přicházeli cizinci a usazovali se tu v klidu míru a pohodě. Bylo k tomu potřeba dodržet tři základní podmínky: přijmout naši víru, ctít zákony českého království a živit se poctivě...
Asi mě vychovali divně, protože všechno to, co jsem miloval a v co jsem věřil, je dnes špatně. Za zločin vlastizrady je dnes naopak pokládáno vlastenectví...
"

Celý článek...


22. 07. 2020:

Spisovatel a etnolog Mnislav Zelený-Atapana: "Dřív byl v tramvaji či autobusu řidič, konduktér a revizor. Ve vlaku byl mašinfíra, konduktér a revizor. Každý se staral o svůj díl práce celého provozu. Jak začneme na jednu osobu navlékat další a další činnosti, abychom takzvaně ušetřili, nemohou se soustředit na tu svou hlavní činnost a mohou přijít závratné chyby a neštěstí..."

Celý článek...


24. 06. 2020:

Ekonomka Ilona Švihlíková: "Debata o euru se vede u nás velice povrchně. Jako kdyby jediným výsledkem eura bylo, že nemusíte do směnárny. Nebo nastupuje ‚ideologická úderka‘, kdo je proti euru, je čínský nebo ruský agent. Zcela se přitom ignoruje, jaké makroekonomické nerovnováhy euro vytváří – v EU dneska vlastně máme dvojí periférii, jižní a východní. Nehovoří se o tom, že euro zesiluje rozdíly mezi zeměmi, místo souladu přispívá k nárůstu šovinismu...
Část společnosti obsedantně nenávidí Rusko (a Čínu) a mají to jako svůj, často jediný, politický program. Tato mccarthyovská politika plní mnoho účelů – umožňuje vám útočit na každého, kdo má jiný názor, a pokusit se ho tímto způsobem umlčet, odstranit z politické konkurence...
Stupňování nelze vyloučit, protože je to karta, se kterou rády hrají veřejnoprávní média, takže se daným politikům pak zaručuje dostatečná mediální pozornost. Kromě nenávisti, kterou někteří prostě potřebují k životu, je potřeba vnímat i ekonomické zájmy. Jedním z hlavních cílů je bezesporu vyloučit ruské (a čínské) firmy ze zakázek, Dukovany počínaje, a uvolnit prostor pro jiné zahraniční ekonomické zájmy.
"

Celý článek...


21. 06. 2020:

Akce D.O.S.T.: Dost bylo Bruselu! Před 11 lety stála Akce D.O.S.T. v čele veřejných protestů proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Varovali jsme před společenskými důsledky eroze naší státní svrchovanosti a zesíleného útoku na naše tradice a občanské svobody. Nemýlili jsme se.
Dnes se nacházíme na dalším důležitém rozcestí.
Blížící se hospodářská krize, zesílená bezprecedentním „vypnutím“ globální ekonomiky na jaře letošního roku, má sloužit jako záminka k další centralizaci moci na úrovni EU. „Fond obnovy“ a projekt „EU nové generace“ zavádějí společné dluhy a unijní daně. Evropská unie se v případě uskutečnění této vize stane plnokrevným státem a její členské státy pouhými regionálními útvary. Význam voleb do národních parlamentů klesne na úroveň voleb do krajských zastupitelstev a politická svrchovanost České republiky se stane minulostí.
Je alarmující, že se o takto závažné věci nevede důkladná veřejná diskuse. Proto mnoho občanů naší republiky ani neví, co všechno je ve hře. Vyzýváme vládu České republiky a jejího premiéra, aby využili svého práva veta a projekt „EU nové generace“ důrazně odmítli.
V Praze dne 17. června 2020

Celá výzva...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!