Meditace jest plnou čarou na silnici k Osvícení, nicméně v praxi vypadá většinou takhle:
Někdo na večírku řekne, jak úžasně se cítí od chvíle, kdy začal meditovat, a jak mu meditace dokonale vyřešila život.
Rozhodnete se to také zkusit. Musí to být něco mnohem lepšího než provozování Tai-či v parku, které vypadá jako nějaké orientální bojové umění provozované jednou setinou normální rychlosti. Můžete při tom také využít své staré judistické kimono.
Kupte si rohož, vonné tyčinky, větrné zvonky a odbornou knihu. Přidejte se ke skupině.
Nechte doma zprávu svým nejbližším pro případ, že by vaše Já uvázlo v astrální rovině.
Pročtěte si knihu.

Úspěšná meditace má několik fází.
První fáze:
Rozložíte svou rohož a zkřížíte nohy. Vyprázdníte mysl.
Druhá fáze:
Napadne vás, zda už meditujete dostatečně dlouho. Začínáte mít obavy, že přestáváte cítit levou nohu. Pokoušíte se vypudit z mysli představu velké krevní sraženiny.
Třetí fáze:
Začnete přemýšlet, jestli by si někdo všiml, kdybyste se podívali na hodinky.
Čtvrtá fáze:
Napadne vás, že jste si pravděpodobně měli před meditací zaskočit na toaletu.
Pátá fáze:
Podíváte se na hodinky. Zjistíte, že už meditujete celých pětačtyřicet vteřin.
Šestá fáze:
Zamyslíte se nad tím, zda máte pro meditaci to správné oblečení. Je vůbec možné dosáhnout Nirvány s velkým červenozlatým obrázkem válečníka kung-fu na zádech?
Sedmá fáze:
Nohu už necítíte vůbec.
Osmá fáze:
V tomto okamžiku se zamyslíte, jestli jste si přece jen neměli vzít sandály.
Devátá fáze:
Začnete přemýšlet, co vám to bzučí za hlavou.
Desátá fáze:
Uvažujete o tom, co by řekli ostatní, kdybyste se po té bzučící potvoře ohnali.
Jedenáctá fáze:
Napadne vás: Když člověk zabije nějaký bzučící hmyz, může ještě potom dosáhnout kosmického osvícení?
Dvanáctá fáze:
V duchu rozebíráte otázku, jestli je zapovězeno zašlápnout mravence. A když ano, platí to i pro slony? Protože pokud ano, jak se k tomu má člověk postavit s přihlédnutím ke skutečnosti, že svět leží na zádech čtyř slonů? Vždyť to je jako kdyby na ně šlapal, ne?
Třináctá fáze:
Napadne vás, jestli jste si raději neměli koupit nějaké dražší roucho.
Čtrnáctá fáze:
Pocítíte neodolatelnou touhu se poškrábat.
Patnáctá fáze:
Začnete pátrat po svém vnitřním já.
Šestnáctá fáze:
Své vnitřní já stále nenacházíte.
Sedmnáctá fáze:
Jdete do hospody.

Meditace na Cestě jsou poněkud jiné a měly by být provozovány po konzumaci některého z transsubstanciálních pokrmů, jako je například prorostlé hovězí se zadělávanou mrkví nebo klobásy zapékané v těstíčku. Pokud se chcete věnovat hloubkové meditaci, měli byste tento základ ještě doplnit nějakou sladkou maličkostí, třeba meruňkovým koláčem se šlehačkou nebo čokoládovým pudinkem s griotkou a oříšky.
Nebojte se, že prasknete. Tak jako následovníci transcendentální cesty spoléhají na otevření Třetího oka, studenti transsubstanciální cesty čekají na otevření Druhého (neboli Moučníkového) žaludku. Má ho každý člověk, ovšem u většiny lidí je v latentním stavu. Velmi jasně to vyjadřuje následující mantra, která se v nějaké formě na světě opakuje každý den:
„Už nedokážu sníst ani kousek, jsem úplně plný!“
„No dobrá, možná bych se ještě mohl mrknout na jídelní lístek, to nic neznamená.“
„Je to sice hezké, ale – okamžik! Mají nugátové překvapení s jahodami!“
A Druhý žaludek jest otevřen.

Ať už bylo svatým jídlem cokoli, po jeho ukončení by se měl student pohodlně uložit do vodorovné polohy na měkkou podložku, ruce si složit na hrudníku a nohy opřít o mírně zvýšenou podložku. Pak by se měl věnovat meditaci o podstatě Bytí, a věnovat se jí tak dlouho, dokud neuslyší, že kuchyni někdo připravuje čaj.