 | Náhodný citát |  |
polský básník Julian Tuwim: "Mysleme na chudé", řekl lodžský fabrikant: "To nic nestojí." |
 | Hlavní menu |  |
 | Přehled rubrik |  |
 | Nejčtenější |  |
 | Počasí, Slunce, Luna |  |
Solar X-rays:

Geomagnetic Field:
|
 | O Jitřní zemi |  |
 ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl. Jitřní země byla založena na podzim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jóga, witchcraft (wicca), kult Bohyně, posvátná sexualita a tantra, mystika, New Age, šamanismus ale také třeba zdravá výživa, vegetariánství, léčivé rostliny a ekologie.
|
|
|
Merlíkové bochánky
Převzato - Recepty z planých rostlin - 28. 10. 2008 (6903 přečtení)
Recept z merlíku, inspirovaný našimi předky Slovany. Špenáty (tedy povařené posekané listí převážně merlíkovitých rostlin) byly oblíbenou slovanskou potravou. Připravovaly se na řadu způsobů a jedním z nich mohly být právě špenátové těstové bochánky.
Při přípravě tohoto jídla jsme se inspirovali receptem ze 17. století, který jsme mírně zjednodušili a upravili pro raný středověk.
Doba přípravy zabere jen asi 1 hodinu a výsledkem Vám budou velice chutné a netradiční merlíkové bochánky. Tento recept velmi doporučuji všem k vyzkoušení.
Pro 4 porce potřebujeme:
- 320 g listů (případně mladých lodych) merlíku bílého (lze použít jakýkoliv druh merlíku či lebedy, samozřejmě lze použít i špenát, ale ten zde v 9.-10. století nerostl)
- 170 g hladké bílé mouky a 170 g semleté jemné mouky ( pokud nemáte kamený mlýnek použijte celozrnou mouku z obchodu, ale vlastní mouce se to nevyrovná)
- 100-150 g balkánského sýra (může být i jiný druh, ale balkánský sýr si s merlíkem výrazně doplňuje chutě)
- hrst jemně drceného starého chleba (lze nahradit strouhankou) - množství závisí na hustotě směsi
- 3 ks vajíček
- 20 g másla
- sůl a koření (např. saturejku)
I.
Máte-li všechny ingedience k dispozici, je hlavním krokem nasbírání potřebného množství merlíku, který je u nás poměrně hojný na rumištích. Sbírají se buď listy časně z jara nebo i sečením omlazené rostliny. A to včetně lodyh s květními pupeny.
II.
- Nádivka:
- Merlík nadrobno posekáme, posolíme a uvaříme z něj špenát. Vaříme jej asi 45 minut - tedy tak dlouho, aby nám vnikla hustá směs s minimem vody.
- Do špenátu přidáme nadrcený chléb, jedno vajíčko a nadrobno nakrájený (nastrouhaný) balkánský sýr.
- Podle libosti špenát okořeníme (nám se osvědčila saturejka)
- Vše pořádně promícháme a zahustíme tak, aby nám vznikla tuhá pasta.
- Těsto:
- Smícháme hladkou bílou s vlastní semletou mouku.
- Přidáme dva žloutky a kousek rozpuštěného másla.
- Pořádně těsto prohněteme a dle potřeby přidáváme teplou vodu, aby těsto bylo vláčné.
- Fotogafie: Na fotogafii není přesný poměr - vídíte na ní těsto z 220 g mouky a pastu z 420 g merlíku.
III.
- Placičky:
- Nejprimitivnější postup je ten, že z těsta uždibujeme kousky, které následně v ruce tvarujeme do placiček. Nám se osvědčily placičky o průměru 11 cm.
- Jelikož neoplýváme zručností předků, můžeme na rozválení těsta použít váleček a prkénko. Snažíme se vyválet co nejtenší vrstvu, ze které si následně vyřezáváme kolečka.
- Lze také použít různé moderní vykrajovací formy - chuť se sice nezmění, avšak vizuálně se oddálíme od slovanské kuchyně.
- Bochánky:
- Do středu vytvořených placiček přidáváme pastu a následně bochánky uzavřeme (slepíme k sobě přesahující části těsta).
- Množství pasty závisí na velikosti placiček - přibližně cca kávovou lžičku na placičky o průměru 11 cm.
- Pokud Vám nesejde na "historickém" vzhledu bochánků, tak si můžete pomoci různými moderními formami, které nám výrazně urychlí práci.
- Vaření:
- Bochánky vkládáme do vařící vody na cca 12 minut. Uvařené bochánky vystoupají samy k hladině - takže je můžeme postupně odebírat.
- O něco snažší (a dobově také obhájitelné) je vaření v horké páře. Kdy na hrnec položíme plátno s bochánky a ještě vše přikryjeme. V tomto případě vaříme bochánky cca 15 minut.
- Po uvaření bochánky vyjmeme a dáme na plátno nebo ošatku (ta se osvědčila), aby mírně oschly.
- Fotogafie: Právě uvařené bochánky.

IV.
- Po několika minutách při vyjmutí z vody/páry bochánky oschnou a schladnou - v té chvíli je náplň ještě příjemně teplá a můžeme se pustit do jídla.
- Bochánky z páry po schladnutí získají příjemnou tmavělesklou barvu.
- Bochánky lze jíst i po celkovém zchladnutí jako studené jídlo.
- Případně je lze ohřát v horké vodě a jako delikatesa jsou osmažené na tuku s cibulkou.
- Fotogafie: Merlíkové bochánky jsou připraveny k jídlu.
Dobrou chuť
Takto merlíkové bochánky připravovali staří Slované na svých hradištích: Výroba velkého množství bochánků je společenskou záležitostí. Hotové bochánky nahážeme do vroucí vody. Bochánky samy vyplavou na hladinu - jakmile budou uvařeny. Po vyjmutí z vody je necháme mírně zchladnout a okapat. Pro lepší chuť můžeme bochánky omastit osmaženou cibulkou a sádlem.
převzato z www.slovane.cz
Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na
Celý článek |
Zpět |
Komentářů: 0 |

Komentovat článek
Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.
|
|
 | Přihlášený čtenář |  |
 | Aktuality |  |
16. 11. 2020: Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala..."
Celý článek...
03. 11. 2020: Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."
Celý článek...
01. 11. 2020: „Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.
Celý článek...
27. 10. 2020: Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován."
Celý článek...
27. 10. 2020: Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...
Celý článek...
|
|