V pondělí 6. srpna 2007 skotské vysílání BBC odvysílalo 22 minutovou reportáž Marka Stephena pod názvem „Města se připravují na okamžik ropného zlomu".

Reportáž stručně vysvětluje pojem „ropný zlom" a seznamuje s hnutím „transition towns" - dalo by se snad přeložit jako „města změny" - které vzniklo jako reakce na rizika spojená právě s ropným zlomem.

Města změny - dnes už jich je 18, z toho jedno v Irsku, a patří mezi ně i tak známá města jako Nottingham nebo Bristol - jsou obce, které pochopily, že ropný zlom dříve nebo později přijde, a začaly podnikat kroky, které zajistí jejich připravenost na okamžik, až se začne projevovat.

Průkopníkem mezi 17 britskými městy změny je Totnes v jihoanglickém Devonu. Má 8000 obyvatel, leží na řece Dart mezi Exeterem a Plymouthem na jižním okraji známého Dartmoorského vřesoviště a má slavnou středověkou minulost. Je zde moderní průmysl (slévárna hliníku, výroba průmyslových robotů, biotechnologický závod, zpracování konopných vláken...), říční přístav v ústí řeky Dart s přístupem k moři a spousta turistických pamětihodností.

Reportér BBC Mark Stephen natočil svůj pořad právě v Totnesu. Projekt TTT (Totnes Transition Town) začali připravovat již před 3 lety pod vedením Roba Hopkinse, který sem přenesl zkušenosti z irského Kinsale, vůbec prvního města změny. Oficiálně byl spuštěn v září 2006.

V Totnesu věří na rekvalifikaci, na svépomoc a samozásobitelství, na využití místních zdrojů, zkrátka toho, co mají po ruce. Nejsou to fanatici přežití nadcházejících katastrof s planoucíma očima, ale obyčejní muži a ženy hledící vstříc těžké budoucnosti. Věří v obnovení místních ekonomik, v pěstování vlastních potravin - i kdyby to mělo znamenat zrýt místní zábavní park a pěstovat v něm ovoce a zeleninu.

Důraz kladou na pět hlavních oblastí.

1. Místní alternativní měna.

V březnu vydali prvních 300 „totneských liber“, v červenci další 3 000. 10 jich dostanete za 9,50 britských liber a fungují v podstatě jako nákupní poukázky na zboží. Líc je faksimile historické librové bankovky z roku 1810, na rubu je seznam zatím 18 místních obchodů, kde za ně můžete nakupovat. Nejde o první pokus o lokální měnu. V minulosti proběhly podobné akce v Británii a v USA.

Některé skončily neúspěšně, často i proto, že centrální banky a finanční úřady považovaly pokusy o jejich uvedení do oběhu za daňový únik. (Například argumentovaly, že státu tak uniká daň z přidané hodnoty.) Tento případ je však z právního i finančního hlediska zcela legální a má i podporu oficiálních činitelů. Smyslem totneské libry je podporovat místní obchody a živnosti a udržet peníze ve městě. V britské Dolní sněmovně totneskou libru obhajoval zdejší konzervativní poslanec Anthony Steen , a několik jich dostal darem i princ Charles , který se o celém projektu vyjádřil velmi uznale.

2. Lokalizace zásobování potravinami, potravinová bezpečnost.

Možná to Čechům jako národu zahrádkářů bude znít komicky, ale radnice v Totnesu spolu s příslušnou iniciativní skupinou projektu TTT dává dohromady přehled městských pozemků vhodných pro založení zahrádek a zároveň sepisuje zájemce o jejich přidělení. Ještě před zahájením vegetačního období 2008 to chtějí mít hotovo. Vytvářejí také adresáře místních zdrojů potravin, protože se logicky obávají, že začne-li se s podporou jejich výrobců a pěstitelů teprve až krize začne, nemusejí to přežít.

Totnes se také trochu sebeironicky chce vyhlásit za britskou metropoli ořešáků. Je to pochopitelně reklamní trik, ale má seriózní pozadí: Chce přimět lidi, aby si uvědomili, odkud se budou brát jejich potraviny v blízké budoucnosti. A ty ořechy (vlašské, lískové i mandle) skutečně mají šanci stát se v britském měřítku místní specialitou, což v březnu t. r. podpořila i starostka města Pruw Boswel výsadbou několika stromků přímo v centru Totnesu. TTT v této oblasti spolupracuje s místním agrolesnickým výzkumným ústavem, který má za sebou 15 let šlechtění odrůd vhodných pro britské podnebí. Ořechy se tak v budoucnu mohou stát významným místním zdrojem bílkovin, nezávislým na potřebě fosilních paliv.

3. Energie jako Community Interest.

Zakládají městskou spol. s r. o. (v Británii je tato právní forma - Community Interest Company - zvláštní modifikací společností s ručením omezeným zakládaných městy a městům sloužících), která se bude zabývat obnovitelnými energiemi. Zároveň se ucházejí o vládní grant na 50 systémů slunečního ohřevu vody (a v této souvislosti si stěžují na neustálé změny podmínek a ztěžování přístupu ke grantům ze strany vlády...). Založili družstvo pro sdílení osobních aut, které už má desítky členů. Věří na místní výrobu elektřiny, především ve větrných elektrárnách a ze dřeva z městského lesa.

4. Rozšiřování řemeslných dovedností, svépomoc.

Tento program vychází ze zjištění, že postupující specializace profesí v globalizovaném světě má za následek mizení zručnosti lidí a ztrátu znalostí i dovedností, které budou v postfosilním světě potřeba. Zaměřuje se např. na obdělávání půdy, sběr plodin, vaření, výrobu nátěrových hmot, vytápění dřevem apod.

5. Recyklace.

Sbírají svůj odpad. Proč platit recyklačním firmám? Soustředili se na sběr lepenkových krabic, které dodávají místním firmám buď jako zdroj recyklovatelné suroviny pro výrobu nových obalů nebo k dalšímu použití.