Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 12. 06. 2024     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Mark Twain:
Někdy váhám nad tím, jestli svět řídí chytráci, kteří si s námi hrají, nebo imbecilové, kteří to myslí vážně.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Základní kámen budoucnosti
(17. 06. 2021, 2239x)
Vzpomeňte si, kým jste
(04. 05. 2022, 1468x)
Co se po nás chce?
(01. 07. 2021, 1418x)
Rok 2022 a budoucnost
(13. 12. 2021, 1390x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Moudra

* Mipam, lama s paterou moudrostí


Od čtenáře - Moudra - 21. 07. 2006 (7795 přečtení)

Od čtenáře nám přišla upoutávka na jednu knihu Mipam, lama s paterou moudrostí od paní Alexandry David-Neelové.

MIPAM LAMA S PATEROU MOUDROSTÍ

PŘEDMLUVA LAMY YONGDENA K ČESKÉMU VYDÁNÍ

Úvod, který napsala badatelka a znalkyně Tibetu, paní Alexandra David-Neelová, pro francouzské vydání »Mipama, lamy s Paterou Moudrostí", popisuje velmi přesně okolnosti, z nichž tato kniha vznikla. Myslím, že nemám nic, co bych k tomu připojil. Opravdu nic, snad leda projev jisté bázně.

Tisíce čtenářů, jimž se dostalo do rukou vydání francouzské nebo německé, se již seznámilo s Mipamem, mladistvým hrdinou mého vypravování; pochopili vsak tito lidé ze Západu dokonale jeho charakter? Rozpoznali jasně ideál, tkvějící hluboko v nitru tohoto dítěte Tibetu? A což čtenáři tohoto českého vydání, zdalipak ti jasně rozpoznají pravého Mipama v různých těch rolích, které mu život dává hrát?

Mipamova čistá a výlučná láska k přítelkyni z dětství, jeho krušná honba za bohatstvím, které, jak se domnívá, mu má umožnit, aby si ji mohl vzít za ženu, jeho zvědavost, stále bdělá, která ho nutí, aby probádal různá prostředí, to vše tvoří jakoby mnohobarevné vyšívání na nezměnitelném pozadí jeho pronikavých percepcí a žhavých tužeb. Stejně jako kdysi Buddha rozpoznal i Mipam pod klamným povrchem, který vše zastírá, nepřetržité drama, jež nutí bytosti, aby mezi sebou vedly zápas. Odchází v dětství z domova, aby hledal »zemi, kde žijí všichni v přátelství«, a když se z něho stane muž, když pochopí, že tato »šťastná země« neexistuje, umíní si, že bude pomáhat těm, kdož se snaží vytvořiti ji.

V mé vysoké »Vlasti Věčných Sněhů« žije tato touha po universálním přátelství v srdci většiny lidí, ať již jsou to učení lamové nebo drsní hlídači stád. Žel, i moji krajané podléhají obvyklým lidským vášním, a ty jsou často překážkou, která jim brání uskutečniti svůj ideál.

Tyto protichůdné sklony se projevují prapodivným způsobem. V Tibetu můžeme leckdy spatřit profesionální lupiče, jedou na koních mezi horami, najednou zastaví na nejvyšším místě soutěsky, obrátí se k údolím, ležícím hluboko pod nimi, a šeptají vážně rituální formuli, vyjadřující jejich tužby: »Nechť jsou všechny bytosti šťastny!«

Možná, že si pomyslíte, že je takovéto přání výsměchem, jestliže je pronášejí lidé, kteří zároveň deptají kraj a pátrají, kde by mohli loupit. Není tomu zcela tak. Nutno v tom spíše hledat projev touhy, částečně podvědomé, po dokonalejším uspořádání světa, s něhož by zmizelo lupičství, ať již jakékoliv, i bolest, kterou působí.

Ve svých příštích »románech« hodlám vylíčit západním čtenářům jiné typy pravých Tibeťanů; budou všichni stejně autentičtí jako Mipam, ale různých povah.

Zatím si jen přeji, aby byl »Lama s Paterou Moudrostí« vlídně přijat. Kéž by jen v těch, kdož budou číst jeho příběh, posílil nebo probudil touhu po rozumné Dobrotě a bratrské Solidaritě, jichž, jak se mi zdá, má Západ právě tak nezbytně zapotřebí jako Východ.

POZNÁMKA A. DAVID-NEELOVÉ

Naši lidé připravují večeři a my sedíme s Lamou Yongdenem nedaleko tábora na pahorku. Hovoříme.
Můj adoptivní syn byl již několikráte v cizině a přišel poněkud do styku se západním světem, ba dostaly se mu do rukou i některé knihy o Tibetu, které tam byly vydány.

»Jak je možné, že lidé, kteří nebyli nikdy v Tibetu,« říká mi, »kteří nemají ponětí o vzhledu kraje a mravech jeho obyvatelů, se odvažují psát o této zemi? Vše, co jsem četl z jejich líčení, je naprosto nesprávné. Jeden popisuje palmové háje nedaleko Lhasy, jiný předvádí naše poustevníky, jak hrají na klavíru sonáty pro čtyři ruce, za partnery majíce bohy. Nevyskytl se ještě nějaký geniální vypravěč, aby vylíčil, jak se za jistých okolností vrhá oblečený mnich do některého z velkých kotlíků na čaj, s nimiž se setkáváme v našich klášterech, jak ho tam nechají vařit a jak si pak řeholníci, jeho kolegové, pochutnávají na této lidožroutské polévce? Cožpak jsou lidé na Západě tak naivní, že věří takovýmto výmyslům?«

»Je pravděpodobné, že mnozí z těch, kdož znají Tibet, mají jisté pochyby, pokud jde o jejich věrohodnost, ale knihy, o nichž mluvíš, to jsou hlavně romány, a jejich čtenáři na nich nežádají nic jiného, než aby je na chvíli pobavily.«

»Což není stejným potěšením číst příběhy pravdivé? Osoby mohou být zčásti vymyšleny, ale události, zvyky a krajiny musí býti skutečné, jinak je autor pouhý podvodník, který klame ty, kdož ho čtou, a plní jejich mysl nesprávnými pojmy. To je hřích.«

Myslila jsem si v duchu, že naši literáti mají jinou představu o »hříchu« nebo že se o něj obvykle pramálo starají, ale neřekla jsem synovi své mínění. Napadlo mě najednou cosi jiného.

»Jestliže tolik káráš ty, kdož ve svých knihách líčí tvůj kraj lživě a groteskně, je nutno postavit proti nim správný obraz zdejších lidí a věcí. Napiš knihu, která bude čímsi takovým.«

Lama se dal do smíchu.

»To není pro mne tak snadné,« odvětil, »umím jen velmi málo anglicky, a pokud jde o váš jazyk, budu musit jet do Francie, abych se mu naučil. Nemohu přece pro evropské nebo americké čtenáře psát knihu v tibetském jazyku, nemohli by si ji přečíst.«

Snášela se noc, na pusté pláně se již zvolna spouštěly závoje modrých stínů. Byla to chvíle, kdy duchové jezer a skal vycházejí ze svých skrýší a běží se vydovádět na vysoké planiny. Jsou mezi nimi i čtveráci. Zdálo se mi, že mi slabounký hlas šeptá do ucha: »Knihu, napsanou v tibetském jazyku, či dokonce i roztroušené poznámky, doplněné příběhy, vyprávěnými ústně, možno převést do jiného jazyka.« Náhle jsem se rozhodla.

»Lama lags,« řekla jsem vážně, nazývajíc svého syna jeho řádovým titulem, »napíši vaši knihu ve svém jazyku. Zapisujte si ode dneška, co upoutá vaši pozornost, vzpomeňte si na zajímavě události a skutky, které jste sám viděl nebo o kterých jste slyšel, na myšlenky, které byly před vámi vyřčeny. Z těchto zápisků, které nashromáždíte, budeme čerpat...«

Yongden se podivně usmíval.

»Copak?« zeptala jsem se.
»Mám již nevelký rukopis,« přiznal se potměšile.

»Dobrá, použijeme ho. Ukážeme lidem pravý Tibet, opravdové Tibeťany a Tibeťanky, skutečné události. Sestavíme však tento příběh tak, že tam bude všecko pravdivé, ale žádná z osob se v něm nepozná. Bude to román, první román, který byl kdy napsán tibetským lamou pro lidi dalekého Západu ke slávě jehoVysokého, Sněžného Kraje.«

Tak byla uprostřed kouzelných tibetských pouští počata kniha, která dnes vychází.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
AINULINDALË - Hudba Ainur (07.12.2007)
Děkovná modlitba (02.12.2007)
Setkávání s Eduardem (25.11.2007)
Richard Bach: Nikdo není daleko (15.06.2007)
Zloděj listí (04.05.2007)
Co když to všechno zapomenu dřív, než se ohlédnu? (14.12.2006)
Bol raz jeden človek. (17.09.2006)
Po tyrkysové modři duše dychtí - Gary Snyder (02.08.2006)
Básně E. Tomáše (2.) (25.07.2006)
Básně E. Tomáše (1.) (22.07.2006)
A jednou to zazní skoro jako hudba... Robinson Jeffers (2) (22.05.2006)
Je to tak snadné najít cestu k nám... Jan Skácel (16.04.2006)
Slyšíte kráčet kolem vás svou dávnou duši... (03.04.2006)
Poušť (28.03.2006)
Báseň je modlitba, která se zbláznila (22.03.2006)
Tančící děvčátko (20.03.2006)
Je čas, abychom opět políbili zemi... Robinson Jeffers (1) (14.03.2006)
Pravda aneb schody do Nebe (13.03.2006)
Člověk ničí člověka (11.03.2006)
Čajovna II. (20.02.2006)
Slavík a růže (19.02.2006)
O Moudrosti (16.02.2006)
Medvídek Pú slaví svátek svatého Valentýna (14.02.2006)
Malinká duše a slunce (09.02.2006)
Balzám na duši (07.02.2006)
Židovská mystika pro kohokoli (27.01.2006)
Jak jsem strčil chlapa z "Nuseláku" (24.01.2006)
Medvídek Pú a Apríl (17.01.2006)
Proč? (15.10.2005)
Sedm životních pravidel (23.05.2005)
Věčné světlo (15.05.2005)
Otčenáš (01.05.2005)
Moudrost života (25.04.2005)
Odpovědí je Láska (23.04.2005)
Naikanterapie (22.04.2005)
Pravidla pro život (19.04.2005)
O Lásce a o Kráse (16.04.2005)
Semena (22.01.2005)
Čas je milosrdná droga (23.10.2004)
Alchymista od Paulo Coelho (14.10.2004)
O Láske (12.10.2004)
Všechny divy světa Čisté země jsou tady (01.10.2004)
Tento svět je Čistou zemí (29.09.2004)
Procházka v Čisté zemi (27.09.2004)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 1 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Sdružení za obnovu národní suverenitykulatý roh

Kudy z krize


kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
Vzhledem současné situaci pozastaveno


Aischylos:
„První obětí každé války je pravda.“


WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!