Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 19. 03. 2024     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Jaroslav Hašek:
Národ český dodnes ještě pro tanec se získá,
bohužel však vždycky tančí, jak mu jiný píská.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Základní kámen budoucnosti
(17. 06. 2021, 2040x)
Spojení s bytostmi Země
(29. 04. 2021, 1952x)
Vzkříšení víry a naděje
(05. 04. 2021, 1767x)
Trhliny v mlze
(30. 03. 2021, 1673x)
Důležitý mezník
(27. 05. 2021, 1558x)
Dveře do blízké budoucnosti
(16. 04. 2021, 1510x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Společnost a vztahy

* Můj šéf je mladší než můj syn


Radka Kvačková - Společnost a vztahy - 05. 11. 2007 (5327 přečtení)

Radka Kvačková

 

Jan Kraus si před časem v rozhovoru pro noviny lehce povzdechl nad přírodními zákony, které způsobují, že "v padesáti musíte třeba poslouchat přitroublého pětadvacetiletého režiséra..." Naštěstí to nevidí jako zásadní problém: "...ale když je všechno v pořádku, tak já se umím v sobě zamknout a fungovat jako jsem to dělal za normalizace," říká.
 
Dnes uveřejňujeme další z úsměvných fejetonů o vážných věcech Radky Kvačkové, jež vyšly např. v ONA DNES, příloze MF DNES, které se stejně dobře hodí do rubriky Společnost, jako do skupiny souvisejících článků S úsměvem.
 
Její fejetony, a v tom je kus jejich kouzla, a v dnešním je to zvlášť zřetelné, spojuje nejednostranný pohled na svět - no, jistě v podobě dvoustrannosti , kdy se role vypravěče a toho, o němž je vypravováno, vymění.
 
Radka Kvačková vystudovala FAMU. Dlouhá léta pracovala ve Svobodném slově. V roce 1990 přešla do Lidových novin, pro které nyní připravuje vzdělávací přílohu Akademie. Žije s manželem Petrem na Malé Straně, má dvě děti a čtyři vnoučata. Vydala knížky Něco mezi tím a Potopa a já.


 

 

Můj šéf je mladší než můj syn

 
 
Jan Kraus si před časem v rozhovoru pro noviny lehce povzdechl nad přírodními zákony, které způsobují, že "v padesáti musíte třeba poslouchat přitroublého pětadvacetiletého režiséra..." Naštěstí to nevidí jako zásadní problém: "...ale když je všechno v pořádku, tak já se umím v sobě zamknout a fungovat jako jsem to dělal za normalizace," říká.
 
Něco takového se ovšem neděje jen hercům. Může být, že vám jednoho dne přidělí šéfa mladšího než je váš syn, ať je vaše povolání jakékoli. Pro některé to bývá důvod k odchodu do penze, pro jiné k promptnímu obarvení šedin.
 
Optimální je, když si ani nevšimnete. Mně to například došlo až když se mne někdo zeptal jak to, že šéfovi tykám, zatímco on mi vyká.
 
Vlastně nevím jak to. Asi jsem mu tykala ještě než povýšil a nejspíš i nabídla tykání vzájemné. Jenže si hned netroufl a už to tak zůstalo.
 
Taková nevyváženost. už tu jednou byla, jenže v opačném gardu. Na začátku kariéry jsem šéfům vykala, zatímco oni mi otcovsky tykali. Většinou byli totiž ve věku mých rodičů, výjimečně i prarodičů.
 
Později se začal věkový rozdíl zmenšovat. Zlom nastal v okamžiku, kdy jsem se octla v šéfovské roli sama. Vlastně nechtě. Vzala jsem jen místo zástupce jednoho oddělení s tím, že skutečné šéfování mi nehrozí.
 
Hrozilo a přišlo.Od té doby vím, že šéfování není výhra. V okamžiku povýšení se totiž stalo něco zvláštního. Původně příjemní kolegové, se kterými jsem s radostí klábosila, se jako podřízení vybarvili jako nedochvilní, nedbalí a nezodpovědní lenoši.
 
Zajímavý jev, který by měl někdo blíže prozkoumat: Přijměte zodpovědnost za práci, šarmantního, vtipného a hodného spolupracovníka a rázem se mu zhorší povaha, že byste nevěřili. Vyvlíkněte se z šéfování, charakter se mu zase jako zázrakem zlepší. Kdo to nezkusil, neuvěří.
 
I já se vyvlíkla. A od té doby každého šéfa tak trochu lituji a přemýšlím, jak mu jeho postavení trochu ulehčit. Tím spíš, je-li, chudák, mladý.
 
Není to ale, pravda, snadné. Někdy bývá například těžké zjistit, co takový mladý šéf potřebuje. Očekávání nadřízených se totiž v průběhu doby mění. Zřetelné je to třeba u policistů. Jednou je třeba disidenty stíhat, podruhé poslouchat, protože mezitím povýšili. Nebo ve školství. Jeden řiditel chce po učitelích, aby učili žáky věřit, jiný trvá na tom, aby je naučili pochybovat.
 
Požadavky se změnily i u nás v novinách. Někdejším bosům jste udělali radost dobrými zprávami: Jakmile jste objevili třeba jenom dílčí důkaz o tom, jak se svět kolem nás mění k lepšímu, byli spokojeni a i prémie navýšili. Když jste jim dodali článek, který mohl vzbudit dojem, že něco v systému není tak úplně v pořádku, očividně trpěli. Jeden na mě dokonce křičel, že má rodinu.
 
Naopak dnešním mladým šéfům se zavděčíte jedině jobovkou. A kdybyste náhodou přinesli víc než dvě dobré zprávy za sebou, nejspíš by vás přeřadili na místo, kde nemůžete nadělat tolik škody.
 
Takže první pravidlo je: Zjistěte, co momentálně chtějí. Druhé: Zkuste jim to rozmluvit. Třetí: Když neuspějete, neopouštějte je. Z jejich nápadu spojeného s vaší zkušenosti může překvapivě vzejít životaschopný produkt.
 
Důležité je, aby se vás neostýchali. K tomu účelu je vhodné dát občas k dobru nějakou historku naznačující, že ani vy si s životem nevíte vždycky beze zbytku rady (pozor, pointa na začátku neudělá tak dobrou službu jako na konci).
 
Pomoci může i oslovování. Pokud mladým nadřízeným tykáte, lze dát najevo jistou vřelost například oslovením chlapče, beruško. Zdrobněliny jmen jsou ošidné, mohly by působit podlézavě. (Lépe říci Dane než Danečku).
 
Oslovením lze ovšem dát najevo i nesouhlas. Tady překvapivě poslouží oslovení "šéfe", které naznačí odstup a zní přijatelně (rozuměj lépe "šéfe" než "blbečku").
 
Samozřejmě je tu možnost, o které mluví Jan Kraus: Zamknout se v sobě a fungovat bez ohledu na okolnosti. Nic proti tomu. Být zamčený je určitě přinejmenším bezpečné. Na druhou stranu to časem může být otrava.

http://kvackova.bigbloger.lidovky.cz

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 2,33 / Počet hlasů: 6] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 7 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Sdružení za obnovu národní suverenitykulatý roh

Kudy z krize


kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
Vzhledem současné situaci pozastaveno


Aischylos:
„První obětí každé války je pravda.“


WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!