Anděl strážný je člověku přidělen na celé jedno konkrétní vtělení duše, aby tuto duši doprovázel na její cestě životem a udržoval tělo i duši v nejlepším možném stavu. Činí tak přímo – svým jednáním, i nepřímo – skrze své rady a doporučení. Nikdy však nekonají proti vyslovené vůli svěřené duše, a to ani v případě, že s tím anděl nesouhlasí.

Strážný anděl miluje svou svěřenou duši, takovou, jakou ji zná, v celosti a nedokonalosti. Není dokonalým, tím je pouze Stvořitel. Skrze svou službu anděla strážného se učí od této duše tomu, kde má sám rezervy a vede svěřenou duši k naplnění stanovených met. Svému svěřenci je nejbližší duší, která je zároveň vždy nablízku. Svým působením odkazuje na Stvořitelovu přítomnost a Boží atributy.

Láskyplného působení služebného anděla na svůj život si nemusíme ani všimnout, ale ti vnímavější a všímavější z nás občas zaregistrují jakýsi pocit z lidí, z věcí, ze situací... Tento pocit je jednou z forem přirozené komunikace anděla strážného s námi, kterou jsme schopni zachytit bez cizí pomoci. Někteří těmto pocitům říkají třeba intuice. Další formou komunikace anděla strážného s námi je něco jako hlad nebo žízeň, potřeba něčeho nebo také někoho. To nám anděl strážný sděluje, co nám nyní chybí a jak to lze doplnit, načerpat, získat.

Andělé strážní s námi komunikují i skrze sny. Může jít o sny se zjevným nebo návodným obsahem. Méně nápadné a stejně účinné je dorozumívání se přes naše běžné sny. Sníme všichni, ale ne všichni si své sny po probuzení pamatujeme. Vždy si ale ze snů pamatujeme to, co nám chtěl anděl strážný sdělit. Pouze hrstka z nás to umí říct slovy. Někteří lidé andělská sdělení vnímají přímou cestou.

Služební andělé vzdělávají naši duši celý život, ale nejvíce patrné je to v raném dětství. Malé děti, neznalé pozitivistického paradigmatu ("Existuje jen to, co lze prokázat, že zde je."), někdy překvapují dospělé okolí svými názory, které jsou nepřiměřené věku. Zde lze spatřit vliv výchovy anděla strážného.

Počiny strážných andělů mají přímý vliv na náš život. Projevují se v okamžicích, kdy jde o Váš život. Třeba, když Vás jen-tak-tak nezajede auto (jakoby Vás někdo na poslední chvíli zachytil a podržel), když se proberete na nemocničním lůžku a je Vám sděleno, že jen kousíček Vás dělil od "zranění neslučitelným se životem" (ať už jde o průstřel, autonehodu nebo pád z výšky...) nebo potkáte "náhodou" svou životní lásku.

Andělé strážní nás doprovází životem, ale to neznamená, že jsou s námi neustále v naší těsné blízkosti. A také to neznamená, že se baví pouze s námi. Strážní andělé spolu mluví mezi sebou navzájem, sdílí zkušenosti a zážitky a snaží se pomoci sobě navzájem a též svým svěřencům. Obvykle s námi komunikují zleva, na rozdíl od archandělů, kteří k nám přistupují zprava.

Mezi úkoly andělů strážných patří také ochrana před nepříznivými astrálními vlivy z okolí. Patří sem různé zlozvyky (zejména závislosti) a démoni (včetně obsednutí a posednutí). Pokud je to nad jejich síly, smí si volat pomoc, ale ani v tomto případě nekonají proti vůli zvěřené duše. Takže, pokud svěřenec vyvolává duchy, nebo snad samotného Ďábla, strážný anděl přivolávání trpce mlčky přihlíží a bojuje o svěřenou duši všemi jemu odstupnými prostředky. A odrazuje člověka už dlouho před samotným aktem vyvolávání.

S kým smí andělé strážní spolupracovat?

Vždy se snaží o spolupráci se svým svěřencem, čímž se předchází mnoha nepříjemným situacím. Dále smí o pomoc poprosit jiného anděla strážného, archanděla Sandolfona, který se stará mimo jiné o anděly strážné jako jejich nadřízený, a také se smí s prosbou o pomoc obracet na archanděly Rafaela, Michaela a další nebeské bytosti.

Jak efektivněji naslouchat radám a vedení svého anděla strážného?

Nejsnadněji toho lze dosáhnout tak, že nasloucháte svým vnitřním pocitům. Tělo si samo řekne, co potřebuje (třeba tím, že máte neodolatelnou chuť na potravinu, co Vám moc nechutná; náhle Vám nejede dolů hrdlem oblíbený čaj...) a podobně funguje řízení se svou intuicí. Někomu pomáhá zapisovat si sny a jejich obsah, jiný zkouší třeba meditaci. Každý podle své povahy a toho, co mu připadá nejschůdnější.

Anděl strážný stojí za levým ramenem svého člověka, s láskou a pokorou vede jeho duši k naplnění všech životních cílů, jak byly stanoveny před vtělením a chrání ji. Je to ta nejbližší duše, kterou ve svém životě máme.