Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 12. 11. 2019     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Nositel Nobelovy ceny v oboru lékařství D. Varelly, onkolog z Brazílie:
V dnešním světě se investuje pětkrát víc do léků na mužskou potenci a do silikonů pro ženy, než do léčení pacientů trpících Alzheimerovou chorobou.
Proto budeme mít za pár roků stařenky s velkým poprsím a stařečky s tvrdým penisem, ale nikdo z nich si nebude pamatovat, na co to je.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Nežijte ve lži
(20. 11. 2016, 2755x)
Hodiny odbíjejí
(30. 12. 2016, 2717x)
Mayský sněm
(07. 01. 2017, 2652x)
Jako v pohádkách…
(07. 12. 2016, 2570x)
Mayská rada
(14. 02. 2017, 2494x)
Upozornění
(28. 11. 2016, 2430x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
 
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
 

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Duchovno

* Nebe plné hvězd


Jan Lošák - Duchovno - 28. 07. 2007 (4866 přečtení)

V následujícím textu bych se chtěl pokusit vylíčit svůj pohled na Boha a naboženství....

     Na západě pomalu dohasíná bledý svit končícího soumraku a po celé obloze se začíná prostírat noc. Už vysvitly hvězdy, rozzářily se a blikají a jiskří. Měsíc zatím nikde nevyšel, avšak i přesto je obloha poměrně jasná. Sem tam se po ní vznáší šedobílé cáry mraků. Celé noční nebe je poseté tisícem hvězd. Jsou jich na obloze tisíce, jasných zářivých, nebo vzdálenějších, méně zářivých.

Nebe plné hvězd 2

     Hvězdná obloha je krásná. Vesmír je strašně tajemný a již odnepaměti člověka inspiroval k přemýšlení, ke studiu. Ty hvězdy jsou údajně vzdáleny až několik tisíc či desítek tisíc světelných let a jejich světlo, které právě vidím, ty hvězdy vysílaly před tisíci a tisíci let. Je to fantazie. Vynalezli jsme dalekohledy a teleskopy, pomocí kterých jsme schopni se dívat do kosmu na nesmírné vzdálenosti. Byli jsme schopni objevit, že žijeme na malé modré kulaté planetě, které říkáme Země, a tato krásná planeta je jednom jedním z dalších devíti nebeských těles, které obíhají kolem hvězdy zvané Slunce. A Slunce samo je obrovský zářící shluk hmoty, která neustále září a vydává energii do prostoru kolem sebe, obrovské množství energie, obrovské množství záření. A takových sluncí vzdálených stovky či tisíce světelných let je na obloze bezpočet . Táhnou se napříč celou oblohou jako jasný světelný pruh, kterému říkáme Mléčná dráha a který je ve skutečnosti nakupením hvězd naší galaxie. Celá naše galaxie měří napříč sto tisíc světelných let a je to nádherná obrovská světelná spirála se zářivými rameny tvořenými miliardami vibrujících sluncí a s obrovským žhavým galaktickým jádrem ve svém srdci. Takových galaxií jako je ta naše je ve Vesmíru miliardy, sdružují se v hvězdokupy, nadkupy atd. Celé stvoření je nepředstavitelně veliké a krásné, zářivé, plné vibrující energie. Jedná se o rozměry vesmíru, jaké si člověk vůbec není schopen představit. Jedná se o obrovské vzdálenosti. Velikost Vesmíru je nesmírná a mozkem člověka absolutně nepředstavitelná.

       Lidé byli odjakživa zvídaví. Kladli si spousty otázek a díky této své schopnosti dokázali v průběhu vývoje své kultury nastřádat nesmírné množství poznatků o světě kolem a o jeho složení a zákonech. Hmotu jsme dokázali rozpitvat na atomy a dokázali jsme objevit zákony, kterými se její pohyb řídí. Krom čistě praktických otázek si člověk odjakživa kladl i filosofické otázky. Co je to lidský duch? Lidské vědomí? Co jsme to my lidé? Proč existujeme? Proč žijeme? Tyto filosofické otázky a různé formy odpovědí na ně existují od té doby, kam sahá zaznamenaná lidská historie. V každé kultuře, v Číně, v Indii, v Řecku a později i v Evropě, existovali různí filosofové a mudrci, kteří hledali smysl života, kteří se snažili objevit nějakou hlubší pravdu, která se ukrývá za pouhým světem hmotných jevů. Člověk si v průběhu svého kulturního vývoje také vytvořil náboženství, vytvořil si víru v něco velkého, v něco nesmírného, v něco posvátného, co by mohl uctívat, čemu by se mohl klanět. Avšak historie těchto náboženství nebyla vždy právě nejšťastnější. Místo skutečného uctívání skutečného života se vytvořilo spousty různých sekt, které mezi sebou navzájem soupeřily, válčily, které se vraždily ve jménu Boha, ve jménu nějaké své představy o tom, co je to Bůh.

     Jedna z nejlepších představ, které člověk o Bohu vytvořil, je pantheismus - to znamená víra, že Bůh je všechno a ve všem. Je zajímavé, jak málo rozšířená tato víra v průběhu historie byla. Lidé mají Boha raději jako nějakou abstraktní představu, jako jakýsi vyšší princip, který se nachází někde nad nimi a někde mimo dosah jejich vlastních každodenních životů. V křesťanství mají Boha jako někoho, kdo je oddělený od světa, a kdo nám seslal svého syna Ježíše Krista. V Indii mají různé bohy, Šivu, Višnu, Krišnu, Kálí. V Jižní Americe mají taky spousty bohů. V Číně měli také svá božstva. Proč se tak málo rozšířila představa, že Bůh je všechno ve všem? Bůh jsou ty stromy kolem, Bůh je ta obloha plná hvězd, která se v průběhu noci bude otáčet nad celou krajinou. Bůh je ta hladina, v níž se zrcadlí ta hvězdná obloha. Hvězdy na té hladině blikají jako malé světýlka, jako jiskřičky. Bůh jsou ryby, které v té vodě žijí, které tam mají svou vlastní existenci. Bůh je úplně všechno. Bůh je celý život. A když cítím posvátnost života všude kolem, tak ho nemůžu ani zabíjet. Když mám v sobě senzitivitu a cit pro krásu všeho kolem, pak v sobě budu schopen nalézt i lásku a snad i Boha. Kdyby lidé uctívali Boha všude kolem, tak by jejich životy nebyly tak prázdné. Proč lidé oddělili Boha od svých vlastních životů? Proč jej místo toho zabili a uvěznili do kostelů, knih, chvalozpěvů, symbolů, rituálů, dogmat? Většina současných náboženství uctívá popel, mrtvé představy vytesané z kamene nebo z myšlenek. Ten jediný pravý Bůh žije. Žije všude a ve všem kolem. Proč se nikdy masově nerozšířila tato představa živoucího Boha, pantheismu? Víra v Boha, který je ve všem, který je v nás křesťanech, stejně jako v židech, stejně jako v arabech, stejně jako v Číňanech, stejně jako ve zvířatech, stejně jako v obloze, stejně jako v celém vesmíru. Proč jsme si místo toho vytvořili stovky sektářských, krystalických a hloupých náboženství, které žijí v popelu prázdných symbolů, rituálů a dogmat?

     Dívám se skrze koruny stromů nade mnou na ty tisíce zářivých jasných hvězd. Právě napříč oblohou prolétl meteorit. Zcela jasně vidím Velký vůz a spousty dalších souhvězdí. Celý ten Vesmír nad mou hlavou JE Bůh, a všechno kolem mne JE Bůh. Bůh je celé živoucí Universum, Skutečnost, Realita. A ve skutečnost či realitu netřeba vůbec věřit. Věřit musím jen tehdy, když si nejsem něčím jistý. Avšak člověk nemusí věřit v to, že vnímá, že dýchá, že mu tepe srdce, že miluje, že JE. Bůh je Život v celé jeho nekonečné pestrosti a kráse.

     Život sám je nesmrtelný, věčný. Nesmrtelnost není v těch tisících pomíjivých projevech a formách života a existence, ale přesto jsou všechny nesmrtelné, jsou jako pěna na Oceánu. Nesmrtelnost je bezčasová. Existuje v úplně jiné dimenzi, a tato bezčasová dimenze je kořenem veškerého jsoucna, kořenem, ze kterého vyrostl celý tento svět, na jehož základech má celý tento svět svůj pramen. Je to bezčasová dimenze Absolutna. Pravdu, nesmrtelnost, krásu, lásku – to všechno člověk pochopí jen tehdy, když dokáže zemřít svému já. Nesmrtelnost vůbec nepochází z času a přesto ji tam člověk neustále hledá – snaží si zajistit pokračování sebe sama skrze své potomky, skrze slávu svého jména, nebo věří v posmrtný život, ve vzkříšení nebo v reinkarnaci, ve stěhování duší. Všechno to jsou marné snahy našeho já, které má strach ze svého zániku, a proto se k těm představám upíná. Nesmrtelnost nepochází z času a když člověk pochopí plný význam toho tvrzení, pak bude vědět, že veškerá předchozí i budoucí existence existuje právě TEĎ, ba ještě víc – ona je v každém a ve všem úplná. Všechno je vždycky obsaženo ve všem. Když v sobě člověk ztratí své já, pak bude vědět, že žádná reinkarnace není, protože je právě inkarnován ve všech a ve všem a nikdy tomu nebylo a ani nebude jinak.

         Celá představa našeho já je jen jedna velká iluze. My nejsme skutečně oddělení od světa, od všeho kolem, to oddělení existuje pouze uvnitř naší mysli. Když se člověk zřekne sám sebe, když v sobě odstraní tuto příčinu rozdělení, toto své sebeizolující já, tento neustálý zdroj odporu proti životu, pak existuje něco krásného, co se vůbec nedá popsat slovy, protože je to neustále se obnovující extáze. V žádném případě to není prázdnota. Je to hluboká niterná radost, vnitřní blažené štěstí, je to láska. Když člověk dokáže zemřít sám sobě, tak je v tom spousta krásy. Proč je tak těžké tomuto svému já zemřít, všem jeho představám, vzpomínkám, plánům, nadějím, celé jeho minulosti a taky budoucnosti? Proč je tak těžké přestat hledat ve všem pouze to své, ve všech vztazích hledat výhody pouze sám pro sebe? Proč je tak těžké překročit svou chamtivost, svou ctižádost, svou touhu vyniknout nad ostatní a vládnout jim. Proč je tak těžké přestat být sebestředným sobcem? Proč všichni neustále izolujeme sebe sama do svých vlastních já. Naše já, vědomí vlastní oddělenosti od všeho kolem, vědomí své vlastní izolovanosti, ego – všechno jsou to vyjádření jedné a té samé věci. Rozdělujeme si svět na já a ne-já, na já a ty, já a oni. Samotnou myšlenkou „já“ sami sebe izolujeme od světa, neustále si kolem sebe i sami v sobě stavíme stěny a do těch stěn se uzavíráme. V této kleci svého „já“, svého ega přežíváme, a z této klece zápasíme, snažíme se dosáhnout úspěchů, snažíme se prorazit, vybudovat kariéru, nashromáždit majetky, oženit či provdat se, najít životního partnera, zplodit s ním děti, vychovat děti, nalézt Boha. Co když je toto naše ego, toto naše já, tato naše oddělenost pouhý koncept vytvořený myšlením, do kterého jsme zamilovaní? Co když „já“ je pouhou myšlenkou, byť dost tvrdošíjnou myšlenkou, na které všichni tak lpíme, protože už jsme si na ni tak strašně zvykli? Kontinuita tohoto já nás provází od začátku našeho života, od doby, kdy jsme si prvně začali uvědomovat svět kolem sebe, kdy jsme si v sobě vytvořili představu sebe sama jako entity, která je oddělená od všeho ostatního. Co je toto naše já? Jak se formovalo? Co když je to skutečně jen myšlenka, jen iluze, jen neskutečný koncept? Toto já je neustále sebeizolující, neustále se snaží hledat obranu sebe sama a neustále se pokouší schovávat za hradby různých jistot. Ve všech svých vztazích hledáme takovou izolaci

    Lidské životy jak my je žijeme jsou šílené. Když jsme jako divoši běhali po lesích, sbírali bobule a jako lovci lovili zvěř, tak jsme byli pravděpodobně šťastnější než jsme dnes, ve své civilizaci plné techniky, kde se život stal mechanickým, fragmentovaným, kanalizovaným, stereotypním, naprogramovaným, v civilizaci, která nás všechny zotročila, která se stala obludným monstrem. Tak málo lidí je vůbec schopno přemýšlet o celé naší společnosti, o hodnotách, jaké vyznává, o způsobu života, jaký lidé vedou. Tak málo lidí se ptá, odkud a kam člověk kráčí a tak málo lidí je schopno spatřit celý obraz člověka. V této společnosti jsou prioritami hmotné zabezpečení se, peníze, moc, ctižádost, kariéra. Je to věčné já, já, já. Já budu bojovat se světem kolem sebe, já se prosadím, já proti všem, a takových já proti všem je na této planetě šest a půl miliardy. Máme mnoho odborníků a specialistů na různé ultraspecializace, a ale nemáme žádné integrované jedince, kteří by vnímali celek. Život je jako mohutná malba – většina lidí si hraje pouze na svém malém písečku v nějakém zastračeném koutě té malby, ve svém malém okolí, podle svého malého podmínění, a z této části se pak pokouší chápat život a jeho problémy. Jen málokdo vidí celek života, celek lidské společnosti, jen málokdo vidí celou malbu. Aby ji člověk spatřil, tak musí mít globální mysl a ne mysl podmíněnou nějakým konkrétním kanálem, nějaký konrétním pohledem. Naše společnost až příliš rozvinula rozum a zanedbala přitom city. Jsme jako trojnožka, která má jednu nohu mnohem delší než zbývající dvě, a proto nemáme žádnou rovnováhu. Tato civilizace potřebuje novou revoluci, jinak nakonec zničí sebe sama. Není to žádná ekonomická nebo politická revoluce, ale revoluce náboženská, skutečná změna našich srdcí. A tuto revoluci nikdy nenastartují politici, protože oni sami se nachází většinou v hluboké temnotě. Tato revoluce může vzejít pouze odspodu – lidé se musí začít probouzet a osvobozovat se a ti, co se osvobodí, to musí příkladem svého života šířit dál. Tento pouštní svět potřebuje novou vodu, potřebuje nového Boha, avšak toho pravého Boha, toho, který žije. A tato společnost potřebuje zcela nové základy. A tím jediný pravým základem je láska.

     Celý náš život je jenom jakýsi zvyk. Přežíváme v určitém zákopu života, ve kterém jsem se zakopali, ve kterém jsme si vybudovali to své bezpečné hnízdečko a ze kterého máme strach vyjít ven, a tak existujeme jenom ve strašně úzké perspektivě. Osvobodit se znamená překročit svou úzkou perspektivu. Žádná perspektiva není správnější, všechny odhalují určitý aspekt živoucího Boha, avšak pokud chce člověk nalézt Bezejmenného, tak musí všechny perspektivy překročit. On jako jediný nemá žádnou perspektivu a současně je všemi. On je nepodmíněný a pokud se dokážeme osvobodit od svého podmínění, pak nalezneme nekonečný pohyb, který v sobě nemá žádný střed, pohyb, ve kterém nejsou žádné fixní body, ve kterém není žádné já. Pak budeme chápat, že tento pohyb je základem, na kterém stojí všechno ostatní, a že podmíněný lidský jazyk tento pohyb v jeho úplnosti nemůže nikdy zachytit ani proniknout. Pak objevíme, že Bůh je všude, v úsměvu, v slzách, v toulajících se myšlenkách, v tanci světla na vlnách, v rozkvetlém stromu, v mracích plynoucích po obloze, ve svitu hvězd, v našem vlastním srdci. To on hraje neustálou hru na schovávanou sám se sebou, ze svého vlastního srdce přetéká směrem do svého těla a v tomto přetékání vytváří celý hmotný svět a v něm oddělené jednotky vědomí, ze kterých pozoruje sebe sama, a opět se vlévá sám do sebe. Jeho nesmírnost je dech beroucí, on je Jednota ve vší mnohosti, Světlo v mnoha lampách, nehybný Hybatel všech věcí. Nevede k němu žádná cesta, protože on je poutníkem na každé cestě, cestou samotnou i jejím koncem. On je alfa i omega všeho, v něm se spojuje začátek a konec. Jeho nejvnitřnější srdce sídlí ve věčnosti, mimo čas a prostor, mimo zákony kauzality a z tohoto srdce vyvěrá všechno ostatní, čas, prostor, hmota, vědomí, život a smrt, dokonce i samotné pojmy existence a neexistence. Boha nikdy nenajde ten, kdo jej hledá pouhým intelektem, kdo jej hledá v pouhých popisech, v pouhých představách a výtvorech myšlení, protože to všechno je jen popel. Skutečný Bůh žije, a proto jej lze jen prožívat celou svou bytostí. Životy většiny z nás jsou tak prázdné, protože jsme svá srdce zaplnili věcmi mysli, zadusili jsme je spoustou znalostí a vysvětlení, a ztratili jsme tu jedinou věc, na které v životě záleží. Na světě je spousta ateistů, kteří zaplnili svá srdce arogancí svých znalostí. Avšak co ve skutečnosti ví? Jsou plni vysvětlení a odpovědí na všechno, nadýmají se svou vlastní chytrostí, avšak co ve skutečnosti o životě ví? Můžou to být velcí vědci a mít hlavu plnou faktů, mohli přečíst spousty knih, mohli studovat filosofii a psychologii, avšak krom pouhých znalostí a vysvětlení, co vlastně ví? Mohou být chytří, avšak nejsou moudří. Jak ateismus tak slepá víra v Boha jsou chybou, člověk se v těchto dogmatech uzavře, přestane být otevřený, a tím pádem inteligentní. Jakékoliv definitivní tvrzení či dogma brání dalšímu objevování a život je potřeba objevovat každým okamžikem znovu a znovu. Jen když bude člověk k životu přistupovat bez arogance znalostí, s naprostou otevřeností a nahotou, pak mu život sám ukáže svou vlastní hodnotu, a pak bude existovat šance, že sám objeví, zda existuje nebo neexistuje Bůh, a pak už v něj nebude muset věřit, ani o něm číst knihy, protože jej bude žít.

     Celý náš svět má své kořeny v Absolutnu a smyslem individuálního života je to pochopit, odstranit sám v sobě všechny překážky, a splynout s tím Absolutnem. Bůh vytváří celou existenci právě proto, aby v ní mohl schovávat sám sebe a pak sám sebe hledat. On neustále vytéká sám ze sebe a zase se sám do sebe vlévá. My všichni jsme jeho oči, kterými se on z různých úhlů dívá sám na sebe. On na nás mrká z tváří kolemjdoucích, on se na nás směje z rozkvetlých tulipánů, on vychutnává sám sebe miliony různých smyslů – on je bakterií, drobným korýšem, květem růže, delfínem, on je i člověkem. Smyslem života je ztratit sám v sobě toto individuální já a žít, radovat se, být šťastný, milovat. Každý den na této zemi, který člověk nemiluje, tak je promarněný den. Co je to láska? Nemyslím naši lidskou sobeckou lásku, vůbec nemyslím tak zvanou lásku mezi dvěma milenci, kteří si vzájemně uspokojují své potřeby, citové a tělesné, a ve skutečnosti pouze jeden druhého egoisticky zneužívají. Myslím lásku, která nemá žádný objekt, která nemá ani žádný subjekt, která nemá žádný motiv, a proto ani žádný konflikt. Je to právě láska, ze které je stvořen celý tento svět. Tělem celého Universa je Krása a jeho duší je Láska.

    Ta hvězdná obloha je skutečně nádherná. Ještě se připozdilo a hvězd na obloze ještě přibylo. Tisíce a tisíce zářivých bodů, jejichž středem se jako bílý shluk táhne Mléčná dráha. Nad obzorem pomalu vyšel měsíc a na jeho srpku sedí Bůh, kýve svýma nohama a kyne mi na pozdrav. Prázdná skořápka mého těla ten pozdrav opakuje.

Jan Losak

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Disharmonie duše a ega (20.06.2013)
Mgr. Vladimír Červenák, etikoterapeut: Nenávisť (19.01.2013)
Čelit stresu a depresi (11.01.2011)
Vyprávění o tom, jak v praxi vypadá nebdělost (04.02.2009)
Naše třináctá komnata (15.01.2009)
O Pravidlech (a trochu o sexu) (27.10.2008)
Je náš svět božský nebo ne? (26.09.2008)
O vnější autoritě a důvěře v sebe (29.07.2008)
Základní zákony Universa (08.02.2008)
Instinkt Intelekt Inteligence Intuice - v čem jsme kdo kdy In (07.01.2008)
Rodinné konstelace v kontextu alternativní religiozity a psychoterapie (10.12.2007)
ARUNÁČALA a optika jedince (03.12.2007)
Terapie tmou (03.11.2007)
O štěstí, o Bohu i jiných slovech (29.10.2007)
Cíl života (17.07.2007)
Vznikání bez tvaru - Plamen pravdy (14.07.2007)
Bůh nepochází z času (05.07.2007)
Otevřené tajemství (26.06.2007)
Štěstí a touha (24.06.2007)
Šabkarova pieseň o dvoch pravdách (17.05.2007)
Poznávám se a znalost sama mě mění (16.05.2007)
Ako vítame v rodine nového človiečika? (25.04.2007)
Prečo je nelogické požadovať hmatateľné dôkazy o existencii duchovna? (24.04.2007)
Míľniky na duchovnej ceste Mirceu Eliadeho (07.04.2007)
Ako najlepšie poznať seba samého? (03.04.2007)
Cesta zlého činu stvorením a ochrana pred jeho účinkami. (21.03.2007)
„Moje zúčtovanie s ezoterikou“ (05.03.2007)
Modlitba válečníka (31.01.2007)
Afirmace podstaty neboli činu (28.01.2007)
Dikša - reakce (06.01.2007)
Vyrovnání Harické linie (21.12.2006)
Dikša – Modlitba za Jednotu (18.12.2006)
Přímým poznáním je jen vlastní uvědomění člověka (16.12.2006)
Jackalova meditace I (13.12.2006)
Být sám sebou 2 (26.11.2006)
Být sám sebou (1.) (25.11.2006)
Celý člověk (04.10.2006)
Důvěra (03.10.2006)
Obejmout kmen stromu (03.10.2006)
Pohľad na začiatok nášho života - prenatálne obdobie a pôrod (01.09.2006)
Návod i pro Tebe (30.08.2006)
Poznáním toho, co nejste, poznáte sebe sama. (20.08.2006)
Svoboda je zodpovědnost (16.08.2006)
Ne-volba (08.08.2006)
Regresné techniky súčastnosti (27.07.2006)
Rameš Balsekar: koncept - vše je Boží vůle. TO je, jak JE (26.07.2006)
Co mám dělat? (16.07.2006)
Zákon rovnováhy (06.07.2006)
Rozdíl "vzdát se" a "být vzdán" (21.06.2006)
Vzdání se (17.06.2006)
Síla Lásky... (16.06.2006)
Cestou do chrámu (30.05.2006)
Proč ego chce usilovat (23.05.2006)
Mahariši II (12.05.2006)
Život - smrt - život (10.05.2006)
Test inteligence, (aneb vznik a záhyby logiky) (15.04.2006)
Já jsem není nikdy nové (22.03.2006)
Anonymní dopis mého života (18.03.2006)
Tradice Advaita Védanty (09.03.2006)
Anděl (07.03.2006)
UMĚNÍ RYZOSTI - DUCHOVNÍ MOST (28.02.2006)
Temný chrám (17.02.2006)
Srdce (15.02.2006)
Stáří (12.02.2006)
Pokora (10.02.2006)
Čajovna (08.02.2006)
Prostá rozkoš bytí (04.02.2006)
Věčná esence bohyní (20.01.2006)
Nadhled - vědomé čtení (18.01.2006)
Mahariši (16.01.2006)
Oceán (10.01.2006)
Potencionalita (09.01.2006)
Smysl činnosti, smysl života (22.12.2005)
Odvaha vrátit se domů (20.12.2005)
DÉMONE (20.12.2005)
MISTR, MISTR, MISTR (19.12.2005)
Intuice v buddhismu (15.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným XII. (14.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným XI. (12.12.2005)
Konvence a osvobození (06.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným X. (04.12.2005)
Mapování mysli (02.12.2005)
Nelpění (02.12.2005)
Nezajímáte mě, zajímá mě hudba (25.11.2005)
Co Buddha objevil (16.11.2005)
Jean-Pierre Gomez - Přímé pochopení (12.11.2005)
Joshu a snídaně (11.11.2005)
Osvícení (09.11.2005)
PROBUZENÍ - Marta Janssen (25.10.2005)
Meditační víkend “Životní krize” (23.10.2005)
Kurs “speciál” regresní psychoterapie (21.10.2005)
Pokračovací kurs regresní psychoterapie (15.10.2005)
Co nám slibuje ďábel a co nám slibuje Bůh? (13.10.2005)
Proč Daršan (12.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným IX. (11.10.2005)
Realizace JÁ - Šrí Saradamma (08.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VIII. (07.10.2005)
Harmonizace čaker (07.10.2005)
Zmatení jazyků (06.10.2005)
Materialistická propaganda a meč rozlišování (06.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VII. (05.10.2005)
Cayce o sexuální energii (03.10.2005)
Edgar Cayce (02.10.2005)
Zápisky ze žaláře v Readingu (30.09.2005)
Volný (24.09.2005)
Ono nezrozené - jsme tam i bez úsilí? (19.09.2005)
Energie Lásky (16.09.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VI. (15.09.2005)
Orgasmus je (14.09.2005)
Jak najít "pravého" mistra? (13.09.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným V. (11.09.2005)
Nebeská řeč (10.09.2005)
O Šrí Brahmámovi (07.09.2005)
Šrí V. V. Brahmam (03.09.2005)
Duchovní a světské (01.09.2005)
Myšlenky ze satsangů (30.08.2005)
Zážitek Božského Já (29.08.2005)
Jak zahodit zbytečnosti (24.08.2005)
Vrátit mysl Já (21.08.2005)
Setkání s Martou (18.08.2005)
Osamělost (13.08.2005)
Jak jsem potkal Martu (12.08.2005)
Cesta lásky (11.08.2005)
Příběh o zrcadle (reality show) (10.08.2005)
Zen a umění chatařit (09.08.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným IV. (25.07.2005)
Co přináší móda v duchovnosti, aneb o duchovnost v módě (09.07.2005)
Vzor hodný následování? (01.07.2005)
Setkání s Martou ve Zlíně (29.06.2005)
Jak je to s mistry? (22.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným III. (21.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným II. (19.06.2005)
Má cesta za Matkou Meerou (18.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným I. (17.06.2005)
Ego (29.05.2005)
Zase jedna reakce... (12.05.2005)
Duchovní rozvoj a vzdělání (11.05.2005)
Přesmyčky (29.04.2005)
Zlo i dobro (27.04.2005)
Ranní reflexe při čtení internetových zpráv a novinek… (26.04.2005)
Dvanáctero rad proti úzkosti (20.04.2005)
Ideály (15.04.2005)
Ztracený případ (12.04.2005)
Jak se dostat na Cestu (25.03.2005)
Brýle (24.03.2005)
Podvědomí (22.03.2005)
Musíme jít domů (13.03.2005)
Štěstí (04.03.2005)
O hranicích v lidském vědění (25.02.2005)
Dvě tváře inteligence - srdce a rozum (17.02.2005)
Jak se člověk stane hledajícím? (15.02.2005)
Co jsme? (14.02.2005)
Hmota neexistuje... (11.02.2005)
Ráj (08.02.2005)
Vyhnanství (02.02.2005)
Rozum nebo Cit – to je ta otázka... (24.01.2005)
Komentář k článku "Je správné platit za duchovní výtvory?" (23.01.2005)
Je správné platit za duchovní výtvory? (23.01.2005)
Všechno je jinak? (19.01.2005)
Svoboda (12.01.2005)
Vášeň k životu (05.01.2005)
Zrcadla (30.12.2004)
Tělo, emoce a mysl (28.12.2004)
Láska (25.12.2004)
Hledáme sami sebe (24.12.2004)
Duchovní cesta (20.12.2004)
Deprese (17.12.2004)
Dávání darů (15.12.2004)
Svobodná vůle (14.12.2004)
Svatí muži (10.12.2004)
Vůně (08.12.2004)
Naděje (05.12.2004)
Otázky Milindovy (03.12.2004)
Hrajeme si (29.11.2004)
Hledání Boha (21.11.2004)
Otroctví a svoboda (16.11.2004)
Strach (14.11.2004)
Osamělost (26.10.2004)
Pozvánka na seminář (25.10.2004)
[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 1 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihlášený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
05. 11. 2019:

Nekorektní blog Petra Kubáče: "klimatický summit" se stěhuje potřetí, tentokrát do Madridu. Ve Španělsku protesty nehrozí, protože v tomto "demokratickém" státě dostanete za pořádání referenda víc než v Jižní Americe za terorismus a vraždy. Takže letecké palivo přece jen bude spáleno. Pozoruhodná je situace Grety Thurnbergové, protože plout na plachetinici (i miliardářské kevlarové) Atlantikem do Evropy v listopadu je poukázka na smrt v bouři. Proto bude zlý skřítek šetřit CO2 tak, že přijme španělskou pomoc a pojede jejich velkou, železnou (patrně vojenskou) lodí s táákhle velkým naftovým motorem běžícím nepřetžitě během celé (více než) týden trvající cesty...

Celý článek...


01. 11. 2019:

Neviditelný pes: Pirátka Krausová se schází s trestně stíhaným šéfem reklamky JCDecaux Tenzerem, přičemž pirát Michálek se snaží svoji přítelkyni z maléru vytáhnout, což je zcela pochopitelné, důvody jsou zcela jasné, a odskákat to má z důvodů ne zcela pochopitelných Mikuláš Ferjenčík. Takto je to řečeno jazykem prostým.
Akutní případy Piráti zpravidla řeší bonzováním v Bruselu, ale v tomto případě to nepůjde. Musí si to vyřešit sami. Na to mají transparentní celopirátskou diskusi. Božínku… oni mají štěstí, že takové blbosti jsou mimo rozlišovací schopnost lidí, kteří chodí do práce, mají rodinu, řeší děti a složenky a na luštění ptydepe nemají čas. Aférku Krausové a Michálka a Tenzera nebudou voliči vnímat. Tu vnímají ti, kdo je nevolí, stejně to fungue s Babišem...

Celý článek...


31. 10. 2019:

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček: "Co dříve řekl učitel, nebo jiná obecně vážená osobnost, bylo bráno jako jisté měřítko hodnot, obecného vkusu a morálky. Kdo je dnes takovou osobností? Považuje se za ni každý a nazývá se to svobodou. Jsem vždy spíše pobaven, kolik ústavních právníků a politologů se objeví na sociálních sítích v souvislosti s jakýmkoliv právním nebo politickým problémem. Oni neříkají svůj názor, což by jistě bylo možné a vhodné, ale soudí jiné za to, že nesdílejí jejich představu o věci...
...poněkud přehlížíme tu část nenávistných projevů, které signalizují vážnější problémy ve společnosti. Sociální rozdíly nás mohou více ohrozit než nějaké výkřiky omezených hlupáků... Stovky milionů lidí žijí v naprosté chudobě, zatímco pár desítek miliardářů neví, kam s penězi...
"

Celý článek...


28. 10. 2019:

Hudebník Petr Štěpánek: "Bé bé bé, nepozvali nás na Hrad. Bů bů, to se řekneee! Jeden by i zaplakal. Už ale nedodávají, že kdyby je pozvali, pozvání by teatrálně odmítali, případně by zase ze slavnostního aktu demonstrativně odcházeli. Že, Mirko Stojedničko?" ...

Celý článek...


19. 10. 2019:

Komentátor Tomáš Vyoral: "Když se neznámá paní vyjádří na internetu vůči ilegálním imigrantům, nejvyšší státní zůstupce Pavel Zeman je pobouřen a angažuje se. Zatímco když starosta Řeporyjí Pavel Novotný opakovaně na internetu i jinde vyzývá a volá po smrti svých politických oponentů – konkrétních lidí, k močení na jejich hroby a bůhví k čemu, tak soudruh Zeman mlčí. Není hate speech jako hate speech..."

Celý článek...


17. 10. 2019:

Z komentářů na Internetu: "Elán je samozřejmě skandalizován pod trapnou a průhlednou záminkou. Normální lidé si to uvědomují. Dobře také vědí, že útoky např. na Jarka Nohavicu mají úplně stejný důvod - pošpinit člověka, který se nebojí myslet a chovat jinak, než se těm hajzlíkům hodí. Mají smůlu. Mnoho lidí je dávno prohlédlo a doslova jimi pohrdají."

Celý článek: Mediálne potkany reagujú: Klip Elánu “Bulvárne krysy” ich zasiahol presne tam, kde mal


05. 10. 2019:

Ekonomka Markéta Šichtařová: "Ministerstvo práce a sociálních věcí se vytasilo s třicetistránkovou příručkou pro provozovatele takzvaných mikrojeslí. Příručka obsahuje instrukce, jak batolátkům vymýt mozek a udělat jim binec v jejich pohlaví. Nabádá k tomu, aby se během her ‚potíralo rozdělení na muže a ženy‘. Aby se klukům stejně jako holčičkám dávaly panenky a holkám zase autíčka...
Proč stejný druh lidí zbožňuje a hájí Gretu, jejíž loutkovodiči v podstatě vyzývají k diktatuře? Proč stejný typ lidí je ochoten uvažovat o tom, že se (pro začátek) ve školních jídelnách zakáže maso? Proč tihle lidé obyčejně hájí norský Barnevernet a byli by nejraději, kdyby se zavedl i u nás?...
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!