Naše milované lidstvo se pomalu, ale jistě blíží okamžiku zlomu v přijímání, vnímání a práci s informačními toky. Někteří již nějakou chvíli pozorují změnu. Projevuje se roztěkaností a marnou snahou „urovnat si všechno v hlavě“. Nabýt ztracenou jistotu svého vystupování, ať již verbálního, či neverbálního.
Marná práce, přátelé. V tomto případě skutečně platí: někdy méně je více. Na globální úrovni jsou již uvolněny programy pro vědomou komunikaci na úrovni rozšířeného vědomí. Dotýkáme se jich a tím se spouštějí mechanismy – programy – naše osobní. Jsou odnepaměti zabudovány v našich DNA – v naší genetické paměti. Neznamená to, že máme v sobě ohromná data informací. Jsou to jen spouštěcí programy, jež nám přístup k nim umožní.
V okamžiku, kdy se bytost dotkne energií na úrovni rozšířeného vědomí – a to vědomě – prostě chce – tyto programy se dotykem – naší vědomou pozorností věnovanou těmto energiím – tyto programy se nastartují. Začínají se vytvářet nové cesty, aby nám naše touha porozumět, byla splněna. Vyšší bytosti – naše vyšší já (a není jen jedno) s láskou dohlížejí, abychom reakcí na nové talenty – vlohy – dovednosti do nás již jednou vložené a nyní znovu objevované a projevované – příliš nevykolejily.
Možné vyvedení nás z psychické rovnováhy je dáno tím, že budeme součástí a budeme sdílet mnohá vědomí. Jako bychom vnímali mnoho různorodých a mnohdy až protikladných myšlenkových pochodů. Ano, je to přesně tak. Naším prvořadým úkolem je pomalu, každý svým tempem, sledovat jednotlivé myšlenkové toky. Zpočátku. Později pak budeme moci sledovat vše najednou a přitom nás nic nesvede s naší myšlenkové linie.
V minulosti tato informace o schopnosti člověka nám byla již dána ve Védách – zde jste na ni mohli narazit – pokud byla určena konkrétně pro vás – zapamatovali a nyní se hodí: Člověk je schopen komunikovat současně na 8 úrovních najednou. Nyní se o tom máme možnost přesvědčit v praxi.
Je to vskutku pro nás složité. Vězte, že jen dočasně. Je to jen otázka cviku a opět: přijetí nového stavu bytí – bytí ve vševědomí.
Před nedávnem jsem si udělala takovouto poznámku a teď se hodí:
„V prostředí lásky nemá neláska místo. Láska přitahuje lásku. Místo v našem srdci je plné lásky a přitahuje ji. Jen tento mechanismus spustit vědomě. Hledáme něco, co už dávno máme. Naše okolí je toho jen duálním vyjádřením.
Otevřeme oči a vnímejme – vizme – ciťme.“
Neobávejme se - změny jsou vždy k lepšímu
