Koronavirus se může stát příležitostí ke změně našich postojů a chování. Mnohé z nás donutil zpomalit a zamyslet se, jestli směřování společnosti i naše osobní je opravdu to "pravé ořechové". A hlavně, jestli tuto nabídku využijeme, nebo promarníme.

Musím se přiznat, že jsem byl naivní. V roce 1989 jsem doufal, že po 40 letech "bloudění po poušti" využijeme k cestě do "země zaslíbené". Bohužel, "plné hrnce" se pro nás staly vizí, za kterou jsme se vydali do ještě větší pouště a otroctví. A bylo nám vsugerováno, že toto otroctví je svoboda a ráj, po kterém jsme toužili, že jsme tím více lidmi, čím více máme peněz a majetku. Nevyužitá příležitost...

Byl jsem naivní, když jsem očekával, že by nás rok 2012 mohl nasměrovat lepším směrem. Konec světa, jak jej známe? No vlastně ano, konec světa, jak jsme jej znali už nastal. Nebyl to prudký zlom ze dne na den, ale ze světa, jak jsme jej znali toho moc nezbylo. Vzdali jsme se soběstačnosti, naučili se naslouchat a věřit reklamním mantrám, jednu bezduchou a nenávistnou ideologii jsme vyměnili za jinou, stejně bezduchou a nenávistnou. Místo toho, abychom se stali lidmi, jsou z nás "voliči", "spotřebitelé" a manipulovatelné davy. Vyměnili jsme jedny nepřátele ("imperialisty") za jiné (Čínu, Rusko). Další nevyužitá příležitost...

Ano, nepopírám, že je v obchodech více zboží, že tu máme zahraniční hypermarkety, že můžeme cestovat do zahraničí. Ale žijeme v klidu a pohodě? Nebo se honíme za novými a novými majetky, výrobky které vydrží čím dál tím kratší dobu, vidinami exotické dovolené? Až nás koronavir donutil "sedět doma na zadku" a najít si čas k zamyšlení. A některé možná i k naslouchání své duši.

Asi jsem stále naivní, ale pořád věřím a doufám, že nabízené příležitosti jednou využijeme. Třeba teď, kdy nám "koroňáček" ukázal, že jablka není nutné vozit přes půl světa, když jabloně rostou i u nás. Že cibule nemusí být z Polska, ale může vyrůst i na naší vlastní zahrádce. Že země, která byla v potravinách soběstačná, by se takovou měla opět stát. A hlavně, že prodat duši za peníze není dobrý obchod. A třeba budeme ochotní naslouchat i staré indiánské moudrosti: