Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 15. 01. 2021     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
G. B. Stern:
Jak optimisté, tak pesimisté jsou přínosem pro společnost. Optimisté vynalezli letadlo, pesimisté padák.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2622x)
Co nás provází
(29. 01. 2018, 2487x)
Zaměření se na odpuštění
(15. 02. 2018, 2127x)
Oddělení zrna od plev
(13. 07. 2018, 2094x)
Sto jedna dní
(27. 02. 2018, 2076x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Sebepoznání

* O reinkarnaci


J.J.Šalomoun - Sebepoznání - 27. 03. 2007 (4186 přečtení)

Motto:
Pro mne je ostatně představa/konstrukt reinkarnace pramálo oduševnělá, připadá mi příliš dualistická, všední, hmotařská, kauzalistická, mechanistická, ušmudlaná, utahaná a modlářská, neduchovní. Chci svátečnější, povznášející, prostě trans-transcendentní.


Výše uvedené zaznělo v jedné diskusi na internetu. Je to odvážné prohlášení. Zračí se v něm touha po sebepřesažení, nikoliv po sebepotvrzení. A to je velmi vzácné. Pociťuji zde však jedno ale. To kdyby tu nebylo, nebylo by tu ani toto noční rozjímání.

Následné úvahy nechť jsou však vnímány na pozadí toho, že jejich autor, aspoň si to myslí, není v rozporu s úvodním prohlášením, i když to tak následně může vypadat.

Žijeme ve světě, kde platí poměrně známé a predikovatelné zákony. Těmto zákonům jsme jakožto projevené živé bytosti podřízeni. Jsou popsány fyzikálně třeba jako gravitace, zrychlení, hmotnost, akce a reakce - na tzv. duchovní úrovni vnímány jako zákony příčiny a následku - atd. Pro zjednodušení o nich budu dále mluvit jako o zákonech tíže. O síle těchto zákonů a jejich konzistenci se přesvědčujeme každý den, každým nádechem a výdechem. Máme sice sny, kde tíže světa není tak silná, ale přesto, budeme-li ve svém snění pozorní, jsme i zde, v říši tvořivé imaginace, těmto zákonům podřízení. Dopadají na nás zdálky a zmatečně, ale jsou tam. A tak i když prolétáme celou noc, stejně nakonec přistaneme, nebo se prostě probudíme. Můžeme také vzlétnout v naší tvorbě, v našich úvahách a postojích. I zde se stáváme méně podřízenými zákonům tíže, ale i zde jsou tyto zákony pokaždé připraveny, obejmout nás svým mocným sevřením. A tak to je dokud žijeme v konceptu času.

Smrt je obecně vnímána jako zásadní předěl, přerod, ukončení a bývá zde kalkulováno s jakousi automatickou transcendencí. Myslím si a vnímám to jako žitý fakt, že to, čemu říkáme smrt, není nic natolik zásadního, co by nás jaksi samo dostalo někam mimo tyto zákony. Tendence mysli mají svou velkou sílu a nejsou závislé na žádném těle a tak si v toku času, ke kterému tak přilnuly, najdou opět cestu do projevu. To co se děje při míchání nového guláše, zda je to on, co byl, či zda je to někdo jiný, může člověk ochutnat například tím, že si vzpomene na to, čím a kým byl, když mu byly třeba čtyři roky. Ačkoliv nemá s tím čtyřletým človíčkem vůbec nic společného, jedinou buňku v těle, myšlenkové pochody, osobnost, dovednosti – to vše je úplně jiné než nyní -, přesto v klidu prohlásí; to jsem já, to jsou mé vzpomínky. Pátráme-li opravdově v tomto zpětněběžném časoproudu, zjistíme, že jsme za tu dobu stihli mockrát reinkarnovat a neměli jsme s tím žádný problém. To co drží tu neuchopitelnou identitu po hromadě a hraje si na já, je velké tajemství. Ale rozhodně to není naše osobnost natož tělo, to vše se totiž také radikálně mění i během toho, čemu říkáme jeden život. Ještě radikálnější ukázkou může být snění. V něm se můžeme proměnit v někoho nebo dokonce něco, úplně odlišného od toho, čím se zdáme nyní a opět v klidu prohlašujeme, že jsme to byli my. Jak dlouho trvala a jak záhadná byla ona reinkarnace? Jeden nádech, svět zmizí a naše já na sebe bere podobu bájného rytíře, čaroděje, zvířete.

A proto si myslím, že dokud nedokážeme transcendovat naše žití v tomto projevu, v tomto okamžiku, žádná smrt to za nás nevyřeší a stále bude to mechanistické, ušmudlané a kauzalistické plynutí cyklů. Toto plynutí je totiž součástí té transcendence, je tím, co je samo sebou hledáno, je svou vlastní transcendencí. Jedině tímto poznáním může bytost prožít něco svátečnějšího než onu ušmudlanou kauzalitu. Věřím, že lidský duch je schopen zákony tíže transcendovat a vymanit sebe sama z jejich působení, i když „z venku“ se jaksi nic nemění. Svět se svou gravitací a mechanistickou utahaností nikam nezmizí, jen se kamsi ztratí ten, jenž byl spoután uvnitř. Do doby, dokud tak neučiní, nevidím na tom, čemu se říká reinkarnace nic podivného – je to stejné plynutí okamžiku, jaké zažíváme nyní. Jsou listy na stromech, které každé jaro vyráží z hlubin stromu, jinými listy než ty loňské? Spousta těch spadlých listů zetlela přímo u jeho kořenů a stávají se znovu stromem, znova jarními listy. Další se stanou součástí jiných stromů, nebo je vítr odfoukne dál a dřív nebo později se stanou součástí jiného těla. Je to cyklus, ve kterém se nic tak velkého jako Smrt, neděje. Nic samo netranscenduje tou změnou a vše projeveného je jí podřízeno. Za tu dobu stvoření jsme dokonce doslova vším tím kolem, protože vše se spolu už tolikrát promíchalo, pospojovalo, a přesto tvrdíme – to jsem já a toto jsi ty. Proto je daleko zajímavější pátrání po tom, kdo tu kam inkarnuje, než po způsobu a možnosti reinkarnace samotné. Inkarnuje ten samý, kdo tu teď vnímá, píše a tvrdí, že se narodil, rostl, vyvíjel a že jde od někud někam, protože nikdo jiný to být nemůže. Je snad hloubka a kvalita mého vnímání pocitu já jiná než to samé pociťování kohokoliv jiného? Zde je cesta ke skutečné transformaci a transcendenci.

Takže budu-li chtít tvrdit, že zde není nikdo, kdo by mohl jakkoliv inkarnovat, protože lidská duše je jen jiskrou boží, musím si také přiznat, že zde není ani nikdo, kdo by mohl psát tyto řádky. A jestli tu není ten, tak tu nemůže být ani ten, co je čte. Půjdeme-li totiž po stopách onoho neviditelného hráče, zjišťujeme na konec v úžasu, že nikdo takový, kdo by mohl opravdu říci – to jsem já - není k nalezení. Nikdo ho ještě nikdy nenašel, a přesto ho všichni prožíváme.

Jan J. Šalomoun

PS:  Toto rozjímání vzniklo původně jako dopis autorovi motta. Jelikož se však zdá, že tvoří konzistentní celek i jako samostatné pojednání, uveřejňuji ho i zde.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Snění (08.01.2008)
Podzimní equinox (24.09.2007)
Zapomnění (20.08.2007)
O reinkarnaci podruhé (10.08.2007)
A je to. (12.06.2007)
Drogy na duchovní cestě II. (30.12.2006)
Křik vran prý utichá, až když vrány odlétnou. (09.12.2006)
Sny a jejich poselství (20.09.2006)
Drogy na duchovní cestě (22.08.2006)
[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 14 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
16. 11. 2020:

Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala...
"

Celý článek...


03. 11. 2020:

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."

Celý článek...


01. 11. 2020:

Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Celý článek...


27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!