Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 28. 10. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Paul Kingsnorth :
Obávat se, že po kolapsu současné civilizace se dostanou k moci psychopaté, je omyl. Ti nám už přece dávno vládnou!

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2875x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2813x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2802x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2473x)
Mayský sněm promlouvá
(15. 11. 2017, 2431x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2391x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Duchovno

* O smrti


Jari - Duchovno - 13. 02. 2009 (4281 přečtení)

Jsem fascinován smrtí, okamžikem, prožitkem, který čeká každého z nás. A protože je to událost která se uskuteční jen jednou, myslím tím v kontextu našeho současného žití, přemýšlím jak to nejlépe zařídit tak,aby se to stalo velkolepou oslavou života


Jak si smrti co nejvíce užít. Vím že o tom hodně náboženství pojednává a existují postupy jak toho dosáhnout. Zásadním předpokladem je udržet si vědomí, nepodlehnout strachu a panice, být dostatečně skromný i odvážný. Nakonec je to dáma nesmírně spravedlivá a dokonalá, protože smazává dosažené úrovně jak materiální tak inteligenční a žebrák i král jsou si bezezbytku rovni. To jen lidé kteří nesmírně lpí na něčem tak pomíjivém jako jsou úspěchy a statky dosažené v tomto bytí si staví nákladné náhrobky a zařizují velkolepé oslavy svého odchodu. Je to více méně oslava těla které je prostě jen hmotou a náplně počítače, kterému říkáme mozek. Oslavujeme obrazy v hlavě.

Můžeme zažít smrt, prožitek smrti za svého život?. Já se domnívám že ano, pokud se dostaneme do blízkosti duše, toho co jsme. Pokud se vytratí význam a důležitost světských matérií. Potom prožíváme, i když ne v tak intenzivní míře, skutečný prožitek smrti. Něco takového čím jednou projdeme ještě jednou. Smrt je jako chrám do kterého něco vnášíme. Můžeme vnášet svůj strach, svou bolest, svůj vzdor, svou zvědavost, svou hloupost a necitlivost. V tomto chrámu se láme chleba. Něco jako poslední soud který je naprosto vulgárně definován církví. Poslední soud není o soudcích, je o promítnutí celého života a o pochopení toho čím jsme prošli. Tam se asi rozhodujeme co potřebujeme prožít, zopakovat, napravit. Pokud víme že jsme někomu ublížili tak víme že existuje omluva, nebo čin který vyrovná vzniklou nerovnováhu. Je dobré vědět že neubližujeme někomu, ubližujeme sobě, protože duše druhého člověka je ve své esenci stejná jako je ta naše. Narodit se chudým lidem, narodit se do tíživých podmínek se jeví jako snazší cesta k pochopení. Bohatství a sláva je přece jenom břímě pokud jej bereme tak že je dočasné, podléhá ztrátě. Chudý člověk má přece jenom větší chuť k jídlu než člověk přesycený, mnich v celibátu má intenzivnější touhy než urostlý playboy a člověk vysušený pouští považuje vodu za božský nápoj. Samozřejmě na bohatství a úspěchu vůbec nezáleží pokud člověk žije vědomě a s určitým zdravým nadhledem. Bohatství není příčinou.

Smrt neexistuje jako temná postava zahalená kápí s kosou v ruce. Je to jen symbolické a mysli srozumitelné vyjádření této skutečnosti. Smrt je více jiný prostor, je to zpovědnice, pohodlné kino, milý a chápající učitel za stolem, posvátné místo a útočiště duše. Je to jako bychom prošli stěnou která nás svleče z těla a všech věcí které patří tomuto světu a na druhé straně pokračuje to co je věčné.

Mnoho náboženství se věnuje kultu smrti v uctívání a respektu. Ano, stojíme tváří v tvář něčemu co má nad námi absolutní moc. A smrt je dle mého vnímání i nástroj kterým Bůh loví z vody rybky kterým prožitek života již nepřináší žádný přínos. Naprosto chápu lidi kteří se rozhodnou spáchat sebevraždu, jejich motiv. Oni prostě berou své prožívání jako naprosté utrpení, temný žalář a právě sebevražda je vykopnutím dveří vězení. Jako by vás to přestalo bavit sedět zavřený a tak jste nahlásili službě že prostě odcházíte. Berou si svobodu, kterou nedokážou sami získat.

Oblast která se nachází za přechodem je fanaticky zneužívána mnoha náboženstvími které si usurpují právo rozhodovat co by měl člověk po smrti prožívat a za jakých podmínek. Je to nesmírně hloupé, všichni jsou vítáni a milováni jakmile projdou oponou a naopak ten který supluje Boha a šlape po svobodné vůli zůstane i nadále v krunýři ega a necitlivosti. Ale to je můj názor, nebo to jak to cítím.

Traduje se, že člověk v okamžiku orgasmu na chvíli zemře, na zlomek času. Samozřejmě že je stále živý ale na chvíli odletí za oponu, není si vědom sám sebe, je ponořen v absolutním prožitku. Sexuální energie je nesmírně silná a smrt je prostě sexy. Je tam podobná intenzita a podobná fascinující chuť.

Mnoho mladých lidí vyznává kult smrti. Mají černé nalíčení, černé vlasy, nechávají se fotit na hrobech, fascinuje je sebevražda a krev. I když mnoho z nic nechápe pravou podstatu toho co dělají je to svým způsobem stesk po světě po smrti, po světě před zrozením. Odpor proti prožívání tohoto světa který je pro mnoho lidí sešněrovaný, dominantní a neinspirující. Tento trend vzývá a uctívá smrt jako milosrdnou sestru, která jediná má tu moc změnit stav věcí. Smrt je nám velmi nablízku a v podstatě stačí tak málo abychom opustili své tělo. Náhoda, neštěstí, osud, vlastní záměr. Vlastně jsme jen podmíněně živí. Pokud to dobře chápeme jsme více v oblasti za oponou než na tomto světě. Tady jsme jen kapka která byla vymrštěna a bezpečně padá dolů. Bojíme se jí protože se křečovitě držíme svých jistot, které jsou dočasné. Od okamžiku narození již umíráme. Pokud se máme přestat bát měli bychom se dostat alespoň částečně do oblastí, které se rozprostírají mimo náš svět. Protože to, co jsme, je duše dočasně navázaná na hmotu, hmota nic neznamená, nepřenáší se. Vždy zůstane v této realizaci. Říkáme-li že umíráme, poté to znamená jen že opouštíme hmotu která zde byla před námi a bude po nás. Jaký by mělo význam tahat ji do jiných prostor ? I staré auto můžete mít zaparkované ve dvoře nebo ho odvést do vrakoviště. Ale používat ho už nebudete.

Chápu že i já mohu zemřít pokud tu nebudu mít co dělat. Proč plýtvat časem ? Ale život bych si nevzal protože v mém případě by to nemělo žádný smysl. Tím chci říct že duše je někde zavěšená v prostoru variant a varianty samotné se mění, mizí a vznikají. Nevím co nás učí. Co je to intuice. Někdo řekne Bůh, já myslím že inteligence a moudrost je provázána s někým kdo tuto inteligenci nabyl a intuičním kanálem ji předává dál. Anděl strážný, realizovaní mistři, Ježíš, Budha. Oni nejsou absolutní vyjádření všehomíru, jsou generátorem našich probíhajících změn.

Musím říct že je mně nesmírně líto lidí kteří umírají ve sterilních nemocnicích, nepotřební a zbyteční. Smrt má být oslava, mystický zážitek a člověk má být připraven nebo připravován pokud se smrti stále bojí. Protože život je prostě dřina. Je smutné že je dnešní necitlivá společnost výhradně orientovaná na výkon a úspěch a tak se odcizila tomuto úžasnému zážitku. Já jsem více než připraven asistovat mým rodičům a blízkým, všem kteří o to požádají a udělat jim ze smrti velkolepou oslavu. Půjdu chvíli i s nimi, ruku v ruce, do posvátného chrámu a tam se s nimi rozloučím s úsměvem a objetím. Každý z nás si zaslouží lásku a úctu k tomu co jsme vykonali, k naší cestě a společné touze.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Ještě jednou Důvěra 3. (19.08.2010)
Ještě jednou Důvěra 2. (18.08.2010)
Ještě jednou Důvěra 1. (17.08.2010)
Zrcadlení (09.07.2009)
Maják (05.07.2009)
Pláž (28.06.2009)
Ježíš (21.06.2009)
Drogy (17.06.2009)
Pán (06.06.2009)
Co sebevraždy? (03.06.2009)
Končiny (30.05.2009)
Desatero (21.05.2009)
Život (04.03.2009)
Úrovně (21.02.2009)
Údolí stínů (17.02.2009)
Změny (25.01.2009)
Přirozenost (10.01.2009)
Důvěra (24.12.2008)
Sen (13.12.2008)
Motivace (23.11.2008)
Rozchody (07.01.2005)
Věříš v Boha? (28.09.2004)
Splynutí (27.08.2004)
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 16 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...


26. 10. 2020:

Zdeněk Troška: "...budou dělat haury do chvíle, než jim zemře (na covid pozn.red.) někdo blízký, někdo, koho měli rádi. Mám pocit, že snad nesledují televizi a nevidí záběry ze všech států světa, kde je to stejné, ne-li horší. Musím chránit sebe a své blízké, to je přece moje povinnost a nějaké frajerské pózy nejsou namístě. Stejně mi vadí to věčné fňukání, že nebudou mít na nájem, na jídlo, na toto a tamto, že jsou finančně úplně na dně – ale hned jak se v červenci rozvolnilo, na 105 tisíc Čechů vyrazilo do Chorvatska k moři. A na to peníze najednou měli?..."

Celý článek...


25. 10. 2020:

Exsenátor Jan Veleba: " V nadcházejícím týdnu jde v podstatě o všechno a pokud se nezklidní situace ve společnosti a na postu ministra zdravotnictví se rychle neobjeví kvalitní osobnost, pak opoziční demoblok a mediotelevizní žumpa ČT využijí všech prostředků k likvidaci vládnoucího hnutí, speciálně premiéra Andreje Babiše. Pokud by se jim to podařilo, tak tato společnost končí...
Naše společnost je nemocná, ztratila se slušnost, ztratila se elementární úcta k jakýmkoliv hodnotám, ztratil se stud. Nenajdete normální slušnou diskusi, názor proti názoru, najdete jenom urážky, zesměšňování a útoky...
"

Celý článek...


25. 10. 2020:

Sociolog Petr Hampl: "Epidemii si nemůže řešit každý sám. Výsledek je závislý na spolupráci. Jenže jsme v situaci, kdy se lidem lže téměř neustále a téměř o všem. O migraci, dluzích, Evropské unii, školství, mezi- národních smlouvách a čemkoliv jiném vás napadne...
Být ekonomickou celebritou – to dnes znamená, že dobře vypadáte, máte kontakty v médiích, a dokolečka opakujete, že řešením všeho je snížení daní pro bohaté, snížení státních výdajů a deregulace. To se naučíte za dvě minuty. K tomu nepotřebujete číst složité studie v cizích jazycích...
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!