Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 21. 10. 2019     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Thúkidides:
Impérium se nakonec stává chorobou. Právě ta zabila Athénskou demokracii.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Nežijte ve lži
(20. 11. 2016, 2676x)
Hodiny odbíjejí
(30. 12. 2016, 2664x)
Mayský sněm
(07. 01. 2017, 2605x)
Jako v pohádkách…
(07. 12. 2016, 2520x)
Mayská rada
(14. 02. 2017, 2437x)
Upozornění
(28. 11. 2016, 2386x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
 
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
 

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Sebepoznání

* Odvaha vrátit se domů


Válek Roman - Sebepoznání - 20. 12. 2005 (5068 přečtení)

Z čeho mají lidé strach? Ze svých vlastních myšlenek a představ. Když najdeme odvahu vrátit se tam, odkud jsme přišli, zjistíme, že už nemusíme mít z ničeho strach.

V buddhismu se často mluví o tzv. čisté mysli. Mít čistou mysl. Ale co to je čistá mysl? Někdo si pod tím představuje mysl zbavenou myšlenek. Ale myšlenek není třeba se zbavovat. Jde jen o to nemít jimi mysl zcela zamořenou. Když cvičíme zazen, naše myšlení se uklidňuje, nedochází ale k úplnému zastavení myšlení. Kdybychom se snažili zastavit myšlení, vyvíjeli bychom jakousi idealistickou aktivitu a o to v buddhismu nejde. Myšlení je součástí normálního stavu těla a mysli. Je součástí našeho života. Takže co se v buddhismu myslí pod pojmem "čistá mysl"? Jde o mysl, která není posedlá nějakými neodbytnými myšlenkami. Ale mistr Dogen tento termín prakticky nikdy nepoužíval, nikdy jsem na tento termín u Dogena nenarazil. Je to proto, že Dogen zdůrazňoval, jak je mysl a tělo vlastně součástí jednoho neoddělitelného celku. V tom byl nesmírně moderní. Zazen znamená pracovat současně s tělem a myslí, být aktivní současně fyzicky i mentálně - v zazenu se tělo jaksi smiřuje s myslí a mysl s tělem, vlastně jim dochází, že se bez sebe nemohou obejít, a tak si přestanou překážet. A tato harmonie těla a mysli je totéž co znovunabytí normálního stavu těla a mysli. 

Takže když je naše mysl zahlcená myšlenkami, pohybujeme se v jakémsi vymyšleném světě a nejsme v kontaktu s realitou. Někdy schválně utíkáme před realitou do našeho fantastického světa. Někteří lidé žijí téměř výhradně ve svém fantastickém světě, ať už je to svět politiky, sexu, duchovního učení nebo vědy. Jakoby mimochodem chodí, sedí, jedí, pijí, vyměšují, jako by byli náměsíční. Nevnímají moc okolí, leda že to okolí s nimi taky sdílí ten jejich fantastický svět. Jedna rocková kapela se jmenovala Talking Heads, Mluvící hlavy. To je narážka na lidi, kteří v televizi o něčem bez přestání blábolí, aniž by si uvědomovali, co nebo kdo jsou ve skutečnosti. 

Proč lidé utíkají od reality? Teď mě napadá, že tzv. reality show není vůbec "reality show". Není to ukázka života ve skutečnosti, ale ukázka života ve fantazii. Nikdy jsem se moc na reality show nedíval, ale co jsem viděl, nezdálo se mi, že by tam kdokoliv z těch aktéru třeba řekl: "Hele, mám modrý kartáček na zuby. Jakou barvu má tvůj kartáček?" Nebo: "Moje postel je dost velká a měkká, dobře se v ní spí." Místo toho tam řešili, proč brečí Honza a proč Jindra nespí s Vaškem a koho pomlouvala Hanka. U toho srkají limonádu, jedí sušenky, a přitom jsou uplně mimo realitu. 

Lidé se nezajímají o skutečnost, protože prakticky nevědí, co to je. Tak se radši pořád potácejí ve světě fantazie. Až na to, že tomu světu říkají realismus. "Víš, přemýšlím o důležitých věcech, o nové přítelkyni, o novém autě a o tom, jaké si pořídit domácí kino. Jsem realista, žádný snílek..." A idealisté říkají:"Ty jsi ale hlupák, měl bys meditovat, to pak dosáhneš osvícení, budeš osvobozen a budeš v pohodě. To je teprve bomba!"  Ale v obou případech jde o fantazii a únik před realitou, před skutečností takovou, jaká je, než ji začneme zpracovávat a dávat jí jména. Nikomu se nelíbí být nahý, neoznámkovaný, nepopsaný a naprosto obyčejný. To je to poslední, co by někoho zajímalo, včetně buddhistů, jogínů nebo křesťanů. Všichni chtějí být někde, někým, ale skoro nikoho nezajímá skutečnost sama v tomto okamžiku. Kdo je jako Maharshi, kdo je jako Buddha, kdo je osvícený a kdo ne? To jsou legrační představy. Takhle se baví snad jen děti v mateřské školce. Na něco si hrajou, protože jen tak být sami sebou jim připadá nudné.

Kdybychom věděli, jaká je skutečnost opravdu, což je stav, který zažíváme v zazenu a tento stav se pak automaticky objevuje v našem každodenním životě, zajímala by nás a vyhledávali bychom ji. Lidé říkají, že mají strach z toho a onoho, ale ve skutečnost mají strach ze svých vlastních myšlenek a představ. Sedím tak na zafu před bílou zdí a protože nemám zrovna co na práci, tak mě napadá, z čeho bych tak mohl mít strach. Koukám na zeď přede mnou a nic mě nenapadá. V jednom komentáři někdo napsal, že jsem daleko od zenu. Ha! Konečně něco, z čeho bych mohl mít strach. Tak si představuju, jak jsem daleko od zenu. Jsem tady v ložnici a vedle je kuchyň. Co když je zen v kuchyni? Ale co když je mnohem dál? Třeba někde na ulici? Nebo až v Malešicích? Tak se začnu třást hrůzou, že ten zen je tak daleko. Ale když se nad tím zamyslíme, tak se celý tento pocit strachu s myšlenkami, které ho doprovázejí, odehrává někde v naší mysli a nemá nic společného s realitou. Prostě tady sedím na zafu a nic si o sobě nemyslím. Necítím ani nadšení, ani zklamání, jen sedím, dýchám a cítím se dobře. Ve skutečnost ani nemůžu říct, že já se cítím dobře, protože to "já" nelze nijak identifikovat. Takže něco se cítí dobře. Ale když chceme to "něco" identifikovat, tak ho taky nemůžeme najít, takže snad jedině říct, že vesmír se cítí dobře. Jenže taky bychom museli analyzovat, co to je "cítí" a co to je "dobře". Všechno jsou to jenom myšlenky. Realitě jsou ukradené.

Kdyby lidé věděli, jak je realita nezávislá na lidských názorech, jak nemá strach ani obsese, všichni by ji hned chtěli. Ne že by se pak zcela vzdali sexu nebo politických úvah nebo náboženství, ale realitu by považovali za něco, co je ústřední a co je určující pro všechny další aktivity. Většina nábožensky orientovaných lidí hledá Boha nebo osvícení. Blouzní kdesi v ideálním světě, který je velice maličký a vejde se do pár čtverečných centimetrů lidského mozku. Tam si představují Boha nebo osvícení. Přitom by to měli dělat obráceně, nehledat Boha a osvícení, ale nechat - dovolte mi, abych ty termíny nahradil slovem "skutečnost" - nechat skutečnost zazářit v tomto okamžiku  a na tomto místě. To je ani ve snu nenapadne.

Lidé se nebojí svého pravého já, lidé se bojí umělého já, což je představa, kterou si o sobě vytvořili. A tento strach není nic jiného než nejrůznější myšlenky. Co když mě opustí přítelkyně? Budu se cítit opuštěný? A když jsou bez přítelkyně, cítí se opravdu opuštění. Ale oni nejsou opuštění, oni si velice živě představují, jak jsou opuštění. Oni se vlastně bojí, že jim bude v budoucnu smutno. Vlastně by jim teď nemuselo být smutno, ale ta představa, jak jim v budoucnu bude strašně smutno, je přivádí k zoufalství. Protože nějakou hodinu dvě to určitě bez přítelkyně každý vydrží. Ale ta představa, že už s ní nebudete nikdy v tom vášnivém objetí! To je na sebevraždu. Možná byste bez ní vydrželi i měsíc, měsíc byste se radovali, protože byste věděli, že přítelkyně zase přijede odněkud z daleka a skočí vám kolem krku. Ale protože si to neumíte představit, protože si pod pojmem realita představujete, a to je opravdu legrační, představujete, jak sedíte sami někde doma večer co večer a přítelkyně už nikdy nepřijde, této představě říkáte realita a propadáte hroznému smutku. Takže vaše opuštěnost není opuštěnost, ale totální odlet do světa fantazie, do světa, kde bývalé přítelkyně už nikdy nepříjdou. Jste posedlí těmito obrazy a ničí vás to. Přitom 90 %procent času, který s takovou přítelkyní zažíváte, je úplně obyčejný život. Nezažíváte s partnerem žádnou extázi, jen je vám spolu dobře, tu a tam možná nějaký orgasmus,  ale bez toho se dá vydržet nebo k tomu nepotřebujete partnera. Ačkoliv je nám s partnerkou většinou prostě dobře, spíše normálně nebo taky otravně, je nám úžasně, když si představíme, že nás někdo má rád. A to je opět blud a fantazmagorie.

Jak se to, že vás má někdo rád, vlastně projevuje? Usměje se na vás. Dobře, ale to se na vás usměje i prodavačka v tabáku. Pohladí vás po vlasech. No dovolte, nejste snad dítě! Sex, to už jsme probrali. Popovídáte si o svých starostech. Ale to můžete s přáteli. V čem tedy ta láska partnerky spočívá? Většinou jen v tom, že si tu lásku představujete. To vás hřeje. To že vám partnerka zrovna skočila kolem krku vás trochu vylekalo... Pravou lásku můžeme prožívat s přáteli, s příbuznými, s lidmi na ulici, s kolegy v práci, kdykoliv se k někomu chováme laskavě a pozorně. To je láska. Nejsou to představy v hlavě, ale skutečné činy. 

Když překonáme strach ze samoty, protože přicházíme na to, že samota je výmysl a nesmysl, můžeme mluvit o strachu ze smrti nebo z bolesti. Ale to jsou pořád jen samé fantazie a žádná skutečnost. V životě jsem měl dvě autonehody a u žádné jsem nepocítil ani na moment strach. V prvním případě není divu, auto jelo rychlostí asi 2 km za hodinu křižovatkou a najednou do mě narazilo jiné auto. To jsem strach neměl, byla to jen rána a pokroucené plechy. Ta druhá nehoda se odehrála v o dost větší rychlosti na náledí. Dostal jsem hodiny a jak jsem je dostal, jediné, co mě napadlo, byl vztek na sebe sama, asi sekundu jsem si nadával, že rozbiju auto a že to je zbytečné, protože jsem na tom ledě jel moc rychle. V dalším momentě už ale na nadávky a lítost nebyl čas. Auto se se mnou roztočilo a já akorát čekal ránu. Nebyl vůbec žádný čas na strach. Taková intenzivní  akce tady a teď je tak pohlcující, tak vás to vtáhne do děje, že na nějaký strach není pomyšlení. Myslím, že kdyby se před vámi v džungli najednou vynořila anakonda, taky byste neměli strach. Ten adrenalin by vám jen vlil do těla spoustu energie, abyste okamžitě utekli. Takové silné momenty jsou pro většinu lidí jediné chvíle, kdy nejsou ve světě ideálů a fantazií, ale opravdu plně angažovaní ve skutečnosti.

Kdyby lidé věděli, že skutečnost je něco, co máme pořád k dispozici a že to je ten "nejvyšší stav buddhovství", přestali by fantazírovat, a místo toho by plně žili v přítomnosti, víceméně v klidu, aniž by se snažili ze sebe udělat něco, co nejsou, a aniž by hledali něco, co nikdy najít nemůžou, protože to neexistuje.

Skutečnost nemusí být nutně něco skvělého, ale taky to není nic skličujícího. Jedna z nejlepších věcí, kterou objevíme, když se vrátíme do skutečnosti, je, že můžeme dýchat. To, že můžeme dýchat, oceníme prakticky jenom tehdy, když jsme probuzení ve skutečnosti. A když oceníme možnost dýchání, taky oceníme to, že můžeme jíst a pít. Oceníme možnost chodit a otáčet hlavou. Oceníme možnost zavřít oči a otevřít oči. Oceníme možnost zapálit svíčku nebo lehnout si do postele a spát. Když pak potkáte nějakého milého člověka a budete ho držet za ruku, budete mít pocit, že se děje něco velkého. Něco nepopsatelně čistého a hřejivého. Ale k tomu, abychom tyto věci mohli prožít, potřebujeme odvahu vrátit se do svého původního domova ve vesmíru.     

     

 

 

                 

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Disharmonie duše a ega (20.06.2013)
Mgr. Vladimír Červenák, etikoterapeut: Nenávisť (19.01.2013)
Čelit stresu a depresi (11.01.2011)
Vyprávění o tom, jak v praxi vypadá nebdělost (04.02.2009)
Naše třináctá komnata (15.01.2009)
O Pravidlech (a trochu o sexu) (27.10.2008)
Je náš svět božský nebo ne? (26.09.2008)
O vnější autoritě a důvěře v sebe (29.07.2008)
Základní zákony Universa (08.02.2008)
Instinkt Intelekt Inteligence Intuice - v čem jsme kdo kdy In (07.01.2008)
Rodinné konstelace v kontextu alternativní religiozity a psychoterapie (10.12.2007)
ARUNÁČALA a optika jedince (03.12.2007)
Terapie tmou (03.11.2007)
O štěstí, o Bohu i jiných slovech (29.10.2007)
Nebe plné hvězd (28.07.2007)
Cíl života (17.07.2007)
Vznikání bez tvaru - Plamen pravdy (14.07.2007)
Bůh nepochází z času (05.07.2007)
Otevřené tajemství (26.06.2007)
Štěstí a touha (24.06.2007)
Šabkarova pieseň o dvoch pravdách (17.05.2007)
Poznávám se a znalost sama mě mění (16.05.2007)
Ako vítame v rodine nového človiečika? (25.04.2007)
Prečo je nelogické požadovať hmatateľné dôkazy o existencii duchovna? (24.04.2007)
Míľniky na duchovnej ceste Mirceu Eliadeho (07.04.2007)
Ako najlepšie poznať seba samého? (03.04.2007)
Cesta zlého činu stvorením a ochrana pred jeho účinkami. (21.03.2007)
„Moje zúčtovanie s ezoterikou“ (05.03.2007)
Modlitba válečníka (31.01.2007)
Afirmace podstaty neboli činu (28.01.2007)
Dikša - reakce (06.01.2007)
Vyrovnání Harické linie (21.12.2006)
Dikša – Modlitba za Jednotu (18.12.2006)
Přímým poznáním je jen vlastní uvědomění člověka (16.12.2006)
Jackalova meditace I (13.12.2006)
Být sám sebou 2 (26.11.2006)
Být sám sebou (1.) (25.11.2006)
Celý člověk (04.10.2006)
Důvěra (03.10.2006)
Obejmout kmen stromu (03.10.2006)
Pohľad na začiatok nášho života - prenatálne obdobie a pôrod (01.09.2006)
Návod i pro Tebe (30.08.2006)
Poznáním toho, co nejste, poznáte sebe sama. (20.08.2006)
Svoboda je zodpovědnost (16.08.2006)
Ne-volba (08.08.2006)
Regresné techniky súčastnosti (27.07.2006)
Rameš Balsekar: koncept - vše je Boží vůle. TO je, jak JE (26.07.2006)
Co mám dělat? (16.07.2006)
Zákon rovnováhy (06.07.2006)
Rozdíl "vzdát se" a "být vzdán" (21.06.2006)
Vzdání se (17.06.2006)
Síla Lásky... (16.06.2006)
Cestou do chrámu (30.05.2006)
Proč ego chce usilovat (23.05.2006)
Mahariši II (12.05.2006)
Život - smrt - život (10.05.2006)
Test inteligence, (aneb vznik a záhyby logiky) (15.04.2006)
Já jsem není nikdy nové (22.03.2006)
Anonymní dopis mého života (18.03.2006)
Tradice Advaita Védanty (09.03.2006)
Anděl (07.03.2006)
UMĚNÍ RYZOSTI - DUCHOVNÍ MOST (28.02.2006)
Temný chrám (17.02.2006)
Srdce (15.02.2006)
Stáří (12.02.2006)
Pokora (10.02.2006)
Čajovna (08.02.2006)
Prostá rozkoš bytí (04.02.2006)
Věčná esence bohyní (20.01.2006)
Nadhled - vědomé čtení (18.01.2006)
Mahariši (16.01.2006)
Oceán (10.01.2006)
Potencionalita (09.01.2006)
Smysl činnosti, smysl života (22.12.2005)
DÉMONE (20.12.2005)
MISTR, MISTR, MISTR (19.12.2005)
Intuice v buddhismu (15.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným XII. (14.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným XI. (12.12.2005)
Konvence a osvobození (06.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným X. (04.12.2005)
Mapování mysli (02.12.2005)
Nelpění (02.12.2005)
Nezajímáte mě, zajímá mě hudba (25.11.2005)
Co Buddha objevil (16.11.2005)
Jean-Pierre Gomez - Přímé pochopení (12.11.2005)
Joshu a snídaně (11.11.2005)
Osvícení (09.11.2005)
PROBUZENÍ - Marta Janssen (25.10.2005)
Meditační víkend “Životní krize” (23.10.2005)
Kurs “speciál” regresní psychoterapie (21.10.2005)
Pokračovací kurs regresní psychoterapie (15.10.2005)
Co nám slibuje ďábel a co nám slibuje Bůh? (13.10.2005)
Proč Daršan (12.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným IX. (11.10.2005)
Realizace JÁ - Šrí Saradamma (08.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VIII. (07.10.2005)
Harmonizace čaker (07.10.2005)
Zmatení jazyků (06.10.2005)
Materialistická propaganda a meč rozlišování (06.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VII. (05.10.2005)
Cayce o sexuální energii (03.10.2005)
Edgar Cayce (02.10.2005)
Zápisky ze žaláře v Readingu (30.09.2005)
Volný (24.09.2005)
Ono nezrozené - jsme tam i bez úsilí? (19.09.2005)
Energie Lásky (16.09.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VI. (15.09.2005)
Orgasmus je (14.09.2005)
Jak najít "pravého" mistra? (13.09.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným V. (11.09.2005)
Nebeská řeč (10.09.2005)
O Šrí Brahmámovi (07.09.2005)
Šrí V. V. Brahmam (03.09.2005)
Duchovní a světské (01.09.2005)
Myšlenky ze satsangů (30.08.2005)
Zážitek Božského Já (29.08.2005)
Jak zahodit zbytečnosti (24.08.2005)
Vrátit mysl Já (21.08.2005)
Setkání s Martou (18.08.2005)
Osamělost (13.08.2005)
Jak jsem potkal Martu (12.08.2005)
Cesta lásky (11.08.2005)
Příběh o zrcadle (reality show) (10.08.2005)
Zen a umění chatařit (09.08.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným IV. (25.07.2005)
Co přináší móda v duchovnosti, aneb o duchovnost v módě (09.07.2005)
Vzor hodný následování? (01.07.2005)
Setkání s Martou ve Zlíně (29.06.2005)
Jak je to s mistry? (22.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným III. (21.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným II. (19.06.2005)
Má cesta za Matkou Meerou (18.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným I. (17.06.2005)
Ego (29.05.2005)
Zase jedna reakce... (12.05.2005)
Duchovní rozvoj a vzdělání (11.05.2005)
Přesmyčky (29.04.2005)
Zlo i dobro (27.04.2005)
Ranní reflexe při čtení internetových zpráv a novinek… (26.04.2005)
Dvanáctero rad proti úzkosti (20.04.2005)
Ideály (15.04.2005)
Ztracený případ (12.04.2005)
Jak se dostat na Cestu (25.03.2005)
Brýle (24.03.2005)
Podvědomí (22.03.2005)
Musíme jít domů (13.03.2005)
Štěstí (04.03.2005)
O hranicích v lidském vědění (25.02.2005)
Dvě tváře inteligence - srdce a rozum (17.02.2005)
Jak se člověk stane hledajícím? (15.02.2005)
Co jsme? (14.02.2005)
Hmota neexistuje... (11.02.2005)
Ráj (08.02.2005)
Vyhnanství (02.02.2005)
Rozum nebo Cit – to je ta otázka... (24.01.2005)
Komentář k článku "Je správné platit za duchovní výtvory?" (23.01.2005)
Je správné platit za duchovní výtvory? (23.01.2005)
Všechno je jinak? (19.01.2005)
Svoboda (12.01.2005)
Vášeň k životu (05.01.2005)
Zrcadla (30.12.2004)
Tělo, emoce a mysl (28.12.2004)
Láska (25.12.2004)
Hledáme sami sebe (24.12.2004)
Duchovní cesta (20.12.2004)
Deprese (17.12.2004)
Dávání darů (15.12.2004)
Svobodná vůle (14.12.2004)
Svatí muži (10.12.2004)
Vůně (08.12.2004)
Naděje (05.12.2004)
Otázky Milindovy (03.12.2004)
Hrajeme si (29.11.2004)
Hledání Boha (21.11.2004)
Otroctví a svoboda (16.11.2004)
Strach (14.11.2004)
Osamělost (26.10.2004)
Pozvánka na seminář (25.10.2004)
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 3 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihlášený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
19. 10. 2019:

Komentátor Tomáš Vyoral: "Když se neznámá paní vyjádří na internetu vůči ilegálním imigrantům, nejvyšší státní zůstupce Pavel Zeman je pobouřen a angažuje se. Zatímco když starosta Řeporyjí Pavel Novotný opakovaně na internetu i jinde vyzývá a volá po smrti svých politických oponentů – konkrétních lidí, k močení na jejich hroby a bůhví k čemu, tak soudruh Zeman mlčí. Není hate speech jako hate speech..."

Celý článek...


17. 10. 2019:

Z komentářů na Internetu: "Elán je samozřejmě skandalizován pod trapnou a průhlednou záminkou. Normální lidé si to uvědomují. Dobře také vědí, že útoky např. na Jarka Nohavicu mají úplně stejný důvod - pošpinit člověka, který se nebojí myslet a chovat jinak, než se těm hajzlíkům hodí. Mají smůlu. Mnoho lidí je dávno prohlédlo a doslova jimi pohrdají."

Celý článek: Mediálne potkany reagujú: Klip Elánu “Bulvárne krysy” ich zasiahol presne tam, kde mal


05. 10. 2019:

Ekonomka Markéta Šichtařová: "Ministerstvo práce a sociálních věcí se vytasilo s třicetistránkovou příručkou pro provozovatele takzvaných mikrojeslí. Příručka obsahuje instrukce, jak batolátkům vymýt mozek a udělat jim binec v jejich pohlaví. Nabádá k tomu, aby se během her ‚potíralo rozdělení na muže a ženy‘. Aby se klukům stejně jako holčičkám dávaly panenky a holkám zase autíčka...
Proč stejný druh lidí zbožňuje a hájí Gretu, jejíž loutkovodiči v podstatě vyzývají k diktatuře? Proč stejný typ lidí je ochoten uvažovat o tom, že se (pro začátek) ve školních jídelnách zakáže maso? Proč tihle lidé obyčejně hájí norský Barnevernet a byli by nejraději, kdyby se zavedl i u nás?...
"

Celý článek...


03. 10. 2019:

Zemřel Karel Gott - komentář z Internetu: "oceňuji jeho pracovitost, laskavou lidskou stránku, rozhled i to, že po roce 89 se nedal ke zlodějům, neobrážel VIP dýchánky kavárny, žádné politické uskupení si ho nekoupilo. Vytvářel v zahraničí o republice dobrý obraz, vydělal státu spoustu valut, danil doma, ne v daňovém ráji. Zůstal svůj.
Mrkl jsem jen na minutku jinam a už to jede. Knížepán, Klvaňa, Stanjura, Bělobrádek, Šídlo, Roman Týc, Jakub Janda, že prý zpíval i v Rusku a za komunistů.... u jiných, co se dnes angažují na správné straně, to samozřejmě nevadí. Vytáhli i autistu, kdysi dětského maskota Trautenberga, Mikiho Kotase. Jsem zvědavý, co na to bojovník proti sochám z Prahy 6 nebo Milionové chvilky... Nic pozitivního nedokázali, proti Goťákovi jsou ubožáci. Lumpové, co stojí proti vlastnímu národu, se přede všemi zase veřejně odkopávají...
"

Celý článek...


29. 09. 2019:

Jiří Zimola: "Hroutí se mi svět. Svatý Václav nežil, Koněv neosvobodil a Červená Karkulka sežrala vlka. Ještěže mi na nezávislé veřejnoprávní ČT vysvětlí, jak mám zacházet s fake news! :-)"

Celý článek...


27. 09. 2019:

Novinářka Lucie Groene Odkolek: "Miloš Zeman by za normálních okolností určitě přišel položit květiny, ale logicky nechce, aby vzpomínka na rok 1989 byla opět zneužita k projevům „pohrdání Zemanem“. Místo zpráv o oslavách 30. výročí 17. listopadu by se na první stránky tisku dostali ti, kteří mediálně nejúčinněji urazili prezidenta. Do situace, kdy prezident raději zůstane doma, nás tedy dostali právě ti, co si o sobě z nepochopitelných důvodů myslí, že jsou slušnější než Miloš Zeman, a potom se před novináři předvádějí v trapnostech..."

Celý článek...


24. 09. 2019:

Jana Bobošíková: "Dokud se nenajde většina ve Sněmovně, která by jasně prohlásila, že Česká televize neplní svou zákonnou funkci – tedy poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názoru – jsou tyto diskuse zbytečné. Jediný, kdo může změnit současný stav zpravodajství a publicistiky České televize, jsou poslanci. Ti ale, přestože často deklarují nespokojenost s Českou televizí, odvahu situaci řešit nemají. Česká televize je nyní skutečně nezávislá v tom smyslu, že si děla co chce, protože ti, kdo mají vynucovat dodržování zákona o ČT, na svou povinnost rezignovali..."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!