Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 25. 11. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
George Bernard Shaw:
Demokracie je posledním trikem tyranie.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2938x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2531x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2480x)
Co nás provází
(29. 01. 2018, 2371x)
Pracujte v souladu se svou duší
(14. 12. 2017, 2231x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Sebepoznání

* Osvícené ego „mistra“ Vacka


Od čtenáře - Sebepoznání - 21. 09. 2005 (7498 přečtení)

Tak už toho bylo právě dost. Ten starý, slabý a ukňouraný člověk, kterého meditace dokonale zbavila sil a nevděční žáci z jakéhosi jejího zbytku dále vytrvale ukrajují a ne a ne se za to svému učiteli kořit dle jeho libosti, je přesto (obětavě!) mistrem nad mistry: poznává v Maharšim a Kristovi velké duchovní učitele a naplňuje tak svou oblíbenou tezi, že mistra pozná zase jen (rozuměj:jemu rovný) mistr.



Jak tedy ale jeho nešťastní žáci mají poznat, že on sám je mistrem? Co si počnou, nejsouce mistry? A vida, přesto docela nezodpovědně blábolí o vyzařování Já z Vackových knih, třebaže právě ono je jedním z atributů opravdového mistrovství a neměli by být s to je rozpoznat.

A tak je načase si říci, jak se věci opravdu mají: pan Vacek žádným duchovním učitelem není a nikdy jím nebyl a sám to moc dobře ví. Zkušenost, nabytá kdesi na počátku jeho snažení v důsledku požití LSD (ano, i droga může „otevřít“ duchovní zkušenost u duchovně připraveného např. z minulých životů, zároveň však zastavuje jeho vývoj, ba vrhá jej zpět, ať už to ví či nikoliv, protože motivace k použití drogy je hrubě egoistická – chtění bezpracně „zažít“), tato zkušenost se už dávno stala pouhým pojmem, obaleným touhou po růstu vlastního významu, třeba jen lokálního. To, co navenek - verbálně – má podobu duchovní nauky, je ve skutečností soustavou duchovně prázdných frází – jako spodní tón je naplňuje apologetika vlastního duchovního mistrovství jakožto jakési hodnosti, jež je udělována vnějšími akty (vlastním prohlášením) a potvrzována pravidelnými, nejlépe písemnými dobrozdáními.
Skutečnost, že mistrem není, nemusíme dokazovat, činí tak s důkladností sobě vlastní ve svém díle za nás. Symptomatickým pro hloubku Vackova „pochopení“ je výklad Eckhartova výroku „vzdát se Boha pro Boha“, tohoto křesťanského „kóanu“. Pan Vacek jej v naprosté bezradnosti považuje za pouhé blýsknutí ducha, za jakýsi bonmot, a vůbec netuší, že se jedná o hluboké mystérium, poslední nezbytný krok před úplnou realizací Jednoty. Všem čtenářům tím nesděluje nic jiného, než že tento krok dosud neučinil, protože jej nezná. A kdo má trpělivost přebrodit se záplavou stupidních gurmánských historek, servilních dopisů a očerňování duchovních osobností a prostudovat Vackovo obsáhlé dílo, podobných dokladů o duchovní „vyspělosti“ jeho autora najde bezpočet.

Přesto by člověk nikdy ve věci pana Vacka a jeho věrných neztratil ani slovo, kdyby tenhle lžiguru nevypouštěl tak nehorázné dehonestace lidí, jako byli manželé Tomášovi, Fráňa Drtikol a koneckonců každý, kdo má jiný názor než on. O nic lépe se ovšem nechová ani k svým věrným: ve snaze nic neztratit ze své přechodné glorioly velkého duchovního učitele si přivlastňuje duchovní zkušenosti svých naivních žáků pod záminkou, že právě on jim je uděluje, neboť (jak patrno z jeho nářků po devótních sebeoslavách) je zřejmě „majitelem“ átmanu, pravého Já či bůhvíčeho. Pro poučení Maharšiho výrok: „Není snad átman (pro Vackovce: rozuměj „zkušenost jednoty“) uvnitř odjakživa? Musí ho snad učitel teprve udělovat svým pohledem (pro Vackovce: rozuměj „svou přítomností“)? Myslí-li si to, nezaslouží být zván učitelem.“ A ještě alespoň H.W.L.Púndža (Maharšiho pokračovatel): „Řekne-li guru: ´Jsem osvícený!´, znamená to, že má osvícené ego; proto zůstaň stranou.“

V sansáře platí zákon: Každé zlo v sobě obsahuje sémě sebezničení. Zlo - v nezvladatelné touze transportovat své „poselství“ - expanduje všude tam, kde ono chápe existenci – tedy do světa; a touto expanzí se jednak odhaluje, jednak dále vzdaluje od božského „středu“, až dojde bodu odrazu, kde karma začne rychle zpětně působit: zrcadlící se zlo se vrací k původci a ten tím trpí a utrpením je „přinucen“ se umenšit; posléze zlo hyne, zaniká (tím není míněna konající osoba, nýbrž zlo v ní). Pan Vacek hnán závistí k duchovně prozřelejším nebo obecně úspěšnějším bytostem, šíří zlo pomluv a hrubého egocentrismu; protože sám lépe neumí, zoufale se snaží v relativním měření povýšit sám sebe tím, že se pokouší snížit ostatní – malí lidé na všech úrovních to tak dělají; že k tomu jako štítu zneužívá své žáky, kteří kolektivně papouškují notoricky známá hesla o „zlém egu“ a „věcných důkazech“, není na těchto stránkách třeba opakovat.

S vděčností v tuto chvíli vzpomínám na Mílu a Eduarda Tomášovi, na nekonečnou laskavost, na opravdové a úplné sebeobětování bez jakéhokoliv byť i jen náznaku touhy po odměně; tím nemyslím materiální odměnu, to je samozřejmé, ale třeba jen vděčnost. Ano, my všichni, kteří jsme měli možnost se s manželi Tomášovými setkávat, jsme poznávali hloubku jejich osvícení (světě div se, nejsouce sami mistry), a poznávali jsme to neomylně. Protože u Tomášů vládla svoboda jakožto vrchol myšlení, řečeno filozoficky, a protože každá bytost, i ta zdánlivě neprozřelá, je cele obsahem toho, co bez jakéhokoli porozumění pan Vacek nazývá pravým Já. A toto pravé Já, čiré Bytí, se poznává ve všem stvořeném jako v zrcadle: nestvořené = stvořené. Proto mohli manželé Tomášovi říkat nabité Lucerně: „Vy všichni jste krásní“, aniž by přitom „jedno krásné tělo (=Jednota)“ bylo porušeno. Proto může žák poznat mistra jako mistra a také ho poznává!

A tak jedinou „odměnou“ manželů Tomášových byla radost, že „Bůh ohně si jde (stále a bez jakéhokoli omezení) pro oheň“.

Ing.Alexandr Popov

 

P.S. Vzkaz pro pana Vacka: Jste stár a celá tahle nechutná hra na velkého gurua jednou skončí. Před pánembohem (tváří v tvář Velkého Čirému Světlu, chcete-li) nebudou posudky věrných nic platné. Tedy se vás ptám: Mluvíte o stezce a její podstatě (viz titul Vaší knihy). Jaký je rozdíl mezi stezkou a její podstatou?
Nemusíte odpovídat, to není otázka, to je upozornění.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
VIRUS MARIČI (05.12.2005)
Zádušní mše za dr. Eduarda Tomáše (02.11.2005)
Životopis Míly a Eduarda Tomášových (31.10.2005)
Jak jsem hledal Boha a nalezl Jiřího Vacka (30.10.2005)
Ing. Jiří Vacek (06.10.2005)
Na závěr to, co bylo na počátku (21.09.2005)
O DUCHOVNÍM MISTROVSTVÍ (21.09.2005)
Duchovní mistr a pan Pařík (21.09.2005)
Reakce na dopis Ing. Jiřího Vacka (20.09.2005)
Otevřený dopis panu Vackovi (18.09.2005)
Od mystiky k mystifikaci …a zpět (17.09.2005)
Další dopis Jiřímu Vackovi (12.09.2005)
Pro Jiřího Vacka, osobně (12.09.2005)
Jde skutečně o objektivní kritiku? (04.09.2005)
Zamyšlení nad komentáři k textu Jiřího Vacka „Vrátit mysl Já“ (27.08.2005)
Od Mirky Pettingerové (22.08.2005)
K diskuzi o Jiřím Vackovi (22.08.2005)
Jak jsem hledal sebe a nalezl boha (16.08.2005)
Vědomí (11.08.2005)
Pozitivní výsledek diskuse o nejvyšší józe. (06.03.2005)
Všem kritikům a pomlouvačům Mistra Jiřího Vacka (05.03.2005)
Komentář na komentáře (23.02.2005)
Dopis Jiřímu Vackovi (21.01.2005)
Nesmyslné boje (02.12.2004)
Mistři nás klamou? (12.11.2004)
Ambivalence není schizofrenie (03.11.2004)
Každý má svou pravdu nebo je jen jedna pravda? (26.09.2004)
Vlastní zkušenost (18.09.2004)
Spásné a nespásné vásany (16.09.2004)
Co člověk může dělat? :-) (06.09.2004)
Teorie a praxe na duchovní cestě (02.09.2004)
Átmavičára jako únik? Smutné nedorozumění (01.09.2004)
Átmavičára nebo lókavičára (24.08.2004)
Reakce na neutěšený stav hledajících (11.08.2004)
Nepochopení mezi lidmi (10.08.2004)
Neutěšený stav většiny hledajících (06.08.2004)
Átmavičára jako únik (15.07.2004)
[Akt. známka: 3,50 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 302 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
16. 11. 2020:

Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala...
"

Celý článek...


03. 11. 2020:

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."

Celý článek...


01. 11. 2020:

Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Celý článek...


27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!