Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 24. 11. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Winston Churchill:
Na Američany se můžete spolehnout, vždycky udělají, co je správné. Nejprve ale vyzkoušejí všechno ostatní.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2936x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2530x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2479x)
Co nás provází
(29. 01. 2018, 2370x)
Pracujte v souladu se svou duší
(14. 12. 2017, 2229x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Witchcraft

* Paní Příroda a vnitřní putování


Převzato - Witchcraft - 23. 11. 2005 (5037 přečtení)

K tomuto článku mě inspirovalo 10-ti denní ležení v posteli s "ne-mocí", která nebyla pouhou nemocí a také pár knih, jenž jsem při tomto "putování" přečetla a uvádím je v závěru příspěvku.

Velký comeback

Zamyslela jsem se nad současnou touhou lidstva o návrat k přírodě. Pro spousty lidí to nic nového není a stále existují národy, které tímto rytmem žijí neustále. Je to jejich denní chléb. Mě ale zajímá "společnost z města". V běžném vidění světa můžeme sledovat např. rozmach ekologických hnutí, regulace v oblasti životního prostředí, v domáctnostech třídění sběru nebo např. rozvoj agroturistiky. Ve "vznešenějších" rovinách můžeme mluvit o různých New Age směrech, dbající o jednotu člověka a přírody nebo současné znovuzrození pohanství.

Mnoho lidí si přeje žít "duchovním životem", usiluje o vnitřní vývoj, o odhalení podstaty lidské existence, o napojení na vyšší síly a prožívání harmonie s přírodou. Intuitivně hledají směr, který by jim vyhovoval k naplnění jejich touhy, ať už jde o Východní náboženství, bojová umění, tradici Západních mysterií, pohanství či různé formy psychoterapie a analýzy.

Zastavím se u pohanství, kde je sepjetí s přírodou klíčové. Zmíním náboženství druidů, germánů, slovanů, odkaz keltů, šamanů, čarodějnictví či Wiccu. Ti všichni společně s "přírodou" mimo jiné oslavují její sluneční a měsíční cykly formou různých rituálů. Nalaďují tak svou nevědomou mysl na neustálý koloběh sil, na koloběh života a smrti.
Nejde totiž jen o to "slavit" tento cyklus ve vnějším světě, ale nechat tyto síly dotknout se také našich vnitřních světů. Nechat tolik opěvovanou Matku Přírodu sáhnout i k nám, do srdce putujícího hrdiny a odevzdat se přirozenému toku života.

O tom se snadno píše a ještě snadněji čte, ale jak je to doopravdy?

Jsme si skutečně jistí, že víme co chceme, pokud hlásáme návrat k Přírodě..??

K té, která je stejně krutá a nemilosrdná, jako je slepě překrásná a dávající? Stejně jako Příroda počítá s příchodem a odchodem ročních období, počítáme i my s vnitřními změnami, které tyto archetypy jednotlivých ročních období pro nás znamenají? Jsme připraveni potkat se s nevědomým obsahem mysli?

Opravdu chápeme významy rituálů?

Jistě by přece šlo, aby lidský rod přežil i bez těchto rovin uvědomování, ne?

Archetypy a přirozené cykly

Zmínila jsem archetyp a ráda bych ve zkratce k tomuto tématu něco uvedla. Jak já chápu archetyp, jde o "předobraz" z hlubin nevědomí, zděděný a vlastní lidské duši. Je spojován s jistou energií, která pokud je aktivována do vědomí, projeví se např. jako emoce. Takže například hrdina je archetypem našeho hledajícího Já, začleněný archetyp bohyně lásky nám může umožnit vnímat lásku, krásu a sexuální vášeň a naproti tomu, moudrý stařec je archetypem naší vnitřní moudrosti. Archetypy k nám mohou promlouvat skrze sny, meditace nebo náboženské obřady. Pokud se tak děje, máme otevřen přístup k niterným energiím, které člověk pro svůj osobní růst potřebuje.

Když budu mluvit konkrétně o Přírodě, jaro může být archetypem naší vlastní vitální energie, tvořivosti, nových podnětů, čerstvých myšlenek a jakéhosi opětovného nadechnutí. Léto archetypem plného vědomí, přítomnosti, skutečnosti, plnosti a zralosti. Podzim archetypem změny, přechodu, přesunu z jedné životní fáze do druhé. Zima, archetypickým obdobím temnoty, zdánlivé neplodnosti, utišení se, polapení ve svém nitru a odpočinku.

To všechno jsou přirozené rytmy Přírody,a ve spojení projevující se i uvnitř nás samých. Při ztrátě takového spojení s archetypem se může dostavit pocit tísně, pocit, že mi něco chybí, marnost, neuhasitelná touha plna napětí,strach ze změn, nepochopení a také snaha skrýt se před přirozeným během událostí.

Cesta hrdiny

Člověk možná proto hledá, stává se "nepoučitelným" a zvídavým hrdinou a následuje tiché volání těchto skrytých sil a pomalu, potichu objevuje význam obrazů prosakující jeho nevědomím skrz nevědomí kolektivní, pokladnici archetypů a mýtů lidstva. Kolektivní nevědomí obsahuje důležité obrazy pro naše duchovní hledání. Jung praví " neznáme onu nepopsatelnou energii božského v jejím počátečním stavu, známe však podobu, v níž se tato energie projevuje ve vědomí, a to právě vnitřními obrazy,jež nazýváme archetypy".

Cesty hrdiny jsou plné nástrah, plné otázek, zjevení a objevování, sestupů a návratů, smrti a znovuzrození. Vzpomeňme na Parzifala, hledající Svatý Grál, Odyssea překonávajícího nástrahy během svého 10-ti letého putování po moři či sestup sumerské bohyně Innany do podsvětí.

Velice mě překvapilo zjištění, že některé popisy zážitků lidí, kteří jsou léčeni se schizofrenií se nápadně shodují právě s obrazy egyptských či antických mýtů. Kopírují jejich "hrdinské putování". Tito lidé si ale obvykle svou cestu sestupu nevybrali, zkrátka se jim nějak přihodila..Nechci rozhodně tvrdit, že všichni "hledající" jsou psychotici :). Pokud máme dostatečně vyvinutý pud sebezáchovy, spojení se sebou samým, zdravý rozum a nohy pevně zakořeněné v zemi, jsou tyto cesty součástí našeho spirituelního vývoje. Koneckonců, kdo dneska trochu není blázen?

Beru to jako příklad a jisté vodítko pro nástin, jak může taková cesta vypadat i pro "zdravé jedince".

Začátek je popsán jako pocit rozštěpení a vzdalování se od běžné reality, následuje prudké odtržení a regrese zpět časem, do minulosti, do dětství a osahat si zpět svoje stará zranění či jiné traumatické události. Zde cesta nekončí, ba naopak. Na poutníka čeká jistý úkol, něco nalézt, vysvobodit, zachránit, vyléčit a tak se poutník ve svém nitru vydává na nebezpečnou cestu a jediné co ví, je, že se nesmí zastavit, že stále musí jít, jít, čekat a jít. Někde v hloubi duše tuší přítomnost různých ochranných sil, ať už v podobě andělů, bohů, zvířat či jiných duchovních bytostí. A pak se to stane, s něčím je konfrontován, rozpoutává se poslední bouře, hrdina/ hrdinka je zasvěcen, vyléčen, najde poklad nebo symbolicky přemůže čtyřhlavého draka. V okamžik mimo čas je náhle venku, vrací se zpět a znovu hledí do slunce..

V pohádkách obvykle vyhraje půl království a dostane princeznu za ženu.

V našich skromných podmínkách obvykle stačí obrovský pocit úlevy, pocit zvládnutí zkoušky, zahojení starých ran nebo znovunalezení něčeho skrytého, co v hloubi jen čekalo, až bude vyneseno na světlo.

Hrdina poté odpočívá a nabírá síly, omámen novou zkušeností, stejně jako zima po přechodovém podzimu, těžce oddechuje a čeká na nadcházející jaro, dokola a dokola...Trochu paralelní světy, ne?

Pro nalezení "onoho kýženého" to nejde bez sestupů do útrob a vlastního nitra, do hlubin oceánů nevědomí, občasnou osamělostí, poustevničením a opětovným vynořením se ven.

Cestou návratu k Přírodě, jakkoli to zní nevinně, jsme si paradoxně také vybrali i napojení na síly a zdroje, které jsou větší než my a které nás mohou obohatit, pokud jdeme v tichu a s vnitřní pokorou.

A odměna...co myslíte?

————————————-

Prameny:
J.Campbell, Mýty, Pragma
D.Fontana, Cesty ducha v moderním světě, Portál
S.B.Perrera, Sestup k Bohyni, Nakl.Tomáše Janečka

Na závěr bych chtěla dodat, že nemám odborné psychologické ani psychiatrické vzdělání a výše uvedená cesta je souhrn vlastní zkušenosti a zkušenosti z psaných prací výše uvedených autorů. Vývoj jedince je individuální zkušeností a mnohdy vyžaduje odbornou pomoc a jistého průvodce při cestách vlastní duše. Někdy zkrátka, to celé, velké není sranda...

Barbora Nádvorníková, 2005
(Baraka 14.11.2005, 20:19:00)
Převzato z eastwick.bloguje.cz
(zaslal Zahrada)

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 6 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
16. 11. 2020:

Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala...
"

Celý článek...


03. 11. 2020:

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."

Celý článek...


01. 11. 2020:

Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Celý článek...


27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!