Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 16. 04. 2021     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Deborah Eisenbergová, americká spisovatelka:
Američané jsou jediný národ na světě, který věří své vlastní propagandě.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2875x)
Oddělení zrna od plev
(13. 07. 2018, 2280x)
Párové duše
(01. 02. 2019, 2217x)
Věřte ve svou jedinečnost
(27. 07. 2018, 2088x)
Co je pro naše dobro
(24. 08. 2018, 1907x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Ekologie

* Přesvědčení a osobní vztah člověka k přírodě


Převzato (http://www.vztahkprirode.cz/) - Ekologie - 14. 08. 2007 (4813 přečtení)

Jan Krajhanzl, Veronica 1 / 2007, Časopis pro ochranu přírody a krajiny.

Environmentální výchova, ekologická etika, environmentalistika, zelená politika a vůbec související společenské dění je možné sledovat jako pronášení, šíření, provolávání a klání rozmanitých pravd.

 Můžeme například zaslechnout: „Každý přírodní zdroj je v principu vzácný,“ (Bedřich Moldan), „Bohové země se probouzejí, nastává čas změn,“ (Václav Cílek), „Je dobré chránit a milovat život, zlé je život ničit a zraňovat,“ (Erazim Kohák podle Alberta Schweitzera), „Můžeme snížit naše individuální emise oxidu uhličitého na nulu,“ (Al Gore) či „Jsme potomky hvězd. Hořeli jsme ve hvězdách,“ (John Seed).

Duševní předobrazy takových konstatování, pokud je jejich autoři považují za pravdivá, jsou v psychologii nazývány „přesvědčení“. Psychologický slovník (Hartl a Hartlová) uvádí, že přesvědčení jsou postoje založené na víře, že určitý soubor informací a názorů je pravdivý a správný. Dohromady skládají náš osobní obraz světa, a na jejich základě jsme pak připraveni i jednat. Velkou část přesvědčení přitom přejímáme od druhých, většinou v rámci výchovy a vzdělávání v dětství.

Převzato z www.vztahkprirode.cz


Vnímání světa kolem nás je subjektivní podobně jako čtení knihy. Každý čtenář se s knihou setkává svým způsobem, tedy vnímá ji na základě své kultury, svých zkušeností, povahy i aktuální nálady, a čistě objektivně se tak žádný čtenář o knize vyjádřit nemůže. Podobně s „knihou světa“ - jinak ji čte západoevropský vysokoškolák (a každý z nich jinak!), amazonský Indián či vlčí dítě. Žádné objektivní poznatky z tohoto hlediska neexistují - máme jen svá přesvědčení, poznání, které sami spolu s užším nebo širším okruhem dalších lidí považujeme podle našich vlastních měřítek za pravdivé. Pro někoho je měřítkem pravdivosti poznání soulad s tradovaným mýtem, pro jiného názor většiny, někdo posuzuje pravdivost poznání vědeckou metodou. I proto jsou lidská přesvědčení tak rozmanitá.

Naše vnímání světa je vždy jakýmsi kompromisem mezi tím, jaký svět je, a tím, jaký citově potřebujeme, aby byl. Snad z tohoto důvodu zastávají lidé předsudky, intelektově sice neobhajitelné, zato dodávající pocit bezpečí ve složitém světě, snad proto, že naše vnímání si někdy nevšimneme pro nás nepříjemných skutečností, o kterých si už štěbetají vrabci na střeše. Kromě našich smyslů a intelektových schopností se na vnímání totiž výrazně podílí také naše, většinou neuvědomované, citové potřeby. Jak k tomu poznamenává Milan Nekonečný: „Podle naivního názoru mohou změnu postoje ovlivňovat fakta, která jsou prezentována, avšak rozhodující je vztah jedince k faktům, nikoliv fakta sama, neboť ta mohou být popírána nebo deformována.“

 

Jakou roli hrají přesvědčení v ochraně přírody?

Chování a jednání je ovlivňováno postoji – a podle Ajzena a Fishbeina je podstatou každého postoje obvykle sedm až devět přesvědčení. Platí to i pro naše postoje spojené s ochranou přírody. Ty zahrnují jak morální postoje k mimolidskému světu, tak například postoje k vnímání ekologických rizik či přesvědčení o roli člověka v ekologickém „fungování“ Země.

V environmentalistické literatuře je široce rozpracováno dělení morálních postojů k ochraně přírody na „antropocentrický“ a „biocentrický“, případně také „egocentrický“.

Budeme-li tyto postoje zkoumat z hlediska přesvědčení, která je tvoří, pak se v jádru antropocentrismu setkáváme například s takovými jako „Utrpení zvířat je přirozené a nezbytné pro dosažení vyšších hodnot,“ či „Je třeba chránit především pěkné organismy“ (dotazníková položka výzkumu ekologické gramotnosti Kulicha, Dobiášové a Ryndy). Biocentrismus zase poměrně dobře vystihují přesvědčení: „Lidský druh je jeden z miliónů,“ (John Seed) a „Hojnost a pestrost života jsou hodnotami sami o sobě“ (Arne Naess). Pro egocentrický postoj je charakteristický tzv. syndromem NIMBY („Not in my backyard“ ). Zapojí-li se takoví lidé do účasti na rozhodování o ekologických kauzách, dost možná se u nich setkáme s obecným přesvědčením: „Bližší košile, než-li kabát,“které se projeví v jejich názoru: „Klidně si to někde postavte, ale ne tady!“ Pokud se morální postoje mění, je to spojeno se změnou přesvědčení, jimiž jsou tvořeny.

Odlišná přesvědčení částečně vysvětlují i rozdíly mezi lidmi v tom, nakolik se cítí ekologickým stavem Země ohroženi. Zatímco v pozadí ekologického pesimismu se setkáváme s přesvědčeními typu: „Lidstvo svým chováním ohrožuje celou Zemi,“ nebo „Naše děti budou žít ve světě podobném postkatastrofickým vizím“, opírá se ekologický optimismus o přesvědčení: „Příroda je moc silná na to, aby ji člověk významněji ovlivnil“, či: „Životní prostředí se den ode dne zlepšuje“ (srv. se „skeptickým ekologem“ Bjørnem Lomborgem).

Dunlap a Van Liere svým výzkumem dokládají, že v přesvědčeních lidí je možné vysledovat dva principiálně odlišné pohledy na ekologické fungování světa - tzv. „environmentální paradigmata“. Staré environmentální paradigma podle nich vystihují taková přesvědčení jako „Země má k dispozici neomezené přírodní zdroje. Lidé mají právo je používat podle svých potřeb, bez omezení“. Nové environmentální paradigma, podle kterého byl i dotazník pojmenován „New Environmental Paradigm“, znám pod zkratkou NEP, reprezentuje například přesvědčení: „Lidstvo může svojí činností narušit přírodní rovnováhu.“

Zastávají-li dnes někteří lidé staré antienvironmentální paradigma, není to pravděpodobně (zvláště mezi absolventy středních a vysokých škol) dáno mezerou v jejich vzdělání. Naše osobní přesvědčení nám totiž neslouží toliko jako pomůcka pro orientaci ve světě. Pomáhají nám také ochraňovat sebe sama, např. před úzkostí, strachem, bolestí. Mimo jiné před strachem z ekologických rizik. Winter ve své knize Ecological psychology, která je významným příspěvkem psychologie k environmentální problematice, upozorňuje, že žít s vědomím ekologické krize představuje pro mnoho lidí významnou duševní zátěž, které se brání. Zastávání přesvědčení, že „Všechny problémy dokázalo lidstvo doposud uspokojivě vyřešit,“ nebo „Ekologové straší veřejnost jen proto, aby měli z čeho žít,“ pomáhá lidem tuto duševní zátěž zvládat. Není se tedy co divit, že v postojích k environmentální problematice často narazíme na obranné reakce, jako je ignorování skutečnosti, diskreditace zdroje informací nebo jejich účelový výběr.

Jak sebe-ochraňující úlohu našich přesvědčení, tak působení dalších obranných mechanismů, si ve většině případů neuvědomujeme. Probíhají a působí na podvědomé nebo nevědomé úrovni našeho prožívání.

 

Přesvědčení tváří tvář přírodě

V soudobé společnosti převažují dva, z hlediska jiných kultur velmi atypické, způsoby setkávání s přírodou. Jsou jimi pobyt v přírodě motivovaný naší potřebou kontaktu s ní a ochrana přírody. Oba způsoby setkávání s přírodou jsou na sobě natolik vzájemně nezávislé, že srdeční slabost pro kontakt s přírodou (potřeba kontaktu s přírodou) jen málokdy znamená také motivaci pro její ochranu (ekologické vědomí). Proto u nás máme mnohem více výletníků a chatařů než environmentálně šetrně uvažujících lidí a ekologických aktivistů.

Naše přesvědčení ovlivňují nejen to, zda a jak přírodu chráníme, ale také to, jak s ní vstupujeme do kontaktu. Vyráží-li dnes turisté do lesa, kromě pohorek, pláštěnek, repelentů a řízků v alobalu si sebou berou i svá přesvědčení. Například o tom, kolik je v lese klíšťat a jak se proti nim chránit, jestli je slušné se v přírodě umazat či zda-li má význam sbírat borůvky. A podle svých přesvědčení, spojených většinou v ucelené postoje, se pak v lese lidé různě cítí a chovají.

 

Přesvědčení, která se týkají kontaktu s přírodou, ovlivňují, jak často máme chuť za přírodou vyrazit. Kontakt s přírodou dnes mnoho lidí považuje za zdraví prospěšný (a ne vždy tomu tak bylo) a přírodu za krásnou (ani tomu tak vždy nebylo, jak pěkně dokládá Stibralova kniha - Proč je příroda krásná). Obraz  přírody, který je různým lidem vlastní, může kolísat mezi dvěma velmi odlišnými podobami, přičemž obě tyto podoby mají oporu v evropské tradici. První je obraz přírody démonické, tedy strašlivé a nebezpečné, místa krutého a pro člověka zvláště nebezpečného. Tuto tradici dnes úspěšně rozvíjejí všechny produkty (pop)kultury, ve své nejčistší podobě reprezentované béčkovými americkými horory, které děsí diváka zvířaty a rostlinami neskutečně obřích rozměrů, hrůzostrašného chování či zcela nevídaného množství.

Tradici přírody idylické dnes po vizuální stránce snad nejvýrazněji rozvíjí dětské pořady a snad ještě Strážná věž, zkrátka všechny ty výjevy báječných kůzlat a lvíčat, co si skotačí po zeleném pažitu vesele pospolu. Je to obraz přírody jako věčné harmonie, přírody prostoupené posvátným mírem, přírody léčivé a přírody všeobjímající. Jedna žákyně ZŠ mi do dotazníku napsala: „Chtěla bych si pohladit všechna zvířátka, co na světě jsou“. S idylickými přesvědčeními o přírodě se můžeme setkat i mezi některými hlubinnými ekology či bezelstně naivními pedagogy se specializací „milovník přírody“ („Děti, mějme rádi přírodu, a ona bude mít ráda nás“).

Svou roli v naší motivaci ke kontaktu s přírodou hrají nejen přesvědčení o ní, ale také o lidech, kteří se s přírodou rádi setkávají. Byly časy, kdy do přírody jezdili jen rozervanci či rebelové. Co by tehdy slušný, duševně zdravý člověk v přírodě dělal? Doba se změnila, dnes je populární „out-door“, a „in“ jsou všichni ti, kdo jezdí o víkendech „out“. Některé turistické trasy tak snad právě proto připomínají příslovečný „Václavák“.

Závěrem

Naše přesvědčení jsou zosobněním toho, jak vnímáme vše kolem nás i v nás, včetně toho, jak vnímáme přírodu, kontakt s ní a její ochranu. Změna přesvědčení, která je často více či méně vědomým cílem některých environmentálně-výchovných programů, je intervencí do duševních struktur, které se utvářejí jak pod vlivem poznávací kvality přijímaných informací, tak také v závislosti na našem citovém životě. Efektivní intervence do osobních přesvědčení proto předpokládá metodickou i lidskou připravenost lektora pro kontakt s racionálními i iracionálními aspekty přesvědčení, a vnímání etických souvislostí, které zasahování do osobních přesvědčení provází.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Joseph Commel: Naslouchat přírodě, cesty k hlubšímu prožívání přírody (16.08.2007)
Boj o vlastní Já aneb Jak je dobré být malý (10.01.2005)
Psí počasí (08.01.2005)
Samota (06.01.2005)
Sounáležitost (04.01.2005)
Příprava (21.12.2004)
Budoucnost (19.12.2004)
Kyvadlo (18.12.2004)
Touha (16.12.2004)
Přírodňácké eseje (14.12.2004)
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
07. 04. 2021:

Ivan Hoffman: "Chtějí (nastupující generace, deroucí se k moci, Piráti a STAN pozn.red.) vybudovat to, co už zde je, tedy globálně metastázující liberální demokracii. Do stejné řeky, jak známo, nelze vstoupit podruhé. Není už co privatizovat, lze jenom tunelovat skromné daňové příjmy demontovaného státu, respektive unijní dotace, které jsou jakýmsi bolestným za odtékající zisky nadnárodních korporací. Jednou z mála možností, jak se dnešní Piráti mohou dostat k penězům, je inventura mandatorních výdajů státního rozpočtu. Oškubat chudé, staré, přidusit státní zaměstnance, střední třídu. Obrat bohaté totiž nedává smysl, když chci patřit do jejich klubu...
Změna může přijít až s generací, která se vůči liberálně mafiánskému globálnímu kapitalismu ostře vymezí...
"

Celý článek...


05. 04. 2021:

Profesor Ivo Budil: "...Evropská unie je disfunkční, rigidní a kontraproduktivní organizace, pro jejíž další trvání není žádný opravdu racionální argument. Problém s očkováním proti covidu a čím dál absurdnější ekonomické a ideologické návrhy o tom přinášejí stále nové doklady. Evropská unie ničí kreativitu, výkonnost a svobodu evropských národů, které by se měly v zájmu svého přežití v čím dál náročnějším a tvrdším světě domluvit na přínosnější a užitečnější formě spolupráce. Pouze bezohlední kariéristé mohou hájit její další existenci...

...Úspěch Pirátů je paradoxně dokladem toho, do jaké míry se vnitropolitický vývoj v České republice sladil s politickými trendy v západní Evropě, pro něž je příznačný nástup iracionálních a aktivistických ideologických hnutí. Vláda Pirátů by bezpochyby zhoršila atmosféru ve společnosti, prohloubila by hospodářskou stagnaci a znemožnila by hledání nosných vizí dalšího rozvoje naší země..."

Celý článek...


03. 04. 2021:

Petr Žantovský: Vedle seznamů politiků a celebrit představily Evropské hodnoty i seznam tzv. občanských dezinformátorů. „Tuhle formulaci jsem ještě neslyšel, je moc ‚pěkná‘... Vyrobily z toho všeho elaborát o tom, jak jsme obklopeni nepřáteli. Jako v padesátých letech. Na každém rohu stojí imperialistický agent, viz plakáty ‚Nemluv o své práci, nevíš, kdo tě poslouchá‘. Myslím, že se tomu blížíme. Tyhle seznamy nám dávají další argument k tomu, že se nemýlíme. Jsem zvědav, kdy Evropské hodnoty přiznají vazbu na Ministerstvo vnitra a jak to bude ministr vnitra potom vysvětlovat. Zajímalo by mě, kým jsou tyto projekty placeny, s jakým cílem a proč se zveřejňují seznamy nepřátel a co ty chudáky nepřátele čeká. To nám Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty zatím nesdělilo...

Celý článek...


31. 03. 2021:

Ondřej Neff: "Je teď v těžké pozici (ANO pozn.red.), protože má odpovědnost výkonné moci a je zranitelné vůči kecalům zleva a zprava. Situace se může změnit, jakmile covidová krize pomine a Evropská unie začne prosazovat Zelený úděl a kvóty na uprchlíky plus jako přívažek zavedení patnácti pohlaví pro začátek. Už nemáme levici a pravici. Čím dál víc si myslím, že hranice se teď štěpí podle generací a ti mladší v touze po lepším světě a hlavně po „zničení starého podlého světa“ půjdou za Piráty. Ta usedlejší část se semkne – možná – znova kolem ANO. Kdyby ale ten Babiš nebyl a) posera, b) chaotik c) uměl jednat s lidmi, to by se jim jinak semkávalo!"

Celý článek...


27. 03. 2021:

Vidlák: "Většina alternativních médií tak nějak počítá s tím, že budou propíráni. Tak nějak vědí, že nemají žádný bianko šek na důvěru, že si ji budou muset nejprve vybojovat, budou muset ukázat, že věci rozumí a nebo se budou muset pokorně omluvit, že se spletli. Vědí, že nemají velký dosah, nemají k dispozici žádné technické prostředky, jen trochu postřehu a to ještě ne vždy. Pro reportéry v České televizi je samozřejmě mnohem jednodušší dojít k tomu, že lidi jsou blbí a proto věří blbinám. Kdyby třeba jen na minutku připustili, že lidi především nevěří jim a až pak věří něčemu jinému, museli by se začít ptát, jestli náhodou nedělají něco špatně. A to by mohli uhodit hřebíček na hlavičku a to by spustilo řetězec průserů, které nikdo na Kavkách nemá zapotřebí. Proto budou raději propírat horem dolem, jak lidi věří naprostým hovadinám, než aby jen připustili stín toho, že na začátku je nedůvěra k nim samotným a je to nedůvěra stále se prohlubující. Od toho se pak odvíjí všechno další, co se na mediální scéně děje."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!