Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 29. 11. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Jaroslav Hašek:
Národ český dodnes ještě pro tanec se získá,
bohužel však vždycky tančí, jak mu jiný píská.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2943x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2538x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2488x)
Co nás provází
(29. 01. 2018, 2379x)
Pracujte v souladu se svou duší
(14. 12. 2017, 2236x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Víra

* Pojednání o reinkarnaci


Převzato (www.mrtriska.com) - Víra - 19. 08. 2005 (5690 přečtení)

V jedné knize se píše: „Tak, jako se člověk zbavuje starých obnošených šatů a obléká si nové, stejně tak duše uvězněná v těle se zbavuje starých těl a vstupuje do nových. Neboť smrt čeká každého, kdo se narodí a narození každého, kdo zemřel.“

Jestliže jsme však již kdysi na zemi žili, proč si to nepamatujeme? Zdá se, že řada z nás si na své předchozí životy matně vzpomíná. Kdo po spatření neznámého města nezažil pocit, že zde již kdysi byl? Nebo po setkání s neznámým člověkem neměl pocit, že ho odjakživa zná? Mohly by tyto pocity mít původ v minulých životech? A jak si na to vše vzpomenout?

Jedna možnost je, že reinkarnace vůbec neexistuje a tyto „vzpomínky“ jsou jen důsledkem „de ja vu [dežaví]“ – viděno dvakrát, neboli předběhnutí hlavního signálu v mozku vedlejším slabším signálem. Za důsledek to má výše popsané pocity – tady už jsem někdy byla, někdy jsem to viděla...

Ale budeme se věnovat druhé možnosti. Snad nejdůležitější důvod, proč si reinkarnace mezi lidmi získává tolik příznivců je to, že poskytuje vysvětlení nespravedlnosti ve světě. Existuje důvod pro vrozené mentální a fyzické vady, chudobu, choroby, katastrofy a další formy utrpení. Vysvětlením je karma (něco jako duše): zlo a nespravedlnost lze vysvětlit chováním v předešlém životě. Příjemné okolnosti jsou výsledkem morálně dobrého chování, nepříjemné okolnosti jsou důsledkem morálně špatného chování. Všechno v životě je spravedlivé. Všichni dostávají to, co si zaslouží. Zastánci převtělování prohlašují, že toto je morálně vyšší světový názor a nejlepší vysvětlení toho, proč nevinní trpí a viníkům se vede dobře. Z jejich hlediska nenabízejí alternativy dostatečné vysvětlení. Vědecký materialismus musí pouze konstatovat, že život prostě není fér, a to je vše. Křesťanský pohled odkládá spravedlnost do budoucnosti a nevysvětluje, proč jednotlivci nespravedlivě trpí v tomto životě. Reinkarnace však učí, že spravedlnosti bude učiněno zadost v budoucnosti, i že tento život je spravedlivý a správný.

Ačkoli reinkarnace může na první pohled vypadat jako rozumné vysvětlení, když ji promyslíme do logických důsledků, uvidíme nepřekonatelné problémy, které vedou k morální absurditě, a to ve třech oblastech: osobní totožnost, normy dobra a zla.

Zastánci reinkarnace mají problém v oblasti osobní totožnosti. Je těžké zjistit, jaké je spojení mezi předešlým životem někoho a jeho současným životem. Není to fyzické spojení, protože ty životy existují v jiných tělech. Nejde tady o paměť nebo vědomí, protože téměř ve všech případech nemají lidé žádné vzpomínky z předešlého života, a těch několik málo případů, kdy lidé říkají, že si na různé věci vzpomínají, je velice pochybných.

Ještě větší problém stojí před buddhisty, kvůli jejich doktríně anatty, tedy přesvědčení, že není žádná duše, a lidské „já" neexistuje, tedy nemá vůbec žádnou podstatu. Každý se skládá z několika fenoménů, ale žádný z nich nepřežije smrt. Bez těla nemůže být fyzický fenomén, smyslové vnímání nebo reakce na vjemy; a vědomí a ani emoce z minulého života nepřetrvávají. Co se pak vlastně převtěluje? Jestli to není něčí duše nebo osobnost, může to vypadat, že každý člověk vlastně trpí za chyby někoho jiného. Převtělování se snaží být vyjádřením spravedlnosti, ale v praxi je nespravedlivé, protože tím, že je osobnost při smrti „uhašena", každá osoba prožívá důsledky činnosti někoho jiného. Pokud tvoje osobnost nepřetrvává do dalšího života, to, co se vrací, nejsi TY. A to vyvolává otázku: Jaký je rozdíl mezi návratem jako někdo jiný a vůbec žádným návratem?

Navíc neexistence vzpomínek z minulých životů vyvolává námitky vůči myšlence, že lidé si v tomto životě „odpracovávají" svou karmu. Jak je to spravedlivé, když lidé vůbec netuší, proč jsou trestáni? Jelikož lidé nevědí, za jaké činnosti jsou trestáni, jak se mohou vyhnout opakování stejného zla v tomto životě? Funguje to zřejmě takhle: V minulém životě jsem něco ukradl, mám v důsledku toho špatnou karmu, narodil jsem se na nižší úrovni (například, vrátil jsem se jako Američan a ne jako Čech!), a teď, když jsem v pokušení krást, cítím vinu, takže to neudělám, a mám za to lepší karmu. Myslím ale, že toto vysvětlení nefunguje. Za prvé, pocit podvědomé viny sice může vést k jinému chování, ale i když vím, co je špatné, nebudu vědět, proč je to špatné, a nejsem si jist, že to je morální pokrok. Bude to pouhá reakce, jako u Pavlovových psů. Za druhé, pocit viny mě snad povede, abych neudělal to, co je špatné, ale nemusí vést k tomu, abych udělal to, co je správné. A za třetí, není charakter více, než jenom vyhýbat se pocitům viny? Možná to tím začíná, ale mám za to, že charakter znamená dělat to, co je správné, protože je to správné, bez ohledu na to, jak se cítíme. Takže jestliže naše životy jsou možností dělat pokroky, neexistence vzpomínek je opravdu problém.

Je-li tomu tak, pak karma nenabízí uspokojující odpověď na problém zla a utrpení. Jistě nám přijde nespravedlivé, aby děti byly trestány za zlé skutky dospělých, zvláště když ty děti nemají vzpomínky na své hříchy a vůbec nechápou příčiny ani účel svého utrpení. Toto všechno podkopává snahu najít v životě smysl, protože smysl je spojený s osobní existencí. Znovu se ptám: Jaký je rozdíl mezi návratem jako někdo jiný a vůbec žádným návratem?

Další problém reinkarnace je nedostatek definitivních morálních standardů. Museli bychom se jako společnost prostě rozhodnout, že určité chování je dobré a jiné je špatné, ale ve skutečnosti vlastně nejsou ani dobré, ani špatné. Mohli bychom říci, že utrpení je špatné, protože je to nepříjemné, ale když řekneme, že utrpení je výsledkem špatného jednání, co to vlastně znamená? Mohli bychom se asi zbavit kategorií jako dobro a zlo, ale v tom případě je reinkarnace řešením problému, který už neexistuje. Ať pomůžeme lidem, nebo nepomůžeme, jednáme správně. Je tomu tak proto, že lidé trpí přímo úměrně tomu, co si zaslouží. Jestliže jim pomůžeme a zmírníme jejich trápení, ukazuje to, že si nesloužili více potrestání než to, co už zažili do chvíle, kdy jsme jim přišli na pomoc. Na druhé straně, pokud jim nepomůžeme, dokazuje to, že vlastně potřebovali celou část svého utrpení – to, co už prožili dříve, než bychom mohli zasáhnout, i to, co vytrpěli dále, protože jsme jim nepomohli. Je to proto, že podle karmy každý dostane přesně to, co si zaslouží, nic víc a nic méně. Ať trávíme svůj život tím, že pomáháme těm, kteří jsou na tom hůře, nebo neděláme vůbec nic, je to správné. Nelze říci, že kdybychom udělali to či ono, svět by byl spravedlivý.

Reinkarnace přináší ale i další problémy. Jedna z nejobvyklejších a nejsilnějších námitek vůči myšlence karmy je to, že má tendenci vytvářet pasivitu vůči zlu a sociální nespravedlnosti. Indie je klasický případ. Víra v karmu tam má nejhlubší a nejstarší kořeny. Jedním důsledkem je kastovní systém. Ti, kteří se narodí do nejvyšší kasty, si to zasloužili díky své dobré karmě, a jejich místo ve společnosti by mělo být zachováno. Možná to je přijatelné. Ale znamená to také, že ti, kteří se narodí do nejnižší kasty, si to zaslouží, a nemělo by jim být dovoleno zlepšit si své místo ve společnosti. Diskriminace proti nim není jen dovolena, je na místě. To není pouhá teorie; je to realita pro miliony lidí i v dnešní době.

Je zajímavé, že tady na západě je převtělování považováno za něco kladného: „Super! Budu mít příležitost žít další životy; ta zábava bude jen pokračovat!" Ale na východě, v Asii, je reinkarnace považována za něco záporného; nazývá se to „kolo znovuzrození a utrpení". Je to něco, čemu se lidé chtějí vyhnout, pokud možno, protože to znamená, že cyklus utrpení je prodloužen. Celým smyslem východních náboženství, meditace, a podobně, je uniknout z cyklu umírání a rození se, a místo toho dosáhnout Nirvány neboli splynutí s Absolutnem. Je to úplně jiná perspektiva.

Já osobně na reinkarnaci příliš nevěřím. I když od jedné slečny ve vlaku jsem se dozvěděla, že jsem žila už jako dinosaurus, že vím proč vyhynuli, ale jen podvědomě. Také jsem prý byla čarodějnická kočka, kterou utopili ve středověku a proto teď mám strach z vody. A v neposlední řadě jsem byla závodní kůň, který se zabil zřejmě při Velké Pardubické. A tento život je jeden z mých mála jako člověk a že je to štěstí být zvířetem. Osobně tedy nevím, je faktem, že z vody mám částečně strach. Jezdím na vodu, ale neskáču do ní, ani se nepotápím, hrozím se toho, že se jednou „otočím neboli cvaknu“ - vodácká terminologie. Zároveň neskáču přes překážku, která mi je nad půlku stehen. Možná na tom něco pravdy je, ale můj osobní názor je ten, že mám jen příliš velký pud sebezáchovy. Také mám velmi ráda zvířata, ale to pro jejich chování a způsob komunikace. Nepotřebují slova, stačí jim postoje a pohyby a stejně vědí, co ten druhý naznačuje.

Jen ke shrnutí všech informací: reinkarnace je zde proto, abychom byli potrestáni či odměněni za naše chování, je spravedlivá, takže je jedno, jak se chováme. V dalším životě se nám vše vrátí, ale my to nebudeme vědět, děláme to vlastně pro někoho úplně cizího. Východní náboženství se z ní snaží vymanit, dosahují tzv. Absolutna, zatímco na západě si lidé říkají: „Super! Zábava pokračuje!“. Co je vlastně správné? Není přece jen jednodušší žít s myšlenkou, že žádná reinkarnace není? Má to pro nás osobně přece stejný význam, nebo snad ne?

(převzato ze stránek
www.mrtriska.com se
souhlasem redakce)

Poznámka redakce: 
Opět téma k diskusi. Tak do toho! :-)

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Jeden z příběhů "života po životě" (31.03.2011)
Rozdíly, které si neodporují (04.10.2008)
O znovuzrození Božského mužství (01.05.2007)
Rada budúcim rodičom: Výchova detí začína už pred narodením (28.03.2007)
Proč tolik neštěstí? (10.03.2007)
Nebezpečí od východních "mistrů" (5.) (02.03.2007)
Nebezpečí od východních "mistrů" (4.) (01.03.2007)
Nebezpečí od východních "mistrů" (3.) (28.02.2007)
Nebezpečí od východních "mistrů" (2.) (27.02.2007)
Nebezpečí od východních "mistrů" (1.) (26.02.2007)
Mezináboženské zážitky a reflexe (06.02.2007)
Veril Buddha v Boha? (02.01.2007)
Vánoce starého velblouda (22.12.2006)
Tau Malachi: Tajné evanjelium Márie Magdalény, Ikar, 2006 (07.12.2006)
Historické pozadí „kódu da Vinci“ (3.) (16.11.2006)
Historické pozadí „kódu da Vinci“ (2.) (15.11.2006)
Historické pozadí „kódu da Vinci“ (1.) (12.11.2006)
Astrologova story (25.10.2006)
Život před životem, život po životě? (23.10.2006)
Mezináboženské vztahy (09.07.2006)
Miriam ze zahrady (2. část) (14.05.2006)
Miriam ze zahrady (1. část) (08.05.2006)
Jidáš: hvězda budoucích dní II. (27.04.2006)
Jidáš: hvězda budoucích dní I. (21.04.2006)
Modlení nepomáhá nebo je na škodu (12.04.2006)
O autorovi textu "Sen jednoho Božího přítele" (09.03.2006)
Sen jednoho Božího přítele (08.03.2006)
BARDO THEDOL - Tibetská kniha mrtvých (3.) (05.03.2006)
BARDO THEDOL - Tibetská kniha mrtvých (2.) (03.03.2006)
BARDO THEDOL - Tibetská kniha mrtvých (1.) (01.03.2006)
Bible a reinkarnace (24.02.2006)
Církve jsou si rovny. Jedna si je rovnější? (13.02.2006)
O dialogu "In principio" a jeho autorovi (02.02.2006)
Dialog In principio (Rozmluva druhá) (01.02.2006)
Dialog In principio (Rozmluva první) (31.01.2006)
Dialog In principio (Prolog) (30.01.2006)
Rozbor Výkladu Otčenáše „Náš nejmilejší Pán Ježíš“ (25.01.2006)
Výklad Otčenáše „Náš nejmilejší Pán Ježíš“ (23.01.2006)
Urvaný kříž (21.01.2006)
Kázání na Boží hod vánoční o trojím zrození (24.12.2005)
Světla v předlouhé noci - obrazy 20. století (09.12.2005)
Duchovní naučení (05.12.2005)
Traktát „Sestra Katrei“ (4.) (05.12.2005)
Traktát „Sestra Katrei“ (3.) (03.12.2005)
Traktát „Sestra Katrei“ (2.) (02.12.2005)
Traktát „Sestra Katrei“ (1.) (01.12.2005)
Sestra Katrei - úvod k textu (29.11.2005)
Jóga a církev - odpověď panu Štampachovi (08.11.2005)
Haile Selassie - král nebo Bůh? (05.11.2005)
Jóga a církev (03.11.2005)
Výklad Knihy moudrosti (30.10.2005)
Kto bol Ježišovým „Milovaným učeníkom“? (22.10.2005)
O vznešeném člověku (19.10.2005)
Traktát „O odloučenosti“ (16.10.2005)
Kázání (14.10.2005)
Mistr Eckhart (10.10.2005)
Sekty (20.09.2005)
Bratr Roger zavražděn (25.08.2005)
Rozporuplné okolnosti vzniku Nového zákona (5.) (21.07.2005)
Krátká historie Bible (19.07.2005)
Rozporuplné okolnosti vzniku Nového zákona (4.) (18.07.2005)
Rozporuplné okolnosti vzniku Nového zákona (3.) (16.07.2005)
Rozporuplné okolnosti vzniku Nového zákona (2.) (14.07.2005)
Duševní porucha lidského rodu (13.07.2005)
Anatomie falešného proroctví (10.07.2005)
Desatero, bible, poselství Opravdového života v Bohu (04.07.2005)
Zaznamenali jste ten paradox? (29.06.2005)
Karma a reinkarnace (24.06.2005)
Modlitba Siouxů (16.05.2005)
Aramejský Otčenáš (06.05.2005)
Ratzingerova éra (28.04.2005)
Duše Indiána (13.04.2005)
Jsme všichni věřící? (04.02.2005)
Opravdový život v Bohu. (25.01.2005)
Vánoční poselství (24.12.2004)
Nenechám se strašit morálkou :-) (13.11.2004)
Mystéria a křesťanství (15.10.2004)
O hledání Podstaty (10.10.2004)
Buddhistická meditace a křesťanská modlitba (07.10.2004)
Co je co? (22.11.2003)
[Akt. známka: 3,80 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 13 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
16. 11. 2020:

Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala...
"

Celý článek...


03. 11. 2020:

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."

Celý článek...


01. 11. 2020:

Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Celý článek...


27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!