Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 12. 11. 2019     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Rudyard Kipling:
Moc bez odpovědnosti je odvěkou výsadou kdejaké běhny.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Nežijte ve lži
(20. 11. 2016, 2755x)
Hodiny odbíjejí
(30. 12. 2016, 2719x)
Mayský sněm
(07. 01. 2017, 2654x)
Jako v pohádkách…
(07. 12. 2016, 2573x)
Mayská rada
(14. 02. 2017, 2496x)
Upozornění
(28. 11. 2016, 2430x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
 
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
 

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Společnost a vztahy

* Potřebujeme novou revoluci?


Převzato (www.nenasili.cz) - Společnost a vztahy - 06. 12. 2009 (3313 přečtení)

„Žádný systém útlaku nemůže vzniknout a existovat bez spolupráce jeho obětí.“
Móhandás Karamčand Gándhí


Pokud se pokusíme hlouběji analyzovat současný stav české společnosti a jeho příčiny, nebudeme stavět na zelené louce. Kupodivu nás naše hledání zavede k již poměrně starším knihám zahraničních autorů. Z bravurních analýz ducha doby jmenujme například Ritzerovu „Mcdonaldizaci společnosti“ nebo Frommův manifest „Mít, nebo být?“. Aniž bychom naší milé zemi upírali její specifika, jako by se zdálo, že procesy, kterými v současnosti prochází, jí samotnou přesahují. Snad bychom i mohli říct, že se jedná o procesy globální; že se jedná o procesy, které bylo možno v České republice po pádu železné opony z větší části předvídat. Tedy – dvacet let od sametové revoluce žádné překvapení.

A tak tu nyní vlastně máme to, po čem nás železná klec komunistického tábora nevědomě nutila toužit – konzumní kulturu par excellence, a to se vším, co k tomu patří. K úžasně rychlé asimilaci tohoto nového „modu bytí“ ovšem přispěly nejen přirozené lidské sklony v souvislosti s daným sociokulturním pozadím, ale také ekonomické zájmy korporací i jednotlivců (zejména při rychlé privatizaci). Součástí transformace současné společnosti jsou v neposlední řadě také nové medializační a mobilní technologie (televize, počítač a internet, automobil, mobilní telefon, platební karta), které na sebe inherentně nový způsob života váží.

Jaký způsob života naši společnost tedy nyní charakterizuje? Nebo je možné položit si ještě podstatnější otázku, jaká lidská vlastnost tento životní styl vůbec umožňuje? Odpověď nalezneme buď při exkurzu do zvířecí říše nebo při nedělní návštěvě hypermarketu. Touto vlastností přetrvávající věky a režimy je samozřejmě naše stádovitost, lenost myslet a konat nikoliv na základě vlastního vědomí a svědomí, nýbrž na základě konvenčních norem davu. „Většina“ zůstává pro „většinu“ tedy stále pohodlným prostředkem legitimizace tržní a hromadivé (v některých případech až kořistnické) orientace užívající jedinou mantru - M-O-N-E-Y. Bezprecedentní úloha médií v tomto procesu udržování snového světa je neoddiskutovatelná, na základní filosofická východiska společnosti má však rozhodující vliv i současné paradigma ve vědě. Materialistické dogma tak z dob komunismu dále přetrvává. Jeho nepříznivý vliv redukující skutečnost na oblast měřitelnosti se pak projevuje například ve zdravotnictví; tento předpoklad mimochodem také stojí za pokusy aplikovat tržní principy ve vzdělávání, vědě a zdravotnictví – tedy v oblastech, kam tyto principy výsostně nepatří. A nebo je snad naše zdraví také obchodovatelnou komoditou?

A podívejme se nyní na jednoduchý údaj, totiž na údaj průměrné návštěvnosti volebních uren, která činí přibližně 30%. Je možno v této atmosféře vůbec mluvit o svobodě či demokracii? A co to tedy vlastně ta demokracie je, nebo má být? A může vlastně fungovat automaticky? Zřetelně se ukazuje, že nikoliv. Demokracie nefunguje sama od sebe ani není systémem automaticky nejlepším. Demokracie není pouhým mechanismem, ale předpokládá určitou úroveň rozvoje lidského vědomí, klade na člověka jisté morální nároky, bez jejichž společenského zvnitřnění není funkční. Demokracie není a ani nemůže být hodnotově neutrální, protože vychází z dlouhé tradice evropské kultury, která stojí a padá s křesťanstvím.

Přechod od komunistického totalitarismu k liberálnímu kapitalismu se stal chaotickým bludištěm, protože lidé nebyli vnitřně připraveni nést tíhu svobody, jenž jim byla dána. Čtyřicet let trvající nesvoboda se zdaleka nepromítla pouze do vnějšího hospodářského uspořádání apod., nýbrž především do způsobu myšlení lidí, který není možné změnit zazvoněním klíčů a výměnou kabátů. Jedná se v jistém smyslu o proces srovnatelný se zrušením otroctví či se situací v tzv. postkoloniálních zemích. Ačkoliv došlo k odhození vnějších okovů, dlouho trvající kolonizace mysli udržuje národy ve vnitřní nesvobodě ještě po celé generace a neumožňuje tak nastolení stabilních demokratických systémů pouhým vnějším zásahem.

Tyto věci si jako jeden z prvních uvědomil Mahátma Gándhí - dobře věděl, že Indové se nestanou po odchodu Britů svobodnými automaticky. Mluvil proto vždy nejprve o důležitosti osobní sva-rádže, o potřebě vlády lidí nad jimi samými. Skutečná svoboda, svarádž celého státního celku mohla podle něho existovat pouze v takové společnosti, kde jsou i její jednotliví členové schopni sebevlády. Jinými slovy, kdo nevládne sám sobě, nikdy se nestane svobodným ani v rámci určitého systému. Ba naopak. Všude tam, kde se lidé stávají otroky vlastního ega, participují na zóokratickém uspořádání, vládě zvířat, vládě obyčejných lidských pudů. Když se k vládě nad druhými dostávají ti, jenž nevládnou ani sami sobě (a vyměňují manželky na počkání), komunita a demokracie hynou. Povaha svarádže určité země je však především zřetelným obrazem vnitřní svarádže jeho obyvatel. To je velice trefné vystižení českého „švejkovství“, zvyku od piva či televize kritizovat co se dá. Alibismus většinové společnosti ve stylu „dyť já stejně nic nezměnim“ je pak doslovným popisem smutné reality – protože nedokážeme změnit ani sebe, nedokážeme skutečně změnit vůbec nic.

Moc ovšem není pouze jednosměrným tokem, nýbrž vysoce komplexním vztahem vyžadujícím participaci ovládaných. Tedy do důsledků dovedeno: Žádný systém útlaku nemůže vzniknout a existovat bez spolupráce jeho obětí. Fungování každého systému je založeno na spoluúčasti jeho členů. Při opětovné analýze příčin současného stavu věcí je tedy třeba mít neustále na paměti, že za něj všichni neseme zodpovědnost; a to zcela nezávisle na tom, zda tento fakt doléhá k našemu vědomí či nikoliv, zda ho přijímáme či odmítáme. Alespoň zatím jsme doslova odsouzeni ke svobodě, které se však postupně vzdáváme, protože nejsme schopni či spíše ochotni nést také zodpovědnost s ní neodmyslitelně spojenou. Tím, že tuto odpovědnost a s ní i svá práva odmítáme, dláždíme v podstatě cestu nástupu novým diktátorským režimům.

Potřebujeme tedy novou revoluci? Ano, potřebujeme. Potřebujeme opravdovou revoluci, revoluci ve smyslu vnitřní transformace. Není třeba se ptát po ostatních či dokonce někoho přesvědčovat. Takovou revoluci musí provést především každý sám za sebe. Dějiny nás učí, že žádný druh násilí nedokáže sám o sobě přivodit skutečnou změnu. Skutečně neexistuje absolutně žádná šance, že by jakákoliv vnější intervence, pokud není provázena hlubokou transformací lidského vědomí, mohla trvale vytvořit nějaký lepší svět. Vědět to však nestačí.

Vít Ronovsky

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,57 / Počet hlasů: 7] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihlášený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
05. 11. 2019:

Nekorektní blog Petra Kubáče: "klimatický summit" se stěhuje potřetí, tentokrát do Madridu. Ve Španělsku protesty nehrozí, protože v tomto "demokratickém" státě dostanete za pořádání referenda víc než v Jižní Americe za terorismus a vraždy. Takže letecké palivo přece jen bude spáleno. Pozoruhodná je situace Grety Thurnbergové, protože plout na plachetinici (i miliardářské kevlarové) Atlantikem do Evropy v listopadu je poukázka na smrt v bouři. Proto bude zlý skřítek šetřit CO2 tak, že přijme španělskou pomoc a pojede jejich velkou, železnou (patrně vojenskou) lodí s táákhle velkým naftovým motorem běžícím nepřetžitě během celé (více než) týden trvající cesty...

Celý článek...


01. 11. 2019:

Neviditelný pes: Pirátka Krausová se schází s trestně stíhaným šéfem reklamky JCDecaux Tenzerem, přičemž pirát Michálek se snaží svoji přítelkyni z maléru vytáhnout, což je zcela pochopitelné, důvody jsou zcela jasné, a odskákat to má z důvodů ne zcela pochopitelných Mikuláš Ferjenčík. Takto je to řečeno jazykem prostým.
Akutní případy Piráti zpravidla řeší bonzováním v Bruselu, ale v tomto případě to nepůjde. Musí si to vyřešit sami. Na to mají transparentní celopirátskou diskusi. Božínku… oni mají štěstí, že takové blbosti jsou mimo rozlišovací schopnost lidí, kteří chodí do práce, mají rodinu, řeší děti a složenky a na luštění ptydepe nemají čas. Aférku Krausové a Michálka a Tenzera nebudou voliči vnímat. Tu vnímají ti, kdo je nevolí, stejně to fungue s Babišem...

Celý článek...


31. 10. 2019:

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček: "Co dříve řekl učitel, nebo jiná obecně vážená osobnost, bylo bráno jako jisté měřítko hodnot, obecného vkusu a morálky. Kdo je dnes takovou osobností? Považuje se za ni každý a nazývá se to svobodou. Jsem vždy spíše pobaven, kolik ústavních právníků a politologů se objeví na sociálních sítích v souvislosti s jakýmkoliv právním nebo politickým problémem. Oni neříkají svůj názor, což by jistě bylo možné a vhodné, ale soudí jiné za to, že nesdílejí jejich představu o věci...
...poněkud přehlížíme tu část nenávistných projevů, které signalizují vážnější problémy ve společnosti. Sociální rozdíly nás mohou více ohrozit než nějaké výkřiky omezených hlupáků... Stovky milionů lidí žijí v naprosté chudobě, zatímco pár desítek miliardářů neví, kam s penězi...
"

Celý článek...


28. 10. 2019:

Hudebník Petr Štěpánek: "Bé bé bé, nepozvali nás na Hrad. Bů bů, to se řekneee! Jeden by i zaplakal. Už ale nedodávají, že kdyby je pozvali, pozvání by teatrálně odmítali, případně by zase ze slavnostního aktu demonstrativně odcházeli. Že, Mirko Stojedničko?" ...

Celý článek...


19. 10. 2019:

Komentátor Tomáš Vyoral: "Když se neznámá paní vyjádří na internetu vůči ilegálním imigrantům, nejvyšší státní zůstupce Pavel Zeman je pobouřen a angažuje se. Zatímco když starosta Řeporyjí Pavel Novotný opakovaně na internetu i jinde vyzývá a volá po smrti svých politických oponentů – konkrétních lidí, k močení na jejich hroby a bůhví k čemu, tak soudruh Zeman mlčí. Není hate speech jako hate speech..."

Celý článek...


17. 10. 2019:

Z komentářů na Internetu: "Elán je samozřejmě skandalizován pod trapnou a průhlednou záminkou. Normální lidé si to uvědomují. Dobře také vědí, že útoky např. na Jarka Nohavicu mají úplně stejný důvod - pošpinit člověka, který se nebojí myslet a chovat jinak, než se těm hajzlíkům hodí. Mají smůlu. Mnoho lidí je dávno prohlédlo a doslova jimi pohrdají."

Celý článek: Mediálne potkany reagujú: Klip Elánu “Bulvárne krysy” ich zasiahol presne tam, kde mal


05. 10. 2019:

Ekonomka Markéta Šichtařová: "Ministerstvo práce a sociálních věcí se vytasilo s třicetistránkovou příručkou pro provozovatele takzvaných mikrojeslí. Příručka obsahuje instrukce, jak batolátkům vymýt mozek a udělat jim binec v jejich pohlaví. Nabádá k tomu, aby se během her ‚potíralo rozdělení na muže a ženy‘. Aby se klukům stejně jako holčičkám dávaly panenky a holkám zase autíčka...
Proč stejný druh lidí zbožňuje a hájí Gretu, jejíž loutkovodiči v podstatě vyzývají k diktatuře? Proč stejný typ lidí je ochoten uvažovat o tom, že se (pro začátek) ve školních jídelnách zakáže maso? Proč tihle lidé obyčejně hájí norský Barnevernet a byli by nejraději, kdyby se zavedl i u nás?...
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!