Pro SPOKOJENÉ partnerství je užitečná PODDAJNOST.

Pokud si uvědomíme a PŘIZNÁME, že nemáme takovou CITLIVOST, která je nutná pro vnímání PARTNEROVÝCH potřeb, pak můžeme použít svou poddajnost.

PARTNERSTVÍ je vlastně stav SPOLUPRÁCE, kdy souhlasím, že se DĚLÍM o to, co mám k dispozici, pro uspokojení partnerových potřeb.

V PARTNERSTVÍ si mohu zvolit z některých vnitřních POSTOJŮ

1) Dělám jen to, CO chci, KDY chci a v jakém MNOŽSTVÍ já chci
Pro úspěšně splnění přijaté partnerské POVINNOSTI je potřeba být velmi vnímavý, abych včas a v potřebném množství NAPLNIL partnerovy potřeby.
Pokud chci rozhodovat JAK a KDY naplním partnerovy potřeby, musím sám aktivně začínat a jsem za kvalitu NAPLNĚNÍ partnerových potřeb ODPOVĚDNÝ.

2) PODDAJNOST
za naplnění svých potřeb CO, KDY a v jakém MNOZSTVI je ODPOVEDNY partner a já jsem mu s tím, co mohu nabídnout, k dipozici.

S PODDAJNOSTÍ má TĚŽKOSTI zvláště DÍTĚ, které muselo být v dětství předčasné SAMOSTATNÉ.