Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 05. 12. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
polský básník Julian Tuwim:
"Mysleme na chudé", řekl lodžský fabrikant: "To nic nestojí."

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2951x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2548x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2504x)
Co nás provází
(29. 01. 2018, 2388x)
Pracujte v souladu se svou duší
(14. 12. 2017, 2247x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Sebepoznání

* Proč romantická láska?


Válek Roman - Sebepoznání - 17. 08. 2006 (5887 přečtení)

Vy už myšlenky tohoto článku určitě znáte z duchovní literatury. Je to stará písnička. Ale třeba nám to připomene něco, na co máme tendenci pořád zapomínat. Nebo někdo, kdo si připadá sám, najde v tom článku trochu útěchy.

Co je romantická láska? Ve středověku rytíř pod okny své vyvolené zpíval písně o věrné lásce až za hrob, zbožňoval… čím byl náruživější a vášnivější ve svém verbálním projevu, tím větší měl šanci, že se dostane do postele oné ženy. Netvrdím, že se nemohl zamilovat, že nemohl trpět, když byl odmítnut. Lidé mají silné sexuální potřeby a současně mají také sklon vázat se citově na jednu osobu. Takže je možné, že středověký rytíř chtěl obojí, podobně jako současný zamilovaný student nebo muž, který se blíží důchodovému věku. Skoro nikdo nechce žít sám a skoro nikdo se nechce vzdát sexu.

Takže dnes je romantická láska pro jednu část společnosti jakýsi standart. Miluješ, protože nechceš být sám, chceš sdílet problémy i sex s jedním vyvoleným člověkem. Takovou romantickou lásku je třeba neustále posilovat, potvrzovat, upevňovat - romanticky.  Je pro ní charakteristický častý fyzický kontakt - objetí, hlazení, mazlení… a sex je spojován s nějakými romantickými představami nebo to je romantická dekorace, jako svíčky, květiny a podobně. Předpokládá se věrnost. 

Pak existuje jakási poživačná, citově neangažovaná podoba lásky, kdy jde pouze o to si užít. U takové lásky ale nejde o nějaký dlouhodobý vztah, s výjimkou opravdu oboustranně spokojených milenců, kteří se takovýto sexuální vztah snaží udržet co nejdéle.

Dále je tu láska manželsky pragmatická, kde jde o to především uživit rodinu, nakrmit děti a odvézt je do školy. Manželé mají problém spolu uspokojivě komunikovat a jejich sexuální život vázne. Ženy se v takovém manželství cítí citově frustrované, ale mnohdy si neumí reálně představit lepší situaci. Muži to řeší milenkami a sportem, jindy alkoholem. Někdy i ženy mají milence, nebo podléhají alkoholu a podobně.

Manželství, které si dlouhá léta udržuje romantický charakter je velice vzácný jev. Většinou jde o partnery, kde muž je nesmírně citlivý vůči citovým potřebám ženy a respektuje její romantickou představu o lásce. Nosí jí květiny, ptá se jí, jak se cítí, vychází jí v mnoha věcech vstříc, chová se vlastně podobně jako středověký rytíř. Jeho žena u něho cítí dokonalou podporu, ochranu, cítí se v jeho blízkosti v bezpečí a je citově naprosto spokojená. Problém nastává, jakmile má být sama, otázka je, zda je schopná žít sama, a přitom šťastně, když si štěstí a spokojený život spojuje neodmyslitelně s nějakým konkrétním, nenahraditelným člověkem.

A tady nastává svízel romantické lásky - člověk se stává jejím otrokem. Ačkoliv by mohl najít štěstí sám o sobě, najít hodnotu života samotného, ať už žije sám nebo s někým, svůj život neodmyslitelně spojuje s téměř ideálním partnerem.

Musí existovat způsob, jak najít štěstí, ať už máme nebo nemáme partnera, ať už je náš partner dokonalý nebo ne.  Obvykle za lásku považujeme něco, co má jakousi přidanou hodnotu. Například když sedíme na louce a jen tak vnímáme slunečné odpoledne a posloucháme cvrčky, obvykle to za lásku nepovažujeme. Chybí tady partner, který by nás tu a tam vášnivě políbil. Ale duchovně zkušení lidé někdy hovoří o lásce, která se objevuje právě v takové osamělosti – je to paradoxní, ale co je to za osamělost, když jsem na louce, slyším cvrčky a na modrém nebi je tu a tam nějaký bílý mráček? Obávám se, že to není osamělost, ale sounáležitost, život jedné bytosti vedle zajímavých životů jiných bytostí, které po nás lezou, jako mravenci, zpívají nám, jako ptáci a svítí na nás, i když neživě, jako slunce, nás to hřeje velice živě. Proto si myslím, že základem jakékoli lásky, by neměly být známe projevy jako je polibek, objetí, pochvala, dárek a podobně, ale neutrální, zdánlivě osamělá situace každodenního dne. A to v žádném případě nemám nic proti polibkům, jen tvrdím, že nejsou základem, ale něčím doprovodným. 

Když obdivujeme nádheru interiéru katedrály, zapomínáme, že tento interiér by nebyl ničím, kdyby tu nebyl vzduch, prostor, světlo, zkrátka kdybychom neměli tyto základní elementy, jako je vzduch, světlo, prostor… Bůh staví z ničeho, nebo chcete-li, na začátku je čistý, nepopsaný papír. Teprve potom vzniká dílo boží. Bible říká, že na začátku bylo slovo? Ale co bylo před tím? Nic. To je Bůh. A to je taky Láska.

Můžeme namítnout, že to jsou velké duchovní nebo filozofické ideály, něco příliš obtížného pro člověka, bytost citlivou, která se bojí samoty, odloučení, nevěry a zrady. Proto chce člověk partnera, který poskytne oporu, ochranu, věrnost, přístřeší, porozumění. Jde však o to, že ať je náš partner sebestatečnější rytíř, je to pořád jenom člověk, který chybuje a který sám potřebuje ochranu, věrnost, atd. Čili chci namítnout, zda lidská bytost je vhodná veličina, vhodný objekt nebo předmět hledání ochrany? Jakou ochranu nebo věrnost nebo záruky nám může poskytnout někdo, kdo musí spát, jíst, pít, musí vydělávat peníze, kdo má sexuální pud, citové problémy nebo potřeby… navíc kdo chřadne s věkem a nakonec zemře? Jakou podporu můžeme hledat u člověka? Tím nepopírám hodnotu přátelství, hodnotu rodiny a podobně. Ale spíš než vidět v druhém záruku štěstí bychom mohli v partnerovi vidět  prostě jen další lidskou bytost, která podobně jako my, chce být šťastná a která musí od  rána do večera něco dělat, aby přežila, stejně jako my. Samozřejmě, každý dobrý skutek, každý dar, každý úsměv stojí za to, laskavé chování a podobně. Ale neměly by to být skutky v rámci hry na romantické rytíře, ale skutky dospělého, realisticky založeného člověka.

Romantická láska? Řekněme, že hluboká, autentická láska neodmítá romantiku. Ale nevynucuje si jí a rozhodně na ní nestaví. Staví na tichu, na přítomnosti, na každodenním okamžiku. Nejlepší nápoj na světě je čistá voda. Ta totiž nevadí nikomu a každý ji může pít bez problému. Když do ní přidáme ovocný extrakt, není to nutně chyba, ale je to něco navíc. Nemůžeme spoléhat na ovocné extrakty, likéry nebo vývary. Můžeme se ale spolehnout na vodu. Kdo ocení vodu, skutečně si  vychutná lahodný čaj. Bůh - nebo chcete-li čistá láska - je to, co tu bylo ještě před tím, než jsme začali přemýšlet a spekulovat, do koho bychom se mohli zamilovat. Vyžaduje to určitou statečnost, to jistě, ale když se naučíme vycházet z této čisté lásky, z nepodmíněnosti božské existence, naučíme se nacházet hluboké uspokojení, dokonce i citové uspokojení, v každodenních okamžicích. Ať už sami nebo s druhým člověkem.   

 

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Jak úspěšně zvládnout ROZVOD (25.03.2014)
Partnerstvo a vzťahy (25.10.2009)
Mám právo!!! (08.02.2009)
Co takhle kurz, jak být fajn člověkem? (06.01.2009)
Interrupcia z pohľadu hlbších súvislostí (04.12.2006)
Nesvoboda v partnerství (01.12.2006)
Jak se zavděčit ženě? (06.02.2006)
Žárlivost (22.08.2005)
Zahlcení energií (16.08.2005)
Strach z přirozenosti (14.08.2005)
Role rodičů a dětí (22.07.2005)
Otázka pro všechny: Jak žijete? (21.05.2005)
Vztah (20.05.2005)
Láskyplné rozpory… (02.04.2005)
O PRAVDU? (08.03.2005)
Pokušení mocí (01.03.2005)
Ženy a muži (31.12.2004)
Anatomie lásky (29.12.2004)
Rande (06.11.2004)
Partnerské vztahy (21.10.2004)
Partnerské vztahy jako duchovní cvičení (19.09.2004)
Ahinsa, Wiccan Rede a "tantrická svoboda" (29.07.2004)
Pacifističtí paviáni (10.06.2004)
Ženy a muži (23.03.2004)
Jin a Jang (1.) (19.03.2004)
[Akt. známka: 1,80 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 14 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
16. 11. 2020:

Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala...
"

Celý článek...


03. 11. 2020:

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."

Celý článek...


01. 11. 2020:

Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Celý článek...


27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!