Ano! Je opravdu stále větší množství lidí, kteří se zaobírají myšlenkami na potřebnou změnu života na Zemi.

Z těchto lidí však převážná většina podmiňuje tuto změnu nejprve příchodem fatálního úderu. Na změnu lidské společnosti na Zemi tak myslí největší část lidí jako na něco, co má být vyvoláno nejdříve zdrcujícím zničením všeho stávajícího. Tak také očekávají tito lidé s tichým mrazením každou novou zprávu, ohlašující náznaky blížícího se nebezpečí, ať již přírodního, vesmírného, nebo společenského druhu.

Tyto všechny lidi je však možné nazvat právě velkými škůdci budoucnosti Země, z hlediska jejich působení na úrovni myšlenkového světa. Tito navenek hodní a slušní lidé posilují ve svých myšlenkách jen očekávání katastrof toho nejhrůznějšího druhu. Věřící lidé většiny všech náboženství takto prazvláštně smýšlejí o budoucnosti tohoto světa. Ve svém milostiplném, pokorném šeptání toho, že takto učiní Bůh konec všemu zlu na Zemi, myslí na katastrofy a zničení druhých lidí.

Myslí na katastrofy a neštěstí, ba dokonce živí myšlenky na válku, jako na východisko pro budoucnost! Čekají, že světu pomůže zdrcující úder. Avšak čtěme pozorně! Tito lidé čekají úder, který má zasáhnout ty druhé, zlovolné a špatné lidi, jež, z jejich pohledu viděno, mohou za to, jaký je dnešní život! Těmito zlými a špatnými lidmi jsou pak tedy za všech okolností ti druzí. V žádném případě ne však nikdy oni sami. Takto to mají v sobě vykreslené!

Zodpovědnost za tento úder ponese v očích těchto lidí pak Bůh, jenž lidstvu určil již dávno dopředu potrestání za projevenou zlovůli. To je však ta největší lež, jakou kdy jen mohli věřící lidé vytvořit. Bůh podporuje veškerý život ve Stvoření. V Jeho láskyplnosti nikdy nevzniklo chtění trestat a ničit!

Všechno zlo i dobro jest proto jen v rukou člověka samotného. Či se snad někdo domnívá, že za válkami a totalitními systémy v minulém století stojí také Bůh?

Nikoliv! To vše bylo vyvoláno chtěním lidí! Tak i dnes platí, že lidstvo sklízí jen to, co samo zasévá. Nemusí proto také vůbec sklízet zlo a utrpení, pokud bude jen trochu více usilovat o vstřícnost vůči druhým v důsledném respektování Zákonitostí ve Stvoření.

A právě k tomuto respektování přináleží i poznání, že také naše myšlenky jsou dosud nepoznanou měrou spoluúčinkující na naší budoucnosti. Na jaký svět pomýšlíme, takový se formuje v jemnějším světě okolo nás. A tento svět myšlenek vyvolává dnes z největší části všechno zlo, které se na Zemi nakonec projevuje.

Přichází-li tak stále viditelněji v přírodním dění na denní světlo doposud nevídané změny, hovoří-li se stále více o nebezpečí světového napětí, jsou-li mezi lidmi válečné, nenávistné projevy, pak to vše je energie ze světa našeho myšlení a cítění, to vše vzniká jen a jen z našeho chtění.

Bůh jest vysoko nade vším tímto děním, a Jeho Zákony pak jen neúprosně spravedlivě navrací lidstvu ve stále zesílenějším dění to, co samo zasévá. Tak právě zmiňovaní lidé, myslící na apokalypsu jako na „spásnou“ budoucnost lidstva, jsou ve skutečnosti spolupodílníky na formujících se hrůzách ve světě myšlenek. Tyto hrůzy pak ale ve zpětném úderu zasáhnou nutně i je samotné, neboť skrytá nepřejícnost, neupřímnost a také částečně i nenávist vůči druhým lidem přivodí to svým druhem stejnorodosti.

Jestliže chtějí dobro a mír, tedy proč všichni tito věřící lidé neučiní nyní v tuto chvíli viditelně vše pro to, aby se společenství na Zemi změnilo k vytouženému lepšímu, čistšímu životu?

Odpověď jest snadná, stejně tak, jako zároveň žalující!

Je to jejich pohodlnost! Ano, nic jiného to není, než pohodlnost, která se s miliardami davů valí každodenním životem. Jedni si říkají: proč já mám být lepším, když si nejsem zcela jist, že kromě tohoto života je ještě něco dalšího. Přece nebudu před druhými platit za naivního. Když mám žít, tak teď a se vším, co se nabízí!

Druzí pak sice ve své citlivosti zoufají nad světem, avšak své východisko si rychle nalezli v zástupném řešení. Ve Zjevení, v Armagedonu, v proroctvích dávných věštců. Pro ně to špatné změní Bůh, který potrestá všechny zlé a oni sami pak v odměně za svojí pokoru a víru vkročí do nového světa s oslavnou blaženou radostí. Proč by se tedy namáhali již dnes, když je to pro ně tak pěkně připraveno? Stačí přece jen ještě přečkat pár let v skrytu a již dopředu se těšit na blížící se katastrofy.

Co však všichni tito lidé čekají od budoucnosti, je jen jejich vlastní mylná myšlenková stavba, která se na ně samotné nakonec zřítí a zasáhne je právě tam, kde oni to budou nejméně čekat.

Spravedlnost, pronikající Stvořením je neúplatnou, stejně tak, jako je neomylnou!

Kdyby všichni tito lidé naplnili již teď v této chvíli všechny své myšlenky, které věnují každodenně zaměstnání a zábavě, tím, že se stanou vstřícnějšími a čistšími ve svém jednání, v přístupu k druhým, pak mohl by se svět změnit k lepšímu bez nutnosti prožívání tak mnohých katastrof a utrpení. Kdyby se lidé změnili již jen ve své vůli k tomu, pak mnohé by bylo možné změnit, mnohé blížící se utrpení by se podařilo odvrátit či dokonce ještě proměnit na harmonii a požehnání. Přitom to vše nevyžaduje od člověka nic víc, než překonání svého milého já, překonání své vlastní vlažné pohodlnosti. Posila, která se pak dostaví s prvními, svěžími, čistými myšlenkami, odvane veškeré další váhání rychle stranou!

Je tedy nesmírně důležité, aby co nejvíce lidí procitlo nyní v poznání, že síly, které účinkují v myšlenkových světech, z nichž pak pronikají až do forem dějů v nejtěžší hmotnosti, je potřeba naplňovat čistotou, vstřícností a odvahou k pomáhajícímu jednání v každodenním životě.

Stav, který nyní k 3.3.2007 panuje mezi lidmi, hrozí vyvolat nové konflikty mezi světadíly, ať již na rovině mezilidské, nebo na stupni přírodního dění.

Přitom vše je možné změnit k lepšímu. Mnohé je možné odvrátit dobrovolným rozhodnutím k čistému myšlení ve svém každodenním jednání. Úsilí každého jednotlivého člověka má v tom pak netušeně vysokou hodnotu. Tato hodnota převyšuje veškeré pozemské bohatství a vliv i těch nejvýznamnějších lidí. Tak i nejchudší člověk na Zemi, dle Zákonů Stvoření, platí ve své duchovní výbavě nitra za rovnocenného těmto lidem. Ba co více! On svým čistým úsilím může pomáhat daleko silněji na povznesení celé lidské společnosti, jedno, zda ve své životní situaci platí z pohledu dnešních lidí za toho nejmenšího z nejmenších.

Redakce ao-institutu