Drobná, velmi hojná rostlina, ale málo známá. Je tak hojná, že bych se vsadila o litr vodky (ať mám z čeho vyrábět dryjáky) s každým, kdo má trvalé bydliště v České republice, že ji najdu do 300 metrů od jeho domu.
Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina
![ptačinec žabinec Stellaria media ptačinec žabinec Stellaria media](image/n200702092224_ptacinec1.jpg)
Jsem sice přesvědčena, že to bude do 100 metrů, těch 300 je ale na jistotu - jistota je jistota a přeci jenom litr vodky něco stojí. Ptačinec žabinec Stellaria media je jednoletá až dvouletá bylina, dosahuje výšky 5 cm až 30 cm, s lodyhou často poléhavou a vystupující. Lodyha je lámavá, křehká, jednořadě chlupatá, většinou bohatě větvená. Listy má drobné, živě zelené, křehké jako salát. Jsou vejčité, špičaté, dolní s řapíkem, horní přisedlé a užší. Dosahují velikosti kolem 1 cm, většinou však méně. Květy má bílé, velmi drobné, kvete většinou od března do května, ale popravdě kvete po celý rok, jsou-li vhodné podmínky. Kvetení závisí na tom, jestli trvá vhodná teplota, a trvání vhodné teploty je zhruba několik nad nulou po dobu zhruba několik dní. Letos, co je tak teplá zima, jsem našla kvetoucí ptačinec žabinec v prosinci, v lednu i v únoru. Roste více méně jako plevel, dává přednost vlhčím místům, která mají volnou půdu bez souvislého rostlinného pokryvu – tj. volná hlína je vidět, například záhony, okraje polí atd..
![ptačinec žabinec Stellaria media ptačinec žabinec Stellaria media](image/n200702092224_ptacinec2.jpg)
Používá se kvetoucí nať (jako zelenina se doporučuje spíše nať před rozkvětem, není hořká), od konce dubna.
Obsahuje třísloviny, saponiny, minerální soli, z nichž je vysoký obsah oxidu draselného a křemičitého. Dále obsahuje vitamíny (C a E), karotin, tanin, hořčiny.
Má močopudné účinky, používá se při plicní TBC, podporuje metabolismus. Dále se užívá se při lupence, ekzémech včetně atopického, šťáva zastavuje krvácení a při revmatismu se aplikují obklady z čerstvé nati.
Používá se čerstvá šťáva z nati, také jako balzám, v kombinacích se někdy méně užívá i odvar (na vnější užití) a zřídka nálev – balzám a čerstvá šťáva jsou účinnější. Šťáva se užívá 4x denně, 1 čajovou lžičku, před jídlem. Na ekzémy se mísí s natí pěťouru (taktéž hojný plevel). Při lupence a revmatismu se používají obklady z rozdrcené čerstvé nati na půl hodiny, pokud nenastanou problémy, dají se přikládat i na delší dobu. Na vykašlávání, při krvácení z plic a na plicní choroby se používá šťáva smíchaná s medem, této směsi se užívá 6-8x denně 1 lžička. Červené skvrny v obličeji se potírají čerstvou šťávou, nechá se 1-2 hodiny působit, pak se šťáva smyje vlažnou vodou. Tento postup aplikujeme 3x během týdne. Pokud je nutné opakování, vkládá se týdenní přestávka. Na obklady při ekzémech se může kombinovat s natí přesličky a jitrocelu kopinatého.
![mateřka trojžilná Moehringia trinervia mateřka trojžilná Moehringia trinervia](image/n200702101557_materka.jpg)
Vykašlávání hlenů, plicní a bronchiální choroby: Nať dáme do studené vody, uvedeme do varu a vaříme 1 minutu. Necháme 10 minut stát a pro zesílení účinku přidáme do vody 0,3 až 0,5 litru vína. Užívá se 2x denně 200 ml.
Možností záměny je poměrně mnoho: mateřka trojžilná je velice podobná vzhledem i velikostí, roste převážně v bukových lesích, ale najdeme ji i pod smrkem a v dalších listnatých lesích. Odlišíme ji jednak stanovištěm a jednak podle tří žilek na lístku (dolní obrázek vlevo). Další podobné rostliny, ptačinec hajní a křehkýš vodní rozlišíme velikostí listů, které jsou větší, 2-5 cm (ptačinec hajní dolní obrázek vpravo). Dalším záměnám se vyhneme sledováním tvaru listů.
Použití a obsahové látky podle J. A.Zentricha