Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 30. 10. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Barnes:
Nejsou všichni liberálové lichváři, ale zkuste se ptát, čím to, že všichni lichváři jsou liberálové.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2880x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2817x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2806x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2480x)
Mayský sněm promlouvá
(15. 11. 2017, 2435x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2398x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Sebepoznání

* Reakce na neutěšený stav hledajících


Müller Michal - Sebepoznání - 11. 08. 2004 (6505 přečtení)

Rád bych reagoval na článek Jiřího Vacka „Neutěšený stav hledajících“.
Nejprve bych rád ocitoval dvě spontánní reakce, když si článek přečetli někteří z mých přátel. Zněly takto: „Ten tedy drtí…“ a „Úplná křížová výprava…“. To jen tak na úvod.
Když jsem zmíněný článek četl, měl jsem pocit, že já píšu o koze a Jiří Vacek o voze. Prostě jako bych já mluvil anglicky a Jiří Vacek čínsky. Potom se těžko píše reakce na něco, čemu nerozumíme nebe nechceme pochopit.
Nejzajímavější je, že Jiří Vacek píše hlavně o neutěšeném stavu hledajících, ale o sobě v podstatě nenapíše ani řádku. Je dost zajímavé tímto způsobem reagovat zrovna na články, které jsem napsal. Byly o mých zkušenostech na mé cestě, které jsem chtěl s ostatními sdílet.

Do jisté míry souhlasím s úvodem od redakce, kde je zmínka o vytrhování výroků z bible a používání jich v nevhodném kontextu nebo lépe řečeno v takovém, které zrovna autorovi vyhovuje. Osobně vnímám Kristovo mystérium jako něco natolik tajemného, co nelze tak lehce aplikovat vytržené z kontextu příběhů evangelia. Dlouho jsem ho nechápal, ale nedávno v kině při „Umučení Krista“ jsem poprvé celou bytostí procítil a prožil alespoň trochu velikost Kristovy oběti. Kdysi jsem hodně četl výklady Bible od Jiřího Vacka, ale něco mi tam časem začalo chybět. Cítil jsem, že se za tím vším skrývá ještě něco hlubšího.

Také mě velmi zarazilo, odkud Jiří Vacek bere tu odvahu hodnotit neutěšený stav hledajících – přesněji řečeno většiny hledajících. Snažil jsem se nalézt odpověď a možnou odpověď jsem nalezl v teorii eneagramu, u osobnostního typu 1. Citaci z knihy, která se tímto zabývá, najdete na konci mého příspěvku.

Asi nejvíc mě zarazila věta: „Autor si něco málo přečetl, skoro nic nepochopil, trochu meditoval a hle: již se cítí být oprávněn kritizovat stezku poznání…Zřejmě si však nedal práci, aby se hlouběji s tímto učením seznámil“. Docela jsem se zasmál na tím, odkud Jiří Vacek bere domněnky tohoto typu. Možná, že jsem měl asi připsat, že jsem přečetl zhruba čtvrtinu rozsáhlého díla Jiřího Vacka, meditoval 2-3 hodiny denně po tři roky, pravidelně jezdil na Morávku, s Ramanou Mahárišim, mému srdci blízkým, pobýval apod. Kdybych tyto zkušenosti neměl a zvlášť kdybych se nezmínil ve svých článcích o tom, jakého poznání jsem dosáhl, tak proti těmto domněnkám nemám jedinou výhradu. Škoda, Jiří Vacek si mě asi vzal jako obětního beránka, který je naprosto mimo a neví, o čem mluví. A aby se skrze toho beránka zase mohl rozhorlit nad neutěšeným stavem většiny hledajících.

Taky jsem ve svých článcích nekritizoval džňána jógu, ale to, jak je možné chápat ji špatně a dostat se do pěkné bryndy. To nijak nesnižuje velikost džňána jógy, pokud je chápána správně. Mé články nebyly o teorii, ale o praxi, o tom, jak to někdy vypadá v realitě hledačstva duchovního.

A že odstrašuji „maličké“? Rád bych se zeptal od koho? Jen jsem přednesl svůj názor a zkušenosti a dal jsem, tedy „těm všem maličkým“, jak je Jiří Vacek nazývá, svobodnou volbu. Svobodnou volbu vytvořit si vlastní názor, stát na vlastních nohou a možnost vidět věci také z jiného úhlu.

Nakonec bych rád ocitoval pár vybraných vět z reakce Jiřího Vacka:

„Myslí, že vše mohou a zmohou sami bez Boha a jsou přesvědčeni o své dokonalosti, neomylnosti a nepotřebě se měnit.“

„Duchovní pravdy jsou na prvém místě určeny k tomu, aby je každý používal na sebe a nikoli na druhé.“

„Takových kritiků přesvědčených o své pravdě je mnoho.“

„Jinou chybou je plný sud. Do něho se již nic nevejde. Říká se tomu také zatvrdlá mysl. Má pevné a neměnné názory, je nepřístupná jakékoli změně a pružnosti, a proto se nemůže ani vyvíjet k lepšímu.“

Možná, že se mýlím, možná také ne, kdo ví. Ale myslím si, že ať je to Jiří Vacek nebo každý další člověk, kdo tak soudí ostatní, měl by se nejdříve podívat do oka svého, zdali mu tam neleží nějaký ten trám.

Na závěr bych rád poděkoval Jiřímu Vackovi za všechno, co jsem s ním zažil. Jak to dobré na společných meditacích v Praze nebo na Morávce, tak i to, kdy mi zrcadlil svým chováním mé chování. V obou případech mě tak posunul o mnoho mil vpřed. Děkuji mu také za to, že díky němu jsem se mnohem rychleji rozpomenul na své božské Já, Já jsem. Když ale žák dospěje a vyroste, musí jít dál. Musí se postavit na vlastní nohy a jít svou vlastní cestou.

Na závěr uvádím citaci ze starší knihy Jiřího Vacka, která, myslím, stojí za přečtení. Po ní následuje citace z knihy o eneagramu od Richarda Rohra. Významy a možná sdělení ať si najde každý sám.


Závěr, že projev i neprojev jsou „plnoprávnými“ nedílnými součástmi Skutečnosti, potvrzují i známe buddhistické pravdy: „Tvary jsou prázdnota a prázdnota jsou tvary“ nebo „nirvána je samsáro a samsáro je nirvána“. Jedno nelze oddělit od druhého. Jsou ne-dva. Jen člověk ve svém omezeném pohledu poznání staví jedno nad druhé nebo druhé popírá. Jednou je pro něj jedinou Skutečností hmota, po druhé opět výhradně duch. Obojí je nevědomost. Jen rozdělujeme to, co nikdy rozděleno nebylo a stavíme proti sobě to, co proti sobě vpravdě ani stát nemůže. Dodejme jen, že buddhistická prázdnota je totéž co neprojev sat-čit a nikoliv nicota. Je stavem nejvyššího Bytí a nikoliv zániku.

Tak jako v praxi jsme tělem a současně ryzím vědomím, tak obdobně je Skutečnost vědomím i projevem a jedno neruší druhé. V nejvyšším pohledu vědomí proniká tvary a uvědomuje si oboje a jedno od druhého je neoddělitelné: Jsou ne-dva a tvoří harmonický celek, v němž jeden druhého nevylučuje, ale doplňuje. Je to jednota šivy a šakti , klidu a neustálé změny, projevu a neprojevu. Dokonce i říkat, že neprojev je základem projevu, je nesprávně, protože tím již stavíme neprojev výš, ale v ne-dvojnosti není nic výš, ani míň, ale vše si je rovno…

Končí stezka, náš duchovní vývoj tím, že poznáme a žijeme jednotu projevu a neprojevu? Patrně nikoliv. Stále ještě zbývá poznat například mechanismus tvoření, princip tvůrčí síly, tak abychom nebyli vydání napospas nahodilým vlivům, abychom mohli svobodně volit podmínky své existence. Jelikož mistrů, kteří tohoto stupně dosáhli, je velmi poskrovnu a spíše se jedná o legendy než o ověřená fakta, je možné, že další vývoj se neodehrává již na Zemi, že Země je jen třídou velké školy života, která se opouští, je-li s úspěchem absolvována, jen proto, aby se postoupilo do třídy další. …Jsou-li projev a neprojev rovnocenné a nedílné části Skutečnosti, pak jsou i oba věčné a není z čeho „vystoupit“ a ani to není možné. Je pouze možné naučit se žít božsky, a to v projevu i neprojevu. Projev je hrozný a utrpením jen tehdy, žijeme-li nebožsky, tedy bez vědomí neprojevu a bez poznání, že projev i neprojev je jedinou Skutečností, tedy asi jako uhlík je diamant a diamant je uhlík. Záleží jen na podmínkách a ty si určujeme sami a nikdo jiný. Neexistuje jiná iluze a jiná síla zahalující pravdu než ta, kterou sami naší nevědomostí vytváříme. Je-li samsáro nirvána, kam a z čeho utíkáme? A hlavně kdo utíká? Zdroj a příčina utrpení není v samsáru, ale v nás.

Jiří Vacek: Uzel vědomí, Věda sebe si vědomého vědomí, str. 53-64


Jedničky jsou idealisté, žene je hluboká touha po pravdě, spravedlnosti a mravním řádu. Jsou poctivé a fér a dokáží povzbudit i druhé, aby na sobě pracovali a překonali sami sebe. Často bývají nadány pro řídící a učitelské role a snaží se být ostatním dobrým příkladem. Je jím zatěžko akceptovat vlastní i cizí nedokonalosti. Jen když jsou zcela samy sebou, mohou se pomalu naučit být doma nedokonalé přítomnosti a důvěřovat v pozvolný růst dobra.

….Pastí , ze které musí být nevykoupené jedničky vysvobozeny je jejich nedůtklivost. Musí se učit přijímat sebe i druhé, místo aby nade vším a všemi vynášely soud. Musí se naučit vidět trám ve vlastním oku dříve, než se začnou obírat třískou v oku druhých, jež je jim okamžitě nápadná…Druzí se cítí být jimi neustále kritizování, a to i tehdy, když jednička neřekne jediné slovo. Lidé prostě tento proud negativní energie cítí. Při praxi duchovního se mi občas stalo: „ Já mám potíže se před tebou otevřít, protože mám strach, že mě tajně odsoudíš.“

…Kritická potence roztrpčenosti jedničky je příspěvkem pro každou společnost – ale není celou pravdou. Jestliže se svou zlostí přespříliš identifikuji a trucovitě trvám na tom, že jedině moje hledisko je správné, přestanou mě druzí jednou brát vážně.

…Jedničky se musí naučit, že není jenom jedna správná cesta, ale že do Říma vede mnoho cest. Proto musí se svou zlostí uzavřít přátelství a rozpoznat ji dřív, než zase o sobě a o druhých začnou vynášet rozsudek.

…K životním úkolům jedničky patří učit se zanechat také někdy povinností, pořádku a vylepšování světa a místo toho si hrát, slavit a užívat si života…Ovocem ducha jedničky je radostná pohoda…ačkoli to není z počátku jednoduché, musíme se my jedničky naučit klidu, abychom nedokonalost světa vnímaly (to pro nás není těžké) a přijaly (to je vlastně životním úkolem)…

…Zlost je kořenem hříchu jedničky…My jedničky se totiž za svou zlost stydíme. Náš hřích a to, čemu se vyhýbáme je jedno a totéž. Nechceme si připustit, že nás motivuje a pohání zlost a neumíme si přiznat před sebou ani před ostatními, že jsme agresivní. Také zlost je pro nás něco nedokonalého…Obranný mechanismus, který jedničky vyvíjejí, aby nemusely dát najevo svou zlobu, je kontrola reakce…Skutečnost, že si neumíme svou agresi přiznat, v nás někdy vyvolává nepředstavitelný tlak. Dokážeme být jako pochodující parní kotel…

Rohr, Ebert: Eneargam – devět tváří duše, Synergie Praha 1997.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
VIRUS MARIČI (05.12.2005)
Zádušní mše za dr. Eduarda Tomáše (02.11.2005)
Životopis Míly a Eduarda Tomášových (31.10.2005)
Jak jsem hledal Boha a nalezl Jiřího Vacka (30.10.2005)
Ing. Jiří Vacek (06.10.2005)
Na závěr to, co bylo na počátku (21.09.2005)
Osvícené ego „mistra“ Vacka (21.09.2005)
O DUCHOVNÍM MISTROVSTVÍ (21.09.2005)
Duchovní mistr a pan Pařík (21.09.2005)
Reakce na dopis Ing. Jiřího Vacka (20.09.2005)
Otevřený dopis panu Vackovi (18.09.2005)
Od mystiky k mystifikaci …a zpět (17.09.2005)
Další dopis Jiřímu Vackovi (12.09.2005)
Pro Jiřího Vacka, osobně (12.09.2005)
Jde skutečně o objektivní kritiku? (04.09.2005)
Zamyšlení nad komentáři k textu Jiřího Vacka „Vrátit mysl Já“ (27.08.2005)
Od Mirky Pettingerové (22.08.2005)
K diskuzi o Jiřím Vackovi (22.08.2005)
Jak jsem hledal sebe a nalezl boha (16.08.2005)
Vědomí (11.08.2005)
Pozitivní výsledek diskuse o nejvyšší józe. (06.03.2005)
Všem kritikům a pomlouvačům Mistra Jiřího Vacka (05.03.2005)
Komentář na komentáře (23.02.2005)
Dopis Jiřímu Vackovi (21.01.2005)
Nesmyslné boje (02.12.2004)
Mistři nás klamou? (12.11.2004)
Ambivalence není schizofrenie (03.11.2004)
Každý má svou pravdu nebo je jen jedna pravda? (26.09.2004)
Vlastní zkušenost (18.09.2004)
Spásné a nespásné vásany (16.09.2004)
Co člověk může dělat? :-) (06.09.2004)
Teorie a praxe na duchovní cestě (02.09.2004)
Átmavičára jako únik? Smutné nedorozumění (01.09.2004)
Átmavičára nebo lókavičára (24.08.2004)
Nepochopení mezi lidmi (10.08.2004)
Neutěšený stav většiny hledajících (06.08.2004)
Átmavičára jako únik (15.07.2004)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 38 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...


26. 10. 2020:

Zdeněk Troška: "...budou dělat haury do chvíle, než jim zemře (na covid pozn.red.) někdo blízký, někdo, koho měli rádi. Mám pocit, že snad nesledují televizi a nevidí záběry ze všech států světa, kde je to stejné, ne-li horší. Musím chránit sebe a své blízké, to je přece moje povinnost a nějaké frajerské pózy nejsou namístě. Stejně mi vadí to věčné fňukání, že nebudou mít na nájem, na jídlo, na toto a tamto, že jsou finančně úplně na dně – ale hned jak se v červenci rozvolnilo, na 105 tisíc Čechů vyrazilo do Chorvatska k moři. A na to peníze najednou měli?..."

Celý článek...


25. 10. 2020:

Exsenátor Jan Veleba: " V nadcházejícím týdnu jde v podstatě o všechno a pokud se nezklidní situace ve společnosti a na postu ministra zdravotnictví se rychle neobjeví kvalitní osobnost, pak opoziční demoblok a mediotelevizní žumpa ČT využijí všech prostředků k likvidaci vládnoucího hnutí, speciálně premiéra Andreje Babiše. Pokud by se jim to podařilo, tak tato společnost končí...
Naše společnost je nemocná, ztratila se slušnost, ztratila se elementární úcta k jakýmkoliv hodnotám, ztratil se stud. Nenajdete normální slušnou diskusi, názor proti názoru, najdete jenom urážky, zesměšňování a útoky...
"

Celý článek...


25. 10. 2020:

Sociolog Petr Hampl: "Epidemii si nemůže řešit každý sám. Výsledek je závislý na spolupráci. Jenže jsme v situaci, kdy se lidem lže téměř neustále a téměř o všem. O migraci, dluzích, Evropské unii, školství, mezi- národních smlouvách a čemkoliv jiném vás napadne...
Být ekonomickou celebritou – to dnes znamená, že dobře vypadáte, máte kontakty v médiích, a dokolečka opakujete, že řešením všeho je snížení daní pro bohaté, snížení státních výdajů a deregulace. To se naučíte za dvě minuty. K tomu nepotřebujete číst složité studie v cizích jazycích...
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!