Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 18. 01. 2021     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
polský básník Julian Tuwim:
"Mysleme na chudé", řekl lodžský fabrikant: "To nic nestojí."

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2625x)
Co nás provází
(29. 01. 2018, 2487x)
Zaměření se na odpuštění
(15. 02. 2018, 2134x)
Oddělení zrna od plev
(13. 07. 2018, 2096x)
Sto jedna dní
(27. 02. 2018, 2076x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Duchovno

* Sensei ze Šambaly. Kniha 2 - ukázky (3.)


Ukázka z knihy - Duchovno - 29. 10. 2011 (4447 přečtení)

8.kapitola

„Ondřej byl jedním z nejbližších Ježíšových učedníků. Byl mezi prvními, koho Ježíš během svého působení v Palestině přijal mezi své žáky.“


„A... copak existuje evangelium podle Ondřeje?“ podivil se Nikolaj Andrejevič. „Četl jsem Bibli. O Ondřeji jsem slyšel. Ale o Evangeliu podle něj... To si nevybavuju. Možná, že tahle kniha prostě jen nebyla zařazena do Bible? Vždyť kolik je tam evangelií – čtyři, pět?“

„Čtyři,“ odpověděl Sensei, na chvíli se odmlčel a pak dodal: „Podle Matouše, podle Marka, podle Lukáše a Jana. I když ty také byly napsány...,“ ale nedopověděl to a pokračoval: „V Bibli opravdu není evangelium podle Ondřeje. Do Bible nebyla zahrnuta všechna evangelia, ale jenom ta, která byla vybrána císařem Konstantinem a jeho pomocníky ke splnění těch úkolů, které si stanovili. Ostatní evangelia byla prostě zavržena, protože se v nich ani zdaleka nemluvilo o tom, co pro ně bylo potřebné a výhodné. A dokonce i ta, která vybrali, byla pořádně zredigována v souladu s okolnostmi nové doby a s upevněním křesťanství jako státního náboženství.

Od roku 364, kdy byl Nový zákon potvrzen, a před prvním vydáním Bible, byl text také několikrát redigován. Navíc také nepřesnosti v překladu sehrály svoji roli. Vždyť Bible byla napsána v hebrejštině, z nepatrné části také v aramejských jazycích, a Nový zákon pak v řečtině. Takže první tištěná kniha, vydaná v roce 1455, se už značně lišila od té, která byla redigována v roce 364. Dále pak úpravy, které byly následně zaneseny. Následkem toho máme to, co máme. Nicméně i tak se k lidem dostalo velmi mnoho cenného a potřebného,“ zdůraznil Sensei. „Když budeme zase mluvit o evangeliích, pak kromě těch, která byla kanonizována církví, existují desítky apokryfických evangelií.“

Ruslan svraštil obočí a vážně se zeptal:

„A co to je apo... apo... no, ta... kritika?“

„Apokryfy jsou díla, která církev nebo kněžstvo neuznává za posvátné knihy. Slovo ‚apokryf‘ pochází z řeckého ‚apokrytos‘, což znamená ‚tajný‘, ‚důvěrný‘. A původně se vztahoval k dílům jedné ze skupin křesťanů, kteří se označovali jako gnostikové a snažili se zachovat si své učení v tajnosti.“

„Ano, ano,“ kývnul Nikolaj Andrejevič. „Mimochodem, četl jsem, že v roce 1946 byla na jihu Egypta objevena celá knihovna s díly křesťanů gnostiků.“

„Přesně tak,“ potvrdil Sensei. „Právě tam mezi ostatními knihami našli takzvané evangelium podle Tomáše, Filipa, evangelium Pravdy, apokryf Jana. A ještě dříve byly na papyrech v Egyptě nalezeny úryvky z neznámých evangelií, přičemž byly napsány v různých verzích...“

 „Ještě je problém v tom, že se apokryfy dělí na ‚dovolené‘ a takzvané ‚odvolané‘. ‚Odvolané‘ texty se samozřejmě snažili zničit. Mimochodem první oficiální seznam ‚odvolaných‘ knih byl sestaven ve Východořímské říši v 5. století našeho letopočtu. Samozřejmě, že se po takovém ‚vandalizmu‘ k potomkům dostaly jen názvy a citáty, které ve svých dílech uvedli křesťanští spisovatelé z 2.–4. století, kteří polemizovali s těmito knihami... Mimochodem, je to jako vždy,“ pokrčil rameny Sensei.

„Ano, je to smutné,“ pronesl Nikolaj Andrejevič. „To už je úděl lidského rodu. A proč ji museli ničit? Tak by knížka někde ležela a zůstala by ležet, dokud by nepřišel její čas. A pak by ji třeba potomci postavili před objektivní soud.“

„Víš, o co jde?“ začal vysvětlovat Sensei, „některé z těchto knížek měly opravdovou hodnotu, protože odrážely pravé Učení Ježíše v takové podobě, v jaké ji kázal. Proto nenechávaly lhostejnou žádnou lidskou duši, protože pravé Učení Ježíše dělalo lidi opravdově svobodné od všech obav tohoto světa. Začali chápat, že tělo je pomíjející a duše je nesmrtelná. Lidé přestali být rukojmími a otroky iluze materiálního světa. Chápali, že je nad nimi jen Bůh. Uvědomovali si, jak krátký je život a dočasné podmínky, do kterých je zahnáno jejich současné tělo. Věděli, že tento život, ať už bude dlouhý jakkoli, zůstane pouhým okamžikem, ve kterém přebývá jejich duše. Chápali, že každá pozemská moc, ať už politiků nebo náboženských struktur, je pouze vládou nad těly. Vládci se sklánějí před svým ‚bohem‘, kterému je dána moc na Zemi a nad její matérií, ale ne nad duší. Protože duše patří pouze pravému a jedinému Bohu. A první následovatelé Ježíše, kteří kázali Jeho Učení (nikoli náboženství, kterým se stalo později), už neměli strach z tohoto života. Začínali cítit a chápat, že Bůh je přímo vedle nich, nejbližší a nejdražší ze všech a On je věčný... Tato pravá lidská svoboda velice strašila moc bohatých. Proto začali sbírat a pečlivě přetvářet písemné prameny o Ježíšově Učení, které už v té době existovaly. Když si vybrali potřebné informace, na kterých pak vystavěli nové náboženství, zničili toho velmi mnoho. V tomto náboženství už získávali moc bohatí, jak se říká, shora dolů.

Proto mnohé písemné prameny, ve kterých se uváděla pravá Ježíšova slova, prostě nebyly zaneseny do sborníků ‚nové ideologie pro masy‘. Ale nehledě na všechna vědomá nedopatření, pletichy a egoistické ambice lidí, kteří byli v různé době u moci mezi náboženskými elitami, tyto písemné prameny existovaly a existují!

 
Ukázka z knihy
Sensei ze Šambaly. Kniha 2
Anastasia Novych

Překlad: Hana Prchlíková
ISBN: 978-80-904796-2-3
Počet stran: 192
Formát: 128x198
Rok vydání: 2011
V prodeji: od září 2011

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 5,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
16. 11. 2020:

Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala...
"

Celý článek...


03. 11. 2020:

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."

Celý článek...


01. 11. 2020:

Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Celý článek...


27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!