Mluvil jsem se svou přítelkyní. Byl jsem potichu. Vyprávěla o věčném hledání mužů a žen. Mluvila o mužích. O jejich neporozumění potřebám žen, o jejich necitelnosti a vyhraněnosti. Mlčel jsem a souhlasil. Vím, že žena potřebuje něžnost, hodně času, mazlení a objímání. To muži neumí. Jsou naprosto jiní. Nakonec vše skončí u rozdílného přístupu k sexu.
Muž cítí sex pouze svým přirozením. Pro něho je milování snadné, pokud není příliš dlouhé a náročné. Jeho centrem jsou genitálie. Dokáže se velmi rychle vzrušit a bohužel, velmi rychle skončit. Muž po samotném vyvrcholení ztrácí obrovské množství energie a není schopen se dále na ženu soustředit. Muž také potřebuje mnohem více intenzivních podnětů než žena. Pokud se nenaučí umění milování a to nakonec není nic jiného, než rozpoznat skutečné a přirozené potřeby ženy, tak v podstatě nedokáže být ani věrný. Tělo ženy, i když ji má nesmírně rád a nechce opustit společnou domácnost, se stane časem poněkud nepřitažlivé a nudné.
Žena naopak má obrovský dar, který je více prokletím a danajským darem v dnešní době. Její tělo je celé sexuální. Není závislá pouze na izolovanou část těla, i když samozřejmě jsou místa, které slouží jako spínač k budoucímu orgasmu. Potřebuje velice dlouhou stimulaci a mazlení. Co s tím?
Muž musí objevit svou vnitřní ženu. To neznamená nic jiného, než prostě zapomenout na oblast genitálií a objevit netušené možnosti vlastního těla. Protože i tělo muže je nesmírně citlivé a vnímavé. Ovšem pro muže je to těžký a bolestný proces. V začátcích prostě zapomene, že se jedná o zejména o něho a musí se naučit bezvýhradně dávat. To muži prostě neumí, nikdo je to nenaučil. Zde se již nejedná o pouhopouhou předehru. Předehra je pro muže, který cítí nesmírné vzrušení a okamžitou potřebu vstoupit do ženy, hrozně nudná, zbytečná a pomalá. A předstíraná předehra, byť konaná s láskou a vstřícností, se nakonec mine účinkem.
Žena, pokud je skutečně vzrušená, může mít nekonečné množství po sobě jdoucích orgasmů. A to je to, co muže děsí a činí je téměř impotentními. Muž dokáže mít jeden, dva, možná tři orgasmy, ale to ho naprosto ničí a paralizuje. Naopak žena je téměř neukojitelná. Poté se raději nebude chtít milovat, nemá prostě tolik energie. Bude se bát příštího setkání a vlastní nemohoucnosti stačit ženskému apetitu.
Tak se žena a muž po staletí míjejí a muže to tak irituje, že musel začít ženy potlačovat. Nazval je nádobami hříchu, čarodějnicemi, ďáblovými pohunky. Vše směřovalo k tomu, aby muž odbyl milování jediným orgasmem, který nakonec k početí dítěte stačí. Udělal vše proto, aby žena byla zbavena práva na vlastní orgasmickou rozkoš. Vznikla ryze mužská náboženství se svými celibáty, kláštery, posvátností rodiny, hříchem, která udělala z milostného aktu nudnou a bleskovou záležitost k uvolnění nahromaděného spermatu nadrženého muže. Muž byl v bezpečí.
Svatá Marie se stala miláčkem náboženství vyplašených mužů. Proč, protože měla dítě bez fyzického spojení s mužem. Což je samozřejmě fatální nesmysl a bláznivá fantazie mužů. Proč by asi Bůh stvořil akt milování, který je naprosto rozšířen v celé přírodě? Poté se vrháme do světa zvířat, pouze s tím rozdílem, že zvířata si nedělají žádné násilí. Ale my nejsme zvířata, jsme lidské bytosti a máme netušené možnosti i božské dary. S Ježíšem, který se v žádném případě nestranil žen, a to ani lehkých žen, pochodovala parta vyděšených buziků. Samých mužů. To oni, ne Ježíš, vymysleli všechny ty šílenosti ohledně žen. V podstatě poplivali památku velkého Mistra.
Je to nesmírná škoda. Nejenom pro ženy, ale hlavně pro muže. Pokud muž zapomene na vlastní chaotickou potřebu rychle ejakulovat a oddá se ženě, bude královsky odměněn. Tak to učí Tao a Tantra. Protože i muž se může dostat časem do nepoznaného království nesmrtelné blaženosti a extáze. Oddalovaná ejakulace činí tělo muže více a více citlivým. Mocná sexuální energie opouští dříve izolované a smutné území pohlavního orgánu a zasahuje nebývalou rozkoší celé tělo. Je to zázrak. Dochází k vnitřním orgasmům a sperma je zachováno k naprosto šílenému, konečnému vyvrcholení po několika hodinách blaženého a božského milování. Muž nakonec získá nesmírnou důvěru ve vlastní orgasmický potenciál a vždy se bude těšit na nové milování. Po tomto spojení nebude spát jako špalek, naprosto vyčerpaný a umrtvený, neboť energie zachycená v jeho těle mu dodá úžasnou vitalitu, spokojenost i sebevědomí.
Partnerka se změní v Bohyni rozkoše. Bude s tímto mužem v ráji, v nebi a celá vykvete do nesmírné krásy. Muž těžko kdy bude mít zájem o pouhopouhý nudný sexuální styk s jinými ženami. V podstatě stále neznáme nekonečné možnosti našeho těla. I pouhé hlazení, dotyk kůže, objetí, bude nesmírně vzrušivý akt.
Aby muž dokázal naprosto přetavit svůj přístup k ženě, je potřebné najít hodně skromnosti a oddanosti. Žena je od přírody velekněžkou sexuální energie a přirozeně má schopnost dojít ke konečné bráně orgastického transu. Žena by měla pochopit a pomáhat muži, který se odváží vstoupit do jejího chrámu. Protože muž je v počáteční, učednické fázi velice slabý a nejistý. Pohybuje se na tenkém ledě, odevzdává dominanci vypěstovanou staletími. Žena musí v muži udržovat vnitřní důvěru a posilovat ho na jeho nové cestě. Je to těžké, velice těžké. Málo mužů to dokáže a málo jich souhlasí.
Milování je magie. Nejvyšší magie. Spojením muže a ženy je dosaženo absolutní dokonalosti. Je rozpuštěna dualita a získána obrovská moc. Všechny problémy lidstva souvisí s odděleností muže a ženy. Milování je nejdokonalejší revolucí.