Bertrand Russell, matematik, nositel Nobelovy ceny: Problém současného světa je, že hlupáci jsou si skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností.
Jitřní země byla založena na podzim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jóga, witchcraft (wicca), kult Bohyně, posvátná sexualita a tantra, mystika, New Age, šamanismus ale také třeba zdravá výživa, vegetariánství, léčivé rostliny a ekologie.
Další a další záhady lidského myšlení odhalují další objevy neurověd jako na běžícím páse: ukazuje se, že nám evoluce dala (respektive posílila) i schopnost odhalovat souvislosti. Když náš prapředek dokázal odhadnout nebo dokonce předpovědět, jak se bude vyvíjet (či opakovat) počasí, velikost příští úrody nebo milostný vztah vládce kmene, zcela jistě z toho dokázal těžit i příslušné výhody.
„Schopnost objevit i slabé vztahy mezi jevy je dána mikroskopickou organizací mozku,“ píše se v článku Proč snadno uvěříme pověrám? (LN 22. dubna 2006, převzato z časopisu Vesmír). „Některé neurony slouží jako detektory souběhu jevů. Princip je jednoduchý: pokud jsou dva neurony opakovaně aktivovány zároveň, posílí se spojení mezi nimi. Mozek je vlastně hardware, který se aktivně mění v procesu učení.“
Ještě nedávno (ale zcela jistě, i když v menší míře a s menší ochotou to přiznat) se právě vědci odlišovali od obyčejných lidí svou schopností vypozorovat v dění kolem sebe nějaké souvislosti (a Darwin, Semmelweis, Kekule, Pavlov, Freud a další by mohli vyprávět).
Samozřejmě, snaha najít souvislost za každou cenu může vést přímo k opačným než reálným výsledkům, a pověry či rituály a náboženství jsou toho podle některých vědců důsledkem.
To ovšem nic nemění na tom, že právě schopnost najít k jevům v přírodě a mezi nimi nějaký vztah (nějakou souvislost) pomohla našim předkům přežít.
Navíc když mozek nalezne souvislost, když se mu to tam uvnitř smysluplně poskládá, je i člověk klidnější (a jeho tělo produkuje spíše endorfiny než adrenalin): v důsledku toho je šťastný a zdravý - také protože věří, že věci mají řád. Když se fotbalista při nástupu na zelený trávník hřiště třikrát pokřižuje (a dělává to tak celé roky své kariéry), zcela jistě tak posílí (i když nereálnou) souvislost mezi pokřižováním a dobrým a lepším výkonem: jeho mozek produkuje endorfiny, je zharmonizován, tělo a mysl jindy svazující obavy a strach nenarušují optimální výkon. Dnes už prokazatelně víme, že ateisté a v nic než svůj pragmatický rozum věřící nevěřící mívají psychické a nakonec i zdravotní problémy: nejsou šťastni.
Když totiž hledáme a nalézáme souvislosti, líbí se nám to. Mozek produkuje přirozené opiáty, jsme šťastní. Tak jako musela příroda (evoluce, chcete-li) zařídit, abychom jedli (za každé sousto obdržíme dávku endorfinů), tak také zařídila, že když najdeme řešení nějaké záhady, jsme odměněni porcí přirozených opiátů: líbí se nám to. Proto také máme tak rádi rébusy, křížovky, hádanky, proto byly vždy oblíbeny pohádky a mýty, a v novějším provedení detektivky a thrillery. A poezii a výtvarné umění a hudbu.
Mimochodem, ukázalo se také, že lidský mozek (zvláště ženský) miluje drby. Tedy zprávy o blízkých, sousedech či známých osobnostech. Z hlediska přežití i tohle muselo být a zcela jistě i bylo důležitým faktorem v rámci sociálního kulturního vývoje někdejšího člověka, což zase přispělo k překotnému vývoji jeho mozku. Proto i dnes čtenáři tak rádi čtou zprávy o hvězdách, politicích, bohatých sousedech nebo rozchodech slavných milenců a bulvár je přirozenou stimulací právě tohoto fenoménu.
Jakkoliv se tváříme a tvrdíme že jednáme racionálně, jsme daleko více nositeli zděděných a díky rituálům a pověrám před tisíci či dokonce desetitisíci a statisíci lety zavedenými zvyky svého těla a mozku (který se prostě přizpůsobil tomu, co tehdejší člověk často dělal), než je nám milo a než tušíme. Snažíme se vládnout světu a přírodě, ale nezvládáme ani sami sebe. Neznáme se. Hledat a nalézat ty skutečné souvislosti mezi tím, co vidíme, jak vnímáme, jak a proč jednáme, je nanejvýš aktuální právě i dnes. I individuálně.
Vzpomínám, jak dlouho mi trvalo, než jsem v rané dospělosti objevil souvislost mezi dobou louhování tehdy jediného dostupného černého sypaného čaje a četností nutnosti jít se vymočit.
Jak dlouho bude trvat současným vládcům a současnému lidstvu, než najdou souvislost mezi způsobem, jaký se u nás rodí děti a stále radikálnější agresivitou dospělých? Mezi svým soukromým jednáním a chováním a mezi ekologickými hrozbami nejbližší budoucnosti?
Senátor Jaroslav Doubrava:
"
...chovali se (poslanci) jako úchylové. Dokonce hejtmani z opozičních stran prosili své strany, aby neblbly a nouzový stav prodloužily. Politické hovězí hlavy ze stáda opozice z toho ale udělaly předvolební mejdan. Poslanci, kteří zařízli nouzový stav, jsou stejní primitivové jako ti, kteří demonstrovali proti nošení roušek. A opozice neustále do vlády bušila, že neudělala to či ono, že něco mohla dříve a lépe. Změnilo se to v politickou štvanici, nakonec vláda ztrácela rozhodnost, aby nebyla obviněna z nedemokratických zásahů...
...ČT1 se stává největším šiřitelem nenávisti, polopravd a dezinformací v ČR. Z tohoto hlediska se nedivím, že se takhle urvali z řetězu i primitivové z opozice. Poslanci z opozice ukázali, že nemají ani páru o tom co potřebují lidé dole, v konkrétních vesnicích, městských čtvrtích, ti kteří jsou odkázáni měsíc od měsíce na plat nebo v horším případě na podporu...
"
Bohumil Pečinka: "...je to třicet let stále o tomtéž. Už v letech 1990-92 dělalo právnické expertní duo Jičínský-Rychetský zákulisní rozhodnutí a nátlakové akce, jimiž stavělo parlament i vládu do neřešitelných situací. Často tomu sekundoval i Jan Filip z pozice experta, plně podřízeného Pavlu Rychetskému. Třicet let nato stejní lidé, tentokrát už bez zesnulého Zdeňka Jičínského, rozhodli o volebním zákonu a dostali politickou reprezentaci pod tlak..."
Petr Žantovský: "...USA pro mnohé z nás před rokem 1989 symbolizovaly svobodu a demokracii, zatímco sovětský blok symbolizoval třídní boj a všeobecné hlupství. Dnes je to jinak. Amerika se chová hůř než naši rudí za Jakeše. Je to symbol? Jistě: úpadku země, která si neví rady sama se sebou, a tak nabízí zástupné terče. Jen my jsme stále stejní, tedy aspoň naše vrchnost: dříve odezírala ze rtů Moskvě, dnes Washingtonu případě Berlínu a Bruselu. Ale změní to nás, občany, co tomu musejí přihlížet? Ani v nejmenším. Jen to prohloubí skepsi a nedůvěru. Jako za toho Jakeše. Kdybych byl optimista, řeknu, že cítím v kostech změnu, jako byla cítit dejme tomu od roku 1985. Ale protože jsem realista, bojím se, že tato změna bude draze vykoupena..."
Ivo Rušák: „Putinova rezidence“ u Černého moře
"...dnešní vlna mediálního „zájmu“ o tu „Putinovu rezidenci“ je už historicky druhou vlnou, jaksi reinkarnovanou a znovu rozvířenou zjevně v souvislosti s návratem A. Navalného do Ruska a tak nějak zakrývá skutečnost, že A. Navalného po návratu ruská policie ze zákona prostě musela zatknout, protože byl dříve odsouzený k podmíněnému trestu (30 dní vězení) a neplněním jeho podmínek ten trest podmíněný přešel v trest nepodmíněný. Jistě mu nikdo nebude vyčítat to období, kdy se jako léčil z té „otravy“ a kdy byl v „rekonvalescenci“, ale od té doby pobýval (schválně?) v Německu dále, a tedy se (schválně?) nehlásil v pravidelných intervalech ruské policii, jak stanovovaly podmínky trestu..."
Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.
Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!
Souvislost
